Ponorky třídy Skualo | |
---|---|
Třída Squalo | |
Ponorka Squalo na hladině | |
Historie lodi | |
stát vlajky | Itálie |
Hlavní charakteristiky | |
typ lodi | Průměrná DPL |
Označení projektu | Třída Squalo |
Rychlost (povrch) | 15 uzlů |
Rychlost (pod vodou) | 8 uzlů |
Provozní hloubka | 90 m |
Autonomie navigace | 5650 mil \ 8 uzlů. |
Osádka | 5-7 důstojníků, 47 námořníků |
Rozměry | |
Povrchový posun | 933 t |
Podvodní posun | 1143 t |
Maximální délka (podle návrhu vodorysky ) |
69,8 m |
Šířka trupu max. | 7,21 m |
Průměrný ponor (podle konstrukční vodorysky) |
5,19 m |
Power point | |
2 dieselové motory Fiat 3000 k, • 2 elektromotory CRDA 1300 k. | |
Vyzbrojení | |
Dělostřelectvo | palubní dělo ráže 120mm/45 |
Minová a torpédová výzbroj |
4 příďová a 4 záďová 533 mm torpéda, 12 torpéd |
protivzdušná obrana | 2 kulomety ráže 13,2 mm |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Ponorky typu "Squalo" ( italsky: Squalo ) - řada italských ponorek z druhé světové války . Navrhl a postavil Cantieri Riuniti dell'Adriatico (CRDA), Monfalcone , na základě projektu Bandiera . Do služby vstoupil v letech 1930-31.
Stejně jako čluny Bandier byly jednotrupé, vyznačovaly se nedostatečnou stabilitou při výstupu a ponoření. K odstranění tohoto nedostatku byly brzy vybaveny palubními koulemi. Tím se zvýšila stabilita, ale rychlost klesla v průměru o 1,5 uzlu. Během války se na ponorce Skualo a případně i na dalších zmenšil rozsah kácení.
ponorka [1] | Loděnice | Spuštěna do vody | Spuštění servisu | Konec služby |
---|---|---|---|---|
Delfino | CRDA | 27.4.1930 | 19.6.1931 | potopil u Taranta po srážce s pilotním člunem dne 23. 3. 43 |
Narvalo | CRDA | 15.3.1930 | 6. prosince 1930 | 14/1/43 byl potopen poblíž Tripolisu po útoku britského torpédoborce Pakenham, doprovodného torpédoborce Hursley a letadel. |
Squalo | CRDA | 15.1.1930 | 10.10.1930 | odepsáno 1.2.48 |
Tricheco | CRDA | 9. 11. 1930 | 25.6.1931 | potopena 18/3/42 u Brindisi britskou ponorkou Upholder |