Titul

Titul ( arch. titlo ; z latinského  titulus "nápis; "čestný" titul") - čestný titul (například hrabě , vévoda ), dědičný nebo doživotně přidělený jednotlivcům (obvykle šlechticům ), aby zdůraznil jejich zvláštní, privilegované postavení a vyžadující vhodné tituly ( výsost , výsost atd.).

V širším slova smyslu je "titul" chápán jako slovní formule pro pojmenování osoby v souladu s její oficiální hodností [1] (ne nutně třídní - také sportovní, umělecká, vědecká , církevní , vojenská ), sociální nebo úřední. S takovým výkladem termínu se člověk musí vypořádat především v mezinárodní komunikaci, například při vyplňování položky ( anglický  název titulu) v dotaznících v angličtině. V moderním ruskojazyčném prostředí se apel "titul (hodnost) + příjmení" praktikuje hlavně v orgánech činných v trestním řízení - a v zahraničí je mnohem širší, v běžné obchodní etiketě .

Název jako vzorec pro pojmenování

Titul, chápaný jako pojmenovací formule, fixuje normu eticky a situačně správného veřejného oznámení dané osoby nebo adresy na ni. Skládá se z jednoho nebo více slov, která musí být umístěna před příjmením osoby nebo vzácněji za ním. Obvykle zahrnuje titul oficiální čestné a stavovské tituly, někdy také jen akademické tituly a tituly , označující vysoké funkce .

Každý jazyk má sadu tradičních názvů postav z různých oborů – některé nebo všechny mohou být uvedeny. Například hlavní anglické tituly pro vědecké pracovníky jsou „ doktor “ ( Dr. , v ruských podmínkách odpovídá kandidátovi věd ) a „ profesor “ ( Prof. , nositel akademického titulu profesor ). Jsou ale povoleny i individuální možnosti. Pokud osoba nemá tituly a významné funkce, je jako titul uvedeno „Pan“ nebo „Paní“ v odpovídajícím jazyce.

Titul konkrétní osoby lze upravit podle potřeb. Například podmínečný plukovník Ivanov, který má akademický titul profesor, je doktorem věd a laureátem ceny XX, má právo toto vše uvádět jako titul ( angl .  Colonel, Prof., Dr. habil. , laureát XX ceny Ivanov ). Ale pro pohodlí a z důvodů skromnosti se obvykle volí jedna věc – například ve vědecké skupině: angličtina.  Prof. Ivanov , ve vojenském týmu: inž.  plukovník Ivanov , ale pro letenku jednoduše: inž.  Pan. Ivanov . Dlouhé názvy se v praxi vyskytují pouze při veřejném představení člověka a při jeho oslovování jsou omezeny na minimum slov.

Titul jako hierarchická hodnost

Systém titulů v carském Rusku

V Rusku měli před Petrem I. tituly pouze panovníci a potomci bývalých údělů a suverénních knížat . Ivan III založil velké (se jménem všech oborů a používané v diplomatických vztazích) a malé tituly (viz panovnický titul ). Jak se území státu rozšiřovalo, měnil se i titul: roku 1547 přijal titul cara Ivan IV . , roku 1721 senát a synod udělily Petrovi I. titul císaře . Sám Petr I. začal udělovat tituly hraběte a barona a spolu s tím se objevily i odpovídající výzvy: excelence a lordstvo . Poslední apel se později dochoval jen u některých knížecích rodin ( nejznámějších knížat ).

Po říjnové revoluci roku 1917 byly všechny hodnosti, tituly a tituly carského Ruska zrušeny.

Srovnání šlechtických titulů v Evropě

Níže uvedená tabulka porovnává šlechtické tituly v předrevolučním Rusku a některých západoevropských zemích.

Seznam titulů panovníků

• princ
• velkovévoda
• velkovévoda
• Car , dědic - princ (v Rusku do roku 1797), korunní princ (v Rusku po roce 1797)
• Král , dědic - princ , korunní princ (v německých a skandinávských monarchiích), monsignor (ve Francii), korunní princ (v Japonsku)
• Císař
• kalif
• mahárádža
• Khan
• šáh
• král

• dóže
• Král v Commonwealthu
• Chalífa muslimů
• Císař Svaté říše římské
• Jarl

Seznam šlechtických titulů

• bojar
• markýz
• Baron
• Graf
• vévoda
• princ
• Vikomt
• rytíř
• Kazoku  - japonský systém titulů
• Zákaz
• Hrabě
• Esq
• Nejtišší (název)
• Čestný manžel (titul)

Viz také

• Titulní formy v Ruské říši | Tituly Ruské říše | Tituly v Osmanské říši
• Brada | San | duchovní důstojnost
• titul zdvořilosti
• Kategorie: Tituly

Poznámky

1. ↑ Efremova T.F. Nový slovník ruského jazyka. Vysvětlující a odvození: St. 136 000 slovníkových hesel, asi 250 000 sémantických jednotek: Ve 2 svazcích . - M .: Rus. lang. , 2000. - (Knihovna slovníků ruského jazyka). — ISBN 5-200-02800-0 . Archivováno 7. července 2018 na Wayback Machine

Literatura

• Aleksushin G. V. Zvláštní Rusko. Samara : Vydavatelství Samarského právního institutu, 2001.
• Grashchenkov A. V. Královský titul na vlysech paláců moskevského Kremlu .
• Shepelev L. E. Tituly, uniformy a řády Ruské říše / otv. vyd. B. V. Ananyich . - Akademie věd SSSR . - L . : Nauka , Leningrad. oddělení, 1991. - (Stránky dějin naší vlasti). — ISBN 5-02-027196-9 .

Slovníky a encyklopedie	Velká dánština Brockhaus a Efron Židovský Brockhaus a Efron Malý Brockhaus a Efron švýcarské historické
V bibliografických katalozích	NKC : ph172926