Teknonym

Teknonym ( starořecky τέκνον "dítě" + ὄνομα "jméno") je druh osobního jména , které je přiřazeno rodiči jménem dítěte. Podle principu pojmenování je tak teknonymum opakem patronyma , přenášeného od otce, a matronyma , přenášeného od matky.

Termín byl poprvé vytvořen antropologem Edwardem Burnettem Tylorem v článku z roku 1889 [1] [2] . Mezi Araby je podobný fenomén (část osobního jména) známý jako kunya .

Kultury používající teknonyma

• Austronésané : _
  • kokosoví Malajci na Kokosových ostrovech (rodiče se jmenují po svém prvorozeném dítěti) [3]
  • balijština [4]
  • becileo na Madagaskaru [5]
  • Mentawai v Indonésii [6]
  • yami na Tchaj-wanu [7]
  • podle popisu Clauda Levi-Strausse ve skupině Penan na Kalimantanu mohl být člověk nazýván jedním ze tří typů jmen: „buď osobním jménem, ​​nebo teknonymem („otec takových a takových“, „matka takový a takový“), nebo konečně tím, co lze nazvat nekronymem , vyjadřujícím rodinné spojení subjektu se zesnulým příbuzným („mrtvý otec“, „mrtvá neteř“ atd.)“. V případě úmrtí dítěte bylo teknonymum nahrazeno nekronymem („dítě, které se narodilo první, zemřelo“), ale při následném narození nové teknonymum opět nahradilo nekronymum [8]
• Arabové : například, pokud Saúdský Arab jménem Hasan jménem Zain, Hassanův kunya bude Abu Zayn (doslova „Zaynův otec“), matka prvorozeného jménem Malik bude známá jako Umm Malik atd.
• V Asii:
  • Korejci : například matka dítěte jménem Su-Min ( Su-min ) může být známá jako Su-min Eomma ("matka Su-Min") [2]
  • hodnosti : použití teknonyma je povinné, když dítě oslovuje starší osobu, a je vhodnější, když dospělý oslovuje starší osobu ve věku nebo postavení; je popsán případ, kdy ženatý muž bez dětí byl nazýván „otcem beze jména“ [9]
  • Bucharští Židé : použití teknonyma je spojeno se zákazem nazývat starší příbuzné a známé obecně jménem; obecně mezi bucharskými Židy bylo zvykem pojmenovávat rodiče po prvním chlapci, i když někdy nebylo pohlaví dítěte důležité [10] :

„Pokud je to dospělá žena, pak říkají jméno prvního dítěte: zavolej matce toho a toho. Je jedno, jestli je to kluk nebo holka – prvorozený. Jak to říct, pokud není známo, pak můžete sekundovat. Každý mi, který prochází, říká: „Joseph-nanesh“ (buch. hebrejsky „Josephova matka“) […] Manžel se jmenuje jméno prvního nebo posledního dítěte: „dadi-Yoska“ (buch. hebr. „Papa Joseph“ ), například“ (Bukhara, žena, 33 let).

• V Africe:
  • svahilština v Tanzanii a Keni [11]
• V Amazonii [12]
• Domorodí obyvatelé Severní Ameriky [13] :
  • tlingit : teknonyma se tvoří přidáním slov „ish“ (otec) nebo „tla“ (matka) ke jménu dítěte
  • severní Athabaskans [14]
  • haida na Ostrovech královny Šarloty : při narození dítěte změnili jméno nejen otci a matce, ale i dědečkovi a babičce

Poznámky

1. ↑ Tylor, EB 1889. O metodě zkoumání vývoje institucí; Aplikováno na zákony o manželství a původu // The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland, Vol. 18 (1889), str. 248.
2. ↑ 1 2 Lee, Kwang-Kyu; Kim Harvey, Youngsook.  Teknonymie a geononymie v terminologii korejského příbuzenství  // Etnologie : deník. - 1973. - Sv. 12 , č. 1 . - str. 31-46 . — .
3. ↑ Winarnita, Monika; Herriman, Nicholas. Migrace manželství do malajské muslimské komunity na Home Island (Cocos Keeling Islands)  (anglicky)  // Indonésie a malajský svět: časopis. - 2012. - Sv. 40 , č. 118 . - str. 372-387 . doi : 10.1080 / 13639811.2012.709020 .
4. ↑ Geertz, Hildred; Geertz, CliffordTeknonymie na Bali: Rodičovství, věkové třídění a genealogická amnézie  // The  Journal of the Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland : deník. - 1964. - Sv. 94 , č. 2 . - S. 94-108 . — .
5. ↑ Bloch, Maurice. Teknonymie a evokace „sociálního“ mezi zafimaniry na Madagaskaru // Anthropology of Names and Naming  (neopr.) / vom Bruck, Gabriele; Bodenhorn, Barbara. - Cambridge University Press , 2006. - S.  97 -114. — ISBN 9780521848633 .
6. ↑ Hammons, Christian. Sakaliou: Reciprocita, mimesis a kulturní ekonomika tradice na Siberutu, Mentawai Islands, Indonésie  (anglicky) . — University of Southern California, 2010. Archivováno 18. listopadu 2019 na Wayback Machine
7. ↑ Kao, Hsin-chieh. Práce, život a jazyk: Osobnost a vztahy mezi Yami z Lanyu  (anglicky) . — Univerzita sv. Andrews, Katedra sociální antropologie, 2012. - S. 56. - (Doktorská disertační práce). Archivováno 28. ledna 2020 na Wayback Machine
8. ↑ Levi-Strauss K. Primitivní myšlení / Per., Intro. Umění. a cca. A. B. Ostrovského. - M .: Respublika, 1994. Ch. VII.
9. ↑ Gokhman V. I. Socializace dětí a mládeže mezi úředníky . Staženo 14. listopadu 2018. Archivováno z originálu 14. listopadu 2018. (neurčitý)
10. ↑ Amosova S. N. Tradice pojmenování mezi bucharskými Židy koncem XX - začátkem XXI století. // Diaspory. - 2011. - č. 2. - S. 117-126.
11. ↑ Russell, Joan. Dokončete svahilštinu, učte se  (neopr.) . — Hachette, 2012. Archivováno 14. listopadu 2018 na Wayback Machine
12. ↑ Vilaça, Aparecida. Making Kin out of Other in Amazonia  // The  Journal of the Royal Anthropological Institute : deník. - 2002. - Sv. 8 , č. 2 . - str. 347-365 . - doi : 10.1111/1467-9655.00007 . — .
13. ↑ Grinev A. V. Osobní jména archivní kopie Tlingit Indians ze dne 3. května 2018 na Wayback Machine // Sovětská etnografie . 1990. č. 5. - S. 132-141.
14. ↑ Shishelov N.S. Teknonymie v systému osobních jmen severních Athabaskanů.  // Problematika onomastiky. - 2020. - T. 17 , č. 2 . - S. 36-58 . Archivováno z originálu 4. listopadu 2020.

Viz také

• Michitsuna ne haha

Odkazy