Tlingit jazyk | |
---|---|
vlastní jméno | Lingit [ɬɪŋkɪ́t] |
země | USA , Kanada |
Regiony | Aljaška , Britská Kolumbie , Yukon , Washington |
Celkový počet reproduktorů | 845 (Krauss, 1995) |
Postavení | na pokraji vyhynutí [1] |
Klasifikace | |
Kategorie | Indické jazyky Severní Ameriky |
Jazyky Dene-Yenisei (hypotéza) Rodina Na-dene |
|
Psaní | latinský |
Jazykové kódy | |
GOST 7.75–97 | mšice 684 |
ISO 639-1 | — |
ISO 639-2 | tli |
ISO 639-3 | tli |
WALS | tli |
Atlas světových jazyků v ohrožení | 2389 a 278 |
Etnolog | tli |
ELCat | 850 |
IETF | tli |
Glottolog | tlin1245 |
Tlingitský jazyk ( Tlingit , Koloshi ; vlastním jménem Lingít [ ɬ ɪ ŋ ' k ɪ t ]) je jazyk , kterým se mluví mezi Tlingity žijícími na jihovýchodě Aljašky a v západní Kanadě . Patří do rodiny jazyků Na-Dene .
Historie tlingitského jazyka má stále mnoho prázdných míst, především kvůli nedostatku písemných dokladů o historii lidu a jazyka před prvním kontaktem s Evropany kolem roku 1790, ale i poté a až do počátku 20. . jsou jen vzácné a kusé informace. Zdá se, že jazyk se rozšířil na sever z oblasti Ketchikan - Saxman (Aljaška) směrem k oblasti Chilkat , protože určité konzervativní charakteristiky jazyka postupně mizely z jihu na sever. Řada podobností mezi dialekty Tlingit v oblasti kanálu a jazykem Eyak je zvláště působivá s ohledem na obrovskou geografickou vzdálenost.
Jazyk Tlingit je samostatnou větví rodiny Na-Dene, která patří k indiánským jazykům Severní Ameriky. Jeho nejbližší příbuzný je jazyk Eyak. Edward Sapir (1915) byl zastáncem zahrnutí tlingitu do rodiny Na-Dene, nicméně vzhledem k jeho výrazným odlišnostem od ostatních jazyků Na-Dene, sjednocených v atabaské skupině, se proti tomuto názoru postavili silní odpůrci - Franz Boas (1917), Plinius Earl Goddard (1920) a řada dalších významných lingvistů té doby. Studie na konci 20. století od Heinze-Jürgena Pinnowa (1962, 1968, 1970 atd.) a Michaela Krausse (1964, 1965, 1969 atd.) prokázaly silné spojení s jazykem Eyak, potažmo s jazyky Athabask . . V současné době je obecně uznávána příslušnost k jazykům Na-Dene.
Zpočátku Sapir navrhoval propojit Tlingita také s Haidou , ale diskuse o rodině Na-Dene postupně vyřadily Haidu z úvahy. Haida je nyní považována za izolovanou, s řadou výpůjček od Tlingitu. Nedávno (v roce 2004) však lingvista Haida John Enrico předložil řadu nových důkazů, které vedly k obnovené diskusi.
Distribuován od ústí řeky Copper až po pobřeží Aljašského zálivu a většinu ostrovů Alexandrského souostroví u jihovýchodního pobřeží Aljašky. Jazykem Tlingit se mluví v moderních hranicích státu Aljaška a také v blízkosti jezera Atlin v Britské Kolumbii .
První písmo pro jazyk Tlingit navrhli zástupci ruské pravoslavné církve , když Aljaška a část pobřeží Severní Ameriky patřily k Ruské říši. K tomu používali azbuku . Od 40. let 19. století vycházejí v Tlingitu cyrilské náboženské texty. Poté, co se oblast stala součástí Spojených států, vyvinuli anglicky mluvící misionáři písmo založené na latinské abecedě , které se používá dodnes.
Podle Ethnologue byl v roce 2010 počet mluvčích 1 030. Podle V. Golla (2007) mluví plynně tlingit 500 lidí. Dnes se počet mluvčích snižuje. Jihovýchodní Aljaška má programy na oživení a zachování jazyka a kultury Tlingitů.
Jazykový stav - 8a, ohrožený. Aktivně používán pouze staršími lidmi. Rodilí mluvčí mluví také anglicky.
Jazyk Tlingit je rozdělen do pěti dialektů:
Všechny dialekty se od sebe mírně liší, hlavně v oblasti fonetiky, jejich mluvčí si většinou rozumí.
Irský televizní seriál Klondike (2015-17) obsahuje dialog v Tlingitu.
Jazyk Tlingit je polysyntetický .
ax̠ - ša -ÿu-∅-li-xash-h 1SG.O - hlava -PFV-3.S-CL[–D, l, +I]-cut-VAR 'ostříhal mě' du éet ÿaan -u-ÿa-ha-ÿ 3.PSS BASE-PNCT hlad -PFV.TEL-CL[–D, ∅, +I]-move.invisible-VAR 'má hlad' kei= ḡax̠ -ga-u-ḡa-yi-sa-tée nahoru= křičet -GCNJ-IRR-G̠CNJ-2PL.S-CL[–D, S, –I]-be 'ty (pl.) budeš křičet'Jazyk Tlingit se vyznačuje aglutinační strukturou .
ax̠ léelk'w=hás ∅-ÿu-i-si-tin-h gé-wé yú aan-x' 1SG.PSS prarodič=PL 3.O-PFV-2SG.S-CL[–D, S, +I]-viz-VAR YN-MDST DIST město-LOC "Viděl jsi mého dědečka/babičku v tom městě?" té x̠'áak-dé ∅-ÿu-dzi-git-h skála mezi-ALL 3.0-PFV-CL[+D, S, +I]-fall-VAR 'spadl do štěrbiny ve skále'Podstatná jména, která lze vlastnit v přivlastňovací konstrukci (tedy vše kromě jmen), se dělí na zcizitelná a nezcizitelná. V přivlastňovacích NP, kde odcizené podstatné jméno působí jako posedlý, vertexové označení.
dzéwish hít- ÿí D. dům- PSS "Jamesův dům"Nezcizitelná podstatná jména v roli posedlý nejsou označena přivlastňovacím indikátorem. Patří mezi ně příbuzenské termíny, označení částí těla a příbuzná jména.
xoots sha hnědá.hlava medvěda:INAL 'hlava medvěda hnědého' V predikaciV predikaci je dvojité značení.
ax̠ éesh- ch útlx̠i a -∅- ∅ -sa -.i-ː 1SG.PSS otec- ERG polévka 3.O -ZCNJ- 3.S -CL[–D, S, –I]-kuchař-VAR 'můj otec vaří polévku'V jazyce Tlingit absolutive-ergativní kódování.
X̠'alchán ÿu-∅-ÿa-gut-h název PFV-3.S-CL[–D, ∅, +I]-go.SG-VAR 'X̠'alchán chodil' X̠'alchán ∅-∅-ÿa-nikw-ː jméno 3.O-ZCNJ-CL[–D, ∅, +I]-sick-VAR 'X̠'alchán je nemocný' ax̠ éesh- ch útlx̠i a-∅-∅-sa-.i-ː 1SG.PSS otec- ERG polévka 3.O-ZCNJ-3.S-CL[–D, S, –I]-kuchař-VAR 'můj otec vaří polévku'Slovosled v tomto jazyce není pevně daný, ale pořadí SOV je neoznačené (viz příklad výše).
Jazyk Tlingit má 46-48 souhláskových fonémů, v závislosti na dialektu. Existují tři řady plosiv a afrikátů: neaspirované, aspirované a abrruptivní, stejně jako dvě řady frikativních souhlásek: neaspirované a abruptivní.
Všechny dialekty jsou zastoupeny 4 samohláskovými fonémy, existuje opozice mezi dlouhými a krátkými samohláskami. Tento jazyk je tónový, v závislosti na dialektu se rozlišují 2 nebo 3 tóny. V dialektu Tongas nejsou žádné tóny, ale je zde opozice krátký, dlouhý, glotalizovaný a „vybledlý“ (vybledlý - zvuk je nejprve artikulován normálně a na konci je tlumen kvůli rychlému otevření glottis po zahájení artikulace) samohlásky.
Základní slabičná struktura je CV nebo CVC, i když může být složitější.
Jak bylo zmíněno výše, podstatná jména se dělí na ta, která mohou nebo nemusí vystupovat jako posedlá v přivlastňovacím NP. Tento jazyk má dva gramatické pády, ergativní a neoznačený absolutivní. V některých případech může ergativ vedle předmětu duálního slovesa označit nástroj. Existuje také 9 lokalizačních případů. Podstatná jména mají flektivní ukazatele zdrobněliny a mnohosti.
Tlingit má malý počet přídavných jmen, nemění se a nejsou možné v predikativní pozici.
Zpočátku byl číselný systém quinary , ale pod vlivem indoevropských jazyků se stal desítkovým . Proto jsou číslovky pro čísla 6-10 tvořeny ze slov pro čísla 1-5. Kvantitativní čísla jsou základní, z nichž se zbytek tvoří pomocí přípon.
Slovesný tvar slova se skládá z řady morfémů uspořádaných v lineárním pořadí na přesně definovaných pozicích. Tento jazyk má indikátory pro vyjádření aspektových významů, zvyšování/snižování derivace aktantu, nereálnou náladu a některé další. V kořeni slovesa mohou nastat alternace v závislosti na aspektových ukazatelích. Jedním z povinných ukazatelů je klasifikátor, který kumulativně vyjadřuje hodnoty zástavy a valence. Sloveso může obsahovat i předmětová a předmětová zájmena.
ALL - allative 'to, směrem', BASE - bezvýznamový základ pro zájmennou přílohu, CL - klasifikátor: hlas, valence, realis, substantivum class, tématické (±D - D složka: + střední hlas nebo tématický, - nestřední; S - složka S: {∅, s, l, sh} valence, třída substantiv, tematická; ±I - složka I: + realis; − ireálná), ERG - ergativní pád, GCNJ - ga -konjugace /aspekt, G̠CNJ - g̠a - konjugace/aspekt, INAL - nezcizitelné podstatné jméno, IRR - ireálné, PFV - dokonavý aspekt, PL - množné číslo, PNCT - pointa 'at/to a point', PSS - přivlastňovací zájmeno nebo posedlá přípona, SG - jednotné číslo, TEL - telický ( perfektivum), VAR — variace kmene, ZCNJ — ∅ -konjugace /aspekt
![]() | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
Jazyky Na-Dene | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
tlingit | Tlingit | ||||||||||
Eyak-Athabaskan |
|
Jazyky Kanady | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
oficiální jazyky | |||||||||||||||
Domorodé jazyky |
| ||||||||||||||
Pidžinové a kreolové | |||||||||||||||
Jazyky přistěhovalců | |||||||||||||||
Znakové jazyky |
Aljašky | Jazyky|||
---|---|---|---|
oficiální jazyky |
| ||
Neoficiální domorodé jazyky |
| ||
Znakové jazyky | |||
Jazyky přistěhovalců |