Švýcarská němčina
Švýcarská verze německého jazyka nebo spisovné švýcarské ( německy: Schweizerhochdeutsch ) je národní verze německého jazyka ve Švýcarsku , která má četné fonetické , pravopisné , syntaktické , lexikální rysy a odlišnosti od standardního (literárního) německého jazyka . V německé lingvistice se tyto rysy obvykle nazývají helvetismy . Švýcarská varianta jazyka je považována za psaný jazyk , takže by neměla být zaměňována se švýcarským dialektem ( Schwizerdütsch, Schwiizertüütsch ).
Rozsah a stav
Švýcarská verze německého jazyka se aktivně používá v médiích (denní noviny , časopisy ), úřední korespondenci, internetu a v mnoha dalších oblastech. Tato vlastnost předurčuje jeho silnou pozici ve Švýcarsku a znemožňuje jeho vymýcení. Varianta německého jazyka ve Švýcarsku se používá ústně jako jazyk komunikace a výuky , což také vštěpuje a posiluje jeho normy mezi Švýcary . Jazyk je často používán v parlamentech jednotlivých kantonů , stejně jako při soudních jednáních , rozhlasových hlášeních a na stanicích během hlášení o trase a časech odjezdů. Obecně platí, že švýcarská spisovnost je nižší než dialekt, který má v ústním projevu ještě silnější postavení.
Ve většině případů mají Švýcaři tendenci považovat spisovnou němčinu za cizí jazyk, přičemž švýcarskou variantu vyčleňují jako samostatný jazyk. V tomto ohledu je racionální obsáhnout celý švýcarský dialekt jako celek a oba pojmy vymezit. Navzdory skutečnosti, že němčina je jedním z úředních jazyků (spolu s italštinou a francouzštinou), Schwyzerdütsch se jasně odlišuje od Hochdeutsch v Německu ve Švýcarsku. Tento postoj je typický nejen pro málo vzdělanou populaci, která ve většině případů používá národní verzi, ale i pro vysoce vzdělané a inteligentní Švýcary. Výzkum provedený na univerzitě v Curychu potvrzuje, že většina Švýcarů považuje německý jazyk Německa za nepůvodní.
Struktura
Neznělý palatální spirant [ç] ( ich-Laut ) ve fonetice švýcarské varianty neexistuje , místo něj se v kombinaci písmen ch používá neznělá uvulární frikativa [χ] ( ach-Laut ) . Mezi další znaky: uzavřený dlouhý zvuk a , otevřené a výrazné dlouhé ä , různé přízvuky a rozdíl ve výšce tónu. Absence tvrdého útoku vytváří efekt spojky ( podobný jev existuje ve francouzštině ): například guten Abend nebo vereisen se nevyslovují jako guten | Abend a ver|eisen , stejně jako gute-nAbend a ve-reisen .
V lexikální struktuře švýcarské verze jsou pozorovány značné rozdíly a je třeba poznamenat, že prezentovaná slova a výrazy (viz tabulka vlevo) nejsou nářeční, mluvíme o standardních jazykových výrazech. Švýcarská slovní zásoba navíc obsahuje francouzská slova a výrazy (tabulka vpravo).
Švýcarská verze |
Němec
|
Das Parliament tritt auf eine Vorlage ein
|
Das Parliament beschließt, eine Vorlage zu behandeln
|
Anstosser
|
Anlieger, Anrainer
|
Estrich
|
Dachboden
|
Unterlagsboden
|
Estrich
|
allenfalls
|
eventuel
|
Hochstens
|
allenfalls, höchstens
|
tramvaj (das)
|
Straßenbahn (zemře)
|
Peperoni
|
Paprika
|
Peperoncini
|
Peperoni
|
renovace
|
Renovace
|
Ausbildner
|
Ausbilder
|
unterbruch
|
unterbrechung
|
Telefon
|
Telefonat
|
parkieren
|
zaparkovaný
|
grilieren
|
grilen
|
Parke
|
parky
|
kehren
|
wenden
|
Wischen
|
kehren
|
feucht aufnehmen
|
Wischen
|
retournieren
|
zuruckgeben
|
die Spargel, die Spargeln
|
der Spargel, die Spargel
|
Zugsmitte
|
Zugmitte
|
Die Äufnung (das Äufnen) eines Aktiva-Bestandes bzw. Guthabens
|
Das Aufstocken (Mehren) eines Aktiva-Bestandes bzw. Guthabens
|
Um das Vorhaben zu finanzieren, wird ein geäufnet
|
Um das Vorhaben zu finanzieren, Wird ein Fonds eingerichtet
|
Lernender
|
Auszubildender
|
Umschwung
|
zugehöriges Grundstück rund um ein Gebäude
|
Führerausweis (oficiální) Fahrausweis (hovorově)
|
Fuhrerschein
|
ein Auto einlosen
|
ein Auto anmelden
|
|
Švýcarská verze |
Němec
|
Billett
|
Fahrkarte, Eintrittskarte
|
Poulet
|
Huhnerfleisch
|
Thon
|
Thunfisch
|
Coiffeur
|
Frisor
|
Cheminee
|
Útočník Kamin
|
Velo
|
Fahrrad
|
Kondukteur
|
Schaffner
|
Klusák
|
Gehsteig
|
Glace nebo Glace
|
speiseeis
|
Perron (také Gleis)
|
Bahnsteig
|
Pneu
|
Auto-, Motorrad- nebo Fahrradreifen
|
Panache
|
Radler
|
|
Viz také
Zdroje
- Ulrich Ammon , Hans Bickel, Jakob Ebner a Variantenwörterbuch des Deutschen. Die Standardsprache in Österreich, der Schweiz und Deutschland sowie in Lichtenštejnsko, Lucembursko, Ostbelgien und Südtirol. - Berlin: Walter de Gruyter, 2004. - ISBN 3-11-016575-9 .
- Kurt Meyer. Schweizer Wörterbuch. Takže sagen wir in der Schweiz. - Frauenfeld: Huber Verlag, 2006. - ISBN 3-7193-1382-4 .
- Hans Bickel, Christoph Landolt. Schweizerhochdeutsch. Wörterbuch der Standardsprache in der deutschen Schweiz. - Mannheim, Zürich: Dudenverlag, 2012. - ISBN 978-3-411-70417-0 .
- Sara Hagi, Joachim Scharloth. Je Standarddeutsch für Deutschschweizer eine Fremdsprache? Untersuchungen zu einem Topos des sprachreflexiven Diskurses (německy) (nepřístupný odkaz) . Lingvistika online. Datum přístupu: 26. listopadu 2011. Archivováno z originálu 29. září 2011.
- Joachim Charloth. Zwischen Fremdsprache und nationaler Varietät. Untersuchungen zum Plurizentrizitätsbewusstsein der Deutschschweizer (německy) (nepřístupný odkaz) . Universität Zürich, Švýcarsko (2004). Získáno 26. listopadu 2011. Archivováno z originálu dne 27. září 2011.
- Porazit Siebenhaara. Das Verhältnis von Mundarten und Standardsprache in der deutschen Schweiz (německy) (nepřístupný odkaz) . Získáno 26. listopadu 2011. Archivováno z originálu 30. ledna 2012.
- Beat Siebenhaar, Alfred Wyler. Dialekt und Hochsprache in der deutschsprachigen Schweiz (německy) (nepřístupný odkaz) (1997). Získáno 26. listopadu 2011. Archivováno z originálu 30. ledna 2012.