Množství technologie

Množství technologie
lat.  Summa Technologiee
Žánr filozofické a futurologické pojednání
Autor Stanislav Lem
Původní jazyk polština
datum psaní 1963
Datum prvního zveřejnění 1964
nakladatelství Wydawnictwo Literackie
Logo wikicitátu Citace na Wikicitátu

"Součet technologií" ( lat.  Summa Technologiae ) je filozofické a futurologické pojednání polského spisovatele Stanisława Lema (1963; první vydání - 1964 [1] ; druhé vydání - 1967; následně několikrát revidováno). Pojmenována v  narážce na " Summa Theologia " ( latinsky  Summa Theologiæ ) od Thomase Akvinského a " Summa Theology " od Alberta Magnuse .

Tematicky má něco společného s vědeckým a uměleckým výzkumem anglického spisovatele Arthura Clarka "Features of the Future" [2] a populárně vědeckou monografií sovětského astrofyzika Iosifa Shklovského " The Universe, Life, Mind " [3]. (první vydání obou děl - 1962).

Problémy

Hlavním cílem knihy je pokus o prediktivní analýzu vědeckých, technických, morálních, etických a filozofických problémů spojených s fungováním civilizace v podmínkách osvobození od technologických a materiálních omezení (v obrazném vyjádření autora „ studium trnů dosud neexistujících růží“ [4] ):

Co přesně je tato „součet“? Sbírka esejů o osudu civilizace, prostoupená „všeinženýrským“ leitmotivem? Kybernetický výklad minulosti a budoucnosti? Obraz Kosmu, jak se jeví Návrháři? Příběh o inženýrské činnosti přírody a lidských rukou? Vědeckotechnická předpověď na příští tisíciletí? Sbírka hypotéz, které jsou příliš odvážné na to, aby si nárokovaly skutečnou vědeckou přísnost? - Od všeho trochu. Do jaké míry je možné, jak přípustné, této knize věřit? - Na tuto otázku nemám odpověď. Nevím, které z mých dohadů a předpokladů jsou věrohodnější. Nejsou mezi nimi žádní nezranitelní a běh času mnohé z nich přeškrtne. A to je možná vše, ale nemýlí se jen ten, kdo prozíravě mlčí [5] .

Navzdory významnému období, které uplynulo od napsání práce, stejně jako řadě nepřesností, kterých se Lem dopustil v uvažování souvisejících s matematikou, biologií, sociologií a některými dalšími oblastmi vědění, „Součet technologií“ jako celek není pouze nezestárlo, ale naopak získalo zvláštní význam v intelektuálním kontextu konce XX. - začátku XXI. století. Mnohé z Lemem vznesených otázek, které byly v 60. letech výlučnou výsadou sci-fi – virtuální realita , nanotechnologie , umělá inteligence , technologická singularita – se 30–40 let po prvním vydání „Summy“ přesunulo do kategorie aktivně rozvinuté vědecké problémy [6] .

Obsah

Hlavní obsah knihy je rozdělen do osmi kapitol:

  1. Dilemata  – úvod do problematiky „předpovídání budoucnosti“. Lem zde definuje technologie jako „způsoby k dosažení cílů“, což je transformace přírody. Všímá si nahodilosti a dvojsečnosti technologií, které jsou v limitu výrazem touhy po dominanci.
  2. Dvě evoluce  - technoevoluce a bioevoluce. Lem si všímá paralelismu obou evolucí. Zástupci nových evolučních větví jsou obvykle primitivní a zdrobnělí, zatímco gigantismus charakterizuje ohrožené evoluční větve ( Brontosauři , Zeppelini ). Na rozdíl od technoevoluce, poháněné technickou představivostí designéra, je bioevoluce slepá a podléhá nutnosti adaptace. Technická představivost je však utilitární a často podřízená elementárním potřebám: oblékat, krmit, zahřívat a chránit. S ohledem na etické aspekty technoevoluce Lem poznamenává, že často přináší zlo, protože vyvolává nespravedlivé rozdělování výhod a devalvuje kulturu.
  3. Vesmírné civilizace  jsou technologické civilizace a inteligentní život ve vesmíru a na Zemi. Lem poznamenává, že pravděpodobnost existence života ve Vesmíru je poměrně vysoká, ale empirický poslech rádiových signálů z vesmíru nás přesvědčuje, že žádné mimozemské civilizace neexistují. Na tomto základě Lem uznává možnou křehkost vesmírných civilizací (hypotéza „sebedestrukce psychózy“ s odkazem na Sebastiana von Hornera ), i když doufá, že pokrok je nelineární a neměl by být vždy ztělesňován v astroinženýrských strukturách, jako je např. Dysonova koule . Mysl je podle Lema jen " homeostatický regulátor ".
  4. Inteligence  - informační technologie , náboženské a metafyzické informace, umělá inteligence, význam "smyslu". Lem nazývá vědu kanálem spojujícím civilizaci a přírodu, ale kapacita tohoto kanálu není neomezená („informační bariéra“). K překonání této situace je povolána kybernetika . Alegorie kybernetiky je středověký mýtus o  homunkulovi : stvoření s umělým mozkem.
  5. Prolegomena k všemohoucnosti  - konstrukce Všeho : možnost a proveditelnost (imitologie a fantomika).
  6. Fantomologie  - virtuální realita, virtualizovaná civilizace, virtualizovaná společnost; cerebromatika, teletaxie, fantomatika a fantoplikace, „reprodukce“ osobnosti.
  7. Stvoření světů  - rozvoj vědy a růst poznání; "rostoucí informace": možnost a proveditelnost; konstrukce jazyka; konstrukce „jiného světa “ a  vesmíru .
  8. Pomluva na evoluci  je základní nedokonalostí přírody; Pohledy na lidskou rekonstrukci .

V Závěru , dokončeném pro sovětské vydání knihy, jsou mimo jiné zvažovány přístupy k budování lidské společnosti.

Obsah KAPITOLA PRVNÍ. DILEMATA KAPITOLA DVĚ. DVA EVOLUCE (a) Úvod (b) Podobnosti (c) Rozdíly (d) Hlavní příčina (e) Pár naivních otázek KAPITOLA TŘETÍ. VESMÍRNÉ CIVILIZACE a) Prohlášení o problému (b) Prohlášení o metodě (c) Statistiky vesmírné civilizace (d) Kosmický katastrofismus (e) Metateorie zázraků (f) Lidská jedinečnost (g) Inteligentní život: náhoda nebo pravidelnost? (h) Hypotézy (i) Votum separatum (j) Výhled KAPITOLA ČTYŘI. INTELECTRONICS (a) Návrat na Zemi b) Megabitová bomba (c) Skvělá hra (d) Vědecké mýty (e) Intelligence Enhancer (f) Černá skříňka g) O morálce homeostatů h) Nebezpečí elektrokracie (i) Kybernetika a sociologie (j) Víra a informace (k) Experimentální metafyzika (l) Elektronické přesvědčení o mozku (m) Duch v autě n) Potíže s informacemi (o) Pochybnosti a antinomie KAPITOLA PÁTÁ. PROLEGOMENA K VŠEMMOCI (a) Před chaosem (b) Chaos a řád (c) Scylla a Charybdis nebo On Temperance (d) Mlčení konstruktéra (e) Šílenství není bez metody (f) New Linnaeus nebo On Taxonomy (g) Modely a realita h) Plagiátorství a tvorba (i) Oblast imitologie KAPITOLA ŠESTÁ. FANTOMOLOGIE (a) Základy fantommatiky (b) Fantomový stroj (c) Periferní a centrální fantom (d) Fantomatická omezení (e) Cerebromatika (f) Teletaxe a fantoplikace g) Totožnost a informace KAPITOLA SEDMÁ. TVORBA SVĚTŮ (a) Úvod (b) Rostoucí informace (c) Gnostická konstrukce (d) Konstrukce jazyka (e) Konstrukce transcendence (f) Kosmogonická konstrukce KAPITOLA OSMÁ. ŠTÍTEK NA EVOLUCI (a) Úvod (b) Zobrazit rekonstrukci (c) Konstrukce života (d) Konstrukce smrti (e) Konstrukce vědomí (f) Konstrukce založené na chybách g) Bionika a biokybernetika (h) Oči designéra (i) Rekonstrukce člověka (j) Kyborgizace (k) Autoevoluční stroj (l) Psychické jevy Závěr Poznámky

Překlady

„Součet technologií“ byl přeložen do ruštiny (1968 [7] , 2002 [8] ), němčiny (1976 [9] ) a angličtiny (samostatné kapitoly 1997-1998 [10] , kompletně 2013 [11] ) jazyků. Po vydání knihy v Polsku se téměř okamžitě začala překládat a publikovat v ukázkách v ruštině různými překladateli a v různých publikacích. V roce 1968 byly tyto pasáže sloučeny dohromady, což si podle editora Felixe Shirokova vyžádalo značnou práci a část textu musela být znovu přeložena [12] . V roce 1996 byly v Lemových prvních ruských sebraných dílech obnoveny mezery a cenzurní poznámky [13] .

Poznámky

  1. ↑ ( pl ) Lem, Stanislave. Summa Technologiee. - Krakov: Wydawnictwo Literackie, 1964. - 501 s.
  2. ↑ ( en ) Clarke, Arthur C. Profily budoucnosti; dotaz na meze možného. — L.  : Klub vědecké knihy, 1962.
  3. ↑ Sum of Technology, 1968 , Předmluva k prvnímu vydání : „Vděčím za mnohé – a často za všechno – celé řadě autorů, ale zvláštní místo dávám prof. I. S. Shklovsky , neboť jeho monografie se ukázala být jednou z klíčových pro Sumu, která by bez ní nemohla být v současné podobě vůbec napsána.
  4. ↑ Součet technologií, 1968 , Dilemata .
  5. ^ Součet technologií, 1968 , Předmluva k prvnímu vydání.
  6. ↑ Součet technologií, 2002 , Doslov.
  7. ↑ Lem, Stanislav. Součet technologií  = Summa Technologiae / per. z polštiny. A. G. Gromova , D. I. Iordansky , R. I. Nudelman , B. N. Panovkin , L. R. Pliner , R. A. Trofimov , Yu. A. Yaroshevsky ; intro. Umění. akad. V. V. Parina ; vyd. a po. B. V. Biryukov a  F. V. Shirokov . — M  .: Mir, 1968. — 608 s.
  8. ↑ Lem, Stanislav. Součet technologií = Summa Technologiae / per. z polštiny. F. V. Široková ; intro. Umění. N. Yu Yutanova ; post-poslední S. B. Pereslegina ; Cca. S. B. Pereslegina a  N. Yu Yutanov . — M  .: AST; SPb.  : Terra Fantastica; Minsk: Sklizeň, 2002. - 668 s. — (Filozofie). — ISBN 5-17-004182-9 . — ISBN 5-7921-0505-7 . — ISBN 985-13-9503-X .
  9. ↑ ( de ) Lem, Stanislave. Summa Technologiae / übers. von Friedrich Griese. - Frankfurt : Insel Verlag, 1976. - ISBN 3-458-15021-8 .
  10. ↑ ( en ) Summa Technologiae  / přel. od Franka Prengela. - Physik.tu-berlin.de, 1997-1998.
  11. ↑ ( en ) Lem, Stanislave. Summa technologie. - Minneapolis : University of Minnesota Press, 2013. - ISBN 0-8166-7576-7 .
  12. ↑ Ostavnov M. Another Lem  // Computerra. - 2001. - č. 15 (17. dubna).
  13. ↑ Lem, Stanislav. Sebraná díla: v 10 svazcích . - M.  : Text, 1996. - T. 13 (add.): Souhrn technologie.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie