Dělám | |
---|---|
vlastní jméno | Ido Ido |
Vytvořeno | Louis de Beaufront [1] a Louis Couture [1] |
Rok vytvoření | října 1907 |
Regulační organizace | Uniono por la Linguo Internaciona Ido [d] |
Celkový počet reproduktorů | |
Kategorie | umělý lidský jazyk , mezinárodní pomocný jazyk , esperantido a plánovaný jazyk |
Typ dopisu | latinský |
Jazykové kódy | |
ISO 639-1 | io |
ISO 639-2 | dělám |
ISO/DIS 639-3 | dělám |
Konstruované jazyky |
Ido ( esper. ido -potomek) je plánovaný mezinárodní jazyk přijatý v roce 1907 delegací pro přijetí mezinárodního pomocného jazyka jako vylepšené verze esperanta . Předpokládá se, že jejím autorem byl francouzský esperantista Louis de Beaufront , který v této delegaci zastupoval zájmy Zamenhofa , tvůrce esperanta . Kromě něj se na vzniku nového jazyka podíleli francouzský matematik Louis Couture , rusko-německý fyzik Wilhelm Ostwald a dánský lingvista Otto Jespersen .
Nejprve Ido způsobilo značné škody esperantskému hnutí – až 10 % všech esperantistů přešlo na Ido [3] . Nicméně, první roky šíření a používání Ido byly poznamenány neustálými změnami v jazyce. Mezi jidisty vznikl spor mezi „konzervativci“ a zastánci dalších reforem. Učebnice a slovníky Ido rychle zastaraly a v tom ztratil svou kvalitu komunikačního prostředku, což vyvolalo nelibost na straně jeho následovníků. Někteří prominentní reformátoři dokonce vytvořili nové mezinárodní jazykové projekty: Esperantido , Novial a další, které nezískaly znatelný počet příznivců. Hnutí Ido začalo slábnout a do poloviny 20. století se zmenšilo na mizivé množství.
Na počátku 21. století však dochází k určitému nárůstu počtu příznivců jazyka Ido. , převážně v západní Evropě. Objektivně Ido esperantologii daleko pokročil , rozšířila zkušenosti s lingvistickým designem a obohatila esperanto. Některé úspěšné přípony (-iz-, -oz-...), slova a výrazy přešly z idó do esperanta .
Ve srovnání s esperantem bylo v Ido provedeno mnoho změn na všech úrovních jazyka: fonetika a pravopis , morfologie , slovní zásoba a syntax . Nejnápadnější jsou však změny foneticko-pravopisné a morfologické, v menší míře lexikální.
V oblasti fonetiky došlo k úpravě pravopisu: aby se „vešlo“ do nové latinské abecedy bez diakritiky a dalších písmen, byl z esperantského fonetického systému vyloučen foném /x/ (v esperantu písmeno Ha ), ale ve vlastních jménech /x/ buď nahrazeno /k/ nebo zachováno a označeno digrafem kh . Zavádí se také nepovinná výslovnost fonému /ʒ/ (písmeno j ) jako africké [ʤ] (v esperantu se jedná o různé fonémy: /ʒ/ ĵ a /ʤ/ ĝ ), ale ve vlastních jménech, aby se předešlo dvojznačnosti, /ʤ/ je označeno kombinací dj .
Stanovení místa přízvuku při čtení psaného textu v idó je obtížnější než v esperantu, i když obecné pravidlo pro umístění na předposlední slabiku se téměř nezměnilo, srov. esp. l í ngvo ~ Ido linguo (není jasné z pravopisu /língwo/ nebo /lingúo/, srov. Ido arborgl ú o ), esp. famil í o ~ ido familio (z toho, co se píše, není zřejmé /famíljo/ nebo /familío/, srov. ido desp í a ). Také v Ido byla zavedena výjimka v pravidle přízvuku ohledně infinitivů , kde je třeba klást důraz na poslední slabiku slova: lekt á r .
V oblasti grafiky a pravopisu se tvůrci Ida pokusili přiblížit některým tradičním pravopisným normám pro západoevropské (především románské ) jazyky. To však vedlo ke ztrátě vzájemné korespondence mezi fonémem a písmenem: fonémy /ʃ/ a /ʧ/ se začaly označovat kombinacemi písmen ( sh a ch ; zároveň, jestliže písmena patří k různým morfémům , pak se čtou odděleně, jako /sh/ a /ʦh/); naopak zvuková kombinace /ks/ se začala označovat jediným písmenem x (zároveň, pokud /k/ a /s/ odkazují na různé morfémy, pak se píše ks ). Fonémy /w/ a /j/ (v esperantu písmena ŭ a j ) se začaly označovat dvěma způsoby: /w/ - písmeny w a u (v kombinaci /CwV/), a /j / - písmeny y a i (v kombinaci /CjV/), přičemž byl zaveden další digraf qu , čtený jako /kw/ (zatímco /gw/ se píše gu ).
V oblasti morfologie byly oproti esperantu provedeny následující změny:
V oblasti slovní zásoby byla významná část slov opravena a existovaly dva principy opravy s opačným zkreslením: na jedné straně byla slova uvedena do „přirozenější“ podoby (často jednoduše graficky), na druhou stranu byla slova naopak zjednodušena tak, aby „usnadňovala“ výslovnost (např.: absceso > abceso , scienco > cienco ), což je někdy činilo k nepoznání a odporovalo principu „přirozenosti“ tvaru slovo.
Hlavní práce tvůrců Ida však byla zaměřena na nápravu esperantského slovotvorného systému. V esperantu je kořen obvykle vázán na určitý slovní druh , což ovlivňuje způsoby a formy tvoření slov z tohoto kořene. V Ido samotný kořen neodkazuje na žádný slovní druh, což by teoreticky mělo studenta osvobodit od toho, aby si pamatoval, jak tvořit odvozená slova z kterého kořene. Spolu s tím byl však do Ida zaveden románský systém pro tvoření jmen akcí a jmen postav, v důsledku čehož byla vlastně zachována vazba kořenů na slovní druhy , srov. v esperantu adj. granda "velký" → název akce grando "hodnota", název akce grandulo "obr" a sloveso bati "bít" → název akce bato "bití", název akce batisto " šlehač". V ido od přídavných jmen a od sloves jsou názvy akce a činitele tvořeny různými způsoby: granda → grandeso „hodnota“, grando „obr“, batar → bato „bití“, batisto „šlehač“. Zde vidíte, že název děje od slovesa má stejný tvar jako název agens od přídavného jména, z tohoto důvodu je nutné přesně vědět, zda je kořen v Ido slovesem nebo přídavným jménem.
Navíc byla v Ido zrušena praxe používání afixů jako nezávislých slov a bylo zavedeno velké množství dodatečných afixů pro přesnější vyjádření určitých sémantických nuancí (srov. Esp. legisto „reader“ ~ Ido lektisto „profesional reader“ a lektero „čtenářský amatér“ atd.). V esperantu mají zvláštní označení pouze živá jména označující ženy (s výjimkou známých přípon) , v ido - a také muži, zatímco absence přípony ukazuje na význam pro obě pohlaví najednou, srov. esp. frato "bratr", frat v o "sestra" ~ Ido frato "bratr/sestra", frat ul o "bratr", frat v o "sestra".
V oblasti syntaxe lze zaznamenat následující změny:
Kombinace a dokonce i určitá konfrontace mezi těmito dvěma principy - přiblížení k přirozeným (především románským, zejména francouzským) jazykům a principu a priori dává Ido zvláštní vzhled.
labiální _ |
labio- dentální |
Alveolární | Post- alveolární |
Palatal | Velární | Glotální | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
nosní | m | n | ||||||||||||
explozivní | p | b | t | d | k | ɡ | ||||||||
afrikátů | t͡s | t͡ʃ | ||||||||||||
frikativy | F | proti | s | z | ʃ | ʒ | h | |||||||
Jediný perkuse |
ɾ | |||||||||||||
Přibližné | l | j | w |
Ido používá stejných 26 latinských písmen jako angličtina, i když některá písmena mají různé významy. Ido nepoužívá diakritiku .
Dopis | POKUD | esperanto | ruština |
---|---|---|---|
A | A | A | A |
b | b | b | b |
C | t͡s | C | C |
d | d | d | d |
E | E | E | e, e |
F | F | F | F |
G | ɡ | G | G |
h | h | h, ( e ) | X |
i | i | i | a |
j | ʒ | ĵ, ( ĝ ) | a |
k | k | k | na |
l | l | l | l |
m | m | m | m |
n | n | n | n |
Ó | Ó | Ó | o |
p | p | p | P |
r | ɾ | r | R |
s | s | s | S |
t | t | t | t |
u | u | u | v |
proti | proti | proti | v |
w | w | ŭ | u krátký |
X | /ks/ | ks | ks |
y | j | j | čt |
z | z | z | h |
Kromě toho jsou v ido tři digrafy :
Digraph | POKUD | esperanto | ruština |
---|---|---|---|
ch | t͡ʃ | E | h |
qu | /kw/ | kv | qu/ku |
sh | ʃ | ŝ | w |
Gramatická forma | Dělám | ruština [4] | esperanto | ||
---|---|---|---|---|---|
podstatné jméno (jednotné číslo) | -o (kniha) | rezervovat | -o (kniha) | ||
podstatné jméno (množné číslo) | -i (libri) | knihy | -oj (kniha) | ||
Přídavné jméno | -a (varma) | teplý | -a (varma) | ||
Příslovce | -e (varme) | teplý | -e (varme) | ||
Infinitiv (n.v.) | -ar (irar) | odejít | jít | -anti (iranti) | -i (iri) |
Infinitiv (p. in.) | -ir (irir) | odejít | -inti (irinti) | ||
Infinitiv (b.v.) | -nebo (iror) | jít odejít | -onti (ironti) | ||
přítomný čas | -as (iras) | jdu | -as (iras) | ||
Minulý čas | -je (iris) | chodil | -je (iris) | ||
Budoucí čas | -os (iros) | Půjdu | -os (iros) | ||
Rozkazovací nálada | -ez (irez) | jít(y) | -u (iru) | ||
Podmíněná nálada | -us (irus) | půjdu (zda) | -us (irus) |
Jednotky h. | pl. h. | n. F. | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 osoba | 2 osoby | 3 osoby | 1 osoba | 2 osoby | 3 osoby | |||||||||
m | a. R. | S. R. | Všeobecné | m | a. R. | S. R. | Všeobecné | |||||||
ruština | já | vy | Vy | on | je | to | on ona to | my | vy | — | ony | |||
esperanto | mi | ci (vzácné) | vi | li | ŝi | Já | Já | ni | vi | — | nebo | oni | ||
Dělám | mě | tu | vu | il(u) | el(u) | ol(u) | lu | ni | vi | nebo | eli | oli | li | na (u) |
Z jazyka Ido byl přejat název „ Intergelpo “ – výrobní družstvo etnických Čechů v Kyrgyzstánu, které existovalo v předválečném období.
Dělám | Esperanto (srovnání) |
---|---|
Patro nia qua esas en la cielo, |
Patronia, kiu estas en la ĉielo, |
Slovníky a encyklopedie | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
seznam ) | Konstruované jazyky (|||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||
| |||||||||||
| |||||||||||
Portál: Konstruované jazyky |
Dělám | |
---|---|
Jazyk |
|
Příběh | |
související témata | |
Wikimedia |
|