Počáteční a okrajové podmínky

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 26. května 2021; ověření vyžaduje 1 úpravu .

V teorii diferenciálních rovnic jsou počáteční a okrajové podmínky  doplňkem k základní diferenciální rovnici ( obyčejné nebo parciální diferenciální ), která specifikuje její chování v počátečním časovém okamžiku, resp . na hranici uvažované oblasti.

Diferenciální rovnice obvykle nemá jedno řešení, ale celou jejich rodinu. Počáteční a okrajové podmínky umožňují vybrat si z ní takovou, která odpovídá skutečnému fyzikálnímu procesu nebo jevu. V teorii obyčejných diferenciálních rovnic je dokázána věta o existenci a jednoznačnosti řešení úlohy s počáteční podmínkou (tzv. Cauchyho úloha ). Pro parciální diferenciální rovnice jsou získány některé věty o existenci a jednoznačnosti pro řešení pro určité třídy počátečních a okrajových úloh.

Terminologie

Někdy jsou počáteční podmínky v nestacionárních úlohách, jako je řešení hyperbolických nebo parabolických rovnic , také označovány jako okrajové podmínky .

U stacionárních úloh existuje rozdělení okrajových podmínek na hlavní a přirozené .

Hlavní podmínky mají obvykle formu , kde  je hranice regionu .

Přirozené podmínky obsahují také derivaci řešení vzhledem k normále k hranici.

Příklad

Rovnice popisuje pohyb tělesa v gravitačním poli Země . Splňuje ji jakákoli kvadratická funkce tvaru , kde  jsou libovolná čísla. K izolaci konkrétního zákona pohybu je nutné uvést počáteční souřadnici těla a jeho rychlost, tedy počáteční podmínky .

Správnost nastavení okrajových podmínek

Úlohy matematické fyziky popisují skutečné fyzikální procesy, a proto jejich vyjádření musí splňovat tyto přirozené požadavky:

  1. Řešení musí existovat v nějaké funkční třídě;
  2. Řešení musí být jedinečné v jakékoli třídě funkcí;
  3. Řešení musí průběžně záviset na datech (počáteční a okrajové podmínky, průsečík, koeficienty atd.).

Požadavek na spojitou závislost řešení je dán tím, že fyzikální data jsou zpravidla určena přibližně z experimentu, a proto je třeba mít jistotu, že řešení úlohy v rámci zvoleného matematického modelu bude výrazně nezávisí na chybě měření. Matematicky lze tento požadavek zapsat např. takto (pro nezávislost na volném termínu):

Nechť jsou dány dvě diferenciální rovnice: se stejnými diferenciálními operátory a stejnými okrajovými podmínkami budou jejich řešení nepřetržitě záviset na volném členu, pokud:

, kde , - řešení odpovídajících rovnic.

Soubor funkcí, pro které jsou splněny uvedené požadavky, se nazývá třída správnosti . Nesprávné nastavení okrajových podmínek dobře ilustruje Hadamardův příklad .

Viz také

Literatura