Volkspraak

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 9. ledna 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Volkspraak
Klasifikace
Volkspraak
Psaní latinský

Folkspraak  je nedokončený projekt Zonal Constructed Language založený na moderních západogermánských a severogermánských jazycích . Podle myšlenky zakladatelů projektu by mělo být snadné se naučit rodilým mluvčím kteréhokoli z germánských jazyků a v budoucnu se stát lingua franca pro germánskou jazykovou komunitu. [jeden]

Vývoj projektu probíhal převážně online ve skupině Yahoo, ale neshody ohledně gramatiky a pravopisu vedly k paralelní existenci několika verzí či „dialektů“, které jsou relativně vzájemně srozumitelné, avšak založené na řadě vzájemně se vylučujících principů. [1] Neshody vznikají dokonce i v tom, které jazyky by měly převládat ve zdrojovém slovníku: někteří vývojáři dokonce přitahují takové méně obvyklé jazyky, jako je fríština , dolnoněmčina a norština Nynorsk , zatímco většina se spoléhá na „mainstreamové“ germánské jazyky - angličtina , holandština , němčina , dánština , norština bokmål a švédština .

Fonologie [1]

Souhlásky

Labiální Koronální Hřbetní Hrdelní
Nosní m


n


ŋ


Explozivní Hluchý p


t


k


h


Vyjádřeno b


d


ɡ


Frikativní Hluchý F


s


ʃ


X


Vyjádřeno proti


z


afrikovat ts



Přibližné ʋ


l


j


rhotic r


Samohlásky

Dlouhé samohlásky
Přední Zadní
Horní vzestup zaoblený


zaoblený



Střední vzestup neopodstatněný E


zaoblený Ó


Ó


spodní vzestup ɑː


krátké samohlásky
Přední Zadní
Horní vzestup zaoblený ɪ


zaoblený ʏ


ʊ


Střední vzestup ɛ


ɔ


spodní vzestup A


Pravopis

Abeceda Volkspraak je identická se základní latinskou abecedou ISO. Dvojité souhlásky a shluky souhlásek znamenají, že samohlásky před nimi jsou krátké. Písmeno c se čte /s/ před předními samohláskami a /k/ v jakékoli jiné poloze. Digrafy th a ph se neliší ve výslovnosti od t, resp.

Gramatika

Morfologie

Podstatná a přídavná jména se nemění v čísle ani pádu. Substantivní přídavná jména, stejně jako infinitivy, končí na -e, například de andere ("jiný") a mít ("mít"). Mezi přídavnými jmény a příslovci není žádný morfologický rozdíl.

Neexistuje žádný gramatický rod nebo pád, kromě osobních zájmen: si ("ona"), hi ("on"), ik ("já"), mi ("já").

Množné číslo podstatných jmen se tvoří s -e nebo, pokud podstatné jméno končí na nepřízvučnou slabiku, -s . Mann (muž), manne (muži), auto (auto), auta (auta).

Syntaxe

Základní slovosled je předmět-sloveso-předmět (SVO). V tázacích větách dochází k inverzi typu VSO .

Příklady

Modlitba Páně v několika dialektech a odrůdách Volkspraak: 

Folkspraak Folksprak middelsprake Boxsprak Fulkspræk

Ons Fater,
whem leven in der Himmel,
Mai din Name werden helig,
Mai din Konigdom kommen,
Mai din will werden,
in der Erd und in der Himmel.
Dostali jsme se k Brodu,
odpustili si sindens,
samme Weg als wi forgiv dem whem
eren skuld to uns.
Und test os nihte,
men náhradní os fraum der Sind.

Usser fader,
in de himmel,
wes dain nam helig
dain koningdum schall komme
dain will schall wese dan,
so upann erd als in himmel.
Dejte nám disdag usser brod,
end fergiv usser schuld,
als wi fergiv dem weh
schuld gegn us.
Konec chlápek nás hnidopiš v fersyking
doch nás pá fron yvel.

Uživatel Fader
wae je v de hevel,
din name schal wese helliged,
din rik schal kom,
din wille schal schee,
tak up erd jako v de hevel.
Nechte nás odpustit uživateli daglig ,
odpusťte nám uživatelskou lebku
, jak odpustíte dat
af anderes.
Na pozdní nás nik wese opuštěný
doch, aby nás pá fran oevel
fordat dines je de macht
na de herlighed antil v everighed.
Amen.

Onser Fader
v de hemmen,
Werde heliged din nam,
Kome din rick,
Gescheje din will,
Hu in de hemmen, tak up de erd.
Gev ons hidag onser daglik brod.
Ond ons onser schuld,
Hu ok wi fergev dem
onser schuldern.
Ond vedl ons nit ve ferseuking,
Aver erleus ons af de yvel.
(Als din er de rick ond de macht
Ond de herlikhed in eeighed.)
Amen.

Ůnsĕr Fadĕr
ĭn đă ħemmĕn,
Werđĕ ħạlĭgĕd đin nam,
Kwe̊mĕ đin rikj,
Găskeƕĕ đin wėll,
Hu ĭn đăn
Geƀůns ħidag ůnsĕr dãglĭk brḁđ.
Ůnđ fĕrgeƀ ůns ůnsĕr skuld,
Huḁk wi fĕrgeƀ đĕm
ůnsĕr skuldĕrĕn.
Ůnđ vedl ůns nĭt ĭn fĕrsȍking,
Aƀĕr ŭtlọs ůns ăf đă ȕbĕl.
Amĕn .
_

Poznámky

  1. 1 2 3 Folkspraak . Získáno 13. prosince 2020. Archivováno z originálu dne 2. ledna 2021.

Odkazy