Korejština

korejština
vlastní jméno 한국어 , 조선말
země KLDR , Korejská republika , ČLR , Japonsko , USA , Kanada , Rusko
oficiální status

Státní jazyk Severní Korea Korejská republika Regionální jazyk
 
 
Regulační organizace V Korejské republice Národní institut korejského jazyka
Celkový počet reproduktorů 78 milionů
Hodnocení patnáct
Postavení v bezpečí
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie
Izolovaný
Psaní hangul , hanča
Jazykové kódy
GOST 7.75–97 coo 330
ISO 639-1 ko
ISO 639-2 Kor
ISO 639-3 Kor
WALS Kor
Etnolog Kor
Linguasphere 45-AAA-a a 45-A
ABS ASCL 7301
IETF ko
Glottolog jádro 1280
Wikipedie v tomto jazyce

Korejština (v KLDR 조선말 /朝鮮말 joseonmal,  v Korejské republice 한국어 /韓國語 hanggugo)  je jazykem Korejců a obou států Korejského poloostrova : KLDR a Korejské republiky . V té či oné míře je také distribuován v Číně , Japonsku , USA , Rusku a zemích Střední Asie . Celkový počet řečníků je asi 78 milionů lidí.

Korejština je izolovaný jazyk . Podle gramatické struktury - aglutinativa se slovosledem SOV [1] .

Historie a studium

Většina učenců klasifikuje moderní korejštinu jako izolovaný jazyk [2] , ale někteří ji považují za součást hypotetické altajské jazykové rodiny [3] . Existuje také hypotéza o vztahu korejského jazyka s drávidskými jazyky (možná také s japonštinou).

Otázka postoje tří korejských států  - moderní korejštiny Paekche , Silla a Goguryeoto zůstává kontroverzní , ačkoli všechny tři jazyky vykazují podobnosti ve slovní zásobě a (pokud nám hieroglyfická notace umožňuje soudit) v gramatické struktuře . Podle některých lingvistů z těchto jazyků vykazuje nejmenší podobnost jazyk státu Koguryeo , který řada lingvistů považuje za předchůdce nebo nejbližšího příbuzného japonského jazyka . Jazyk státu Silla je naopak nejčastěji považován za předchůdce korejského jazyka.

Jedním z prvních, kdo upozornil na možný vztah mezi korejským a japonským jazykem, byl Ogura Shimpei . V moderní západní lingvistice se korejština, japonština a starověké jazyky Korejského poloostrova často spojují do skupiny jazyků Buyeo , pojmenované po království Buyeo .

Dialekty

Spisovný korejský jazyk Severní Koreje je založen na dialektu Pchjongjangu , v Jižní Koreji je literární varianta založena na dialektu Soul . Kromě dialektů hlavních měst existují dialekty v každé oblasti Korejského poloostrova: Hamgyong , Yukchinsky , Jeju a tak dále; existují také dialekty diaspory: dialekt sovětských Korejců , dialekt Zainiti , dialekt čínských Korejců .

Dialekty se liší foneticky a lexikálně: například v dialektu Gyeongsang ( Busan , Daegu , Ulsan ) je 6 samohlásek a v dialektu Hamgyong je jich 10.

Vlastní název jazyka

Před rokem 1945 se používal název joseonmal ( Kor. 조선말 ? ,朝鮮말 ? ) nebo josono ( Kor. 조선어 ? ,朝鮮語? ); stejný název se v Severní Koreji používá dodnes. V Jižní Koreji jsou nyní přijímána jména hangugo ( kor . 한국어 ? ,韓國語? ) nebo hangunmal ( kor . 한국말 ? ,韓國말 ? ); často jen kugo ( kor . 국어 ? ,國語? , „úřední jazyk“). V obou částech Koreje se také používá hovorový název urimal ( 우리말 , „náš jazyk“).

Struktura jazyka

Korejština je aglutinační jazyk s tendencí ke zvýšení skloňování a analytičnosti . Slovosled je SOV ( předmět  - předmět  - predikát ). Závislý člen věty vždy předchází hlavnímu.

Psaní

Korejština je psána pomocí hláskového písma Hangul , které bylo pro ni speciálně vyvinuto v 15. století . Hangul je doplněn čínskými znaky hancha  . V Severní Koreji se používá pouze hangul , v Jižní Koreji se používá hangul i hanja.

Ve 30. letech 20. století proběhla v SSSR kampaň za romanizaci korejského písma . Latinizovaná abeceda byla schválena v roce 1935, ale v praxi se nepoužívala [4] [5] .

Od 15. do 20. století existovalo v Koreji smíšené písmo , podobné modernímu japonskému psaní : kořeny slov byly psány v hancha a upravená část slova byla psána v hangul.

Khancha je písmo založené na čínských znacích , které doplňuje nebo nahrazuje Hangul. Používá se pouze v Jižní Koreji. Vzhled některých korejských znaků se liší od těch, které se používají v Číně.

Jazyková charakteristika

Fonetika

Souhlásky
Labiální Alveolární Palatal Velární Glotální
nosní ㅁ / m / ㄴ / n / ㅇ / ŋ /
Výbušniny
a afrikáty
jednoduchý / p / _ ㄷ / t / ㅈ / tɕ / ㄱ / k /
čas ㅃ / p͈ / ㄸ / t͈ / ㅉ / t͈ɕ / ㄲ / k͈ /
nasávaný ㅍ / pʰ / ㅌ / tʰ / ㅊ / tɕʰ / ㅋ / kʰ /
frikativy jednoduchý ㅅ / s / ㅎ / h /
čas ㅆ / s͈ /
Hladký ㄹ / l /
Samohlásky
Jednoduchý /i/ ㅣ , /e/ ㅔ , /ɛ/ ㅐ , /a/ ㅏ * , /o/ ㅗ , /u/ ㅜ , /ʌ / ㅓ , /ɯ/ ㅡ , /ø/ ㅚ ,

/y/ ㅟ

dvojhlásky /je/ ㅖ , /jɛ/ ㅒ , /ja/ ㅑ , /wi/ ㅟ , /we/ ㅞ , /wɛ/ ㅙ , /wa/ ㅘ , /ɰi/ ㅢ , /jo/ ㅛ , /ju/ ㅠ , /jə/ ㅕ , /wə/ ㅝ

Korejský jazyk má hudební přízvuk .

Morfologie

Podstatné jméno

Korejský jazyk má rozvinutý systém pádů podstatných jmen . Sada pádových přípon je u všech podstatných jmen stejná, takže se skloňování snadno používá a učí.

V níže uvedené tabulce jsou v prvním sloupci prostřednictvím zlomku uvedeny možnosti záznamu po souhlásce / po samohlásce a v závorkách - zdvořilostní možnost.

hangul Čtení Případy Otázka Příklad Transkripce Překlad
은 / 는 eun / nyní Základní nominativ SZO? Co? 나는 갑니다 Na-nyní Kamenida "Jdu"
이 / 가 (께서) a / ha ( kkeso ) Jmenovaný SZO? Co? 눈이 옵니다 Nun-i omnida "sněží"
을 / 를 yl / ryl Akuzativ Koho? Co? 그 학생은 한국어를 배운다 Geu hakseng-eun hangugo-ryl peuda „Tento student se učí korejsky“
을 / 를 yl / ryl Akuzativ Kde? 여행을가다 Yeoheng-eul kada "Jít na výlet"
의 th / e Genitiv Jehož? Koho? Co? 내친구의안경 Ne chingu angyeong "Brýle mého přítele"
에 E Dativ Kde? Co je to? Byeongwon-e kaseo? "Jdeš do nemocnice?"
에 E Dativ Když? 다섯시에 박교수님과 만나요 Tasot si-e Pak kyosunim-gwa mannayo "V pět hodin se setkávám s profesorem Parkem"
에 E Místa se slovesy
있다, 없다, 살다		 Kde? 우리 집은 아남동에 있다 Uri chib-yn Anamdon-e itta "Náš dům je v Anamdongu"
에 E Cíl akce Kde? 어제 미국에 편지를 보냈다 Oje Migug-e pyeongji-reul ponetta "Včera jsem poslal dopis do Ameriky"
에게, 한테 (께) ege , hanthe ( kke ) Dative osoba Komu? 친구에게 편지를 씁니다 Chingu-yege pyeongji-reul sseumnida "Píšu dopis příteli"
에서 eko Místní (s aktivními slovesy) Kde? 나는여행사에서일합니다 Na-nyní yohensa-eso irhamnida "Pracuji pro cestovní společnost"
에서 eko Místní Kde? 어느 나라에서 왔어요? Ona nara-eso wassoyo? "Z jaké země jsi přišel?"
에게서, 한테서 egeso , hantheso Místní pouzdro na obličej Od koho? 어머니에게서 그 말을 들었어요 Na-nyní omoni-egeso ky mar-eul tyrossoyo "Slyšel jsem to od své matky"
으로 / 로 yro / ro Instrumentální Jak? Jak? 나는한자를 볼펜으로씁니다 Na-nyní hancha-ryl polpkhen-yro ssymnida "Píšu hieroglyfy perem"
으로 / 로 yro / ro Instrumentální Směrem k čemu? Kde? 그 버스는 종로구로 가지 않아요 Ky posy-neung Jongnogu-ro kaji anayo "Tento autobus nejede do Jongno -gu "
으로 / 로 yro / ro Označení subjektu/profese V jaké kapacitě? 김 선생님은 선교사로 러시아에 왔습니다 Kim sunsaengim-eun songyosa-ro Rosia-e wassimnida "Pan Kim přišel do Ruska jako misionář."
과, 하고 / 와 kwa , hago / wa Kloub S kým? S čím? 시장에서 생선과 채소를 샀어요 Sijang-yeo senseong-gwa chaeso-ryl sassoyeo "Koupil jsem ryby a zeleninu na trhu"
아 / 야 [6] a / i Vokativ 기민아, 이리 와! Kimin-ah, iri wa! "Kimin, pojď sem!"

Předložkový pád (o kom? o čem?) v korejštině vyjadřuje dativ s pomocnými slovesy vztahu (k někomu, k něčemu) 대하다 nebo 관하다, například: 한국에 대한 책은 ( Hangug-e tehan chaeg- eun ) „Kniha Koreje“.

Sloveso

Korejské sloveso může vyjádřit různé akce tím, že k sobě připojí příslušné přípony . Pokud se například ke druhému kmeni slovesa přidá přípona 야 하다, pak takové složené sloveso bude znamenat povinnost: 학생은 열심히 공부해야 한다 Haksen-eun yeolsimi musí studovat konbuhae hard.“

Korejština má sadu spojovacích koncovek, které se používají jako spojovací spojky mezi slovesy.

  • 고 ko a (으)며 (sy) myo mohou znamenat jak současné akce, tak jejich sekvenci.
  • 거나 kona znamená „nebo“ při spojování sloves.
  • 아 a , 어 o , 여 yo 서 tedy znamenají sled akcí.
  • 다가 taga znamená, že akce byla přerušena po dobu trvání nové akce. Pokud před 다가 předchází přípona minulého času, byla mezi akcemi pauza.
  • 자 cha , 자마자 chamaja znamená okamžitý začátek druhého dějství po prvním.

Všechny přípony a koncovky jsou připojeny k jednomu ze dvou tvarů sloves.

  • První tvar vznikne vypuštěním slovníkové koncovky 다 ta : 먹다 mokta → 먹 mok .
  • Druhý tvar sloves se tvoří různě, podle toho, která samohláska je v kořeni.
아 a a 오 o - 아 a  se přidávají ke kmeni slovesa : 받다 patta → 받아 pada . Pokud kmen končí otevřenou slabikou s „a“, zůstane pouze jeden zvuk „a“: 가다 kada → 가 ka . Pokud kmen končí otevřenou slabikou se samohláskou 오, pak se spojí s 아 a do 와 wa : 오다 óda → 와 wa . Pokud víceslabičný kmen obsahuje slabiku 르 ry , pak 으 ы zmizí a ㄹ р se zdvojnásobí: 모르다 moryda → 몰라 molla . Všechny ostatní kořenové samohlásky jsou připojeny s příponou 어 o : 먹다 mokta → 먹어 mogo . Pokud kmen končí otevřenou slabikou se samohláskou 어 o , pak se dvě o spojí: 서다 soda → 서 tak . Pokud kmen končí na 우 u , sloučí se s 어 o do 워 wo : 배우다 baeuda → 배워 baewoo . Pokud kmen končí na 여 yo , sloučí se s 어 o do 여 yo : 켜다 hyoda → 켜 hyo . Pokud víceslabičný kmen sloves končí na 이 a , sloučí se s 어 o do 여 yo : 기다리다 kidarida → 기다려 kidaryo Výjimky: Sloveso 하다 ( hada ; „dělat“) má dvě varianty druhého kmene: 해 ( hae ; používané v hovorové řeči ) a 하여 ( hayo ; používané v psaném jazyce). Druhý kmen sloves končících na -내다 neda končí na 내 ne : 보내다 poneda  - 보내 pone .
  • Přítomný-budoucí čas
Sloveso se používá ve slovníkové podobě (nebo s vhodnou zdvořilou koncovkou). 우리는 다음 주말에 제주도에 여행을 갈 것이다 Uri-neung taeum chumar-e Jeju-e yohyeon-eul příští rok pojedeme na Jeju
  • Minulý čas
Vzniká přidáním přípon 았 at , 었 from , 였 ёt . Pokud kořen slovesa obsahuje samohlásky 아 a , 오 o , použije se přípona 았. Zároveň dochází ke sloučení se samohláskou poslední slabiky (pokud je poslední slabika otevřená): 보다 poda → 보았다 poatta → 봤다 pwatta . Pokud v jednoslabičném kořeni není žádné „a“ nebo „o“, přidá se přípona 었 from . Pokud je sloveso víceslabičné a kořen končí na 이 a , přidá se přípona 였 yot : 내리다 nerida → 내렸다 neryöta . Pokud sloveso končí na 내다 neda , přidá se přípona ㅆ: 보내다 poneda → 보냈다 ponetta . Výjimkou jsou sloveso 하다 ( hada "dělat") a slovesa končící na 하다: mají tvar 하였다 hayotta nebo 했다 hatta v minulém čase . První se obvykle používá v psaném jazyce, druhý - v ústním podání.
  • jednoduchý budoucí čas
Vzniká přidáním přípony 겠 ket ke kořeni slovesa . Používá se pouze s první a druhou osobou a označuje záměr něco udělat: 다음 학기부터 나는 일본어를 배우기 시작하겠다 Taeum hakki-buttabon na-Fromha japonský začátek učení se na-neulha sigester
  • Obtížný budoucí čas
Označuje akci, která se v budoucnu určitě uskuteční. Vzniká přidáním funkčního slova 것 kot + spojovacího slovesa 이다 ida k budoucímu příčestí . 삼 주일 후에 그들은 결혼할 것이다 Sam chuil hu-e keuder-eun kyorhonkhal koshida "Za tři týdny se vezmou."
  • Přítomný čas průběhový
Vzniká přidáním koncovky 고 ko + slovesa 있다 ( itta ; „být“) ke kořeni slovesa. 나는 지금 서울에 살고 있다 Na-neun Jigeum Sour-e salgo itta "Nyní žiji v Soulu ."

Korejské sloveso se často používá v podstatném tvaru , který lze vytvořit přidáním koncovky 기 ki k 1. kmeni : 하다 hada „dělat“ - 하기 hagi „dělat“. Substantivní forma se používá mimo jiné k vytváření speciálních struktur. Například 기 + 로 하다 ki-ro hada znamená „rozhodnout se něco udělat“: 내일은 기민씨 생일이에요. 그래서 같이 저녁 먹기로 했어요 Kyreso kathi jongyeok mokkiro hessoyo "Zítra má Kimin narozeniny, tak jsme se rozhodli jít spolu na večeři."

Přídavná jména

Korejská adjektiva mají dvě formy: konečnou a určující. Konečný tvar je charakterizován charakteristikou slovesa (dva kmeny, tvořené podle stejných pravidel jako u sloves; změna času a úrovně zdvořilosti).

  • konečná podoba
Přídavná jména v konečné podobě končí na 다 ta : 예쁘다 yeppeuda "krásné".
  • Definitivní forma
Tvoří se podobně jako slovesné minulé příčestí: 예쁘다 yeppeuda → 예쁜 yeppeung . Určující forma nemá verbální charakteristiky - chová se přesně jako přídavné jméno v ruštině. Příčestí

Korejská participia , na rozdíl od ruských, mohou být v jakémkoli gramatickém čase (přítomném, minulém a budoucím). Současně je konstrukce „A, což je B“ v korejštině také označena jedním z příčestí.

Čas Zakončení Příklad Transkripce Překlad
po souhlásce Po samohlásce
Budoucnost 을 eul ㄹ le 저녁에 음식을 준비하겠어요 Jongyeong-e magnát umsig-eul junbihagessoyo "Uvařím jídlo, které budu jíst večer"
Přítomnost 은 eun 는 teď 저기 가는 분이 이 선생입니다 Chogi ganneung pun-i Yi sunsaeng-imnida "Ten, kdo jde (který jde) tam je pan Li."
Minulost
v -yn		 은 eun ㄴ n 어제 쓴편지를 우체국에 가서 부쳤어요 Oje zpívané pyeongji-reul uchyegug-e kaso buhyessoe "Šel jsem na poštu a poslal jsem dopis
napsaný (který jsem napsal) včera"
Minulost
v tónu		 던 tón 이음악은 내가 자주 듣던 것입니다 I ymag-yn ne-ga chaju tytton kosimnida "To je stejná hudba, kterou jsem často poslouchal"
Číslice

Moderní korejský systém počítání je podobný japonštině : existují číslice jak správného korejského původu, tak vypůjčené čínské číslice . Podobně malý počet položek se obvykle počítá korejskými číslicemi, a pokud je položek více než sto, pak se počet vede čínskými číslicemi. Zároveň se při počítání hodin používají korejské číslice a při počítání minut čínsko-korejské číslice.

Korejská čísla mohou počítat položky od jedné do 99.

jeden 하나 Khan deset 열 smrk
2 둘 tyl dvacet 스물 symbol
3 셋 soubor třicet 서른 soryn
čtyři 넷 Ne 40 마흔 mahyn
5 Ano tasot padesáti 쉰 prase
6 여섯 yosot 60 예순 yesun
7 일곱 ilgop 70 일흔 irkhyn
osm 여덟 jodol 80 여든 Yodeun
9 아홉 ahop 90 아흔 akhyn

Původní korejská slova pro čísla 100 a 1000 (respektive 온 ( on ) a 즈믄 ( geemen )) jsou nyní považována za archaická a nepoužívají se.

Je třeba poznamenat, že číslovky „jeden“, „dva“, „tři“, „čtyři“ a „dvacet“ před podstatnými jmény mají takzvaný atributivní tvar:

  • 하나 → 한;
  • 둘 → 두;
  • 셋 → 세;
  • 넷 → 네;
  • 스물 → 스무.

Čínština:

jeden 일 nebo deset 십 sup
2 이 a dvacet 이십 isip
3 삼 moje maličkost třicet 삼십 samsip
čtyři 사 sa 100 백 balíček
5 오 o 200 이백 iback
6 육 fuj 1000 천 cheon
7 칠 chil 10 000 만 muž
osm 팔 phal 100 000 십만 sipman
9 구 ku 100 miliónů 억 OK

Složené číslice (dvě stě tři, šedesát) se tvoří jako v čínštině : dva (이, a ) × sto (백, baek ) + tři (삼, sam ) - ibaeksam . Je třeba mít na paměti, že v korejštině nejsou ve výboji tři číslice (123 456 789), ale čtyři (1 2345 6789), proto „sto tisíc“ je „10 mužů“, a nikoli „100 chon“.

Řadové číslovky
korejština čínština
Vzorec Příklad Výjimka Vzorec Příklad
Číslice + 째 che 스물째 simuljae  "dvacátý" 첫째 cheochae "první" 제 che + číslice 제오 cheo "  pátý"
Počítání slov

Z čínštiny přišla korejština také s počítadly , která se používají se všemi podstatnými jmény (ve skutečnosti jsou všechna podstatná jména v korejštině nepočitatelná). Chcete-li například říci „pět koček“, na rozdíl od ruštiny, musíte použít klasifikátor: „kočky pět hlav“ - 고양이 다섯 마리 ( koyang yi tasot mari ).

  • 개 ( ke , “věc”) je nejběžnější klasifikátor;
  • 번 ( pon , "čas") - pro počítání událostí;
  • 세 ( se , "rok") - věk;
  • 갑 ( kap , "sbalit");
  • 명 ( myeon , "osoba"); slovo saram , také znamenat “muž”, moci být používán bez počítací přípony;
  • 마리 ( mari , "hlava dobytka");
  • 권 ( kwon , "kniha");
  • 자루 ( charu ) - pera, tužky;
  • 잔 ( chan ) - poháry;
  • 채 ( chae , "domov");
  • 병 ( byeong , "lahev");
  • 그릇 ( kyryt ) - porce jídla;
  • 켤레 ( khölle , "pár") - pro spárované položky;
  • 장 ( chang , "list papíru");
  • 시간 ( shigan ) - pro čas.
Zájmena Osobní zájmena
Jednotky h. pl. h.
jednoduchý uctivý skromný hanlivý jednoduchý uctivý skromný
1 나 na [7] 저 cho [8] uri _ 저희 chohi
2 너 ale 당신 tanjin
선생님 songsaengnim 		자네 Chane 너희 nohi
너희들 noheedul 		당신들 tansindeul
  • 2. osoba:
"vy" - 너 ( ale ) v nominativním případě 네 ( ne ), používá se pouze v neformální komunikaci; "ty (ženě)" - 아줌마 ( ajumma ); "ty (muži)" - 아저씨 ( ajussi ); "ty (dívce)" - 아가씨 ( agassi ); "vy" - jméno partnera + 씨 ( ssi ), nebo pozice partnera + 님 (nim ) ; "vy" - příjmení partnera + 선생 ( seongsaeng , "mistr") + 님 ( nim ).

Manželé se běžně označují jako 당신 ( tanjin ), termín, který se stále více používá jako univerzální zájmeno 2. osoby.

"vy (množné číslo)" - 여러분 ( yorobun , "páni").
  • 3. osoba:

Protože zájmena druhé osoby nejsou úplnými zájmeny, ale spíše podstatnými jmény, lze je použít k označení třetích osob. Existují další podobná slova.

„Tato (ta, ta) osoba“ - 이 / 그 / 저 사람 ( a / gee / cho saram ); „ten (ten, ten) pán“ - 이 / 그 / 저 분 ( a / ky / cho slovní hříčka ); v písemném projevu lze slovo 그 (ky) „to“ použít ve významu „on “ . "ona" - 그녀 ( geunyo ); „tato (ta, ta) žena“ - 이 / 그 / 저 여자 ( i / ky / cho yoja ); pro položky se používají stejná ukazovací zájmena nebo slovo 것 ( kočka ) "věc".

Stejně jako japonština má i korejština tříúrovňový systém ukazovacích zájmen, na rozdíl od moderní ruštiny, kde se taková zájmena dělí pouze na „blízká“ („toto“) a „vzdálená“ („tamto“).

Řídicí panel Objekt Místo
blízko reproduktoru 이 a- 이것 ygot  "tenhle" 이곳 ygot , 여기 jogín  „zde“
Blízko k partnerovi 그 ky- 그것 kygot  "to" 거기 kogi  "tam"
vzdálený 저 cho- 저것 chogot  "ten vzdálený" 저기 jogi  "tam, pryč"
Tázací 어느 oni- 무엇 zamumlal  "co?" 어디 odi  "kde?"

Slovní zásoba

Ve slovní zásobě korejského jazyka existuje mnoho výpůjček z čínštiny  – asi 60 % v moderní jihokorejském jazyce [9] ; taková slova se nazývají čínsko-korejská.

Ve 20. století se v jihokorejské verzi jazyka začalo objevovat stále více slov anglického původu, existují i ​​výpůjčky z japonského jazyka [10] ; Severokorejština má vypůjčená slova z ruštiny . V jazyce KLDR převažují výpůjčky z ruštiny , ale jejich celkový počet je menší než v jazyce Korejské republiky. Od konce 20. stol v Severní i Jižní Koreji existuje nový trend v čínských výpůjčních slovech – nepřekládají se morfematicky , ale přenášejí se foneticky .

Zdvořilostní systém

Korejský jazyk má rozvinutý systém stylů řeči , jejichž použití je regulováno věkem a sociálním postavením účastníků rozhovoru, jakož i těch, o které se jedná. Slovesa získávají v závislosti na tom různé přípony.

Styl kladné věty Tázací věty Se slovesem 가다 ( kada ; "jít")
po samohlásce po souhlásce po samohlásce po souhlásce
Oficiálně zdvořilý 1. forma +ㅂ니다 1. forma + 습니다 1. forma +ㅂ니까 1. forma + 습니까 갑니다 (ka mnida ), 갑니까 (ka mnikka )
Neformálně zdvořilý 2. forma + 요 가요 (ka yo )
hovorový ( panmal ) 2. forma 가 (ka)

Průzkumy mezi Korejci ukazují, že regulační role zdvořilosti v jazyce dnes klesá [11] .

Imperativ

Vyjádření imperativu a vyzývavé nálady podléhá stylu zdvořilosti.

Rozkazovací nálada zvací nálada
úroveň
zdvořilosti		 vzdělání
(prohlášení)		 vzdělání
(popírání)		 příklad
prohlášení
negativní příklad		 vzdělání příklad
Vyšší ~(으)십시오
( s ) sipsio		 ~지 마십시오
chi macipio		 들으십시오
tyrysipsio
"prosím poslouchejte"		 nevstupujte
_
_		 ~(으)ㅂ시다
( s ) psida		 갑시다 capsida
"
pojďme"
Vysoký ~(으)세요
( s ) seo		 ~지
마세요 chi maseeo		 가세요
kaseyo
"jdi"		 neposlouchej
_
_		 2. představec + 요
jo		 시작해요
sijakhaeyo
"začněme"
Krátký 2.
slovesný kmen		 먹어
moje
"jíst"		 ~자
cha		 맥주 마시러 가자
mekchu mashiro gaja
„Pojďme na pivo“
2.
slovesný kmen + 라 ra		 ~지 말아라
chi marara		 들어라
tyrora
"poslouchej"		 보지 말아라
poji marara
"nedívej se"

Podstatná jména

Kromě toho, podobně jako v japonštině , existují „vysoké“ protějšky pro pravidelná slovesa a podstatná jména.

jednoduché slovo Zdvořilý protějšek
hangul Transkripce Překlad hangul Transkripce Překlad
있다 itta "být, být" 계시다 quesida "být, být"
먹다 mokta "tady je" 잡수시다 chapsusida "jíst"
주다 zázrak "dát" 드리다 tyrida "předložit"
자다 dítě "spát" 주무시다 chumusida "odpočívat"
죽다 Čukta "zemřít" 돌아가시다 toragacida "umřít"
집 čip "Dům" 댁 tech "příbytek"
아버지 aboji "Táto" 아버님 odběratel "otec"

Pojmenování příbuzných

Korejský jazyk má složitý systém pojmenování příbuzných v rozhovoru s nimi a s jinými lidmi. Obecně je dodržován princip rovnováhy: například v rozhovoru s otcem manželky je ona sama nazývána familiárněji a se svou mladší sestrou - oficiálněji [12] .

Apelujte na manželovu rodinu
Vztah
s manželem		 Pojmenování manželky
( Hangul , azbuka )		 Pojmenování dětí
( hangul , azbuka )
Sám 남편 nampyeong 아버지 aboji ,
아빠 appa
Otec 시아버님 siabonim (친)할아버지 ( brada ) haraboji
Matka 시어머님 simonymum (친)할머니 ( brada ) halmoni
Starší bratr 아주버님 ajubonym 큰아버지 khynaboji
manželka staršího bratra 형님 hyungnim 큰어머니 geunamoni
Starší sestra 형님 hyungnim 고모 komo
manžel starší sestry 아주버님 ajubonym 고모부 komobu
Mladší bratr 도련님 doryeonnim ,
서방님 sobannim		 삼촌 samcheon
manželka mladšího bratra 동서 dongseo 숙모 sunmo
Mladší sestra 아가씨 Agassi 고모 komo
manžel mladší sestry 서방님 sobannim 고모부 komobu
Děti bratra nebo sestry 조카 chokha 언니 unni ,
오빠 oppa ,
형 hyung ,
누나 noona
Obraťte se na příbuzné manželky
Vztah
s manželkou		 Pojmenování manžela
( Hangul , azbuka )		 Pojmenování dětí
( hangul , azbuka )
Ona sama 부인 puin 어머니 omoni ,
엄마 omma
Otec 장인 chanin ,
아버님 abonym		 외할아버지 veharaboji
Matka 장모 jangmo ,
어머님 homonymum		 외할머니 vehalmoni
Starší bratr 형님 hyungnim 외삼촌 Wesamcheon
manželka staršího bratra 아주머니 ajumoni 외숙모 wesunmo
Starší sestra 처형 cheohyeon Ano _
manžel starší sestry 형님 hyungnim ,
동서 dongso		 이모부 imobu
Mladší bratr 처남 cheonam 외삼촌 Wesamcheon
manželka mladšího bratra 처남댁 cheonnamdaek 외숙모 wesunmo
Mladší sestra 처제 cheoje Ano _
manžel mladší sestry 동서 dongseo 이모부 imobu
Děti bratra nebo sestry 조카 chokha 언니 unnie ,
오빠 oppa ,
누나 noona
Zmínění ve třetí osobě manžela a jeho příbuzných
přístup Odvolání Zmíněno ve třetí osobě v rozhovoru s
manžel jeho rodiče jeho příbuzní známosti děti
nevlastní otec 아버님 předplatitel 아버님 předplatitel 아버님 předplatitel 아버님 předplatitel 시아버님 siabonim 할아버지 haraboji
nevlastní matka 어머님 homonymum 어머님 homonymum 어머님 homonymum 어머님 homonymum 시어머님 simonymum 할머니 halmoni
Manžel 여보 yobo ,
N아빠 N -appa		 당신 tanshin ,
N아빠 N -appa		 아범 abom ,
애비 ebi ,
그사람 geesaram ,
그이 kyi		 아범 abom ,
애비 ebi		 남편 nampyeong ,
그이 gee ,
애아빠 eappa ,
바깥양반 pakkachyanban		 아버지 aboji ,
아빠 appa
Manželův starší bratr 아주버님 ajubonym 아주버님 ajubonym 아주버님 ajubonym 아주버님 ajubonym 시아주버님 siajubonym 큰아버지 khynaboji
Manželova starší sestra 형님 hyungnim 형님 hyungnim 형님 hyungnim 형님 hyungnim 시누이 shinui ,
시동생 shidonsen		 고모 komo
Manželova mladší sestra 아가씨 Agassi 아가씨 Agassi 아가씨 Agassi 아가씨 Agassi 시누이 shinui ,
시동생 shidonsen		 고모 komo
Manželův mladší bratr 도련님 doryeonnim ,
서방님 sobannim		 도련님 doryeonnim ,
서방님 sobannim		 도련님 doryeonnim ,
서방님 sobannim		 도련님 doryeonnim ,
서방님 sobannim		 도련님 doreongnim ,
서방님 sobannim ,
시동생 sidonsen		 삼촌 samcheong ¹,
작은아버지 jageunboji
Manželka manželova staršího bratra 형님 hyungnim 형님 hyungnim 형님 hyungnim 형님 hyungnim 형님 hyungnim ,
큰 동서 khungdongseo _ _
 Jméno 큰어머님 khung
manžel manželovy sestry 서방님 sobannim 서방님 sobannim ,
고모부 komobu		 서방님 sobannim 서방님 sobannim 고모부 komobu 고모부 komobu
Manželka mladšího bratra manžela 동서 dongseo 동서 dongseo 동서 dongseo 동서 dongseo 동서 dongso ,
큰어머님 khunomonymum		 작은 어머님 chageunonymum

Poznámky:

  • N: jméno vašeho dítěte;
  • 1: svobodný.
Zmínka ve třetí osobě manželky a jejích příbuzných
přístup Odvolání Zmíněno ve třetí osobě v rozhovoru s
manžel jeho rodiče jeho příbuzní známosti děti
nevlastní otec 장인 chanin ,
아버님 abonym		 아버님 abonym 장인
어른 chaninoreun		 아버님 abonym 장인
어른 chaninoreun		 아버님 abonym 장인
어른 chaninoreun		 장인어른 chaninoreun ,
외할아버지 weharaboji		 외할아버지 veharaboji
nevlastní matka 장모 jangmo ,
어머님 homonymum		 어머님 homonymum ,
장모 chanmonim		 어머님 homonymum ,
장모 chanmonim		 아머님 homonymum ,
장모 chanmonim		 N외할머님 N -wehalmonim ,
장모 chanmonim		 외할머니 vehalmoni
Manželka 여보 yobo ,
N엄마 N -omma		 당신 tanshin ,
N엄마 N-omma		 N어미 N- omi ,
집사람 chipsaram		 N어미 N-omi,
집사람 chipsaram		 N엄마 N-omma,
처 cho ,
집사람 chipsaram ,
아내 ane		 어머니 omoni ,
엄마 omma
Starší bratr manželky 형님 hyungnim 형님 hyungnim 형님 hyungnim 형님 hyungnim 처남 cheonam 외삼촌 wesamcheong ,
외숙부 wesukpu
Manželčin mladší bratr 처남 cheonam 처남 cheonam 처남 cheonam 처남 cheonam 처남 cheonam 외삼촌 wesamcheong ,
외숙부 wesukpu
Starší sestra manželky 처형 cheohyeon 처형 cheohyeon 처형 cheohyeon 처형 cheohyeon 처형 cheohyeon Ano _
Manželčina mladší sestra 처제 cheoje 처제 cheoje 처제 cheoje 처제 cheoje 처제 cheoje Ano _
manželka staršího bratra manželky 아주머니 ajumoni 처남댁 cheonnamdaek 처남댁 cheonnamdaek 처남댁 cheonnamdaek 처남댁 cheonnamdaek 처남댁 cheonnamdaek
Manželka mladšího bratra manželky 처남댁 cheonnamdaek 처남댁 cheonnamdaek 처남댁 cheonnamdaek 처남댁 cheonnamdaek 처남댁 cheonamdaek ,
N외숙모 ​​​​N -wesukmo		 외숙모 wesukmo
Manžel starší sestry manželky 형님 hyungnim ,
동서 dongso		 형님 hyungnim ,
동서 dongso		 형님 hyungnim ,
동서 dongso		 형님 hyungnim ,
동서 dongso		 동서 dongsō ,
N이모부 N -imobu		 이모부 imobu
Manžel mladší sestry manželky 동서 dongso ,
X서방 X -soban		 동서 dongso ,
X서방 X-soban		 동서 dongso ,
X서방 X-soban		 동서 dongso ,
X서방 X-soban		 동서 dongsō ,
N이모부 N -imobu		 이모님 imonymum

Poznámky:

  • N: jméno vašeho dítěte;
  • X: jméno volaného.

Viz také

Poznámky

  1. ↑ korejština // BDT. T.15. M., 2009.
  2. ↑ Song, Jae Jung (2005) „Korejský jazyk: struktura, použití a kontext“ Routledge, str. 15
    Lyle Campbell a Mauricio Mixco. 2007. Glosář historické lingvistiky . University of Utah Press. („Korejština, jazykový izolát“, str. 90; „Často se o korejštině říká, že patří k altajské hypotéze, často také k japonštině, i když tato není široce podporována“, str. 90–91; „…většina odborníků…ne už věřit, že…altajské skupiny…souvisí“, str. 7)
    David Dalby. 1999/2000. Linguasphere Register of World's Languages ​​and Speech Communities . Linguasphere Press.
    Nam-Kil Kim. 1992. "Korejština", Mezinárodní encyklopedie lingvistiky . Svazek 2, str. 282-286. („…učenci se pokusili vytvořit genetické vztahy mezi korejštinou a jinými jazyky a hlavními jazykovými rodinami, ale s malým úspěchem“, str. 282)
    András Róna-Tas. 1998. “Rekonstrukce Proto-Turkic a genetická otázka”, Turkic jazyky . Routledge. str. 67-80. („[Ramstedtova srovnání korejštiny a altajštiny] byla v novějších studiích silně kritizována, ačkoli myšlenka genetického vztahu nebyla zcela opuštěna“, str. 77.)
    Claus Schönig. 2003. "Turko-mongolské vztahy", Mongolské jazyky . Routledge. str. 403-419. („…zdá se, že ‚altajské‘ jazyky nesdílejí společnou základní slovní zásobu typu, který se běžně vyskytuje v případech genetické příbuznosti“, str. 403)
  3. ↑ Stratifikace v lidech Číny: jak dalece se lingvistické důkazy shodují s genetikou a archeologií? V; Sanchez-Mazas, Blench, Ross, Lin & Pejros eds. Migrace lidí v kontinentální východní Asii a na Tchaj-wanu: genetické, lingvistické a archeologické důkazy. 2008 Taylor & Francis
  4. ↑ Sovětská lingvistika, v.1. L., 1935
  5. ↑ Kim German. Příběhy o rodném jazyce. Příběh 4. Neúspěšná revoluce v korejském psaní.
  6. ↑ nepoužívá se ve zdvořilé a neutrální řeči
  7. ↑ V nominativním případě má tvar 내 (ne)
  8. ↑ V nominativním případě má tvar 제 (che)
  9. ↑ Sohn, Ho-Min. Korejský jazyk v kultuře a společnosti . — University of Hawaii Press, 2006. — S. 44–55. — ISBN 0824826949 .
  10. ↑ Klasifikace korejské slovní zásoby podle původu . Staženo: 13. února 2014.
  11. ↑ Ilja Beljakov. Korejci více nadávají . Soul Gazette (22. února 2011). Archivováno z originálu 26. září 2011.
  12. ↑ Shin Seungyeon (신승연), Kim Pomsu (김범수), Choi Hyunmi (최현미), Song Byeongdong (손병던), Kim Seonghwa (김승연), 쐘앤회), 쐘앤짤쯼, 정짤주 za. z korejského Yoo Haksu (유학수). Manuál pro šťastný život v Koreji / Rafail Iosifovich Godzhik. - Ministerstvo zdravotnictví a sociální ochrany Korejské republiky, 2007. - ISBN 11-1460000-002928-01. Archivovaná kopie (nedostupný odkaz) . Datum přístupu: 20. ledna 2013. Archivováno z originálu 26. března 2015. 

Literatura

  • Velký korejsko-ruský slovník: Asi 150 000 slov = 조로대사전  : ve 2 svazcích  / Akad. celkový vědy KLDR, Lingvistický ústav; Akad. vědy SSSR, Ústav orientálních studií; Ed. L. B. Nikolsky a Choi Den Hu. - M .  : ruský jazyk, 1976.  - T. 1: ㄱ [Kiyk] - ㅅ [Siyt]. - 1976. - 811 s. ; T. 2: ㅈ [Chiyt] - ㅞ [Be]. - 1976. - 671 s.
  • Dmitrieva, V. N. Korejský jazyk: Praktický kurz / V. N. Dmitrieva. - M.  : MGIMO (U) Ministerstva zahraničních věcí Ruska, 2008. - 254 s. - 300 výtisků.  - ISBN 978-5-9228-0332-8 . (reg.)

Odkazy

Altajské jazyky