Kurdština

kurdština

Šíření kurdštiny na územích západní Asie

     Regiony, kde je většinovým jazykem      Regiony, kde se jedná o menšinový jazyk
vlastní jméno

Kurdî , كوردی
Kurmancî , کورمانجی

země Turecko Írán Irák Sýrie Německo Arménie
Regiony Kurdistán , Anatolie a Khorasan
oficiální status Úřední jazyk : Kurdistán Irák Rojava Uznaný menšinový jazyk : Írán Arménie




 
 
Regulační organizace Kurdský institut v Paříži
Celkový počet reproduktorů OK. 35 milionů (2008)
Hodnocení 57
Postavení v bezpečí
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Indoevropská rodina

árijská větev Íránská pobočka Západní íránské jazyky Severozápadní jazyky kurdská podskupina kurdština
Psaní kurdské písmo
Jazykové kódy
ISO 639-1 ku
ISO 639-2 kur
ISO 639-3 kur
Etnolog kur
Linguasphere 58-AAA
ABS ASCL 4101
IETF ku
Glottolog kurd1259
Wikipedie v tomto jazyce

Kurdština ( Zimanê Kurdî , زمانێ كوردی ) je kurdský jazyk patřící do severozápadní íránské podskupiny árijské větve indoevropských jazyků [1] [2] [3] .

Představuje dialektové kontinuum sestávající z několika dialektových skupin [4] . Má státní status v oblasti Kurdistánu , Iráku a Rojavě .

Rozšířený především v oblasti Kurdistánu na Blízkém východě , rozdělený mezi čtyři země - Turecko , Írán , Irák a Sýrii [5] .

Existuje ve dvou literárních formách  - Kurmanji a Sorani [6] . První je založen na jihovýchodním dialektu severní kurdštiny , druhý na dialektu sulajmánie [7] .

Pojmenování

Severní a střední Kurdové historicky nazývali svůj jazyk „körmanj“, „kyrmanjki“ ( Sever-Kurd. Kurmancî , N. -Zaz. Kırmanckî ), vytvořený z vlastního jména etnické skupiny „Körmanj“, „Kyrmanj“ (sever- Kurd. Kurmanc , Sorani کورمانج , Sever- Zaz Kırmanc ). Kmeny hovořící středokurdským dialektem (kmeny Baban, Mukriyan atd.) se nazývaly Kurmanjs, používajíce jako své jméno slovo označující v lingvistice severní kurdský dialekt a zároveň zdůrazňovaly svou příslušnost ke kurdskému etniku . Později se objevila literární forma kurdského jazyka založená na dialektu města Sulaymaniyah . Na počest knížectví Soran byla tato literární forma kurdského jazyka nazývána „sorani“ (přeměna v přídavné jméno ) [8] . V lingvistice se toto jméno rozšířilo do všech ostatních centrálních dialektů Kurdů, konvenčně sjednocených linguonymem „sorani“ [9] . Název knížectví Soran sahá až ke kurdskému slovu sor „červený“ v množném čísle. Literární norma severokurdského dialektu se nazývá „körmanji“ nebo někdy na severu Iráku „bakhdini“ (Bahdinî „věrný“) – také na počest jednoho z kurdských knížectví, které bylo dlouhou dobu hlavním konkurentem emirát Soran.

Dnes severní Kurdové (včetně Zazy ) a částečně střední Kurdové stále nazývají svůj jazyk „Körmanji“ nebo „Kyrmanjki“ (mezi Zaza), a zbytek – „Kördi“. Jestliže dříve „körmanji“ bylo považováno za název všech druhů kurdského jazyka, nyní, aby nedošlo k záměně, je obvyklé označovat tímto pojmem pouze severní kurdský dialekt .

V anglické lingvistice jsou kurdské dialekty často považovány za samostatné jazyky, v tomto případě se místo termínu „kurdský jazyk“ používá „kurdské jazyky“, nicméně použití tohoto termínu naráží na odpor kvůli přání některých Kurdů. vybudovat jednotnou kurdskou etnolingvistickou identitu [10] .

Genetická klasifikace

Kurdština patří do severozápadní skupiny íránské dílčí větve árijských jazyků indoevropské rodiny [11] [12] [13] . Ve středověku jazyk výrazně ovlivnila perština a arabština . Existují také výpůjčky slov z tureckého jazyka . Příbuzenství s perským jazykem z něj způsobilo četné mrzáky (proces jejich vzniku probíhá).

Podle některých předpokladů vznikly kurdské dialekty na základě mediánštiny [14] , podle jiných údajů se kurdština vyvinula z mediánsko - parthských dialektů [15] .

Ludwig Pohl dochází k závěru, že kurdština se zdá být původem severozápadním íránským jazykem [16] , ale uznává, že sdílí mnoho podobností s jihozápadními íránskými jazyky, jako je perština , zřejmě kvůli dlouhým a intenzivním historickým kontaktům.

Linguogeografie

Je distribuován především v regionu neformálně nazývaném „ Kurdistán “ (doslovný překlad  – „ Země Kurdů “; Kurdistán , کوردستان ), ve kterém Kurdové tvoří většinu populace [17] a jsou původními obyvateli těchto zemí. . Nachází se na rozhraní arménské a íránské vysočiny [18] . Vyskytují se také v sousedních územích z tohoto regionu a ve velké kurdské diaspoře po celém světě. Kurdistán nemá pevné hranice a jeho velikost je podmíněná, odrážející místo kompaktního osídlení Kurdů [19] .

Počet dopravců

Kurdština je třetí íránský jazyk z hlediska počtu mluvčích (po perštině a paštštině ). Podle odhadu z roku 2008 je počet mluvčích přes 35 milionů [20] , podle starších údajů od 20 do 30 milionů [21] .

Mnoho Kurdů navíc nemluví kurdsky. Turkicizovaní a arabizovaní Kurdové mluví málo nebo vůbec kurdsky a ve velké kurdské diaspoře je několik milionů mluvčích . V Turecké republice žije více než 6 milionů Kurdů, kteří přešli na turecký jazyk (turkismus) [22] .

Nekurdské etnické skupiny ( Arabové , Turkomané a Asyřané , Arméni atd.) v jižním Kurdistánu znají kurdštinu jako druhý jazyk nebo v některých případech jako svůj mateřský jazyk . Většina z nich nepochází z regionu . Důvodem je skutečnost, že od svržení režimu Saddáma Husajna v roce 2003 začali do jižního Kurdistánu masově emigrovat Arabové a také křesťané z jižních oblastí Iráku (zejména Kurdové , Asyřané , Arméni , Mandejci , Židé atd.).

Arméni a Asyřané žijící v Dahuku mísí západní arménštinu s kurdštinou a Turkomani v oblastech Erbilu jsou jazykově vysoce asimilováni, a to navzdory přítomnosti turkomanských škol v kurdské oblasti. Na konci osmanské éry Asyřané v Tur Abdin přešli z tradičního jazyka Turoyo na kurdštinu nebo arabštinu . Existují také kurdsky mluvící Arméni a před arménskou genocidou bylo v Beshiri a Silvanu asi 110 kurdsky mluvících arménských vesnic . Bulhaři , Čečenci a Čerkesové žijící v severním Kurdistánu také mluví kurdsky.

Historická data Lingvistické turecké sčítání lidu (1927-1970) [23]
Rok Celkem kurdsky mluvící % Poznámka
1927 1,184,446 8,7 % L1 : 1,184,446

L2 : neuvedeno

1935 1,594,702 9,9 % L1: 1,480,246

L2: 114,456

1945 1,593,692 8,5 % L1: 1,476,562

L2: 117,130

1950 2,069,921 9,9 % L1: 1,854,569

L2: 215,352

1955 1,942,285 8,1 % L1: 1,679,265

L2: 263,020

1960 2,317,132 8,3 % L1: 1,847,674

L2: 469,458

1965 2,817,313 9 % L1: 2,370,233

L2: 447,080

1970 3,225,795 9,1 % údaje zveřejněny

hlavní noviny

Dialektologie

Dialekty kurdského jazyka vykazují vysoký stupeň divergence, což často ztěžuje komunikaci mezi mluvčími různých dialektů. To je zvláště vidět v případě severní kurdštiny a laki , které jsou považovány za nejvíce odlišné dialekty kurdštiny. Latter byl těžce ovlivňován Peršanem a Lur od časných dob . Z hlediska kořenového složení a fonetiky jsou dialekty podobné, ale mají značné rozdíly v morfologii a částečně ve slovní zásobě , což ztěžuje vzájemné porozumění mezi mluvčími různých dialektů. To je způsobeno morfologickou restrukturalizací, kterou většina íránských jazyků prošla ve středověku . Podle irácké ústavy je kurdština považována za pluricentrický jazyk , ve kterém se rozlišuje řada hlavních dialektů. Moderní kurdská dialektologie tedy vypadá takto:

Samostatně můžeme zdůraznit:

Zaza Gorani

Zahrnutí Zazaki a Gorani jako součásti kurdských dialektů je předmětem debaty. Mnoho badatelů a také v kurdské literatuře je považuje za jeden z dialektů kurdského jazyka, protože mluvčí se historicky považují za součást kurdské komunity [25] [26] . Podle ruského orientalisty VF Minorského je zazaki jedním z dialektů kurdského jazyka [27] . Stejný postoj zastává další ruský orientalista  I. A. Smirnova, který se domnívá, že zazaki je jedním ze dvou největších dialektů kurdského jazyka [28] . Tento předpoklad je však některými orientalisty vnímán nejednoznačně [29] . Zazaki a Gorani, které jsou si navzájem podobné, se výrazně liší od prvních čtyř dialektů, ačkoli jsou geneticky kurdské, ale jasně s vyšší dialektovou divergenci. Kurdština, ačkoli je klasifikována jako severozápadní íránský jazyk , má na rozdíl od zazaki a goranštiny silný jihozápadní prvek (jihozápadní prvek je získán kvůli blízkosti Peršanů ). Gorani se liší od severokurdštiny a střední kurdštiny , ale sdílí slovní zásobu s oběma a existují určité gramatické podobnosti.

Podobnosti zazaki se sousedním severním kurdským dialektem :

Vzájemné porozumění

Mluvčí dialektu Lak dobře rozumí mluvčím jižní kurdštiny . Přestože rozdíly mezi nimi jsou minimální, mnoho lingvistů nezařazuje Lak jako součást jihokurdského dialektu, protože je ergativní a tedy čtvrtý kurdský dialekt [33] . Mluvčí severní kurdštiny a střední kurdštiny jsou si podobní ve fonetice, kořenovém složení a základní slovní zásobě, ale rozdíly v morfologii, které se objevily ve středověku , znesnadňují vzájemné porozumění .

Srovnání dialektů
Severní kurdština Ew lingê şikand (kaşstand) Ez hatime mal (malê) Ez mirovan (merdan, merovan) dibînim (divînim, duinim) Min nan xwar Navê min Alex e
střední kurdština Ew pay (qulî) şikiyage (şikiyaye) Min hatîme bo mallo (nákupní centrum) Min piyawekan debînim (devînim) Min nanim xward Nawm Alex e
jižní kurdština Ewe pae (qul, lingê) eşkon Mi(n) yatime mal Mi(n) miruv (merdim) duinim Mi(n) nan xwardim / Mi(n) no xewardim Nawim Alex e
Šťastný Ewe lingê (qul, pae) eşkan Mi(n) hatime mal Mi(n) merdim mavinim Mi(n) nanim oddělení Nomim Alex e
Zazaki Uw linge şikit Ez amey kêy (mal) Ez merduman winena Min nan werd Jméno mi Alex u
Gorani Nový jazyk Min amey pê yahî Min merdiman víno Min nanim oddělení Nawi min Alex e
Překlad do ruštiny On si zlomil nohu Přišel jsem domů Vidím lidi Už jsem jedl Moje jméno je Alex
Srovnání kurdských dialektů
ruština Severní kurdština střední kurdština jižní kurdština Šťastný Zazaki Gorani
já (zájmeno) Ez, min Min Mi(n) Mi(n) Ez, min Amin, min
ty (zájmeno) Tu, ty Na Ti Vy Ti, To To, Etû, Tû
dělám Ez dikim Min ekem Mi kem Min mekem Ez kenu Amin / Min mekery
jdu Ez dicim Min ecim mi chim Min mecim Ez sonu Min
Hodně Pir, gelek, zaf Zor Frash Fira Zaf Zor / fira
Řekl Mám Wu, rozumím Mokrý Wat/vit Káď Wat / káď
Nyní Nika, Niha Esta oranžový Îske / Îse Nika Îse
Přišel Čepice Čepice Čepice Het Já Já
Hlas Deng Deng, prásk Hena Hena Veng Deng
Velký Gir, mezine Gawra Kel'n Kel'n Pavel gore
Vítr Ba Ba Wa Wa/va Va Va/Wa
Déšť baran baran waran waran Varan baran
Špatný Xirab xrap Gen Gen/xiraw Xirab Xirab

Historie

Periodizace

  • Mediánský jazyk (IX. století př. n. l. - I. století n. l.);
  • stará kurdština (II. století našeho letopočtu - IX století našeho letopočtu);
  • Moderní kurdský jazyk (od 10. století našeho letopočtu);

  • Text v kurdštině 9. století, Bagdád

  • Stará kurdská abeceda, doložená v 9. století.

  • Stará kurdská abeceda, Shauk al-Mustaham.

  • První stránky Mam and Zin , 17. století

  • Stránka perso -kurdského slovníku , 1811.

První známé písemné záznamy v kurdštině se objevily v raném středověku . Po arabském dobytí Kurdistánu si kurdština vypůjčila mnoho slov arabského původu a navíc se začala psát arabským písmem . Arabský historik Ibn Wahshiya během svého pobytu v Damašku narazil na dvě knihy o zemědělství napsané v kurdštině [34] .

Jedním z nejstarších kurdských náboženských textů je Černá kniha, posvátná kniha jezídské víry . Předpokládá se, že byl napsán kolem 13. století našeho letopočtu. Autorem byl Hasan ibn Adi, byl příbuzným šejka Adiho ibn Musafira , zakladatele jezidismu. Obsahuje jezídský příběh o stvoření světa, původu člověka , příběh Adama a Evy a hlavní zákazy víry [35] . Od 15. do 17. století vytvářeli kurdští básníci a spisovatelé literární jazyk . Nejslavnějšími klasickými kurdskými básníky tohoto období byli Ali Hariri , Ahmad Khani , Malaya Jaziri a Faki Tayran.

Hlavním důvodem, proč se kurdské dialekty tolik rozcházely, zůstává rozdělení Kurdistánu mezi Osmanskou říši a Persii a vliv arabštiny, turečtiny a perštiny na Kurdy z různých regionů [36] . Ve 20. století byli Kurdové opět rozděleni, ale již na čtyři státy ( Turecko , Irák , Írán , Sýrie ) [37] . Autonomie vývoje kurdských jazyků je spojena v neposlední řadě s politickými důvody. Bez vlastního státu nemohou Kurdové kontrolovat vývoj svého jazyka [38] .

Z hlediska historického vývoje je severní kurdský dialekt konzervativnější než střední a jižní , a to jak ve fonetické , tak morfologické struktuře. Středokurdský dialekt byl mimo jiné ovlivněn větší kulturní blízkostí k jiným jazykům, kterými mluví místní Kurdové, včetně arabštiny. Jižní Kurdština a Laki byli ovlivněni úzkým kulturním kontaktem s perským jazykem . Také v některých dialektech kurdského jazyka zůstaly kategorie pohlaví a případu . Právě rozdíly v morfologii znesnadňují porozumění severním a středním Kurdům s podobnou fonetikou a velkým počtem příbuzných ve slovní zásobě. To je způsobeno morfologickou restrukturalizací, kterou většina íránských jazyků prošla ve středověku.

Nizozemský íránista Philip G. Kreyenbroek napsal:

Od roku 1932 většina Kurdů používá k psaní Kurmanji římské písmo a Sorani je obvykle psáno adaptovanou formou arabského písma…. Důvody pro popis Kurmanji a Sorani jako „dialektů“ stejného jazyka jsou jejich společný původ a skutečnost, že toto použití odráží pocit etnické identity a jednoty mezi Kurdy. Z lingvistického nebo alespoň gramatického hlediska se však Kurmanji a Sorani od sebe liší stejně jako angličtina a němčina a zdálo by se vhodné nazývat je jazyky. Například Sorani nemá ani pohlaví, ani zakončení pádů, zatímco Kurmanji má obojí. Ale rozdíly ve slovní zásobě a výslovnosti nejsou tak velké jako mezi němčinou a angličtinou a jsou mnohem podobnější, představují nářeční výslovnost.

— Philip G. Craienbrook. Kurdové .

Po tureckém převratu v roce 1980 a až do roku 1991 bylo používání kurdského jazyka v Turecku nezákonné [39] . Od roku 2021 je kurdština oficiálním jazykem Iráku spolu s arabštinou. Počet kurdských médií v Iráku v 90. letech dramaticky vzrostl. Kurdský jazyk je široce používán v médiích a vzdělávání v jižním Kurdistánu . Sedm z 10 nejlepších televizních kanálů sledovaných iráckými Kurdy vysílá v kurdštině a používání arabštiny ve školách v Kurdistánu pokleslo natolik, že počet iráckých Kurdů, kteří mluví plynně arabsky, během 90. let výrazně klesl. Ale v Sýrii je publikování materiálů v kurdském jazyce zakázáno [40] , ačkoli tento zákaz není vynucován kvůli občanské válce v Sýrii [41] . V Íránu se kurdština používá v některých místních médiích a není přítomna ve veřejných školách [42] . V roce 2005 se experimentu zúčastnilo 80 íránských Kurdů , kteří získali stipendia ke studiu v kurdštině v jižním Kurdistánu [43] . V Kyrgyzstánu uvádí 96,21 % kurdské populace kurdštinu jako svůj rodný jazyk [44] . V Kazachstánu je toto procento 88,7 % [45] .

Spisovný jazyk

Gorani

Na počátku 17. století uzavírají princové kurdské dynastie dohody s perským šáhem a kurdská knížata dostávají určitou autonomii. Mír a stabilita umožňují rozvoj měst, ve kterých se mohou vyjádřit spisovatelé a básníci . Gorani se stává jazykem soudu a poté běžným literárním kurdským jazykem v jižním Kurdistánu , který zahrnoval knížectví Baban a Soran .

Mezi všemi básníky, kteří psali v goranském dialektu, lze vyzdvihnout:

  • Mastura Ardalan (1805-1848) – kurdský básník, historik a spisovatel;
  • Mela Seydi Tavegozi (1806-1882) - slavná kurdská básnířka;

Literatura Gorani dala velký vliv na kurdskou kulturu a přispěla k poezii kurdského lidu . Tento dialekt byl nejdůležitější literární normou kurdského jazyka.

Nicméně, od 18. století , goranština začala postupně upadat jako literární kurdský jazyk a Sorani přišel nahradit to .

Kurmanji

Literární norma Kurmanji se vyvinula ve 14. století . Mnoho slavných kurdských básníků jako Ahmad Khani (1650-1707) psalo v tomto dialektu .

Kurmanji je také běžný dialekt mezi Yezidist Kurdy . Jejich modlitby jsou psány v Kurmanji .

Sorani

Nejstarší písemná literatura v Sorani je Mahdimam (Kniha Mahdi) z roku 1762 od mully Muhammada ibn ul-Hajj. Sorani se tedy jako literární jazyk objevila až po úpadku kurdštiny typu Gorani , kterou používají i někteří Kurdové. V éře Babana se stal důležitým literárním jazykem a mnoho básníků v něm psalo, přestože stále znali arabštinu a perštinu . Když byla v roce 1850 svržena dynastie Babanovů, skončila její zlatá éra a básníci opustili oblast Sulajmáníja .

Středokurdský dialekt byl takto pojmenován až s příchodem standardizované literární normy , na počest bývalého kurdského emirátu Soran , byl nazýván „Sorani“ [46] .

A již v roce 1903 byla vydána učebnice pro studenty a seznam slovníků pro britský personál v Kurdistánu . V roce 1906 byl také publikován gramatický náčrt středokurdského dialektu založeného na dialektu Mukriyani a v roce 1919 byla vydána gramatická kniha založená na dialektu Mahabad . Již v roce 1958 vyšla praktická gramatika literárního sorani [47] .

Psaní

Historicky Kurdové používali arabštinu [48] . První památky v kurdštině známé lidstvu byly napsány právě v arabštině .

Ve 20. a 30. letech 20. století byly v Turecku a SSSR vytvořeny latinizované kurdské abecedy. V roce 1946 byla abeceda sovětských Kurdů převedena na azbuku . V Iráku a Íránu se používá abeceda Soran založená na arabštině .

Nedávno bývalí sovětští Kurdové téměř úplně přešli na hauarskou abecedu . Otázka přechodu na latinku je také neustále zmiňována v Jižním Kurdistánu , a to i na vládní úrovni; ve skutečnosti je však pokrok tímto směrem velmi pomalý.

Howarova abeceda Soranská abeceda IPA
volné stání na konci slova uprostřed slova na začátku slova
A, a ا‎ ـا‎ — [A]
B, b ب‎ ـب‎ ـبـ‎ بـ‎ [b]
C, c ج‎ ـج‎ ـجـ‎ جـ‎ [d͡ʒ]
Ç, ç چ‎ ـچ‎ ـچـ‎ چـ‎ [t͡ʃ]
Çʼ, çʼ — [t͡ʃʼ]
D, d د‎ ـد‎ د‎ [d]
E, e 2 ـە‎ 2 [ɛ]
Ê, ê ‎ ـێ‎ ـێـ‎ ێـ‎ [E]
F, f ف‎ ـف‎ ـفـ‎ فـ‎ [F]
G, g گ‎ ـگ‎ ـگـ‎ گـ‎ [ɡ]
H, h ھ‎ — ـھـ‎ ھ‎ [h]
(Ḧ, ḧ) ح‎ ـح‎ ـحـ‎ حـ‎ [ħ]
já, i — [ɨ]
Î, î ‎ ـی‎ ـیـ‎ یـ‎ [iː]
J, j ژ‎ ـژ‎ ژ‎ [ʒ]
K, k ک‎ ـک‎ ـکـ‎ کـ‎ [k]
L, l ل‎ ـل‎ ـلـ‎ لـ‎ [l]
— (l) ڵ‎ ـڵ‎ ـڵـ‎ — [ɫ]
M, m م‎ ـم‎ ـمـ‎ مـ‎ [m]
N, n ن‎ ـن‎ ـنـ‎ نـ‎ [n]
OH oh ‎ ـۆ‎ ‎ [Ó]
P, str پ‎ ـپ‎ ـپـ‎ پـ‎ [p]
P', p' — [pʼ]
Q, q ق‎ ـق‎ ـقـ‎ قـ‎ [q]
R, r ر‎ ـر‎ — [ɾ]
- (r) ڕ‎ ـڕ‎ ڕ‎ [r]
S, s س‎ ـس‎ ـسـ‎ سـ‎ [s]
Ş, ş ش‎ ـش‎ ـشـ‎ شـ‎ [ʃ]
T, t ت‎ ـت‎ ـتـ‎ تـ‎ [t]
U u و‎ ـو‎ و‎ [u]
U u وو‎ ـوو‎ — [uː]
— ‎ — ـۊ‎ [yː]
V, v ڤ‎ ـڤ‎ ـڤـ‎ ڤـ‎ [proti]
W, w و‎ ـو‎ و‎ [w]
X, x خ‎ ـخ‎ ـخـ‎ خـ‎ [X]
(Ẍ, ẍ) غ‎ ـغ‎ ـغـ‎ غـ‎ [ɣ]
Y, Y ‎ ـی‎ ـیـ‎ یـ‎ [j]
Z, z ز‎ ـز‎ ز‎ [z]
(') ع‎ ـع‎ ـعـ‎ عـ‎ [ʕ]

Yezidi skript

Jsou známy dva jezídské rukopisy náboženského obsahu, psané původním jezídským písmem. Doba jejich psaní je předmětem diskuse - nazývají se jak XI-XII, tak XVII století. Řada odborníků navíc považuje tyto rukopisy za padělky 19. století. Rukopisy byly poprvé publikovány v roce 1911. Podle badatelů je jezídské písmo vývojem nestoriánského nebo jakobitského písma [49] .

V roce 2013 se Duchovní rada Jezídů z Gruzie rozhodla oživit jezídské písmo. Za tímto účelem bylo reformováno psaní jezídských rukopisů – bylo přidáno několik nových znaků a řada dříve používaných znaků byla z abecedy vyloučena. Nyní se reformovaná jezídská abeceda používá v náboženské praxi v jezídském chrámu v Tbilisi a v roce 2018 na ní vyšla sbírka modliteb [49] [50] .

Fonetika a fonologie

Tabulka samohláskových fonémů
v kurdštině
Přední Střední Zadní
Horní /î/ / i /,

/u/ / y /

/i/ / ɨ / /û/ / u /
Střední (/ê/ / e /) /o/ / o /
Dolní /e/ / æ / /a/ / ɑ /

Morfologie

Kurmanji

Kurmanji se velmi liší v morfologii od jiných kurdských dialektů. Například v Kurmanji. konjugace jmen, kategorie pohlaví [19] .

Zájmena Osobní zájmena Osobní zájmena
Tvář Jednotné číslo Množný
1. osoba Ez, min Em, já
2. osoba Tu, ty Hyn, my
3. osoba Ew, m.s. ewî f.p. ovce Ewana, wana
Podstatná jména Jistota a nejistota

Používají se určité a neurčité členy [51] .

Jako určitá - ukazovací zájmena jednotného čísla ev "toto", ew "to" a množné číslo evan "tyto", ewan "ti".

Neurčité členy: -ek (od yek "jeden"), -ne nebo -ine (od hine "několik", "nějaký", "nějaký").

Pohlaví a případy

Na rozdíl od Soraniho přežily zbytky systému případu: přímý, nepřímý a vokativní . Také na rozdíl od Sorani zůstalo zachováno dělení podstatných jmen na mužský a ženský rod a téměř všechna zeměpisná jména, termíny a přejatá slova se objevují v ženském rodě [52] .

Isafet

Stejně jako perský jazyk se používá isafet  - formants -а , -ê , -î , -êt , -ên , -ne , -е [53] .

Číselné jméno
ruský jazyk Kurmanji ruština Kurmanji ruština Kurmanji
jeden yek jedenáct yanzdeh
dva dělat dvanáct donzdeh dvacet poprsí
tři ano třináct sezdeh třicet sî
čtyři char čtrnáct cardeh čtyřicet cil
Pět rênc patnáct panzdeh padesáti pêncî
šest Sess šestnáct Sanzdeh šedesát şest
sedm hevt sedmnáct hevdeh sedmdesát heftek
osm heyst osmnáct hejdeh osmdesát heste
devět neh devatenáct nozdeh devadesát nehwêd
deset deh sto sed tisíc hezar

Čísla po dvacítce, stejně jako v ruštině, jsou označena kombinací názvů desítek s názvy jednotek: sî "třicet", çil "čtyřicet". Při tvorbě názvů stovek se nejprve počítají jednotky stovek a poté následuje slovo sed "sto": dused "dvě stě", sêsed "tři sta", çarsed "čtyři sta".

Sloveso

V jednotném čísle má sloveso tvary tří osob, v množném čísle - pouze jeden tvar v , společný pro všechny tři osoby. Při spojování sloves v různých časech a náladách se používají tři formy osobních koncovek: plná, zkrácená a vedlejší [54] .

Syntaxe

Obvyklý slovosled v Kurmanji je předmět-předmět-sloveso. Definice následují za definovaným [55] .

Sorani

Vzhledem k tomu, že Sorani používá arabský systém psaní , bude níže uvedena neoficiální romanizovaná verze, která nemá standardizovaný pravopis.

Zájmena Osobní zájmena Osobní zájmena
Tvář Jednotné číslo Množný
1. osoba Min Kma
2. osoba Na Ovce
3. osoba Ew Ewane
Podstatné jméno Jistota a nejistota

Určitost a neurčitost v Sorani jsou vyjádřeny pomocí postpozitivních členů .

Určitý člen je -ke ( jednotné číslo ) a -kan ( množné číslo ). Pokud kmen končí na souhlásku, přidá se k ní nejprve epenthetická samohláska e , aby se zabránilo shlukování souhlásek.

V jednotném čísle:

  • ala "vlajka" - ala ke
  • hermê "hruška" - hermê ke
  • seyare "auto" - seyare ke
  • ktêb "kniha" - ktêb eke
  • piyaw "člověk" - piyaw eke

v množném čísle:

  • ala kan "vlajky"
  • hermê kan "hrušky"
  • seyare kan "auta"
  • ktêb ekan "knihy"
  • piyaw ekan "muži"

Neurčitý člen je -êk , v případě, že kmen končí na samohlásku, je k němu nejprve přidána epentetická souhláska -y , aby se předešlo zejícímu .

  • mrawi "kachna" - mrawi yêk "nějaký druh kachny".
  • ktêb "kniha" - ktêb êk "nějaká kniha".
Číslo

V literárním sorani jsou dvě gramatická čísla : jednotné a množné číslo .

Množné číslo se tvoří příponou -an . Pokud navíc kmen končí hláskou e , nahradí ji přípona, a pokud končí jakoukoli jinou samohláskou, pak se mezi kmen a příponu y přidá souhláska .

  • piyaw "man" - piyaw an "muži".
  • şax "hora" - şax an "hory".
  • jméno "písmeno" - pojmenujte " písmena ".
  • piyale "pohár" - piyal an "poháry".
  • froke "letadlo" - frok " letadlo ".
  • ala "vlajka" - ala yan "vlajky"
  • komalga "společnost" - komalga yan "společnosti"
  • mrawi "kachna" - mrawi yan "kachny"
Stupně srovnání adjektiv

Stupně srovnání adjektiv se tvoří sufixálně. Přípona srovnávacího stupně je -tr , superlativ je trin .

  • jwan "krásný" - jwan tr "krásnější" - jwan trin " nejkrásnější".
  • gewre "large" - gewre tr "větší" - gewre trin " největší".
  • betemem "starý" - betemem tr "starší" - betemem trin " nejstarší".
Slovesa

Spojovací sloveso je enklitika (nepřízvučná koncovka), i když se píše jako samostatné slovo.

Tvář Jednotka h. Příklady Mn. h. Příklady
1. osoba m mn dktor m (jsem lékař) im êma dktor im (jsme lékaři)
2. osoba î to mamosta î (jste učitel) n êwe dktor n (vy jste učitelé)
3. osoba E ew nexoş e (je nemocný) n ew nexoş n (onemocní)
Posesivní forma kopule
Tvář Jednotka h. Příklady Mn. h. Příklady
1 m ktebeke m (moje kniha) muž ktebeke man (moje knihy)
2 t seyareke t (vaše auto) opálení seyareke tan (vaše auta)
3 i çaketeke i (jeho bunda) yan çaketeke yan (jejich bundy)

Sloveso „být“ je hebun , používá se také k vyjádření příslušnosti (typ esse) [56] .

  • seyarem hej "Mám auto."
  • seyarem niye "Nemám auto."
Číselné jméno
ruský jazyk Sorani ruština Sorani ruština Sorani
jeden jaka jedenáct yanza
dva doo dvanáct dwanza dvacet nejlepší
tři seh třináct syanza třicet moře
čtyři çwar čtrnáct cwarda čtyřicet chl
Pět penj patnáct panza padesáti panja
šest křídlo šestnáct Sanza šedesát schast
sedm hawt sedmnáct havda sedmdesát hafta
osm hast osmnáct hazda osmdesát hasta
devět Ne devatenáct nozda devadesát nawat
deset da sto saad tisíc hazar

Příklady textů

"Dnes, když jsme přišli domů, hned jsme šli spát"

  • kurmanji : Îro kengê em hatine malê, em hazir çûn xew
  • sorani : ئیمڕۆ وه‌ختێ هاتینۆ بۆ ماڵۆ ، هه‌رازا خه‌وتین
  • Sorani latinsky : Îmro wextê hatîno bo mallo, heraza xewtîn

"Řekl mi, že zítra nepůjde do školy."

  • kurmanji : Wî ji min re got ku ew ê sibe neçe qutabxane
  • sorani : _
  • Sorani Latin : Ew be minî got ke subha naçêto bo qotabxane

„Včera jsem našel spoustu peněz“

„Ahoj, jmenuji se Farhang a jsem z města Erbil“

"Napsal jsi dopis"

Poezie

Sulaimani pergamen

V roce 1920 našli archeologové poblíž Sulaymaniyah svitek nyní známý jako „ Sulaimani pergamen “. Pozůstatky kurdské básně ze 7. století v Gorani , napsané na kus jelení kůže písmem Pahlavi , líčí události islámského dobytí Kurdistánu z první ruky [57] [58] [59] [60] [61] :

Překlad do ruštiny Přepis ze staré kurdštiny ( Gorani ) Kurmanji překlad

Zničené chrámy, uhašené ohně
Největší z velkých se schovali Krutí
Arabové zničeni
Ve vesnicích chudých do Sharezur Zotročili
dívky a ženy
Stateční muži se ponořili do jejich krve
Na cestě zoroastrismu
zůstal jen Ahura Mazda, nikoho nešetřil

hûrmuzan riman, atiran kûjandû
Wîşan şardiwe gewreî gewrekan
Zor kar ereb kirine xapûr
Ginaiy pale îy heta Şarezûr
Jin û kenikiyan we dîl beşîna
Merd aza tildey hreşti
we

Zîyaretgahan rixandin, argûnan vekuştin
Wisan veşartine gewre ji gewre
Zor har ereban kirine xirab
Gundên perîşanan heta Şarezûrê
Jin û kenîşkên wan dîlîyê şandine
Mêrên afet di wan de ketin xwîna
Li ser rêya Zerdeştiyê bi tenê ma
Ahûramazda ku nika nehişt ji kesî

Şîrîn û Xesrew
Překlad do ruštiny Originál v Gorani Kurmanji překlad

Sice se říká, že perština je sladká jako cukr,
ale podle mého názoru je kurdština ještě sladší než cukr Je
zřejmé, že v tomto zrádném světě
je každý spokojený se svou krásnou mateřštinou

Herçen mewaçan: Farsî şekeren
Kurdî ce şeker bell şîrînteren
Yeqînen ce dewr dunyay pirr endêş
Herkes dillşaden we ziwan wêş

Her çiqas dibêjin: farisî şekir e
Kurdî ji şekir jî şîrîntir e
Diyar e li vê dinyaya xayîn
Her kes bi zimanê xwe kêfxweş e

- Khan Qubadi (1740)

Hymn "Ey Reqîb"

„Hey Enemy“ je píseň napsaná kurdským básníkem a politickým aktivistou Dildarem . Oficiální hymna regionu Kurdistán [62] a PKK . Navíc to byla hymna Republiky Kurdistán ve 20. století.

Román "Mem û Zîn"

Muž a Zin je kurdský román napsaný v roce 1692 Ahmedem Khanim o tragické lásce mezi mladým mužem a dívkou. Jedná se o nejvýznamnější dílo kurdského spisovatele a básníka Ahmada Khaniho (1651-1707). „Mam and Zin“ je založeno na skutečných událostech předávaných z generace na generaci v ústní tradici. Příběh má mnoho podob, včetně přítomnosti súfijského diskurzu a kurdského nacionalismu [63] . Mauzoleum Mama and Zin se nachází v provincii Cizre a přitahuje mnoho turistů [64] .

Děj

Román vypráví tragický příběh dvou zamilovaných mladých lidí. Mam, mladý kurdský mladík z klanu Alan a dědic Města západu [65] , se zamiluje do Zin z klanu Botan, sestry vládce Bohtanu (Kurdský emirát). Setkávají se při oslavě národního kurdského svátku Navruz. Jejich svazek rozbil Bekir z klanu Bekran, Mamův nepřítel v celé historii [65] , který na milence žárlí. Mam nakonec zemře v důsledku Bekirova spiknutí proti němu [66] .

Na matčině pohřbu Zin padne na jeho hrob a zemře na něm. Zpráva o smrti Mamy a Zina se rychle šíří mezi obyvateli Cizre. Bekir byl nakonec odhalen a zabit maminčin nejlepší přítel Tajdin. Máma a Zin jsou pohřbeni poblíž. Bekir je také pohřben vedle hrobů Mamy a Zin, jak si to Zin před její smrtí přál, aby svědčil o jejich lásce. V místě jejich hrobů rostou dva stromy, jejichž větve se proplétají a mezi nimi roste trnitý keř symbolizující Bekir - kořeny zla pronikají hluboko do země mezi hroby milenců a oddělují je i po smrti.

Wikipedie v kurdštině

Celkem má kurdská Wikipedie více než 125 587 článků a je prezentována v několika jazykových variantách [6] [7] [67] :

  1. kurmanji  - ku: ( latina , arabština), (více než 50 200 článků);
  2. Zazaki  - diq: ( latinsky ), (více než 40 087 článků);
  3. sorani  - ckb: ( arabština ), (více než 35 300 článků) ;

Wikipedie v kurdském jazyce byla vytvořena 7. ledna 2004 a měla současně obsahovat články v Kurmanji a Sorani , ale 12. srpna 2009 se kvůli technickým a lingvistickým problémům rozdělila na dvě verze. Wikipedie v jihokurdském jazyce je navíc v současné době ve fázi testování.

Zdroje

  • Kurdoev K. K. Gramatika kurdského jazyka (Kormanji). M.-L., 1957.
  • Kurdoev K. K. , Yusupova Z. A. Kurdsko -ruský slovník (Sorani). M., 1983.
  • Bakaev Ch. Kh. Kurdsko-ruský slovník (Kormanji). M., 1957.
  • Farizov I. O. rusko-kurdský slovník (Kormanji). M., 1957.
  • Lerkh P.I. Studie o íránských Kurdech a jejich severochaldejských předcích. SPb. 1856.
  • Zhaba A.D. Kurdsko -francouzský slovník. SPb., 1879.
  • Rudenko M. B. Funkce slovesa („geîyan“) v textech středověké kurdské literatury v severním dialektu (Kurmanji) // Písemné památky a problémy dějin kultury národů Východu. VIII. M., 1972. S. 200-203.
  • Rudenko M. B. K některým rysům jazyka středověké kurdské literatury (na základě básně Selima Slemana „Yusuf a Zeliha“) // Íránská filologie. Shrnutí zpráv z vědecké konference k 60. výročí prof. A. N. Boldyreva. M., 1969. S. 104-107.
  • Tsukerman I. I. Khorasan kurmanji: Studie a texty / Akademie věd SSSR. Ústav orientálních studií. M.: GRVL, 1986. 271 s.
  • Tsukerman I.I. Náčrty kurdské gramatiky: Verbální formy Kurmanji / Akademie věd SSSR. Asijský lidový institut. M.: IVL, 1962. 239 s.
  • Tsukerman I. I. Eseje o kurdské gramatice // íránské jazyky. Problém. II. M.-L., 1950. S. 78-144.
  • Tsukerman II Skloňování podstatných jmen v dialektu Kurdů SSR Arménie / Abstrakta disertační práce pro stupeň kandidáta filologických věd. Ústav jazyka a myšlení. N. Ya. Marra. L., 1939. 4 s.
  • Tsabolov R. L. Etymologický slovník kurdského jazyka. Svazek 1: A-M. - M .: Východní literatura Ruské akademie věd, 2001. - 686 s.
  • Tsabolov R. L. Etymologický slovník kurdského jazyka. Svazek 2: N—Z.: M.: Východní literatura 2010. 536 s. ISBN 978-5-02-018394-0
  • WM Thackston. Kurmanji Kurdish: Referenční gramatika s vybranými četbami. — Renas Media, 2006.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ kurdský jazyk . kurdist.ru (10.08.2009). Získáno 9. července 2022. Archivováno z originálu dne 4. prosince 2021.
  2. ↑ Kurmanji . Archivováno z originálu 4. března 2016. Staženo 24. února 2016.
  3. ↑ Kolektiv autorů. Kurdové. Legenda východu / V.V. Naumkin, I.F. Popov. - Rusko: Gazprom Neft, Arbor Publishing Group, 2018. - S. 22-23. — 450 s.
  4. ↑ Yarshater, Ehsan , ed. (2008), Kurdština I. Historie kurdského jazyka , Encyclopædia Iranica , Londýn a New York: Routledge , < http://www.iranicaonline.org/articles/kurdish-language-i > . Staženo 28. srpna 2013. . Archivováno 17. listopadu 2011 na Wayback Machine 
  5. ↑ Kolektiv autorů. Kurdové. Legenda východu / Kolektiv autorů. - Petrohrad. : Gazprom Neft, 2020. - S. 20-21. — 456 s. — ISBN 9780369404503 . Archivováno 9. listopadu 2021 na Wayback Machine
  6. ↑ 1 2 Kolektiv autorů. Kurdové. Legenda východu . - Petrohrad. : Gazpromneft, 2020. - S. 22. - 456 s. — ISBN 9780369404503 . Archivováno 9. listopadu 2021 na Wayback Machine
  7. ↑ 1 2 https://bigenc.ru/linguistics/text/5230012 . bigenc.ru (Z. A. Yusupova). Získáno 14. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 7. března 2022.
  8. ↑ Blau, Joyce. Method de Kurde: Sorani . - L'Harmattan, 2000. - s. 20. - ISBN 978-2-296-41404-4 .. Archivováno 8. ledna 2022 na Wayback Machine
  9. ↑ bigenc.ru. Z. A. Jusupová . Získáno 14. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 7. března 2022.
  10. ↑ Alexander Johannes Edmonds. Dialekty kurdštiny . — 2012.
  11. ↑ Informace o kurdském jazyce . www.e-trans.ru _ Získáno 22. října 2021. Archivováno z originálu dne 22. října 2021.
  12. ↑ Shirokov O. S. Úvod do lingvistiky . - Nakladatelství Moskevské univerzity, 1985. - S. 156. - 262 s.
  13. ↑ Kurmanji Kurdština . Archivováno z originálu 4. března 2016. Staženo 24. února 2016.
  14. ↑ Etnické procesy a složení obyvatelstva v zemích západní Asie / ed. M. S. Ivanov. - Sborník Etnografického ústavu. N.N. Miklukho-Maclay: Nová řada, 1963. - T. 83. - S. 154. - 171 s.
  15. ↑ Shirokov O. S. Úvod do lingvistiky . - Nakladatelství Moskevské univerzity, 1985. - S. 156. - 262 s.
  16. ↑ Yarshater, Ehsan , ed. (2008), Kurdština I. Historie kurdského jazyka , Encyclopædia Iranica , Londýn a New York: Routledge , < http://www.iranicaonline.org/articles/kurdish-language-i > . Staženo 28. srpna 2013. . Archivováno 17. listopadu 2011 na Wayback Machine 
  17. ↑ Kurdistán // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  18. ↑ Aristova T.F. Kurdové ze Zakavkazska (historická a etnografická esej). Věda-1966, strana 15
  19. ↑ 1 2 O. I. Žigalina. Kurdistán . bigenc.ru _ Získáno 31. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 15. června 2022.
  20. ↑ Z. A. Jusupová. KURDSKÝ JAZYK . bigenc.ru _ Získáno 14. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 7. března 2022.
  21. ↑ SIL Ethnologue uvádí odhady, rozdělené podle dialektových skupin, v celkové výši 31 milionů, ale s výhradou „velmi provizorní údaje pro populaci hovořící severní kurdštinou“. Etnologické odhady pro dialektové skupiny: Severní: 20,2 mil. (nedatováno; 15 mil. v Turecku pro rok 2009), střední: 6,75 mil. (2009), jižní: 3 mil. (2000), Laki: 1 mil. (2000). Švédský Nationalencyklopedin zařadil kurdštinu do svého „ Världens 100 största språk 2007 “ (100 největších světových jazyků v roce 2007), přičemž uvádí odhad 20,6 milionu rodilých mluvčích.
  22. ↑ Kurd, turecky mluvící v  Turecku . Projekt Joshua . Získáno 10. října 2017. Archivováno z originálu 5. července 2018.
  23. ↑ Fuat Dundar. Türkiye Nüfus SayImlarında Azınlıklar. - 2000. - S. 102-113. - ISBN 97 5-80 86-77-4 .
  24. ↑ Epengin, Ergin; Haig, Geoffrey. Regionální variace v Kurmanji: Předběžná klasifikace dialektů . - 2051-4883, (2014). Archivováno 14. prosince 2021 na Wayback Machine
  25. ↑ Ivan Nasidze a kol. 2005. "MtDNA a Y-chromozomové variace v kurdských skupinách", Annals of Human Genetics 69:401-412. online Archivováno 29. října 2017 na Wayback Machine
  26. ↑ Kaya, Mehmet. Zaza Kurdové z Turecka: Blízkovýchodní menšina v globalizované společnosti. ISBN 1-84511-875-8
  27. ↑ V. F. Minorsky. Kurdové. Petrohrad, 1915
  28. ↑ I. A. Smirnova, Kerim Eyubi. Historická a dialektologická gramatika kurdského jazyka. - M: Nauka, 1999. - str. 5
  29. ↑ A. Rielstope . Několik otázek o kurdštině. — Londýn: Smith & Br., 2003.
  30. ↑ 1 2 Lars Johanson, Christiane Bulut. Turkicko-íránské kontaktní oblasti: historické a lingvistické aspekty. - Otto Harrassowitz Verlag, 2006. - S. 293. - ISBN 3447052767 .
  31. ↑ The Iranian Languages ​​, Routledge, 2012, str. 32, ISBN 978-0-7007-1131-4 
  32. ↑ Arsalan Kahnemuyipour (7. října 2016). „Konstrukce Ezafe: Perština a dál“ (PDF) . Centrum pro jazyky regionu Střední Asie . Indiana University , University of Toronto . Archivováno (PDF) z originálu dne 23. 11. 2018 . Staženo 23. května 2019 . Použitý zastaralý parametr |deadlink=( nápověda )
  33. ↑ Fattah, Ismail Kamandar. Les dialectes Kurdes meridionaux. - Acta Iranica, 2000. - ISBN 9042909188 .
  34. ↑ Ibn Wakhshiya, Ahmad Ibn Ali. Vysvětlení starověkých abeced a hieroglyfů: S popisem egyptských kněží, jejich povolání, zasvěcení a obětních darů . - 1806. - s. 53. Archivní kopie ze dne 6. října 2021 na Wayback Machine
  35. ↑ John C. Host. Yezidis: Studie o přežití. - S. 18-19-32. — 299 s. - ISBN 0-7103-0115-4 , 978-0-7103-0115-4.
  36. ↑ Teimuraz Vasiljevič Avdojev. Historický a teosofický aspekt jezidismu. . - Kaliningrad, 2011. - S. 3. - 320 s. Archivováno 21. ledna 2022 na Wayback Machine
  37. ↑ Rozdělení lidé. Proč všichni Kurdové nechtějí žít v jednom státě . lenta.ru (3. srpna 2016). Získáno 10. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 7. října 2021.
  38. ↑ Evžen Mar. kurdské jazyky. Historie a politika – Přečtěte si více na SYL.ru: https://www.syl.ru/article/342340/kurdskie-yazyiki-istoriya-i-politika . www.syl.ru (16. září 2017). Získáno 10. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 7. října 2021.
  39. ↑ Napsal Michael. Zákony o „zakázaných jazycích“ a „boji proti terorismu“ . mikle1.livejournal.com (25. ledna 2016). Získáno 10. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 6. října 2021.
  40. ↑ Represe proti Kurdům v Sýrii rozšířené  (angl.) .
  41. ↑ Syrští Kurdové nyní po 52letém zákazu  vyučují kurdštinu ve školách . www.al-monitor.com . Získáno 10. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 6. října 2021.
  42. ↑ Kurdský jazyk a literatura  (anglicky) . www.institutkurde.org . Získáno 10. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 5. července 2020.
  43. ↑ Sousední Kurdové jezdí studovat do Iráku  . www.npr.org (9. března 2005). Získáno 10. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 26. ledna 2012.
  44. ↑ Bydlící obyvatelstvo podle vybrané národnosti, mateřského jazyka v roce 2009 . - 2009. - S. 53. - 72 s.
  45. ↑ Tabulka 4.1.1 Obyvatelstvo podle jednotlivých etnických skupin " . - 2009. - S. 51.
  46. ↑ Emirát Soran . max-k-studio.com _ Získáno 10. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 6. října 2021.
  47. ↑ Kolektiv autorů. Kurdové. Legenda východu / V.V. Naumkin, I.F. Popov. - Rusko: Gazprom Neft, Arbor Publishing Group, 2018. - S. 30. - 450 s.
  48. ↑ Isaev M.I. Konstrukce jazyka v SSSR. - M .: Nauka, 1979. - S. 154-156. — 352 s. - 2650 výtisků.
  49. ↑ 1 2 D. Pirbari, K. Amoev. Jezídské psaní . - Tbilisi, 2013. - 32 s. - ISBN 978-9941-436-95-6 .
  50. ↑ Erdal Karaca, Dimitri Pirbari, Andrij Rovenchak. Předběžný návrh na kódování jezídského písma v SMP UCS (revize 1  ) . Unicode.org (20. 8. 2018). Staženo 2. září 2018. Archivováno z originálu 2. září 2018.
  51. ↑ KURDSKÝ JAZYK. PODSTATNÉ JMÉNO. JISTOTA A NEJISTOTA . kurdonline.ru _
  52. ↑ kurdský jazyk. Podstatné jméno. Rod . kurdonline.ru _ Staženo: 25. července 2022.
  53. ↑ KURDSKÝ JAZYK. PODSTATNÉ JMÉNO. IZAFET A JEHO FUNKCE . kurdonline.ru _
  54. ↑ KURDSKÝ JAZYK. KOŘENOVÁ SLOVESA . kurdonline.ru _
  55. ↑ Gramatika kurdského jazyka (dialekt Kurmanji) . kurdonline.ru _
  56. ↑ Thackston, 2006 , str. třicet.
  57. ↑ Chaliand, Gerard. Lidé bez země: Kurdové a Kurdistán . - Zed Books, 1993. - S. 248. - ISBN 1856491943 . Archivováno 29. června 2022 na Wayback Machine
  58. ↑ Gholamreza, Rashid-Yasemi. Kurdové: rasové a historické příslušnosti . — Teherán : موسسه‌ انتشارات‌ امیرکبیر, 1984. — S. 121–122. — ISBN 9786134473101 . Archivováno 14. března 2022 na Wayback Machine
  59. ↑ اورنگ‌, مراد. کردشنا‌سی‌ . — Teherán : کتابخانە مركز اسناد و مركز دائرة المعارف بزرگ, 1983. – P.783. Archivováno 20. srpna 2021 na Wayback Machine
  60. ↑ ملک الشعرای بهار، مجلە مهرنگارش، ٥ی تموز ۱۳۱٦
  61. ↑ مجلە یغما، تموز ۱۳٤٥، عدد ٥
  62. ↑ Vlajka a státní hymna . Získáno 10. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 29. listopadu 2014.
  63. ↑ Martin van Bruinessen. Ehmedî Xanîův Mem û Zîn a jeho role ve vzniku kurdského nacionalismu. — Mazda Publishers, 2003, str. 40-57., 2003. - 40-57 s.
  64. ↑ Mauzolea Mem a Zin jsou obnovena . Bianet - Bagimsiz Iletisim Agi . Získáno 31. března 2021. Archivováno z originálu dne 13. července 2020.
  65. ↑ 1 2 MEM-Ê ALAN - Encyclopaedia Iranica . iranicaonline.org . Získáno 31. března 2021. Archivováno z originálu dne 19. května 2021.
  66. ↑ Strohmeier, Martin. Zásadní obrazy v prezentaci kurdské národní identity: Hrdinové a vlastenci, zrádci a nepřátelé . - 2003. - S.  32 . - ISBN 978-90-04-12584-1 .
  67. ↑ Seznam Wikipedie  . Získáno 3. ledna 2022. Archivováno z originálu dne 3. ledna 2022.
  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie