Fnitopsychité

Phnitopsychites nebo tnitopsychites ( jiné řecké θνητοψυχῖται z θνητός - " smrtelný " + ψῡχή - " duch, duše "; lat.  thnetopcychitae ; stará sláva. myrtvodshnitsy ) nebo Arabica ( lat.  arabici ), nebo Arabité - stoupenci doktríny, že lidská duše je jako duše dobytka a že umírá s tělem.

Informace o phnitopaschitech jsou velmi vzácné. Eusebius Caesarea v knize "Církevní dějiny" uvádí, že v Arábii se v první polovině 3. století objevili lidé, kteří šířili nauku, podle níž duše člověka umírá s tělem v hodině smrti a je zničena . spolu s ním a v hodině vzkříšení spolu s ním ožijí. K projednání této otázky byla v roce 246 svolána značná rada, na kterou byl pozván Origenes . Svůj názor na věc prezentoval zastupitelstvu. Kvůli argumentům Origena shromáždění opustilo své učení. Eusebius z Cesareje ve vztahu k těmto lidem nepoužívá výraz „fnitopsychité“. Tento termín, stejně jako příběh této hereze, se u Epifana Kyperského v knize Panarion nenachází . V Augustinově knize De Haeresibus ad Quodvultdeum Liber Unus se fnitopsychité nazývají lat.  "arabici" je 83. herezí v jeho knize; stejné jméno v knize Isidora ze Sevilly „ Etymologies “, 59 hereze [1] . Popis této hereze a samotný termín „phnithopsychites“ se objevuje v knize „O stovce herezí v krátkosti“ napsané Janem z Damašku . Nikita Choniates (XIII století) v knize jiných Řeků. „Θησαυρὸς ὀρθοδοξίας“ („Poklad pravoslaví“) popsal učení Phnithopsychitů [2] . Nicephorus Kallistos Xanthopoulos v knize „Církevní dějiny“ převypráví příběh Eusebia z Caesareje o této herezi.

Přibližně stejný názor jako fnitopsychité zastávala ve středověku sekta onetopsychitů.

Poznámky

  1. ↑ Isidor ze Sevilly . Etymologie Liber VIII. V. _
  2. ↑ PG 139 (Νικήτας Χωνιάτης. "Θησαυρὸς ὀρθοδοξίας") col. 1341 . Získáno 9. ledna 2016. Archivováno z originálu 27. ledna 2016.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie