Ostrov Rus

Ostrov Rus

Obálka prvního vydání románu
Žánr fantazie
Autor Sergej
Lukjaněnko Yuly Burkin
Původní jazyk ruština
Datum prvního zveřejnění 1997
Následující Ostrov Rus 2 aneb princezna Leokada

„Ostrov Rus“  je fantasy román ruských spisovatelů sci -fi Sergeje Lukjanenka a Yuliho Burkina , který se skládá ze tří příběhů: „Dnes, mami!“, „Ostrov Rus“ a „Car, carevič, král, princ .. .“, sjednocené řadou společných znaků. Poprvé plně vydáno v roce 1997 nakladatelstvími Eksmo a Argus. Spolu s románem „Ostrov Rus 2 aneb princezna Leokada“ od Julie a Stanislava Burkinových je zařazen do stejnojmenného cyklu „Ostrov Rus“.

Děj se odehrává jak ve skutečném světě konce dvacátého a dvacátého pátého století, tak ve fiktivních světech knih jiných autorů. V prvním příběhu "Dnes, mami!" Stas a Kosťa se dostanou do budoucnosti, setkají se s Oddělením ochrany reality v čele s Kubataiem, utíkají na Venuši ke sfingám , které jim nakonec pomohou vrátit se do své doby. Ve druhém příběhu "The Island of Rus" se akce odehrává na ostrově Madagaskar dvacátého pátého století, jehož obyvatelé se pod vlivem etnomagického pole považují za obyvatele Ruska a opakují postavy. a zápletky ruských lidových příběhů , a Kubatai a Smolyanin jsou představeni zastavit Kashchei , tvořit toto pole. Ve třetím příběhu „Car, carevič, král, princ...“ Kashchei unese Stase a Kosťu, aby se pomstil Kubataiovi, kvůli čemuž je Kubatai nucen obrátit se na Sherlocka Holmese o pomoc při hledání chlapců.

V roce 1994 vyšel příběh "Dnes, mami!" získal motivační cenu na festivalu " White Spot " v Novosibirsku . V roce 1995 vyšel příběh "Dnes, mami!" byl také nominován na ceny Interpresscon , Bronze Snail a Wanderer za nejlepší fantasy dílo střední formy. V roce 1998 byla celá kniha "The Island of Rus" nominována na ceny " Interpresscon " a " Bronze Snail " za nejlepší velkoformátovou fantasy publikaci.

Děj

Dnes, mami!

Stasovi a Kostyovi rodiče pracují v muzeu a učí své syny starověký egyptský jazyk . Do muzea je přivezen prastarý kámen, uvnitř kterého se podle předpokladu otce chlapců nachází mimozemská loď. Pozdě v noci bratři utíkají z domu, aby si prohlédli kámen a nalezli uvnitř malou loď, která byla odhalena jako modul pro cestování časem . V budoucnu jim vychází vstříc Oddělení obrany reality vedené generálem Kubataiem, kteří kvůli riziku zničení Země nebo celého Vesmíru brání všem možnostem cestování zpět v čase. Utečou z oddělení s pomocí místních opozičních odpůrců, kteří chlapce předají venušským sfingám . Sfingy nesouhlasí s obavami Zemského oddělení a naopak věří, že bratři musí být vráceni zpět.

Spolu se sfingou Shidlou se chlapci vydají zpět v čase, ale kvůli poruše se minou a spadnou do starověkého Egypta . Tam Stas a Kostya zachrání dívku Khayline z nuceného sňatku s faraonem Nemenhotepem. Bratři utečou s Hayline, ale faraon má stále oživující náramky. Síla kapsle nestačí k tomu, aby během Stas a Kostya dopravila každého, takže Khaylin byl nucen odejít v roce 1966 do Taškentu . Shidla jí dává na rozchod zbraň - mumifikátor. Chlapci se ocitnou ve svém vlastním čase a sfinga jde do starověkého Egypta . V současnosti díky náhodné aktivaci náramků ožije mumie Nemenhotepa v muzeu a napadne Stase a Kostyu. Faraon však zabije matku bratrů Shidlovou zbraní. Ona, jak se ukázalo, je dospělá Haileen.

Ostrov Rus

Ivan Blázen jde do Kyjeva k Mikulovi Selyaninovičovi , aby se stal hrdinou ve službách knížete Vladimíra . Po příjezdu do Kyjeva se setkává s Emelyou , která je zamilovaná do princovy dcery, princezny Nesmeyany. Když se Ivan opil, dává mu svůj dopis bogatyra. Další den se Ivan pohádá s Dobrynyou Nikitich , Iljou Muromets a Aljošou Popovičem a také se setká s Marií, milenkou . Místo toho, aby bojovali mezi sebou, bogatyrs a Ivan čtyři z nich porazí hada Gorynycha , načež je Ivan přijat jako „dobrý chlap“. Bogatyrové jsou za urážku prince uvězněni, odkud je s pomocí Maryi Ivan zachrání. Společně s Emelyou přemýšlejí o tom, že se ukryjí, ale cestou se setkají s Pečeněhy v čele s Tugarinem , se kterými jsou nuceni bojovat, aby ochránili Rusko. Emelya během bitvy sbírá trofeje a běží za princem oznámit, že on sám vyhrál, ale nakonec řekne pravdu. Princ slíbí, že ho ožení s Nesmeyan, která ho přesto měla ráda. Vracejícím se hrdinům je odpuštěno, Ivan se stává hrdinou.

Princ žádá svou manželku Vasilisu Krásnou , aby na svatbu její dcery nosila náušnice, které věnovala Kašchei Nesmrtelnému . Vasilisa tajně požádá Ivana, aby jí přinesl náušnice. Cestu do Kaščeje zná pouze kavkazský Kubatai, kterého Ivan pozná na jedné z jatek . Spolu se třemi hrdiny, Kubataiem a jeho asistentem Smolyaninem, jde Ivan do Kaščeje. Poté, co cestou potkali Sadka , Baba Yaga a kikimora, dostanou se do Kaščeje. Po porážce Kashchei si Ivan vezme náušnice, čímž vypne magické pole, v důsledku čehož se vše změní. Od bývalého Kašcheje se dozví, že ve skutečnosti jsou na Madagaskaru v pětadvacátém století a Ivan sám je černoch. Kubatai je ve skutečnosti z Department of Reality Protection a měl zatknout Kashchei. Pak se ale seškrtá rozpočet jeho organizace, takže se hřiště obnovuje. Ivan spoutává Kašcheie v suterénu svého hradu a vrací se s hrdiny do Kyjeva .

Car, princ, král, princ...

Sherlocka Holmese , skrývajícího svá jména, osloví generál Kubatai, Smolyanin a Ivan Blázen s žádostí o pomoc při hledání Stase a Kostyi, které Kashchei unesl . Ukáže se, že spoutaný Kashchei před propuštěním slíbil zničit svět. Kashchei se rozhodl, že pokud budou Stas a Kosťa uneseni, současná realita zmizí, což se rovná zničení světa. Proto je pomocí portálu naláká k sobě a pošle je do fiktivního světa jedné z knih ve své knihovně, do které se dá vstoupit přes speciální skříň. Po návštěvě několika světů Holmes Kubataiovi přizná, že si uvědomil, že on sám byl také fiktivní postavou, ale chtěl cestovat. Ukazuje na správnou knihu o průzkumu Antarktidy , v jejímž světě se chlapci skutečně objevují. Sfingy z Venuše je také přicházejí zachránit. Ukáže se, že tam na ně čekal Kashchei v podobě tučňáka . S pomocí magie pošle všechny dospělé zpět a promění Kosťu v mouchu ve světě Holmese.

Stasovi se podaří Kashcheie oklamat a převzít jeho moc. Poté chlapec přejde do světa knihy "Dnes, mami!", v domnění, že se vrátil do svého skutečného světa. Tam se, jak jen může, snaží obnovit pořádek tím, že se prohlásí za diktátora planety. Všechny pokusy vrátit Kostyu byly neúspěšné. Kashchei spolu se ztrátou síly přestává být zlý. V tuto chvíli se Holmesovi podaří najít Kostyu v Londýně . Spolu s Watsonem, Kubataiem, Smolyaninem a kajícným Kashcheiem se detektiv vydává do světa Stas. Stas promění Kosťu zpět v člověka a Kubataiovi se ho podaří přesvědčit, aby se vrátil zpět do reality. Poté sfingy vrátí chlapce zpět do jejich doby.

Postavy a jejich prototypy

Sami autoři poznamenávají, že si „pohráli“ a vložili do románu mnoho přátel a známých, bez ohledu na to, jak oprávněné to bylo v zápletce [1] :

Tvorba a publikace

Než působil jako spoluautor, žil Julius Burkin v Tomsku a psal psychologické prózy; Sergej Lukjaněnko žil v Alma-Atě a psal mladé dobrodružné příběhy. Spisovatelé se setkali v Petrohradě na konferenci spisovatelů sci-fi " Interpresscon ". Lukjaněnko si přečetl Burkinův příběh „Motýl a bazilišek“ a cestou domů si Burkin přečetl Lukjaněnkův román „ Rytíři čtyřiceti ostrovů “, v důsledku čehož podle spoluautorů došlo k vzájemnému respektu k práci toho druhého [1 ] .

Julius Burkin se rozhodl napsat něco, co souvisí s cestováním v prostoru a čase, ale aby se příběh nestal „banálním až znechucením“, bylo rozhodnuto, že bude vtipný nebo parodický. Spisovatel se rozhodl udělat ze svých synů Stase a Kosťu hlavní postavy. Po práci na návrhové verzi spiknutí si však Burkin uvědomil, že to sám nezvládne, a proto práci odložil [1] [2] . Na jaře 1993 se Burkin přestěhoval do Alma-Aty a začal pracovat pro noviny Kazakhstanskaya Pravda , kde v té době pracoval i Sergej Lukjaněnko [1] . Burkin se rozhodl předložit spiknutí Sergei Lukjaněnkovi, protože věřil, že na rozdíl od něj může psát knihy pro děti [3] . Lukjaněnko však navrhovaný nápad „nezaujal“ [3] a bylo mu doporučeno udělat si podrobný plán a psychologické charakteristiky postav [1] . O několik dní později, když byla tato práce dokončena, se Lukjaněnko zajímal o myšlenku díla a souhlasil s napsáním, ale sám Burkin, unešený, nabídl, že budou psát společně [3] [2] .

Zpočátku se Burkin choval jako „literární otrok“, pouze rozvíjel děj, upravoval a vypisoval fragmenty, které Lukjaněnko nedostal, a přitom si zachoval svůj styl. Po nějaké době, po vytvoření společné stylistické struktury, začali autoři pracovat samostatněji [1] . Spisovatelé vypracovali plán práce, rozdělili si kapitoly mezi sebou a pustili se do práce [3] . Psaní postupovalo poměrně rychlým tempem [1] . Po dopsání další kapitoly byla opravena jiným autorem, vzniklé nesrovnalosti byly odstraněny [3] . Spisovatelé si všímají „zlé vzájemné editace“, která byla velmi bolestivá při sporech a hádkách. Autoři si navíc „pohráli“ tím, že do románu vložili mnoho přátel a známých, bez ohledu na to, jak moc to bylo v zápletce opodstatněné [1] .

Práce na prvním příběhu vyvedla Sergeje Lukjanenka z první spisovatelské krize, začal současně psát svůj román „ Chlapec a tma “ [2] [1] . Lukjaněnko také vyzval Burkina, aby společným úsilím napsal další příběh. Burkin navrhl fantazii založenou na ruském folklóru . Mezi třemi hrdiny a třemi mušketýry byla vynalezena paralela , role d'Artagnana připadla Ivanu Bláznovi . Julius začal pracovat na zápletce nového parodického příběhu a Lukjaněnko dokončil první. V novém příběhu se Kubatai a Smolyanin opět ukázali jako jedna z hlavních postav, takže se akce přesunula do budoucnosti a Rusko se ukázalo jako ostrov v Africe . Lukjaněnko a Burkin poznamenali, že příběh byl původně koncipován jako samostatné dílo, ale nakonec se ukázalo, že jde o pokračování prvního příběhu. Spisovatelé tentokrát získali plnohodnotné spoluautorství. Do díla opět přibyla spousta zašifrovaných jmen, charakteristických rysů vzhledu a charakteru přátel a známých autorů [1] .

V době, kdy byl dokončen druhý příběh, si autoři uvědomili potřebu třetího, který měl spojovat první dva dohromady. Bylo rozhodnuto využít zbývající masový žánr - detektivku . Oba autoři vypracovali plán společně, ale příběh byl napsán odděleně, protože Burkin v té době odjel do Tomska. První příběhy byly napsány měsíc, poslední - více než šest měsíců. Dílo bylo dokončeno v Novosibirsku na festivalu fantazie " Bílá skvrna " [1] .

Seznam ruskojazyčných publikací
Rok nakladatelství Místo
vydání 		Série Oběh Poznámka Zdroj
1997 Argus Moskva Chronos 10 000 Román-trilogie "Ostrov Rus" v jednom svazku. Obálka a vnitřní ilustrace S. Smirnov. [čtyři]
1997 Argus, Eksmo Moskva Ultimátní zbraň 17 000 Román-trilogie "Ostrov Rus" v jednom svazku. [5]
1999 AST Moskva hvězdné bludiště 15 000 + 23 000 Román-trilogie "Ostrov Rus" v jednom svazku. Design od umělce A.E. Dubovik. [6]
2004 AST, VZOI Moskva Hvězdné bludiště (mini) 10 000 Příběh "Dnes, mami!". Umělec A.E. Dubovik. [7]
2004 AST Moskva Hvězdné bludiště (mini) n/a + 5000 Příběh "Ostrov Rus". Umělec A.E. Dubovik. [osm]
2004 AST, Lux Moskva Hvězdné bludiště (mini) 10 000 Příběh "Car, princ, král, princ ...". Umělec A.E. Dubovik. [9]
2006 AST, Astrel, Transitbook Moskva 20 000 + 8 000 Příběh "Dnes, mami!". [deset]
2006 AST, Astrel, Transitbook // Sklizeň Moskva // Minsk 25 000 Příběh "Dnes, mami!". [jedenáct]
2007 AST, opatrovník Moskva 10 000 Příběh "Ostrov Rus". Obálka ilustrace od A.E. Dubovik. Umělec Y. Yakunin. [12]
2007 AST, opatrovník Moskva 20 000 Příběh "Car, princ, král, princ ...". Ilustrace Y. Yakunin. [13]
2009 AST Moskva Černá série (mezera nádrže) 12 000 Trilogie „Ostrov Rus“. Ilustrace obálky A. Dubovik. [čtrnáct]

Kritika a hodnocení

Hodnocení čtenářů *

7,12 z 10 hvězdiček7,12 z 10 hvězdiček7,12 z 10 hvězdiček7,12 z 10 hvězdiček7,12 z 10 hvězdiček7,12 z 10 hvězdiček7,12 z 10 hvězdiček7,12 z 10 hvězdiček7,12 z 10 hvězdiček7,12 z 10 hvězdiček Fantasy Lab [15] Goodreads [16] LibraryThing [17]

3,44 z 5 hvězdiček3,44 z 5 hvězdiček3,44 z 5 hvězdiček3,44 z 5 hvězdiček3,44 z 5 hvězdiček
4,00 z 5 hvězdiček4,00 z 5 hvězdiček4,00 z 5 hvězdiček4,00 z 5 hvězdiček4,00 z 5 hvězdiček

*od dubna 2016

Dmitrij Baikalov a Andrey Sinitsyn v článku pro časopis "If" nazvali román "apoteózou" prototypových her "". Podle kritiků jsou hry s prototypy jednou z metod provozování literárních her a ve sci-fi jsou jako prototypy literárních postav zvláště široce používáni jiní spisovatelé sci-fi. Lukjaněnko a Burkin se ve své dětské sci-fi trilogii „zabývali téměř všemi současnými spisovateli“ a nakonec napsali zábavnou a dobromyslnou knihu. Kritici poznamenávají, že chápavým lidem bylo „téměř detektivní potěšení“ uhodnout prototypy různých postav. Většinu si však na žádost vydavatele autoři v epilogu rozluštili sami [18] .

Aleksey Karavaev zdůraznil, že i přes absolutní nepodobnost sólových děl byla společná práce spisovatelů úspěšná, a nazval trilogii „vynikajícím dětským čtením, které v mladých duších vzbuzuje živý zájem a neměnnou radost“. U jiných zaznamenal pouze zájem o rozluštění skutečných prototypů postav v románu. Z tohoto pohledu doslov, ve kterém vše prozradili sami autoři, dostal od kritika negativní hodnocení [19] .

Anatolij Gusev v recenzi na "Ostrov Rus 2, aneb princezna Leokada" pro časopis "World of Science Fiction" nazval první knihu známou v době jejího napsání pouze v úzkém okruhu milovníků sci-fi Lukjaněnko a Burkina. chuligánský román pro teenagery, ve kterém autoři „šťastně rozdávali pouta nepřátelům, dělali si legraci z kolegů a obecně od srdce dováděli. Kritik dílo zařadil do kategorie „románů scénky“, které si získávají na popularitě. Podle Guseva může hra „Hádej prototyp“ zaujmout hlavně teenagery, zatímco některé autorské rady jsou určeny výhradně pro „osvícený ruský fandom“ [20] .

Michail Popov v článku pro časopis "World of Fiction", zvažující sfingy ve sci-fi, poznamenal, že v příběhu "Dnes, mami!" už to nejsou „kusové“ stvoření, jak je zvykem, ale celá rasa. V díle jsou vyobrazeni jako „vážní a zároveň zábavní“ stvoření pro kolonizaci Venuše a jejich zvyky připomínají pozemské kočky [21] .

V roce 1994 vyšel příběh "Dnes, mami!" získal motivační cenu na festivalu " White Spot " v Novosibirsku . V roce 1995 vyšel příběh "Dnes, mami!" byl také nominován na ceny Interpresscon , Bronze Snail a Wanderer za nejlepší fantasy dílo střední formy [22] . V roce 1998 byl The Island of Rus nominován na cenu konference Interpresscon a cenu Bronze Snail Award od Borise Strugatského za nejlepší rozsáhlou fantasy publikaci [23] [24] .

Adaptace

Adaptace obrazovky

Dne 16. března 2006 se konala premiéra filmu " Aziris Nuna " společnosti KVID film, který natočil režisér Oleg Kompasov na motivy příběhu "Dnes, mami!". Film hráli Filipp Avdeev, Roman Kerimov, Maxim Averin , Nonna Grishaeva , Spartak Mishulin a další [25] . Hudbu k filmu napsali: „ Time Out “, „Bordeaux!“, „ L.O.M.O. ", Olga Dzušová, "Sůl", "Ch. Ch.", " Green Grey ", "ColDunya", "Pakava It'", " City 312 " a další. Rozpočet filmu byl 3,5 milionu $ [26] [27] .

Podle Alexandra Chekulaeva, který film recenzoval pro časopis World of Science Fiction, se „neukázalo jako plnohodnotné mistrovské dílo“, a to i přes kvalitní zdroj a dobré speciální efekty. Kritik vyzdvihl především „jasnou, s filigránskou odměřenou dávkou sarkasmu“ roli Alexandra Filippenka , který ztvárnil faraona Nemenhotepa, a také „brilantní“ roli Maxima Averina, který ztvárnil sfingu Shidla. Kromě toho si Chekulaev všiml vysoce kvalitních speciálních efektů obrazu. Úspěchu filmu v pokladně však podle kritiků zabránila řada vážných nedostatků. Mezi nimi vyzdvihl „katastrofálně neúspěšný“ výběr chlapců do hlavních rolí – tyto interprety si pamatoval pro jejich „nevýrazné“ tváře a „nevýraznou“ hru. Režisér Oleg Kompasov podle Čekulajeva nedokázal správně udržet rytmus filmu jako celku, v důsledku čehož jde o „krátké spektakulární scény-vzdálenosti“. Spisovatelé dostatečně pozorně sledovali děj předlohy, ale zároveň nahradili autorovy vtipy, v důsledku čehož byla „inteligentní ironie“ nahrazena „syrovým žertováním smíšeným s digitálními zázraky“ [25] .

Počítačová hra

V roce 2008 byla na základě prvního příběhu vydána počítačová questová hra „ Dnes, mami! “. ". Sergei Zvezdov v recenzi pro časopis Igromania píše, že tato hra vyniká mezi ostatními hrami svými „jednoduchými, ale elegantními hádankami“, díky nimž je hra „docela zajímavá“. Oceněn byl i vizuální styl hry. Kritik nicméně zaznamenal řadu nedostatků, včetně nedostatku smyslu pro vkus, špatné režie, „idiotských vtipů“, přílišných „literárních“ replik, nestálého chodu vyprávění, nedostatku emocionálního vyvrcholení [28] .

Audiokniha

V roce 2008 nakladatelství Audiobook, které je součástí holdingu AST Publishing Group , natočilo audioknihu na motivy příběhu „Dnes, mami!“. V sérii Bestseller vyšla na jednom CD audiokniha v délce 5 hodin a 7 minut. Text ve formátu monologu s hudebním doprovodem čtou Yuli Burkin a Sergej Lukjaněnko [29]

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Yuly Burkin, Sergej Lukjaněnko. Nepovinný epilog a poznámky, které autoři napsali ve třetí osobě, a poté přidali upřesnění z prvního // Ostrov Rus. - Moskva: AST, 1999. - S. 449-476. — 480 s. — 15 000 výtisků.
  2. ↑ 1 2 3 Otázky o knihách. Římský "ostrov Ruska" . Oficiální stránky Sergeje Lukjanenka. Archivováno z originálu 10. března 2016.
  3. ↑ 1 2 3 4 5 Dmitrij Baikalov, Andrey Sinitsyn. Náhodná připojení // If : log. - Moskva: Oblíbená kniha, 2006. - č. 2 . - S. 275-289 . — ISSN 0136-0140 .
  4. ↑ Yuly Burkin, Sergej Lukjaněnko "Ostrov Rus", 1997 . Fantasy Lab . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 26. dubna 2016.
  5. ↑ Sergej Lukjaněnko, Julius Burkin "Ostrov Rus", 1997 . Fantasy Lab . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 26. dubna 2016.
  6. ↑ Julius Burkin, Sergej Lukjaněnko "Ostrov Rus", 1999 . Fantasy Lab . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 26. dubna 2016.
  7. ↑ Yuly Burkin, Sergey Lukjanenko "Dnes, mami!", 2004 . Fantasy Lab . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 26. dubna 2016.
  8. ↑ Yuly Burkin, Sergej Lukjaněnko "Ostrov Rus", 2004 . Fantasy Lab . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 26. dubna 2016.
  9. ↑ Julius Burkin, Sergej Lukjaněnko "Car, princ, král, princ ...", 2004 . Fantasy Lab . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 26. dubna 2016.
  10. ↑ Sergej Lukjaněnko, Julius Burkin „Aziris Nuna, aneb dnes, mami!“, 2006 . Fantasy Lab . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 26. dubna 2016.
  11. ↑ Sergej Lukjaněnko, Julius Burkin „Aziris Nuna, aneb dnes, mami!“, 2006 . Fantasy Lab . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 7. dubna 2016.
  12. ↑ Julius Burkin, Sergej Lukjaněnko "Ostrov Rus", 2007 . Fantasy Lab . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 26. dubna 2016.
  13. ↑ Julius Burkin, Sergej Lukjaněnko "Car, carevič, král, princ", 2007 . Fantasy Lab . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 26. dubna 2016.
  14. ↑ Yuly Burkin, Sergej Lukjaněnko "Ostrov Rus", 2009 . Fantasy Lab . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 26. dubna 2016.
  15. ↑ Sergej Lukjaněnko, Julius Burkin "Ostrov" Rus " . Fantasy Lab . Získáno 30. dubna 2016. Archivováno z originálu 17. dubna 2016.
  16. ↑ Ostrov Rus . goodreads.com. Získáno 30. dubna 2016. Archivováno z originálu 1. listopadu 2016.
  17. ↑ Ostrovní  Rusko . LibraryThing . Získáno 30. dubna 2016. Archivováno z originálu 3. června 2016.
  18. ↑ Dmitrij Baikalov, Andrey Sinitsyn. Hry pro velké děti // If: magazine. - Moskva: Oblíbená kniha, 2002. - č. 4 . - S. 261-266 . — ISSN 0136-0140 .
  19. ↑ Alexej Karavajev. Portréty cizích lidí. # 3. Sergej Lukjaněnko . Získáno 12. dubna 2016. Archivováno z originálu 23. dubna 2016.
  20. ↑ Anatolij Gusev. Recenze knihy: Julius Burkin, Stanislav Burkin "Ostrov Rus 2, aneb princezna Leokada"  // World of Science Fiction: Journal. - Moskva, 2009. - č. 8 . - ISBN 9-771810-224009 . Archivováno z originálu 3. června 2016.
  21. ↑ Michail Popov. Bestiář. Sfingy  // Svět fantazie: časopis. - Moskva, 2006. - č. 5 . - ISBN 9-771810-224009 . Archivováno z originálu 3. června 2016.
  22. ↑ Sergej Lukjaněnko, Julius Burkin "Dnes, mami!" . Fantasy Lab . Získáno 30. dubna 2016. Archivováno z originálu 30. března 2016.
  23. ↑ Ocenění . Oficiální stránky Sergeje Lukjanenka. Získáno 30. dubna 2016. Archivováno z originálu 10. března 2016.
  24. ↑ Všechny literární ceny a nominace na ně od Sergeje Lukjanenka . Fantasy Lab . Získáno 30. dubna 2016. Archivováno z originálu 28. března 2016.
  25. ↑ 1 2 Alexandr Čekulajev. Recenze filmu: Aziris Nuna  // World of Science Fiction: Journal. - Moskva, 2006. - č. 5 . - ISBN 9-771810-224009 . Archivováno z originálu 3. června 2016.
  26. ↑ Michail Popov. Náš film. "Aziris Nuna"  // Svět fantazie: časopis. - Moskva, 2006. - č. 3 . - ISBN 9-771810-224009 . Archivováno z originálu 3. června 2016.
  27. ↑ Celovečerní film "Aziris Nuna". 2006 . Oficiální stránky Sergeje Lukjanenka. Archivováno z originálu 20. února 2017.
  28. ↑ Sergej Zvezdov. Dnes, mami!  // Hazardní hry: deník. - Moskva, 2008. - č. 4 . Archivováno z originálu 30. června 2016.
  29. ↑ Julius Burkin, Sergej Lukjaněnko "Dnes, mami!" . Fantasy Lab . Získáno 12. června 2016. Archivováno z originálu 12. srpna 2016.

Odkazy