Urdu
| urdština (laškari) | |
|---|---|
| vlastní jméno |
اردو, urdština لشکری, Lashkari |
| země | Indie , Pákistán , Fidži , Anglie , Kanada , USA , Norsko |
| oficiální status | Pákistán , Indie ( Ándhrapradéš , Bihár , Džammú a Kašmír , Dillí , Uttarpradéš , Uttarakhand ) |
| Regulační organizace | oddělení národního jazyka [d] |
| Celkový počet reproduktorů |
40-60 milionů (mateřský jazyk) [1] [2] 104 milionů včetně druhého jazyka [3] . |
| Hodnocení | 19-20 |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Jazyky Eurasie |
| Indoíránská větev Indo-árijská skupina | |
| Psaní | urdská abeceda |
| Jazykové kódy | |
| GOST 7.75–97 | urd 730 |
| ISO 639-1 | ur |
| ISO 639-2 | urd |
| ISO 639-3 | urd |
| WALS | urd |
| Etnolog | urd |
| Linguasphere | 59-AAF-q |
| ABS ASCL | 5212 |
| IETF | ur |
| Glottolog | urdu1245 |
 Wikipedie v tomto jazyce | |
Urdu ( vlastní jméno : اردو ) , také známé jako Lashkari (vlastní jméno: لشکری [ 4] [5] ) je jazyk indoevropské rodiny indoárijské skupiny ; funkční styl hindustanského jazyka , hovorově srozumitelný s hindštinou [6] , který vznikl ve 13. století.
Urdu je jedním ze dvou oficiálních jazyků v Pákistánu (druhým je angličtina ), ale počet těch, kteří ji považují za svůj mateřský jazyk, je relativně malý, asi 7 % [7] .
V Indii je urdština jedním z 22 úředních jazyků a mluví jím asi 50 milionů lidí [8] .
Historie
Název urdského jazyka (Urdština اردو ) je zkratkou sousloví زبان اردوئے معلى ( zabān-i urdū-yi muʿallā ) „ jazyk města [9. delhiʿallā ] Zpočátku se odkazovalo na perský jazyk [9] . Místní název pro jazyk je „ Lashkari “ ( لشکری ), což je zkratka pro Lashkari Zabān ( لشکر زبان ) [10] .
Pod Mughal vládou , Farsi byl oficiální jazyk [11] . Teprve po dobytí Brity se hindustanština stala oficiálním jazykem (ve formě zvané Lahori [12] , Hinduvi nebo Dehlavi, tedy dialekt Dillí), tehdy psaná arabskými písmeny (jak muslimy , tak hinduisty ). Skutečnost, že hlavní jazyk země byl nyní oficiálně psán v arabštině, způsobil nespokojenost mezi hinduisty, kteří mluvili hindustánsky a používali písmo dévanágarí . Vytvořili vlastní verzi hindustanštiny – hindštiny, která byla v roce 1881 prohlášena za oficiální ve státě Bihár . Od tohoto bodu došlo k právnímu oddělení mezi hindštinou (pro hinduisty) a urdštinou (pro muslimy), nicméně někteří hinduističtí básníci pokračovali v psaní urdštinou (arabským písmem), jako jsou Gopi Chand Narang a Gulzar . S rozdělením Britské Indie byla perská urdština přijata jako oficiální jazyk v Pákistánu.
Byly učiněny opakované pokusy „očistit“ urdštinu a hindštinu, včetně jejich očištění od sanskrtu a arabsko-perských výpůjček. Obě varianty hindustani však zůstávají ovlivněny sanskrtem nebo perštinou a arabštinou . V lingvistice jsou hindština a urdština obvykle považovány za stejný jazyk a jsou rozděleny, někteří argumentují, pouze ze sociálně-politických důvodů. Angličtina, jako oficiální jazyk od britské nadvlády, ovlivnila lexikální složení obou jazyků [13] [14] .
Geografické rozložení a stav
Celosvětově mezi 40 a 60 miliony lidí považuje Urdu za svůj rodný jazyk [1] [2] [3] ; počet těch, kteří mluví nějakým jazykem, včetně druhého, se v roce 1999 odhadoval na 104 milionů. Většina mluvčích žije v Indii a Pákistánu.
V Pákistánu má tento jazyk navzdory malému podílu lidí, pro které je urdština původní (pouze asi 7 % obyvatel země, většina z nich jsou muhadžírové , kteří přišli z Indie kvůli náboženskému útlaku), oficiální status. Urdu je v různé míře chápána většinou pákistánské populace a je široce používána jako lingua franca , stejně jako ve vzdělávacím systému. Urdu je povinný předmět na všech středních školách v zemi, bez ohledu na vyučovací jazyk. To vedlo k tomu, že lidé často umí číst a psát v urdštině, ale nemohou to dělat ve svém rodném jazyce. Úzké vazby mezi urdštinou a regionálními jazyky Pákistánu přispívají k jejich interakci a vzájemnému obohacení. Dne 8. září 2015 Nejvyšší soud Pákistánu nařídil správním institucím, aby rozšířily používání urdštiny (snížily používání angličtiny tam, kde je to možné) a také stanovil tříměsíční lhůtu pro překlad všech provinčních a federálních zákonů do urdština [15] .
V Indii mluví urdštinou převážně muslimské obyvatelstvo. Urdu mluvící muslimské komunity existují v mnoha oblastech na severu země (státy Kašmír, Uttarpradéš , Bihár , Maháráštra , Madhjapradéš , stejně jako hlavní město Dillí), stejně jako ve všech velkých městech země. Urdu se používá jako vyučovací jazyk na některých školách a studuje se vedle arabštiny v indických madrasách . V Indii existuje více než 3 000 urdských periodik a neperiodických publikací, mezi nimi 405 deníků. Urdu je jedním z 22 úředních jazyků země; navíc má oficiální status v některých severních státech země). V Bangladéši , Urdu je mluvený takzvaný “ Biharis ”. [16]
Urdu je široce používána mezi migranty v zemích Perského zálivu , Velké Británii , USA , Německu , Austrálii atd. Urdu je spolu s arabštinou jedním z nejběžnějších jazyků mezi imigranty v Katalánsku . Význam urdštiny v muslimském světě je poměrně vysoký; na slavných poutních místech, například v Mekce a Medině , je většina znaků duplikována spolu s arabštinou také v urdštině a angličtině [17] .
Psaní
Urdské písmo je založeno na arabsko-perském písmu . Abeceda se skládá z 38 písmen. V Pákistánu, Urdu používá zřetelné písmo Nastaliq , které se ve většině islámských zemí nepoužívá; klasické písmo naskh , známé většině islámských zemí , se v Pákistánu používá extrémně zřídka - hlavně na internetu; před nástupem počítačové sazby se používal i pro typografické účely. Je však třeba poznamenat, že až donedávna nebyla většina knih psaná na stroji, ale tištěna z obrázků textů ručně psaných Nastaliqy.
Na konci 19. století se na bengálských soudech pro Urdu nějakou dobu používalo písmo Kaithi , které se dnes nepoužívá.
V moderní Indii se k psaní jazyka často používá písmo dévanágarí , mírně upravené, aby zprostředkovalo zvuky urdštiny. Existuje řada publikací v Urdu používajících Devanagari, jako je měsíčník „महकता आंचल“ ( Mahakta Anchal ) vydávaný v Dillí. Touha vytvořit písmo na základě dévanágarí se vysvětluje tím, že toto písmo je většině Indů známější než arabské písmo, které mnoho indických mluvčích vůbec nezná.
Latinské písmo bylo používáno docela široce pro Urdu během britské nadvlády . Může za to dostupnější a levnější tisk v latině. Latinská abeceda je v dnešní době také velmi populární, zejména na internetu a v textových zprávách. Latinská abeceda je navíc často používána mladší generací mluvčích Urdu na západě kvůli častému nedostatku znalosti arabského písma.
Jazyková charakteristika
Fonetika
Samohlásky| přední | Střední | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Horní | ɪi _ | uʊ _ | |
| Střední | e ɛ | ɔo _ | |
| Dolní | aɑ _ |
Urdské samohlásky lze rozdělit do dvou podtříd: čisté, nenasalizované , ve kterých proud vzduchu prochází pouze dutinou ústní, a nazální, při jejichž výslovnosti část vzduchu prochází dutinou nosní. Ze všech ostatních hledisek je výslovnost čistých a nasalizovaných samohlásek stejná [18] . Celkem jde o deset čistých samohlásek (respektive stejný počet nasalizovaných). Samohlásky [a], [ɪ], [ʊ] jsou vždy krátké a [aː, iː, uː, eː, oː, ɛː, ɔː] jsou naopak dlouhé. Spisovná výslovnost vzdělaných mluvčích [ɛː, ɔː] mezi ostatními je často realizována jako [əɪ] ~ [ɑɪ] a [əu] ~ [ɑu] ve východoindických a západoindických dialektech [19] . Kromě toho existují dvojhlásky /əiː/ a /əuː/ .
Souhlásky| labiální | labiodentální | Zubní / alveolární |
Retroflex | Postveolární / Palatální |
zadní palatin | Uvulární | Glotální | |||||||||
| nosní | m | n | (ɳ) 1 | |||||||||||||
| explozivní | p pʰ |
b bʱ |
t̪ t̪ʰ |
d̪ d̪ʱ |
ʈ ʈʰ |
ɖɖʱ _ |
k kʰ |
ɡɡʱ _ |
(q) 1 | |||||||
| afrikátů | tʃ tʃʰ |
dʒ dʒʱ |
||||||||||||||
| frikativy | F | s | z | ʃ | (x) 1 | (ɣ) 1 | ɦ | |||||||||
| jediný takt | ɾ | (ɽ) 1 (ɽʱ) 1 |
||||||||||||||
| Přibližné | ʋ | l | j | |||||||||||||
- V závorkách jsou zvuky, které nejsou charakteristické pro původní slovní zásobu, a poziční alofony .
Hindustani má 28 souhlásek , které jsou charakteristické pro indoárijské jazyky .
Většina přirozených souhlásek, kromě / bʱ, ɽ, ɽʱ, ɦ/ , moci být zdvojnásoben jestliže oni nezačínají nebo nekončí slova; musí jim předcházet jedna ze tří samohlásek: /ə/ , /ɪ/ , /ʊ/ . Všechny zdvojené souhlásky jsou uvnitř stejného morfému .
Výbušné souhlásky v koncové poloze nejsou realizovány; /ʋ/ volně plyne do [v] nebo [w] ; /ɾ/ se někdy realizuje jako jednopřízvučné [r] (obvykle na začátku slova nebo na konci slabiky) a zdvojené /ɾː/ jednopřízvučné je vždy [zəɾaː] ( ذرا „malý“) na rozdíl od [zəraː] ( ذرّہ „částice“); tento proces se vyskytuje ve výpůjčkách z arabštiny a perštiny [20] . Palatální a dorzální nosové souhlásky [ɲ, ŋ] se vyskytují pouze na přechodu souhlásek, když za nimi následuje homoorganická plosiva , alofon nasalizované samohlásky následovaný plosivní souhláskou, stejně jako v sanskritismech [19 ] [20] . Existují aspirované sonoranty [lʱ, ɾʱ, mʱ, nʱ] , které jsou interpretovány jako kombinace odpovídajících sonorantů a /ɦ/ [21] .
Zvuky [v] a [w] v urdštině jsou alofony /ʋ/ ( و ), zejména v arabštině a perských výpůjčkách. Jsou v pozici dodatečné distribuce, to znamená, že se v různých kontextech vyslovují různě. Špatná výslovnost alofonů může způsobit problémy: pokud například rodilý mluvčí, kde [v] a [w] jsou různé fonémy, vysloví و ve slově ورت jako [w] , tedy [wɾət̪] místo [vɾət̪ ] , pak je možné nedorozumění: [wɾət̪] lze zaměnit za [ˈɔːɾət̪] , což znamená „žena“. V některých (zřejmě ve většině) situací není alofonie konvenční a mluvčí si může vybrat mezi [v] ~ [w] podle svých zvyklostí. Příkladem je slovo ادویت , které lze stejně správně vyslovit jako [əd̪ˈwɛːt̪] i jako [əd̪ˈvɛːt̪] .
Morfologie
Morfologie urdského jazyka je obecně podobná gramatice hindštiny, nicméně kvůli kulturnímu oddělení muslimů od hinduistů urdština absorbovala některé prvky charakteristické pro gramatiku arabštiny a perštiny (například idafa ). Jména , zájmena a slovesa se mění v číslech (jednotném a množném čísle) a pádech (přímé, nepřímé, vokativ ); slovesa, některá přídavná jména a podstatná jména - i podle rodu (mužského a ženského). Některé postpozice se mění podle pohlaví a čísla.
Urdu zájmena jsou rozdělena do několika skupin podle jejich významu. V urdštině neexistují žádná záporná zájmena, místo toho se používají záporné konstrukce s neurčitými zájmeny. Podle povahy změn a funkcí ve větě se zájmena dělí na zájmena-podstatná jména, zájmena-přídavná jména, zájmena-číslice.
V Urdu se rozlišuje několik druhů příčestí . Příčestí kombinují verbální a jmenné znaky. Cizí (arabská, perská) příčestí v urdštině se používají jako běžná přídavná jména.
Infinitiv slovesa v urdštině vždy končí na ـنا -nȃ a jde o mužské akční jméno (to znamená například: آنا ȃnȃ znamená jak „přijít, přijít“, tak „příchod, příjezd“). Když z infinitivu vypadne ـنا -nȃ , kmen slovesa zůstane.
Tam je několik druhů slovesných časů v Urdu . Z hlediska přítomnosti existují dva typy , z hlediska minulosti tři a z hlediska budoucnosti může být pohled buď vyjádřen (ve třech formách), nebo zůstat nevyslovený. Většina časů se tvoří vytvořením jmenného predikátu z příčestí a pomocného slovesa ہونا honȃ . To znamená, že se ukáže fráze, která se doslova překládá jako „Ten, kdo dělá, je“ a doslovně - jako „On dělá“. Rozkazovací způsob má několik podob, které se liší mírou zdvořilosti. Významy vyjádřené v ruštině v "podmíněném konjunktivu" jsou v urdštině rozděleny do dvou způsobů - konjunktiv a podmíněný . Pasivní rod se tvoří pomocí slovesa جانا jȃnȃ . Existuje několik slovesných konstrukcí.
Také v Urdu existují „intenzivní slovesa“ - kombinace kmene slovesa s jedním z 12 služebních sloves. V důsledku této kombinace získává hlavní sloveso rafinovaný odstín svého významu. Intenzivní slovesa se ve slovnících většinou nezapisují; nejde o samostatná slovesa a v každém konkrétním případě se tvoří přímo v řeči.
Jména se dělí na podstatná jména, přídavná jména a číslovky .
Postpozice [18] [22] se používají k vyjádření spojení mezi slovními druhy ve frázi .
Syntaxe
Slovosled v urdštině, stejně jako v hindštině, je SOV (činitel-předmět-sloveso, „dělá práci“). Spojovací sloveso se používá vždy, kromě některých časů sloves.
Negace v nominálních větách je vyjádřena především částicí نہیں nahȋƞ "ne, ne". V závislosti na kategorické povaze negace může nahradit spojovací sloveso, předcházet mu nebo následovat za ním.
Otázku lze vyjádřit čtyřmi způsoby: pouze intonací, umístěním částice کیا kiyȃ na začátek nebo konec věty (pouze u otázek vyžadujících binární odpověď ano/ne) nebo tázacími slovy.
Následují příklady kladných, tázacích a záporných vět:
- میں مسلمان ہوں mɛƞ musalmȃn hoƞ „Jsem muslim“;
- میں مسلمان نہیں mɛƞ musalmȃn nahȋƞ „Nejsem muslim“;
- میں مسلمان نہیں ہوں mɛƞ musalmȃn nahȋƞ hoƞ „Nejsem muslim (přesně)“;
- میں مسلمان ہوں نہیں mɛƞ musalmȃn hoƞ nahȋƞ „Nejsem (vůbec) muslim“;
- آپ مسلمان ہیں؟ a musalmȃn hɛƞ? "Ty jsi muslim?";
- کیا آپ مسلمان ہیں؟ kiyȃȃp musalmȃn hɛƞ? "Ty jsi muslim?";
- آپ مسلمان ہیں، کیا؟ a musalmȃn hɛƞ kiyȃ? "Ty jsi muslim?";
- آپ کا دین ہے؟ a kȃ dȋn kiyȃ hɛ? "Jakého jsi náboženství?".
Urdu a hindština nemají sloveso „mít“. Projevy členství jsou vyjádřeny třemi způsoby.
1) Pokud jsou vlastník a posedlý živý a existuje mezi nimi spojení, vztahy (primárně související), stejně jako existuje-li vztah mezi živým a jeho částí (například částmi těla), pak jsou sestaveny s postpozicí کا kȃ v tomto vzoru:
- میرا دوست ہے merȃ dost hɛ "Mám přítele";
- استاد کی بیٹی ہے ustȃd kȋ beṭȋ hɛ „Učitel má dceru“;
- گائے کا ایک بچهڑا ہے gȃye kȃ ek baçʰṛȃ hɛ „Kráva má tele“;
- اس کتے کی لمبی دم ہے je kutte kȋ lambȋ dum hɛ "Tento pes má dlouhý ocas."
2) V případě, že jsou oba účastníci věty příbuzní, nebo je vyjádřena přítomnost části v živém celku, lze postpozici کا kȃ použít v neproměnném tvaru کے ke (v moderním jazyce je to však docela vzácné).
Stejnou konstrukci lze použít při označení vlastnictví velkého předmětu (například domu, auta atd.)
Je-li popsáno vlastnictví modální vlastnosti (pocitu, stavu atd.), která odráží vlastníka, pak s ním (tedy vlastníkem) přichází postpozice کو ko , například: مجهے معلوم ہے کہ … mujʰe mȃlȗm hɛ ke… vím, že (dosl.: Mám vědomí, že…)”, تم کو لغت کو ضرورت ہے tim ko luğat kȋ zarȗrat hɛ ” alit.: Potřebujete slovník.
3) Má-li někdo (animát) předmět, který plně vlastní, pak se použije konstrukce s postpozicí کے پاس ke pȃs: میرے پاس بہت سی کتاابۺں ➎” ی pȺیں ➎یlist the books. morální nebo rodinné spojení, pak se zde realizuje přímé spojení mezi vlastníkem a majetkem), اس کے پاس وقت نہیں ہے us ke pȃs waqt nahȋƞ hɛ .
Složené větyRozlišujte souvětí a souvětí. První lze vždy rozdělit na dvě (tři, čtyři atd.) nezávislé věty a buď se nespojí, nebo jsou spojeny koordinačními svazky. Složitá souvětí jsou spojena podřadicími spojkami a nelze je (bez ztráty části významu) rozdělit do více vět.
Přímá řeč je řeč, kterou pronáší jedna osoba jako slova druhé beze změn. Uvádí se před nebo za větou tvary takových sloves jako کہنا kahnȃ „mluvit, říkat“, بولنا bolnȃ „mluvit“, پوچهنا poçʰnȃ „nežádat“ atd. urdština, takže v přímé řeči mohou používat všechna evropská interpunkční znaménka, některá z nich, nebo to nijak nevyčnívá.
Slovní zásoba
Urduův slovník je založený na Indu, ale zatímco hindština absorbovala Sanskrit slovník do značné míry , Urdu byl více silně ovlivňován perštinou a arabštinou . Existuje také řada výpůjček z turkických jazyků, portugalštiny a angličtiny. Mnoho arabských slov přišlo do Urdu přes perštinu, často s jiným významem než v původním jazyce. Zároveň existují slova, která si zachovala svůj původní význam a výslovnost, převzatá z arabštiny beze změn, například slova „ suaal “ (otázka) nebo „ jewaab “ (odpověď).
Ukázkový text
Próza
v urdštině (laškari)
دفعہ ۱: تمام انسان آزاد اور حقوق ﺎ ودیعت ہوئی ہے۔ اس لئے انہیں ایک دوسرے کے ساتھ بھائ چارے کا سلوک کرنا کرنا
Písmo dévanágarí (ale ne v hindštině, ale v urdštině, s perso-arabskými výpůjčkami!)
दफ़ा 1: तमाम इनसान आज़ाद और और इज़्ज़त के इतिबार से बराबर पैदा हैं।।।।।।।। इन्हें ज़मीर और अक़ल वदीयत हुई हैं। इसलिए इन्हें एक दूसरे के भाई चाने कथा कथPřepis Kongresové knihovny
Dafʿah 1: Tamām insān āzād aur ḥuqūq o-ʿizzat ke iʿtibār se barābar paidā hūʾe haiṉ. Unheṉ ẓamīr aur ʿaql wadīʿat hūʾī hai. Je liʾe unheṉ ek dūsre ke sāth bhāʾī chāre kā sulūk karnā chāhiʾe .MPA transkripce
de _ ʊnɦẽː zəmiːr ɔːr əql ʋəd̪iːət̪ hui hɛː. ɪs lieː ʊnɦẽː eːk d̪uːsreː keː sɑːt̪ʰ bʱaːi t͡ʃɑːreː kɑ sʊluːk kərnɑ t͡ʃɑːɦie.Doslovný překlad (ne literární!)
Článek 1: „Všichni lidé jsou svobodní, od narození si rovni v právech a cti. Mají k dispozici svědomí a rozum. Proto potřebují udělat jedno s druhým bratrstvím v duchu.Literární překlad
Článek 1: „Všechny lidské bytosti se rodí svobodné a rovné v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by vůči sobě jednat v duchu bratrství.“Poezie
Toto je báseň básníka Asadullaha Khana Ghaliba , ve které se srovnává se svým velkým předchůdcem Mir Taqi .
v urdštině:
| ریختہ کے تمہی استاد نہیں ہو غاؔلب | ؎ | ||
| کہتے ہیں اگلے زمانہ میں کوئی میرؔ بهی تها |
přepis:
Reḵẖtah ke tumhī ustād nahīṉ ho G̱ẖālib Kahte haiṉ agle zamānih meṉ ko'ī Mīr bhī thāPřeklad:
„Nejsi jediný mistr rehta ( hindustanský ), ó Ghalibe Říká se, že jednou byl někdo (jmenoval se) Mir.Některé fráze
| Překlad | Urdu nebo Lashkari | Výslovnost | Komentáře |
|---|---|---|---|
| "Ahoj!" | السلامُ علیکم۔ | Assalam-u-Alaikum | Z arabštiny doslova: „Mír s vámi!“. Někdy se zkracuje na سلام Salām . |
| "Ahoj!" | وَعلیکُم السلام۔ | Wa-Alaikumus salám | Odpovězte na pozdrav. |
| "Ahoj!" | آداب (عَرض ہے)۔ | ādāb (arz hai). | Neutrálnější, světský pozdrav. |
| "Ahoj" | خُدا حافِظ، اللّٰہ حافِظ ۔ | Khuda Hafiz, Alláh Hafiz | Doslova: "Bůh je strážcem (vašeho)." |
| "Ano" | ہاں۔ | hāⁿ | |
| "Ano" | جی۔ | jī | S úctou, oficiálně. |
| "Ano" | جی ہاں۔ | jī hāⁿ | Velmi uctivý. |
| "Ne" | نَہ۔ | na | Zastaralý. |
| "Ne" | نَہیں | nahīⁿ | |
| "Ne" | نَہیں۔ | jī nahīⁿ | S úctou. |
| "Prosím" | آپ کی) مَہَربانی۔ ) | ( āp kī ) meherbānī | Doslova: "(Vaše) laskavost." Také znamená "děkuji". |
| "Dík" | شُکرِیَہ۔ | shukriya | |
| "Prosím Vstupte" | تَشریف لائیے۔ | tashrif la'iyē | Doslova: "Čest." |
| "Posaďte se, prosím" | تَشریف رکهِئے۔ | tashrif rakhi'e | Doslova: "Laická čest." |
| "(Jsem rád, že vás poznávám" | آپ سے مِل کر خوشی ہوئی۔ | āp sē mil kar khushī hū'ī | |
| "Mluvíš anglicky?" | کیا آپ انگریزی بولتے/بولتی ہیں؟ | kyā āp angrēzī bōltē/boltī haiⁿ? | Bōltē je pro muže, bōltī je pro ženu. |
| "Nemluvím Urdu" | میں اردو نہیں بولتا/بولتی۔ | maiⁿ urdū nahīⁿ boltā/boltī | Boltā — mluví-li muž, boltī — mluví-li žena. |
| "Jmenuji se __ " | میرا نام ۔۔۔ 2 | merā nām __ hai | |
| "Kterým směrem je Karáčí ?" | کراچی کس طرف ہے؟ | Karáčí kis taraf hai? | |
| "Kde je Lucknow ?" | لکھنؤ کہاں ہے؟ | lakhnau kahāⁿ hai? | |
| "Urdština je dobrý jazyk" | اردو اچّهی زبان ہے۔ | urdū achhī zaban hai |
Digitální urdština
První urdské noviny, které se psaly na počítači, byly Daily Jang". Zpočátku se pro tisk používaly ručně psané texty písmem nasta'liq , které byly poté kopírovány (nyní takto vycházejí pouze noviny Musalman ). Teprve později byly vyvinuty fonty, které umožňovaly psát digitální text v nastaliq. Doposud jsou vyvíjeny snahy o plné zavedení Urdu do počítačového prostředí. V současné době jsou téměř všechny tištěné materiály v urdštině psány pomocí různého softwaru.
Společnost Microsoft zahrnula podporu urdštiny do všech nových verzí systému Windows a Windows Vista a Microsoft Office 2007 jsou již k dispozici s jazykovými balíčky pro urdštinu. Většina edic Linux Desktop má schopnost rychle a snadno nainstalovat podporu pro jazyk Urdu [23] [24] .
Viz také
- Parveen Shakir je jedním z největších pákistánských básníků.
- Abdul Haq - filolog, „otec Urdu“.
- Braj Narayan Chakbast je indický básník, prozaik, publicista. Psáno v urdštině.
- Wikipedie v Urdu
Poznámky
- ↑ 1 2 Definice urdštiny - Slovníky - MSN Encarta (stahování) . uk.encarta.msn.com. Získáno 16. března 2010. Archivováno z originálu dne 25. května 2011.
- ↑ 1 2 Jazyky, kterými mluví více než 10 milionů lidí (jazyky, kterými mluví více než 10 milionů lidí) podle encyklopedie Encarta . Archivováno z originálu 31. října 2009.
- ↑ 1 2 Etnologické jazyky světa . Získáno 15. července 2009. Archivováno z originálu dne 26. dubna 2011.
- ↑ Alyssa Ayresová. Mluvit jako stát: Jazyk a nacionalismus v Pákistánu (na neurčito) . - Cambridge University Press , 2009. - S. 19 -. — ISBN 978-0-521-51931-1 .
- ↑ John C. Hawley. Beyond the Commonwealth: Amitav Ghosh and Indian Writing in English // Amitav Ghosh. — Dillí: Nadační knihy. - S. 164-177 . — ISBN 9788175968172 .
- ↑ Urdu - Britannica Online Encyclopedia . Britannica.com. Datum přístupu: 18. prosince 2011. Archivováno z originálu 9. května 2013.
- ↑ Jazyky Pákistánu . Získáno 15. července 2009. Archivováno z originálu 26. prosince 2018.
- ↑ Sčítání lidu v Indii . Datum přístupu: 15. července 2009. Archivováno z originálu 7. února 2013.
- ↑ 1 2 Shamsur Rahman Faruqi. Raná urdská literární kultura a historie . - Nové Dillí: Oxford University Press , 2001. - S. 21-42. Archivováno 16. dubna 2018 na Wayback Machine
- ↑ Khan, Sajjad a kol. "Template Based Afix Stemmer pro morfologicky bohatý jazyk." International Arab Journal of Information Technology (IAJIT) 12.2 (2015).
- ↑ [Epic World History: Mughal Empire http://epicworldhistory.blogspot.de/2012/05/mughal-empire.html Archivováno 9. října 2014 na Wayback Machine ]
- ↑ Garcia, Maria Isabel Maldonado. "Reformy urdského jazyka." Studie 26 (2011): 97
- ↑ Urdu jazyk . Urdu jazyk. Datum přístupu: 18. prosince 2011. Archivováno z originálu 13. března 2013.
- ↑ např . Gumperz (1982 :20)
- ↑ SC nařizuje implementaci urdštiny jako oficiálního jazyka . Získáno 8. září 2015. Archivováno z originálu 10. září 2015.
- ↑ Nahoru Komunikace. Svatá místa - Ajmer (nedostupný odkaz) . Indie cestování. Datum přístupu: 31. ledna 2012. Archivováno z originálu 12. ledna 2012.
- ↑ Árabe y urdu aparecen entre las lenguas habituales de Catalunya, creando peligro de guetos . Europapress.es (29. června 2009). Získáno 18. prosince 2011. Archivováno z originálu 18. ledna 2012.
- ↑ 1 2 Dashchenko G. M. Urdu jazyková učebnice. - Moskva: Vydavatel Stepanenko (2003 )
- ↑ 1 2 Shapiro (2003 :260)
- ↑ 1 2 Ohala (1999 :102)
- ↑ Ohala (1999 )
- ↑ Dymshits Z. M. Gramatika jazyka Urdu. - Moskva: "Východní literatura" (2001 )
- ↑ :مائِیکروسافٹ ڈاؤُن لوڈ مَرکَزWindows . Microsoft.com. Získáno 18. prosince 2011. Archivováno z originálu 29. června 2011.
- ↑ ubuntu v urdu "Aasimův webový koutek" . aasims.wordpress.com. Získáno 18. prosince 2011. Archivováno z originálu 18. července 2011.
Odkazy
- Zdarma online lekce urdštiny na fóru Amalgrad
- Zdarma online lekce urdštiny na fóru Orientalia
- Urdu-anglický online slovník
- Urdu
 Slovníky a encyklopedie | ||||
|---|---|---|---|---|
| ||||
| Úřední jazyky Indie | |
|---|---|
| Na federální úrovni | |
| Na státní úrovni | |
| Jazyky Pákistánu | |
|---|---|
| Urdu | |
| pandžábština |
|
| paštština | |
| Sindhi |
|
| Balochi |
|
| Jiné jazyky | |