IFRS 4

IFRS 4 „Pojistné smlouvy“ je mezinárodní standard účetního výkaznictví, který popisuje požadavky na vykazování pojistných smluv v účetní závěrce, vyhlášený v roce 2004 IASB a účinný od 1. 1. 2005 [1] , který nabyl účinnosti dnem území Ruské federace nařízením Ministerstva financí Ruska ze dne 25. listopadu 2011 č. 160n [2] .

Definice

Pojistnou smlouvou  se rozumí smlouva, na jejímž základě pojistitel přebírá od pojistníka významné pojistné riziko tím, že se zavazuje odškodnit pojistníka , pokud určitá budoucí událost, jejíž vznik je nejistý ( pojistná událost ), pojistníka nepříznivě ovlivní [3] .

Pojistitel  - strana povinna podle pojistné smlouvy vyplatit pojistníkovi náhradu škody v případě pojistné události.

Pojistník  – strana, která má v případě pojistné události nárok na odškodnění podle pojistné smlouvy.

Pojistná událost  je budoucí událost stanovená pojistnou smlouvou, jejíž vznik je nejistý a zakládá pojistné riziko .

Pojistné riziko  je riziko jiné než finanční , které převádí držitel smlouvy na pojistitele.

Finanční riziko  je riziko, že se jeden nebo více z následujících faktorů může v budoucnu změnit: daná úroková sazba, cena finančního nástroje, cena komodity, směnný kurz, cenový nebo kurzový index, úvěr rating nebo úvěrový index nebo jinou proměnnou za předpokladu, že v případě nefinanční proměnné tato proměnná není specifická pro smluvní stranu.

Smlouva o přímém pojištění  je pojistná smlouva , která není smlouvou o zajištění .

Zajistná  smlouva – pojistná smlouva vydaná zajistitelem za účelem kompenzace postupiteli za ztráty z jedné nebo více smluv vydaných postupitelem.

Zajistitel  - strana, která je podle zajišťovací smlouvy povinna v případě pojistné události vyplatit náhradu cedentovi.

Postupitel  je držitelem pojistné smlouvy na základě zajistné smlouvy.

Smlouva o finanční záruce  je smlouva, která vyžaduje, aby emitent provedl stanovené platby, aby nahradil držiteli smlouvy ztrátu, kterou utrpí, protože konkrétní dlužník neprovede platby v době splatnosti v souladu s původními nebo upravenými podmínkami dluhového nástroje.

Nezaručená příležitost získat další výhody  - smluvní právo obdržet kromě garantovaných plateb další výhody [2] :

• což představuje významnou část celkových výhod podle smlouvy
• jejich výše nebo podmínky jsou v souladu s podmínkami smlouvy ponechány na uvážení emitenta
• které jsou v souladu s podmínkami smlouvy založeny na:

• o ukazatelích plnění určité skupiny zakázek nebo určitého smluvního typu
• realizované a/nebo nerealizované investiční výnosy z určité skupiny aktiv ve vlastnictví emitenta
• zisk nebo ztráta společnosti, fondu nebo jiného subjektu, který smlouvu vystavil.

Pojistná odpovědnost  je čistý smluvní závazek pojistitele z pojistné smlouvy.

Rozsah

Tato mezinárodní norma platí [3] :

• na pojistné smlouvy (včetně zajistných smluv) vydává a zajistné smlouvy, které vlastní
• finanční nástroje s negarantovanou možností získání dalších výhod.

Příklady smluv, které jsou pojistnými smlouvami za předpokladu, že převedené pojistné riziko je významné [2] :

• pojištění proti krádeži nebo poškození majetku
• pojištění odpovědnosti výrobce, profesní odpovědnosti, občanskoprávní odpovědnosti nebo soudních výloh
• životní pojištění a pohřební plány (ačkoli smrt je jistá, není jisté, kdy k úmrtí dojde, nebo u některých typů životního pojištění, zda k úmrtí dojde během doby, na kterou se pojištění vztahuje)
• doživotní penze a penze (tj. smlouvy, které poskytují náhradu za budoucí událost, jejíž výskyt je nejistý (přežití důchodce nebo důchodce), aby pomohly důchodci nebo důchodci zajistit určitou životní úroveň, která by jinak byla nepříznivě ovlivněna jeho nebo její přežití)
• invalidní a zdravotní pojištění
• ručitelské závazky pojištění, ručitelské závazky ve vztahu k případným ztrátám zaměstnavatele, pojištění úspěšného splnění závazků, ručitelské závazky uzavření smlouvy účastníkem, který vyhrál aukci (výběrové řízení)
• úvěrové pojištění, které poskytuje stanovené platby k úhradě držitele za ztrátu způsobenou tím, že konkrétní dlužník neprovede platby v původní nebo upravené době splatnosti dluhového nástroje
• záruky na produkty
• pojištění titulu (tj. pojištění pro případ zjištění vad vlastnického práva k pozemku, jejichž existence nebyla v době uzavření pojistné smlouvy zřejmá)
• cestovní pojištění (tj. náhrada škod vzniklých během cesty pojistníkům v hotovosti nebo v naturáliích)
• katastrofické dluhopisy, které umožňují snížení plateb jistiny, úroku nebo obojího, pokud určitá událost nepříznivě ovlivní emitenta dluhopisu (pokud specifikovaná událost nevytváří významné pojistné riziko, například pokud je takovou událostí změna v úrokové sazbě nebo směnném kurzu)
• pojistné swapy a jiné smlouvy, kde je výplata založena na klimatických, geologických nebo jiných fyzikálních proměnných souvisejících s jednou ze smluvních stran
• zajistné smlouvy.

Pojistitel na konci každého účetního období posuzuje, zda jsou jeho vykázané pojistné závazky přiměřené, pomocí současných odhadů budoucích peněžních toků z jeho pojistných smluv. Pokud takový odhad naznačuje, že účetní hodnota jeho pojistných závazků (po odečtení souvisejících odložených pořizovacích nákladů a nehmotných aktiv) je neadekvátní s ohledem na odhadované budoucí peněžní toky, pak se celý schodek zaúčtuje do zisku nebo ztráty.

Pokud dojde ke snížení hodnoty zajistného aktiva cedanta, cedent odpovídajícím způsobem sníží jeho účetní hodnotu a vykáže tuto ztrátu ze snížení hodnoty do zisku nebo ztráty. Aktivum ze zajištění je sníženo tehdy a pouze tehdy, když [2] :

• existuje objektivní důkaz vyplývající z události, která nastala po prvotním uznání aktiva ze zajištění, že postupitel nemusí obdržet všechny částky, které mu dluží podle podmínek smlouvy
• dopad takové události na částky, které cedent obdrží od zajistitele, lze spolehlivě odhadnout.

Nezaručené příležitosti pro další výhody

Některé pojistné smlouvy obsahují jak negarantovanou příležitost pro další plnění, tak prvek garantovaných plateb. Vydavatel takové smlouvy [2] :

• může, ale nemusí, uznat prvek zaručených požitků odděleně od příležitostí nezaručených dodatečných požitků
• pokud uzná nezaručenou příležitost pro další výhody odděleně od prvku zaručených výhod, pak musí tuto příležitost klasifikovat buď jako závazek, nebo jako samostatnou složku vlastního kapitálu
• může uznat veškeré přijaté pojistné jako výnos bez oddělení části vlastního kapitálu
• pokud emitent klasifikuje nezaručenou příležitost k dalším výhodám zcela jako závazek, musí provést test přiměřenosti závazku pro celou smlouvu
• pokud emitent klasifikuje specifikovanou nezaručenou příležitost, částečně nebo zcela, jako samostatnou složku vlastního kapitálu, pak závazek uznaný v souvislosti s celou smlouvou nesmí být nižší než částka, která by vyplývala z aplikace IAS 39 na prvek garantovaných plateb
• může nadále účtovat pojistné z takových smluv jako výnos a výsledné zvýšení účetní hodnoty závazku vykazovat jako náklad
• musí zveřejnit celkovou částku úrokových nákladů vykázaných v hospodářském výsledku, ale není povinna vypočítat související výši úrokových nákladů pomocí metody efektivní úrokové sazby.

Zveřejnění

Zveřejněno v příloze k účetní závěrce [4] :

• účetní postupy pro pojistné smlouvy a související aktiva, závazky, výnosy a náklady
• vykázaná aktiva, závazky, výnosy a náklady (a pokud používá přímou metodu k předkládání výkazu peněžních toků, peněžní toky) vyplývající z pojistných smluv. Kromě toho, pokud je pojistitel postupitelem, musí zveřejnit:

• zisky a ztráty z nákupu zajištění zaúčtované do zisku nebo ztráty
• pokud cedant odkládá a amortizuje zisky a ztráty vyplývající z nákupu zajištění, odpisy za období a částky pododpisované na začátku a na konci příslušného období.

• proces používaný k určení předpokladů, které mají největší dopad na ocenění vykázaných částek
• vliv změn v předpokladech použitých při oceňování pojistných aktiv a pojistných závazků, přičemž se odděleně zobrazuje vliv každé změny, která má významný dopad na účetní závěrku
• odsouhlasení změn závazků z pojištění, aktiv ze zajištění a případně souvisejících odložených pořizovacích nákladů.

Poznámky

1. ↑ Deloitte . IFRS do kapsy . - 2015. - S. 43-44 . Archivováno z originálu 22. listopadu 2015.
2. ↑ 1 2 3 4 5 Ministerstvo financí Ruské federace. IFRS 4 Pojistné smlouvy . Archivováno z originálu 4. března 2016.
3. ↑ 12 TACIS . Průvodce IFRS 4 Pojistné smlouvy . - 2012. Archivováno 5. března 2016.
4. ↑ Věstník IFRS. IFRS 4 Pojistné smlouvy  // Metodické nakladatelství. Archivováno z originálu 13. srpna 2015.