PUV-6

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 14. července 2014; kontroly vyžadují 2 úpravy .
PUV-6
PUV-6
Klasifikace Protiletadlové samohybné dělo
Bojová hmotnost, t 4.2
Posádka , os. 6
Příběh
Výrobce Škoda
Roky výroby 1934
Počet vydaných, ks. jeden
Hlavní operátoři
Rozměry
Délka pouzdra , mm 3820
Šířka, mm 1865
Výška, mm 2100 (se zbraní)
1450 (podle trupu)
Rezervace
Čelo trupu, mm/deg. deset
Deska trupu, mm/deg. deset
Posuv trupu, mm/deg. deset
Spodní, mm 4.5
Střecha korby, mm 4.5
Vyzbrojení
Ráže a značka zbraně Kanón Škoda Z1 ráže 40 mm
typ zbraně protiletadlový
Délka hlavně , ráže 71
Úhly VN, st. -3° až +85°
GN úhly, st. 360°
Dostřel, km 2.5
památky optický
kulomety 2 × 7,92 mm ZB vz.26
Jiné zbraně tříštivé granáty a pancéřové granáty
Mobilita
Typ motoru benzín, 6-ti válec Škoda
Výkon motoru, l. S. 55
Rychlost na dálnici, km/h 41
Dojezd na dálnici , km 150

PUV-6 je československé samohybné protiletadlové dělo , které se v armádě příliš nepoužívalo.

Historie

V polovině 30. let už byly tankety MU považovány za zastaralé, a tak se Škoda snažila nějak využít zastaralé vozy. V roce 1934 bylo na základě lehkého tanku MU-6 vyvinuto samohybné dělo PUV-6 .

Byl vybaven 40mm protiletadlovým kanónem Škoda Z1 a dvěma 7,92mm kulomety. Trup tanku konstrukčně připomínal pancéřovou skříň s otevřeným vrškem a sklopnými bočnicemi pro zajištění všestranné palby. Věž byla rozebrána, na její místo bylo umístěno dělo. Byl instalován ve střední části bojového prostoru a byl chráněn pancéřovým štítem. Elevační úhly se pohybovaly od -3° do +85°. Střelbu bylo možné provádět jak tříštivými granáty, tak i pancéřovou municí do výšky až 9200 metrů. Maximální dosah přímé střely byl 2500 metrů (bylo možné prorazit plát pancíře o tloušťce 32 mm). Rychlost střelby byla až 40 ran za minutu. Posádku tanku tvořilo 6 osob (včetně protiletadlových střelců).

Podvozek PUV-6 byl plně v souladu s lehkým tankem MU-6. Na každé straně byly 3 dvouválcové podvozky s odpisy na poloeliptických listových perech. K závěsným jednotkám byl připojen další ocelový nosník, navržený pro zvýšení tuhosti konstrukce. Horní větev housenky byla podepřena třemi válečky. Hnací kola byla umístěna vpředu, vedení vzadu.

Jediný prototyp PUV-6 byl předložen k testování v roce 1934. Přestože se hlavní parametry ZSU od lehkého tanku MU-6 příliš nelišily, jeho podvozek zjevně neodpovídal typu zvoleného děla. Práce na protiletadlovém samohybném dělu byly brzy zastaveny a prototyp byl rozebrán na kov.

Odkazy