SP-II-b

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 14. července 2014; kontroly vyžadují 6 úprav .
SP-II-b
SP-II-b
Klasifikace střední tank , podpůrný tank pěchoty
Bojová hmotnost, t 16:55
Posádka , os. čtyři
Příběh
Výrobce Holding Škoda
Roky výroby 1936-1938
Roky provozu 1938-1939
Počet vydaných, ks. jeden
Hlavní operátoři
Rozměry
Délka pouzdra , mm 5380
Šířka, mm 2440
Výška, mm 2390
Rezervace
typ zbroje nýtovaný
Čelo trupu, mm/deg. třicet
Deska trupu, mm/deg. 25
Posuv trupu, mm/deg. dvacet
Spodní, mm deset
Střecha korby, mm deset
Čelo věže, mm/deg. třicet
Revolverová deska, mm/deg. 25
Věžový posuv, mm/deg. dvacet
Střecha věže, mm/deg. deset
Vyzbrojení
Ráže a značka zbraně 47mm Škoda A9
Střelivo _ 80
památky optický s 2,6x zoomem
kulomety 2 × 7,92 mm ZB vz.37 (3000 nábojů)
Jiné zbraně radiostanice vz.37
Mobilita
Typ motoru benzínová, 8válcová, kapalinou chlazená Praga
Výkon motoru, l. S. 250
Rychlost na dálnici, km/h 45,8
Dojezd na dálnici , km 7 hodin
Specifický tlak na půdu, kg/cm² 0,6
Schůdná stěna, m 0,8
Překonatelný příkop, m 2
Překonatelný brod , m 0,8

ŠP-II-b ( česky Škoda pěchotní tank ) je československý střední pěchotní tank vyrobený ve 30. letech 20. století.

Historie

V letech 1935 a 1936 byly provedeny zkoušky na podpůrných tankech P-II-b a Š-II-b , které byly neúspěšné. Po neúspěšné sérii testů spojily přední tankové firmy v Československu své síly a 30. července 1936 získaly generální patent na vývoj tanku s kódovým označením ŠP-II-b. Vývoj byl dokončen v červenci 1937 .

Původní zadání, vydané v roce 1933 pro tank kategorie II-b, stanovilo hmotnost 13 tun, čelní pancíř 25 mm a výzbroj 37 mm kanónu a dvou kulometů. Poté však byly požadavky aktualizovány (hmotnost až 16 tun, pancéřování až 32 mm a 47 mm dělo). Tyto změny si vynutily změnu trupu a elektrárny. Celkově tank odpovídal spíše exportnímu modelu, s drobnými rozdíly.

Popis

Tělo bylo smontováno pomocí nýtů a šroubů. Tloušťka pancíře dosahovala 30 mm vpředu, 25 po stranách, 20 vzadu a 10 nahoře a dole. Posádku tvořili 4 osoby: řidič, střelec, velitel a radiotelegrafista. Pozorovací zařízení byla podobná: episkop a štěrbina s 50 mm pancéřovým sklem pro řidiče a telegrafistu, velitelská kopule a periskop pro velitele a střelce. Ve střeše věže byl poklop pro nastupování a vystupování z tanku a vpravo malý poklop pro vlajkovou signalizaci.

Výzbroj tvořil kanón Škoda A9 ráže 47 mm a dva kulomety ZB vz.37 ráže 7,92 mm (jeden ve věži, druhý v čelním plátu korby). Munice pro zbraň byla umístěna v zadní části věže, pro kulomety - v bojovém prostoru. Komunikace byla zajištěna díky radiostanici vz.37 s dosahem 2 km a schopností pracovat jako telegraf. Anténa bičového typu byla přenesena na levou stranu.

ŠP-II-b byl vybaven 8válcovým benzínovým motorem Praga o výkonu 250 koní. Motor se startoval jak ručně, tak z elektrického startéru. Podvozek se skládal z 8 válců, 4 válců, předního válce a dvou kol. Pro zvýšení tuhosti podvozku byl instalován podélný nosník, který byl připevněn k závěsným jednotkám. Odpisy se skládaly z poloeliptických listových per, z nichž každé bylo připevněno ke dvěma podvozkům s jízdními koly.

Zkoušky

Zkoušky začaly až 8. ledna 1938 , kdy byla specifikace pro střední tank opět přepracována, ale armádě se jízdní výkon líbil. Výkonný motor umožňoval vyvinout vysokou rychlost, paliva bylo dost na 7 hodin jízdy a ve výzbroji nebyl tank horší než německý lehký PzKpfw III Ausf.E a francouzský Somua S-35 . Prototyp ujel asi 700 km bez vážnějších poruch, ale armáda o něj brzy ztratila zájem.

V následujícím roce začali Čechoslováci vyvíjet tank ST vz.39 , přičemž nezapomněli paralelně zdokonalovat tank SP-II-b. Československo zanedlouho obsadili Němci a tank byl odvezen do sběrny ukořistěné techniky, kde beze stopy zmizel.

Odkazy