Jižní dialekt jazyka Baškir

Jižní dialekt jazyka Bashkir (také Yurmatyn dialekt ; Bashk. dialekt konyaq ) je jedním ze tří dialektů jazyka Bashkir .

Rozsah

Jižní (Jurmatynský) dialekt jazyka Baškir byl rozšířen v Alseevském , Archangelsku , Aurgazinském , Baymakském , Bizbulyaku , Beloretsku , burzianštině , Gafuri , Divlezkách , Zianchurinském , Zilairu , Iglinsky , Ishimbazinsky , Kukumbazinsky , Melgaryuskye , Milgaryyumskye Mileumovsky, Mileumovsky , Mileumovsky , Mileumovsky , Mileumovsky , Mileumovsky , Mileums , Fedorovsky , Khaibullinsky , Chishminsky okresy Baškortostánu , stejně jako v místech kompaktního bydliště Baškirů v oblastech Orenburg , Samara a Saratov [1] .

Dialekty

V jižním dialektu jazyka Bashkir se rozlišuje 5 dialektů:

• demsky (v rámci tohoto dialektu - severovýchodní ( kudei ) a jihozápadní (jazyk Kameliků a Tok Baškirů ) subdialekty);
• Zigansky;
• Ik-Sakmar (v rámci tohoto dialektu - subdialekty Upper Sakmar, Ik, Lower Sakmar, Nugush, Suran, Suran-Irgiz, Yurmatyn a Yushatyr);
• střední (v rámci tohoto dialektu - subdialekty Zilimsky, Basuvsky, Inzersky a Karmaskalinsky);

• Urshak .

Jazyková charakteristika

Fonetika

Hlavní fonetické rysy jižního dialektu jazyka Bashkir jsou:

• použití slovotvorných přípon od začátku souhlásky [l] místo [ҙ] a [t] : lit. „buyҙаҡ“ (nečinný) - vytočte. bóje [l] aҡ atd.;
• použití slovotvorných přípon od začátku souhlásky [n] po kmeni s koncovkou [m] a [n] : lit. "ҡomlo" (písečná) ҡom [l] o - dial. ҡom [n] o, “kitkәndәr” (mimo) kitkәn [d]әr - kitkәn [n]әr atd.;
• použití množného čísla od začátku souhlásky [l] místo [d] , [ҙ] a [t] : lit. "attar" (koně) at[t]ar - dial. at[l]ar, lit. "baškorttar" (baškirský) bashkort [t]ar - dial. bashkort [l] ar atd.

V Ik-Sakmar dialektu, tam je také:

• použití [һ] místo [ҫ] v zóně Sakmara v některých slovech: lit. „һuҫaһa“ (chce-li vodu) һyu [ҫ] aһa - һyu [h] aua, lit. "bauma" (můstek, vydání) ba[ҫ]ma - ba[һ]ma atd.;
• použití hrdelního [аъ] na začátku slov: lit. "аҡ" (bílá) [а]ҡ - číselník. [аъ]ҡ, lit. "akhyry" (zdá se) [a]hyry - dial. [аъ] hyry atd.;
• použití souhlásky [d] místo [t] na začátku slov : lit. "tamga" (znak) [t]amga - dial. [d]amga, lit. "tөn" (noc) [t]өn - dial. [d]on a další.

Ve středním dialektu jsou také:

• použití disimilačních kombinací [rt], [lt], [mt], [nt], [mk], [mҡ], [nҡ], [ңҡ] (jako v karaidelském dialektu západního dialektu jazyka Bashkir ): lit. "urmanda" (v lese) urma[nd]a - dial. urma[nt]a, lit. "yondoҙ" (hvězda) yo [nd] oҙ - vytáčet. jo[nt]oh atd.;
• použít uprostřed slov [ҫ] místo [һ] : lit. “Kүrһәteү” (ukázat) kүr [һ]әteү - vytáčet. kүr[ҫ]аteү, lit. "аҡһау" (kulhat) аҡ[һ]ау - vytáčet. aҡ[ҫ]ay atd.;
• použití souhlásky [ң] místo spojení [ңғ]: lit. "һangyrau" (hluchý) һa[ңғ]yrau - dial. һa [ң] rau, "yangyrau" (vyjádřený) i [ңғ] yrau - dial. i[n]rau atd.

Následující je také pozorován v dialektu Dyoma:

• použití [ҫ] místo [һ] v původních baškirských slovech: lit. "һyu" (voda) [һ] yu - [ҫ] yu, rozsvíceno. "tuҡһan" (devadesát) tuҡ[һ]an - tuҡ[ҫ]an atd.;
• použití labializovaného [a°] v první slabice: lit. "Babay" (starý muž) b[a]bay - dial. b[a°] na shledanou, lit. [a] ptyrau (být překvapen) - dial. [a °] ptyrau atd.;
• přechod kombinací [her] a [өy] na samohlásku [and] : lit. „keyәү“ (zeť) na [ey]әү - vytáčet. k[i]yәү, lit. "tөyөү" (libra) t[өy]өү - dial. t[i]yeu atd.
• použití souhlásky [ҙ] na začátku afixů a částic místo [l] , [n] , [d] : lit. "ҡalanan" (z města) ҡala[n]an - dial. kala[ҙ]an, lit. "һәmmәһe lә" (vše) һәмәһе [l]ә - číselník. һәmmәҫe [ҙ]ә a další.

Gramatika

Hlavní gramatické rysy jižního dialektu jazyka Bashkir jsou [2] :

• fungování infinitivu vyjádřeného slovesem v kombinaci s afixy -yr/-er, -ar/ -әr, -уu/-еү, -ау/-әү -mаға/-mәгә (ve středním dialektu) : lit. "Uҡyrga karәk" (musíš se učit) - vytáčet. "uҡyr karak", rozsvíceno. "yәshәrge teyesh" (musí žít) - vytáčet. "yәshәү teyesh", rozsvíceno. "baryrga teley" (chce jít) - vytáčet. „barmaga ita“ atd.

Historie studia jižního dialektu

Ve sbírce Mirsalikh Bekchurin , vydané v roce 1859, byly uvedeny materiály o jazyce Baškir. Podle autorů slovníkové příručky „Kultura národů Baškortostánu“ byla „Příběh cara Bogatyra“ publikována v jižním dialektu jazyka Bashkir. Podle S. F. Mirzhanové použil Mirsalih Biksurin jazyk orenburských baškirů , ve kterém existují samostatné rysy všech dialektů jižního a část východních dialektů jazyka baškirského jazyka , rysy demského, ik-sakmarského a středního dialektu. jižního dialektu byly také široce zastoupeny. Podle I. G. Galyautdinova jazyk baškirských textů v knize Mirsalicha Biksurina odráží rysy téměř všech dialektů baškirského jazyka a má předialektový charakter [3] .

Literatura

• Baishev T. G. Bashkir dialekty v jejich vztahu k literárnímu jazyku. M., 1955.
• Galyautdinov I. G. , Ishberdin E. F. Baškirský jazyk // Jazyky Ruské federace a sousedních států: Encyklopedie ve 3 svazcích / Ed. rada: V. N. Yartseva (předseda), V. A. Vinogradov (místopředseda), V. M. Solntsev , E. R. Tenishev , A. M. Shakhnarovich , E. A. Potseluevsky (odpovědný sekretář), G. A. Davydova; Jazykovědný ústav RAS . - M .: Nauka , 1997. - T. 1. - S. 173-182. — 432 s. — ISBN 5-02-011237-2 .
• Galyautdinov I. G. Dvě století baškirského literárního jazyka. - Ufa: Gilem, 2000.
• Dialektologický atlas jazyka Baškir. - Ufa: Gilem, 2005. 234 s.
• Dialektologický slovník jazyka Baškir. - Ufa: Kitap, 2002. - 432 s. — ISBN 5-295-03104-7 .  (Bashk.)
• Ilishev I. G. Jazyk a politika v mnohonárodnostním státě. Ufa, 2000. 270 s.
• Historie baškirského literárního jazyka. / E. F. Ishberdin , I. G. Galyautdinov , R. Kh. Khalikova : Ufa, Bashk. Nakladatelství Kitap, 1993. 320 s. (Bashk.)
• Ishbulatov N. Kh. Baškirský jazyk a jeho dialekty. - Ufa: Kitap, 2000. - 212 s. — ISBN 5-295-02659-0 .  (Bashk.)
• Maksyutova N.Kh.Baškirské dialekty v cizím prostředí. - Ufa: Kitap, 1996.
• Mirzhanova S. F. Jižní dialekt jazyka Bashkir. - M. , 1979.
• Návod Poppe NN Bashkir. Popisná gramatika a texty s baškirsko-anglickým glosářem. Bloomington, 1964.
• Slovník baškirských dialektů. Jižní dialekt. T.2. Ufa: Bašk. rezervovat. nakladatelství, 1970.  (Bashk.)
• Yarullina U.M. Slovní zásoba dialektu Demského . - Ufa, 2002. - 168 s. - ISBN 978-5-91608-027-8 .

Poznámky

1. ↑ Shakurov R. Z. Dialektový systém jazyka Baškir  // Vatandaš . - 2012. - č. 8 . - S. 40-61 . — ISSN 1683-3554 .
2. ↑ Dilmukhametov M. I., Ishbulatov N. Kh. Jižní dialekt baškirského jazyka.// Článek v Baškirské encyklopedii  (Bashk.)
3. ↑ Galyautdinov I. G. Z historie lingvistických a kulturních procesů v Baškortostánu v 19. - počátkem 20. století  // Vatandaš . - 2000. - č. 12 . — ISSN 1683-3554 .

Odkazy

• Dilmukhametov M. I. , Ishbulatov N. Kh. východní dialekt jazyka Baškir.// Článek v encyklopedii Baškir  (Bashk.)
• Maksyutova N. Kh. Dialekty jazyka Bashkir.// Článek v encyklopedii  Bashkir (Bashk.)
• Shakurov R. Z. Dialektový systém jazyka Bashkir  // Vatandash . - 2012. - č. 8 . - S. 40-61 . — ISSN 1683-3554 .