koptský | |
---|---|
vlastní jméno | ϯⲙⲉⲧⲣⲉⲙⲛ̀ⲭⲏⲙⲓ |
země | Egypt , Súdán [1] |
Regiony | Severní Afrika |
oficiální status | Jazyk uctívání koptské církve : od 3. století do současnosti [2] |
Regulační organizace | Ústav koptologie [d] |
Celkový počet reproduktorů | přes 1000 (přibližně jako druhý jazyk ) [3] |
Postavení | mrtvý jazyk |
vyhynulý |
|
Klasifikace | |
Kategorie | Africké jazyky |
Egyptský jazyk Nový egyptský jazyk Démotický jazyk | |
Psaní | Koptské písmo |
Jazykové kódy | |
GOST 7.75–97 | policajt 328 |
ISO 639-1 | — |
ISO 639-2 | policajt |
ISO 639-3 | policajt |
WALS | policajt |
Atlas světových jazyků v ohrožení | osm |
Etnolog | policajt |
Linguasphere | 11-A |
IETF | policajt |
Glottolog | kopt1239 |
Koptský jazyk ( ϯⲙⲉⲧⲣⲉⲙⲛ̀ⲭⲏⲙⲓ Dimedremenkami ) je jazykem etno-náboženské skupiny egyptských Koptů , je posledním stupněm vývoje egyptského jazyka , který trvá asi dva tisíce let [7] [8] . Používá vlastní koptskou abecedu , vytvořenou na základě směsi řecké abecedy a démotského egyptského písma [9] . Koptština a démotština jsou gramaticky blízce příbuzní pozdní egyptštině, která byla psána hieroglyfickým písmem . Po dobytí Egypta Araby v 7. století začalo koptské písmo postupně ztrácet na významu, až bylo nakonec z oficiálního používání zcela nahrazeno arabštinou . Od XI-XII století. jazyk začíná vymírat a je nahrazen arabštinou . Dosud ho používá koptská církev a jako dorozumívací jazyk v některých koptských rodinách a odlehlých oblastech Egypta s převahou koptského obyvatelstva [10] [11] [11] [12] [13] . Koptský jazyk je také používán pro komunikaci mezi sebou některými koptskými mnichy [14] .
Bylo identifikováno několik odlišných koptských dialektů , z nichž nejznámější jsou Sahid, Bohair, Akhmim, Fayoum, Likopol a Oxyrhynchus. Dialekt Sahid byl rozšířen na území mezi městy Asyut a Oxyrhynchus [15] a byl spisovným jazykem Egypta v období 325 až 800 našeho letopočtu. E. [16] Bohai dialekt byl mluvený v deltě Nilu a zvedl se k výtečnosti v 9. století, se stát liturgickým jazykem koptské církve [17] . Přestože jsou koptské dialekty blízce příbuzné, liší se od sebe navzájem fonologií, morfologií a slovní zásobou.
Samostatné jméno koptského jazyka vypadá jako ϯ ⲙⲉⲧⲣⲉⲙⲛⲭⲏⲙⲓ ⲙⲉⲧⲣⲉⲙⲛⲭⲏⲙⲓ ⲙⲉⲧⲣⲉⲙⲛⲭⲏⲙⲓ (/təmətɾənˈkʰeːmə/) v dialektu Bohair a ⲧⲙⲛⲧⲣⲙⲛⲕⲏⲙⲉ (/t (ə) məntɾəmənˈkeːmə/) v dialektu Sahida. Předpona částice me(n)t- pochází ze slovesa mouti (ⲙⲟⲩϯ, „mluvit“), tvořící v koptštině řadu abstraktních podstatných jmen (nejen ta, která odkazují na „jazyk“). Výraz remənkʰēmi/rəmənkēme znamená „Egyptský“, doslova – „muž z Egypta“. Toto slovo je kombinací rem- (ⲣⲱⲙⲓ/ⲣⲱⲙⲉ, "člověk, osoba"), genitivu s předložkou (ə)n- (ⲛ̀, analogie k angličtině ) a slova "Egypt", kʰēmi/kēme ( ⲭⲏⲙⲓ/ⲕⲏⲙⲉ; kemet ). Celý výraz tedy doslova znamená „jazyk egyptského lidu“ nebo jednoduše „egyptský jazyk“.
Jiný název pro jazyk je təməntkuptaion (ⲧⲙⲛⲧⲕⲩⲡⲧⲁⲓⲟⲛ), z koptské řecké formy təməntaigupton (ⲧⲙⲛⲧⲁⲛⲧⲁⲲgyianⲛⲡⲁⲁgyianⲛⲅⲁⲁⲟⲛ). Termín logos ən aiguptios (ⲗⲟⲅⲟⲥ ⲛⲁⲓⲅⲩⲡⲧⲓⲟⲥ, „egyptský“) je také doložen v sahidském dialektu, ale logos i aiguptios jsou řeckého původu. V jazyce koptské pravoslavné církve se jazyk oficiálně nazývá tiaspi ənremənkʰēmi (ϯⲁⲥⲡⲓ ⲛⲣⲉⲙⲛⲭⲏⲙⲓ, „egyptský jazyk“), slovo aspi (ⲡⲙⲓ) je egyptština
Koptština se používá jako liturgický jazyk v koptské ortodoxní a koptské katolické církvi (spolu s arabštinou). Tímto jazykem se mluví pouze v Egyptě a mimo egyptské území neměl historicky velký vliv, s výjimkou klášterů umístěných v Núbii. Lingvistický vliv koptštiny je nejvíce patrný v egyptské arabštině , která se vyznačuje koptským substrátem v lexikálních, morfologických, syntaktických a fonologických rysech [18] .
Koptské jméno ⲡⲁⲡⲛⲟⲩⲧⲉ – Papnute (z egyptského pꜣy-pꜣ-nṯr ) – znamená „patřící Bohu“ nebo „je od Boha“ [19] [20] [21] . Do arabštiny bylo přeneseno jako Babnouda , slovo, které dodnes zůstává běžným názvem mezi egyptskými Kopty. To bylo také přijato do řečtiny jako jméno Παφνούτιος ( Paphnutius ). Toto jméno zase migrovalo z řečtiny do ruštiny a stalo se jménem Pafnuty - příkladem jeho nositele je slavný ruský matematik Pafnuty Chebyshev .
Egyptský jazyk má nejdelší zdokumentovanou historii ze všech jazyků, počínaje starověkou egyptštinou před rokem 3200 před naším letopočtem. E. [22] a končící svými závěrečnými fázemi jako koptština ve středověku . Termín „koptština“ odkazuje na pozdější fázi vývoje egyptského jazyka (začalo se používat v Nové říši ). Pozdější egyptština byla běžnou hovorovou řečí pozdějších období. Vyznačoval se analytickými rysy, jako jsou určité a neurčité členy a perifrastickou konjugací sloves. Koptština je tedy odkazem na poslední fázi vývoje egyptského jazyka (po démotštině) a na nový systém psaní, který byl převzat z řecké abecedy.
Nejčasnější pokusy psát egyptská slova pomocí řecké abecedy jsou řecké přepisy egyptských vlastních jmen, z nichž většina pochází z období Ptolemaiovců . Vědci tuto fázi nazývají předkoptská. Pozdním obdobím démotičtí písaři obecně používali fonetičtější pravopis, což naznačuje rostoucí kulturní kontakt mezi Egypťany a Řeky ještě před dobytím Egypta Alexandrem Velikým . Samotný koptský jazyk se vyvinul na základě démotské egyptštiny v 1.–2. století našeho letopočtu. e., až do 5. století, koexistovat s latter. Poprvé byl zaznamenán démotickým a řeckým písmem. Na jejich základě se začátkem 4. století vyvinul koptský dopis. Přechod od starého egyptského písma k nově vytvořené koptské abecedě byl částečně způsoben úpadkem tradiční role, kterou hrála kněžská třída staroegyptského náboženství , která na rozdíl od většiny obyčejných Egypťanů byla gramotná a aktivní v chrámových skriptoriích. Starokoptský jazyk je zastoupen především nekřesťanskými texty, jako jsou egyptské pohanské modlitby, magické a astrologické papyry. Mnohé z nich sloužily jako glosy k původním hieratickým a démotickým ekvivalentům. Glosy mohly být zaměřeny na neegyptské mluvčí.
Za pozdní římské vlády Diocletianus pronásledoval mnoho egyptských křesťanů a donutil konvertity uprchnout do egyptských pouští. Postupem času vzrůst těchto komunit vyvolal potřebu, aby křesťanské texty byly psány v egyptštině, aby byly srozumitelné a čtenářům přístupnější. Raní egyptští církevní otcové jako Anthony Veliký , Pachomius Veliký , Macarius Egyptský a Athanasius Alexandrijský , kteří jinak obecně psal v řečtině, napsali některé ze svých spisů adresovaných egyptským mnichům v egyptštině. Egyptské texty psané koptskou abecedou se rozšířily ve 2. a 3. století. Teprve za mnicha Shenoute se koptština stala plně standardizovaným spisovným jazykem, založeným na saidském dialektu. Egyptština jako rodný jazyk a znalost řečtiny a rétoriky umožnily Shenoute pozvednout koptský jazyk v obsahu a stylu do literární výšky téměř rovné postavení egyptského jazyka ve starověkém Egyptě.
Jako psaný jazyk koptština koexistovala nejprve s řečtinou a od 7. století s arabštinou – k muslimskému dobytí Egypta Araby došlo s rozšířením islámu přesně v 7. století. Na přelomu 8. a 8. století nařídil chalífa Abdul-Malik ibn Marwan , že arabština nahradí koine řečtinu a koptštinu jako jediný oficiální jazyk . Spisovný koptský jazyk postupně upadal a během několika set let egyptský biskup Severus Ibn al-Mukaffa shledal, že je nutné napsat Dějiny patriarchů v arabštině. V církevním plánu si však jazyk udržel svou pozici, v tomto období bylo sestaveno mnoho hagiografických textů. Až do 10. století zůstala koptština mluveným jazykem domorodého obyvatelstva mimo hlavní město Egypta.
Předpokládá se, že koptština jako psaný jazyk zcela ustoupila egyptské arabštině kolem 13. století [23] , i když je jisté, že jako mluvený jazyk přežila až do sedmnáctého století [5] a v některých lokalitách i déle; Až do poloviny 20. století se koptština zachovala jako hlavní jazyk v koptských rodinách Negada , Asyut a Zenia (Bisolsel) poblíž Luxoru [24] [6] , snad v některých rodinách je jazyk zachován dodnes.
Koptština je používána jako jazyk uctívání v koptském obřadu . Od konce 20. století navíc mezi koptskými a egyptskými aktivisty existuje určitý zájem o obnovu koptštiny jako mluveného jazyka [25] [26] .
Ve druhé polovině 20. století inicioval alexandrijský papež Cyril VI. hnutí za oživení koptského jazyka. Bylo publikováno několik gramatických prací, včetně úplnějšího slovníku, než jaký byl dříve k dispozici. K oživení jazyka přispěly i vědecké objevy v oblasti egyptologie a otevření Institutu koptských studií . Snahy o oživení jazyka pokračují v církvi i mimo ni a přitáhly zájem koptů a lingvistů v Egyptě i mimo něj.
Nedávno tam byly nové návrhy na obnovu koptského jazyka [27] .
Existuje až devět dialektů koptského jazyka, z nichž pět je považováno za hlavní (zvýrazněno tučně). Dialekty jsou rozděleny do dvou skupin:
Je obvyklé vyzdvihnout následující perkusivní vokál koptského jazyka ( Loprieno 1997):
Vylézt | Řádek | ||
---|---|---|---|
Přední | Střední | Zadní | |
nelabializované | labializované | ||
Horní | iː | uː | |
Střední | e , eː | o , oː | |
Dolní | A |
Nepřízvučný vokalismus:
Vylézt | Řádek | ||
---|---|---|---|
Přední | Střední | Zadní | |
nelabializované | labializované | ||
Horní | i | ||
Střední | ə | ||
Dolní | A |
Ne všichni badatelé vidí tak velký rozdíl mezi přízvučnými a nepřízvučnými vokalismy, ale všichni souhlasí s tím, že v koptské fonetice (takzvaný Vokalstrich ) existoval šev . Schwa předcházející souhlásku byla označena vodorovnou čarou nad odpovídajícím písmenem souhlásky. Následovat W. Worrella, někteří učenci věří, že v koptském jazyce, souhlásky mohly tvořit slabiku , ale toto bylo nejvíce pravděpodobně vyjádřeno v hlasovém podtextu. Tímto podtextem byl šev: o tom svědčí nepravidelnosti v grafice a nahrazení vodorovné čáry písmenem E.
KonsonantismusJe obtížné zjistit přesný počet souhlásek v koptštině, protože je často možné více interpretací grafémů . Například je obtížné stanovit fonematický stav stop / g /, / d / a frikativy / z /: ve slovech egyptského původu se grafémy Γ a Τ, Ζ a Σ volně mění, pokud nejsou vyjádřeny vedle [ n ], zatímco v tytořečtině
V koptštině je obnoven následující souhláskový systém:
znamení | Bilabiální | Labiodentální | Alveolární | Poštovní veolární | Palatal | Velární | Glotální |
---|---|---|---|---|---|---|---|
explozivní | p | t , ( d ) | c , ( ɟ ) | k , ( ɡ ) | ʔ | ||
nosní | m | n | |||||
Chvění | r | ||||||
frikativy | β | F | s , ( z ) | ʃ | x * | h | |
Přibližné | w | j | |||||
Postranní | l |
Foném / x / v dialektu Said chybí, v bohairské abecedě pro něj existuje speciální písmeno.
Jedním z hlavních problémů je fonematický stav plosiv. Bohairovy texty navíc odrážejí zvláštnost staroegyptské fonetiky: plosives před samohláskami, sonoranty a [ β ] jsou aspirovány . Toto pravidlo však neplatí pro ty [ t ], [ c ] a [ k ], které vznikly ze staroegyptských fonémů / d /, / ɟ /, / g / a / q /, resp. pohyb těchto souhlásek vpřed v místě vzniku . Z toho některé práce ( Loprieno 1997) vyvozují, že v koptštině byly vyslovovány jako náhlé , jak tomu bylo ve starověké egyptštině pro tuto pozici.
Dopad je síla.
Řecký prvek je ve slovní zásobě velmi významný.
Koptský jazyk je výsledkem přechodu od syntetického jazyka (což byla v největší míře starověká egyptština - ve starověku) k analytickému . Lze například hovořit o ztrátě přídavných jmen jako slovního druhu, stejně jako o silné konvergenci neurčitých tvarů sloves se jmény .
Zároveň jsou v koptštině také rysy, které jsou charakteristické pro syntetické jazyky, jako je poměrně bohaté slovesné skloňování .
Povaha hranice mezi morfémyKoptština může být nazývána flektivním jazykem. Poměrně velké množství hodnot je vyjádřeno kumulativně, například pohlaví , číslo a určení , přivlastnění, číslo a určení, tzv. " konjugační kmen " a negace atd.:
Ϣⲁⲣⲉ Ⲡⲉⲧⲣⲟⲥ ⲥⲱⲧⲉⲙ |
HAB-Petře slyšet |
"Petr (tu a tam) slyší" |
ⲙⲉⲣⲉ Ⲡⲉⲧⲣⲟⲥ ⲥⲱⲧⲉⲙ |
NEG.HAB-Petr slyšet |
"Petr (tu a tam) neslyší" |
V koptštině se případ nevyjadřuje morfologicky . Pokud je však podmětem věty (jak s přímým předmětem, tak bez něj) jméno, jsou k němu přidány slovesné flektivní přípony :
Ⲁⲡⲣⲱⲙⲉ ⲥⲱⲧⲉⲙ |
PFV-MASC-člověk slyšet |
"Muž slyšel" |
Přímý objekt lze začlenit :
Ϫⲉ ⲉϥⲛⲉϫ ⲇⲁⲓⲙⲱⲛⲓⲟⲛ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲃⲉⲉⲗⲍⲉⲃⲟⲩⲃ |
FOC=IPFV-3M-vyhazovač z Belzebubu |
„Vyhání démony mocí Belzebuba“ ( Lukáš 11:15 ) |
Pokud je přímý předmět referenční (má člen , je vlastní jméno , má vlastníka) a kmen slovesa je nedokonavé , je označen předložkou ən , která vyjadřuje akuzativ (Stern-Ernstedtovo pravidlo):
Ⲛⲉϥⲛⲟⲩϫⲉ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲟⲩⲇⲁⲓⲙⲱⲛⲓⲟⲛ |
PST-IPFV-3M-vyhoďte ACC INDEF-bes |
„Vymítal démona“ ( Lukáš 11:14 ) |
Také při změně základního slovosledu , pokud je předmětem jméno za slovesem, se mezi ním a slovesem objeví speciální částice ⲛϫⲓ :
Ⲁϥⲃⲱϣⲉⲃ ⲛϫⲓ Ⲡⲁⲛⲉⲩ |
PFV-3M-odpověď NOM Paneu |
"A Paneu odpověděl" |
Koptský jazyk lze tedy považovat za akuzativní.
Základní slovosledZákladní slovosled v koptštině je SVO, který také používá VSO.
Značení ve jmenné frázi a v predikaciVe jmenné frázi v koptštině je označení závislosti :
Ⲡϣⲉⲣⲉ ⲉⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ |
MASC-Syn POSS-MASC-Bůh |
"Boží Syn" |
V predikaci může být značení závislé nebo dvojité:
Ⲁⲡⲣⲱⲙⲉ ⲥⲱⲧⲉⲙ |
PFV-MASC-člověk slyšet |
"ten muž slyšel" |
Ⲁϥⲥⲱⲧⲉⲙ ⲛϫⲓ ⲡⲣⲱⲙⲉ |
PFV-3M-slyšte NOM MASC-man |
"ten muž slyšel" |
Slovníky a encyklopedie |
| |||
---|---|---|---|---|
|
Afroasijské jazyky | |
---|---|
Jazyk a písmo starověkého Egypta | |||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
|