Vukovica

Vukovica (pojmenovaná po tvůrci, Vuku Stefanoviči Karadžičovi ), neboli srbská azbuka , které se v Srbsku říká jednoduše „ abeceda “ – cyrilice pro srbochorvatské jazyky , vytvořená na začátku 19. století a od té doby se nezměnila. Používá se převážně v Srbsku , Černé Hoře a méně často v Bosně a Hercegovině . Ve vukowicích nejsou ve srovnání s ruskou abecedou Ј ј, Ћ ћ , Ђ ђ , Њ њ, Љ љ a Џ џ. Každé písmeno, alespoň foneticky, představuje právě jeden zvuk. Abeceda má latinský protějšek - seno .

Styl některých srbských (a makedonských) písmen v kurzívním a kurzívním písmu se liší od obvyklého ruského. Především to platí pro kurzívní a ručně psaná malá písmena n, t , někdy také b, d, d [1] , a pro ručně psaná velká písmena B, D, N. Ve většině běžných počítačových systémů podpora konkrétních srbských stylů chybí nebo je obtížná. Moderní srbská abeceda se skládá z 30 písmen:

Paralelně k Vukovici používá Srbsko a Černá Hora latinku Gajevica ( viz pravý sloupec), což je také chorvatská abeceda .

Poznámka. Ruský přepis je uveden podle příručky "Cizí jména a tituly v ruském textu" od R. S. Gilyarevského a B. A. Starostin, M., 1969 (1. vyd.), 1985 (3. vyd.):

• při přepisu příjmení (na rozdíl od místních jmen) se nemusí přenášet rozdíl mezi měkkým ђ a tvrdým џ , totiž místo pravidel ђa → ja, ђo → jo, ђy → ju, ђa → ja , ђo → jo , ђu → ju ( Ђukanoviћ → Dzhukanović atd.);
• místo јо → yo (po samohláskách) / ё (po souhláskách) se také vyskytuje převod јо → ё , zejména v případech s průhlednou běžnou slovanskou etymologií;
• spolu s ља → la , ље → le , ња → nya , ње → nedochází k přenosu s vložením oddělovacího měkkého znaku ( ља → lya , ље → lie, ња → nya , ње → nye ) : Cetiњe → Cetinje

Abeceda v Černé Hoře

V Černé Hoře , stejně jako v mnoha jiných republikách bývalé Jugoslávie , se používají dvě abecedy - Vukovica a Gajevica . V roce 2011 byla do černohorské abecedy přidána písmena З ' a С ' (v latině  - Ź a Ś ). Původně bylo plánováno přidat také písmeno S (v latině Z) [2] [3] . Jejich použití není vyžadováno. Do roku 2016 byla písmena používána v oficiálních dokumentech Černé Hory.

Viz také

• Slavica
• Gajevitsa  - srbská latinská abeceda
• Srbský ručně psaný dopis

Poznámky

1. ↑ Janko Stamenovic, John Hudson. Srbská azbuka BE, GHE, DE, PE, TE  (anglicky) . Získáno 29. ledna 2018. Archivováno z originálu 21. srpna 2008.
2. ↑ Montenet - Jazyk: černohorská  abeceda . Získáno 29. ledna 2018. Archivováno z originálu 16. června 2017.
3. ↑ Černohorský jazyk: rozdíly a učebnice . http://mojsrpski.org (13. listopadu 2015). Získáno 29. ledna 2018. Archivováno z originálu 29. ledna 2018. (Ruština)

Odkazy

• Přepis srbské abecedy z latinky do azbuky