Skandinávská mytologie
Skandinávská mytologie - mytologie starých Skandinávců, součást starověké germánské mytologie .
Hlavním zdrojem informací o ní jsou texty básnické „ Starší Eddy “ a próza „ Mladší Edda “ od S. Sturlusona z 12. století našeho letopočtu. E.
Přibližně ve stejnou dobu dánský kronikář Saxo Grammatik ve Skutcích Dánů zprostředkovává mnoho mytologických příběhů. Cenné informace o starověké germánské mytologii jsou k dispozici v Tacitově Germanii .
Historie stvoření světa
Na počátku byla černá propast Ginnungagap , na jejíchž obou stranách ležela království: mlha - Niflheim (zosobnění chladu a temnoty) a oheň - Muspelheim . V Niflheimu byl pramen Hvergelmir az něj pramenilo dvanáct mocných potoků ( Elivagar ). Mráz proměnil vodu v led, ale zdroj neustále tloukl a ledové bloky se pohybovaly směrem k Muspelheimu . Když se led přiblížil k říši ohně, začal tát a jiskry, které vylétly z Muspelheimu, se smíchaly s roztaveným ledem a vytvořily obra Ymira a jalovice Audumla . Z Ymirova potu se zrodil pár - muž a žena a jednou nohou na druhé počali syna. To byli první mrazí obři .
Kráva Audumla olizovala mrazem pokryté slané kameny, aby nakrmila Ymir mlékem z bradavek, a Buri se zrodila z tepla jejího jazyka a chladu kamenů . Jeho syn Bor se oženil s Ymirovou vnučkou, obryní Bestlou , a ta mu porodila tři syny : Odina , Viliho a Ve . Ases zabil jejich pradědečka Ymira a z jeho těla vytvořili Midgard : z masa - země, z kostí - hory, z vlasů - rostliny, z mozku - mraky, z lebky - nebe, každý ze čtyř rohů z nichž se proměnili v roh a zasadili tam trpaslíky Nordri, Sudri, Rakousko a Vestri . Z Ymirových ran vyteklo tolik krve, že se v ní všichni mrazí obři (a dokonce i Audumla) utopili. Pouze Bergelmir a jeho žena unikli a položili základ novému druhu grimthursenů .
Po stvoření světa se Odin a jeho bratři rozhodli jej zalidnit. Na břehu moře našli dva stromy: jasan a olše (podle jiných zdrojů - vrba). Udělali muže z jasanu a ženu z olše .
Potom jim Odin vdechl život, Vili jim dal inteligenci a Ve jim krev a růžové tváře. Objevili se tedy první lidé: muž – Ask, a žena – Embla (viz Ask and Embla ).
Za mořem, na východ od Midgardu, vytvořili Aesirové zemi Jotunheim a dali ji do vlastnictví Bergelmiru a jeho potomkům.
Postupem času bylo es více , pak si pro sebe vybudovali zemi vysoko nad zemí a nazvali ji Asgard .
Píseň „ Divination of the Völva “, jedna z nejslavnějších epických písní Elder Eddy, popisuje počátek časů, kdy nebylo nic a jen „zeírala propast“. Poté bohové (synové Bora ), kteří byli na poli Idavoll , začali stavět Midgard . Pak potkali tři obryně -jotuny . Bohové stvořili trpaslíky z krve jotuna Brimira . Pak tři bohové aesir ( Odin , Hoenir , Lodur ) na pobřeží spatřili dvojici Ask a Embla , vytvarovanou trpaslíky z hlíny, a oživili je. A tři bohyně (Urd, Verdandi, Skuld) vysekávají runy na mystický popel Yggdrasil , určující osud lidí.
Následuje první válka mezi Æsir a Vanir , ve které Balder , syn Odina, zahynul.
Po magických zemích jsou popsány: Hveralund ( Hveralund ), kde sídlí Sigyn ; severní příbytek trpaslíků Nidavellir ( Niðavöllum ); dále - posmrtný Pobřeží mrtvých ( Náströnd ), kde se nachází obydlí hadů, včetně Nidhogga , který požírá duše hříšníků. V železném lese se narodí Fenrir , který sehraje důležitou roli na konci světa, kdy domov bohů pokryje krev a slunce pohasne. V Gnipahellu Garm přetrhne řetěz . Temné síly ( jotuni , ohniví obři ) se shromažďují z jihovýchodu a plují na lodi Naglfar . Vedou je Khryum, Loki a Surt .
Píseň končí obnovou světa. Země se zvedne z moře, esa se vrátí na pole Idavoll , Baldr vzkřísí .
Loki měl kromě Hel , Jormungandra a Fenrira ještě další děti – dva syny od své ženy Sigyn . Jmenovali se Nari a Narvi. Ases proměnil Narviho ve vlka a ten zabil svého bratra Nariho. Vali , syn Odina, upletl pouta ze střev Nari a s nimi přivázali Lokiho ke skále. Skadi přes něj pověsil jedovatého hada a jed ukápl na Lokiho obličej. Sigyn zůstala s ním. Drží nad ním pohár, aby na něj nekapal jed, ale když je pohár plný, ustoupí, aby ho vyprázdnila. V tu chvíli Lokimu na obličej kape jed. Jeho křeče jsou tak silné, že způsobují zemětřesení.
Struktura světa
Prostorová struktura světa má „horizontální“ a „vertikální“ složky. Horizontální projekce stojí proti centrálnímu světu obývanému lidmi ( Midgard -land), odlehlým zemím ( Jotunheim na východě, Niflheim na severu, Muspelheim na jihu a Vanaheim na západě). Kolem země je oceán , kde žije světový had Jörmungandr .
Základem vertikální složky je Yggdrasil , který spojuje všechny světy mezi sebou (Midgard, Asgard, Muspellsheim, Niflheim atd.). V první písni Elder Edda , „Volva Divination“, je popsáno devět světů, které se nacházejí na Světovém stromu.
- Country Worlds:
- Asgard je nebeský svět bohů aesirů .
- Vanaheim je svět, kde žijí Vanirové .
- Jotunheim - svět obřích jotunů , který se nachází východně od Midgardu (prostor mimo plot).
- Utgard je transcendentální svět, „vnější“ ve vztahu k pozemskému, hmotnému světu, zvaný Midgard , předpokládá se, že se nachází v Jotunheimu .
- Ljesalfheim - svět světelných elfů .
- Midgard je střední svět obývaný lidmi (Země).
- Muspellheim je ohnivý svět, u vchodu do kterého sedí obr Surt (Černý).
- Niflheim je svět mlhy, věčného chladu a temnoty, který existoval v propasti ještě před začátkem stvoření.
- Svartalfheim ( Nidavellir ) - podsvětí Zwergu .
- Helheim - podsvětí, říše mrtvých, panství Hel.
- Zeměpisné termíny
- Bivrest ( Bilrest ) je duhový most spojující Midgard s Asgardem.
- Valhalla je palác s obrovskou hodovní síní patřící Odinovi v Asgardu. Podle pověsti se tam dostali padlí vojáci.
- Vigrid je planina, kde se v den Ragnaröku setkají esa , elfové , einherii , jotuni , Surt , Hel a jejich jednotky .
- Hvelgelmir je jedovatý pramen, který vyvěrá v Niflheimu a odtéká do Ginnungagapu .
- Ginnungagap je propast světa, ve které se narodil mrazivý obr Ymir .
- Gimle je nejlepší místnost, kam chodí duše mrtvých. Vyšší a lepší než Valhalla. Jediné místo na světě, které nebude během Ragnaroku zasaženo ohněm Surt . Doslovný překlad je "Ochrana před ohněm", "Příbytek blaženosti."
- Gyol je řeka oddělující svět živých od světa mrtvých.
- Gnipa (nebo Gnipahellir ) je jeskyně, kde žije Garm .
- Iving je řeka, kudy prochází linie mezi Ases a Jotuns.
- Yggdrasil je obří jasan, Světový strom, který spojuje všechny světy. Yggdrasil se doslova překládá jako „kůň Ygg (hrozný)“. Ygg je jedním z Odinových haties . Jméno Yggdrasil je pravděpodobně spojeno s mýtem o tom, že Odin získal runy.
- Železný les je jedním z míst v Jotunheimu, kde Angrboda porodila Lokiho děti .
- Urd je zdrojem moudrosti, tryskající zpod kořenů světového jasanu Yggdrasil.
- Hoddmimir je háj, ve kterém se Liv a Livtrasir ukryjí v den Ragnaroku .
- Alfheim je palác boha Freyra a obydlí světelných elfů.
- Bilskirnir – „nezničitelný“, nebo „osvětlený jen na okamžik“ – Thorova síň, největší komnaty v Asgardu.
- Folkwang - komnata bohyně Freyi v Asgardu , šla sem druhá polovina mrtvých válečníků, kteří se nedostali do Valhally .
Eschatologie
V procesu světového řádu bohové zkrotili příšery - hada Jörmunganda , vlka Fenrira atd. Ale s blížícím se koncem světa se tato monstra osvobodí, popluje loď mrtvého Naglfara , Muspellova válečníci přijdou po duhovém mostě Bivrest a zničí tento most, ze kterého začne ničení Midgardu a Asgardu a odehraje se poslední bitva o Ragnarok , ve které budou padlí válečníci jednat na straně bohů.
Bohové a monstra se navzájem zničí a ohnivý obr Surtr zničí svět, načež by měl vzniknout nový svět. Liv a Livtrasir - manželský pár, který je předurčen přežít Ragnarok a smrt světa; budou regenerovat lidskou rasu.
Také podle legendy Ragnarok přežijí bohové: Vidar , Vali , Magni , Modi a Ull a Balder a Hod se vrátí do světa živých.
Pantheon
V severské mytologii byl Odin považován za staršího boha . Kromě Odina existovalo dvanáct bohů: Thor , Balder , Tyr , Heimdall , Bragi , Hod , Vidar , Vali , Ull , Njord , Freyr , Loki . Hlavními ženskými postavami skandinávské mytologie jsou Frigg (manželka Odina , která zná osud), Freya (bohyně lásky), Idun (strážkyně zlatých omlazujících jablek), zlatovlasá Sif (manželka boha hromu Thora, pravděpodobně spojovaného s plodnost) atd.
- Ases - hlavní bohové v čele s Odinem, žijící v Asgardu - zemi bohů-asů, nacházející se na obloze.
- Vans - bohové spojení s plodností, kdysi byli v nepřátelství s Asy .
- Tursy (obři) - ztělesnění zla, protichůdná esa (ztělesnění dobra).
- Alva jsou duchové přírody.
- Norny jsou tři bohyně lidského osudu.
- Urd ("osud").
- Verdandi ("stávající se").
- Skuld ("povinnost").
- Valkýry – dvanáct válečnických dívek z družiny boha Odina; sledují bitvy a odvážejí duše padlých válečníků do Valhally.
- Brynhild je Valkýra zbavená nesmrtelnosti, bojovnice, milovaná Sigurdem (Siegfried) a manželka krále Gunnara.
- Geirskogul
- Göndul
- Hun
- Lyod je dcerou obra Grimnira , manželky Volsunga.
- Labor (Þrúðr) je dcerou Thora a Setha.
- Skögul
- Hild
- Sigrdriva
- Svava
esa |
---|
Bohové |
|
---|
Bohyně |
|
---|
stvoření |
|
---|
Mýtické bytosti
- Audumla je jedním z prvních živých tvorů, kráva, která spolu s obrem Ymirem povstala z jinovatky a krmila Ymira svým mlékem.
- Videlotové jsou kněží-strážci legend a tradic.
- Veltiezmir je svět zvířat.
- Garm je monstrózní pes, který hlídal svět mrtvých.
- Gulfaksiho , černého hřebce Grungnira, dal Thor svému synovi Magnimu.
- Gutgin - brownie, poskytující drobné služby majitelům domu.
- Jörmungandr je světový had obklopující Midgard (had Midgard), produkt Lokiho.
- Zeligens - duchové - patroni lesů a jejich obyvatel; prezentovány jako světlovlasé krásky v bílých šatech.
- Kvasir , trpaslík zrozený ze slin Æsir a Vanir, měl mimořádnou moudrost.
- Nidhogg je černý drak, který požírá kořeny stromu Yggdrasil .
- Ratatoskr je veverka běžící podél kmene Yggdrisilu, prostředníka mezi Asgardem a Midgardem.
- Ryubetsal je horský duchovní pán trpaslíků, má dar reinkarnace.
- Sehrimnir je kanec, který je každý den poražen ve Valhalle a každý den se znovu rodí.
- Skinfaxi - kůň zapřažený do vozu Solcarries slunce.
- Sleipnir je kouzelný osminohý kůň boha Odina, syna Lokiho.
- Tangniostr a Tangrisnir jsou dvě kouzelné kozy, které Thor zapřáhne do svého vozu; nikdy se neunaví a běhají rychleji než ti nejchytřejší koně.
- Tyalvi je Thorův sluha a společník ve vojenských taženích.
- Utburd - zlí duchové nemluvňat, která byla ponechána zemřít.
- Fafnir - drak střežící poklady Nibelungů; zabit Siegfriedem (Sigurdem).
- Fenke jsou lesní obři, kteří ovládají magii a jsou nepřátelští k lidem.
- Fenrir (Fenris) - obří vlk, dítě Lokiho a obryně Angrbody; esa ho spoutala, ale během Ragnaroku se osvobodí, spolkne slunce, zabije Odina, ale sám zemře.
- Heidrun je koza, která dojí med, který pijí Einherjarové.
- Holda (Frau Holle) je stará čarodějka, která se o vánočních nocích účastní Divokého honu, trestá zlé lidi a přináší dárky dobrým.
- Hrimfaxi - kůň zapřažený do Maniho vozu nese měsíc.
- Hugin a Munin jsou ve skandinávské mytologii dvojice havranů, kteří létají po světě Midgard a informují boha Odina o tom, co se děje. Ve staré norštině znamená Huginn „myslet“ a Muninn znamená „pamatovat si“ (nebo „myšlenku“ a „paměť“).
- Eiktyurnir je jelen, který spolu s kozou Heidrun žije ve Valhalle. Z jeho rohů vzešlo 36 řek (12 řek pro Asgard, svět lidí a říši mrtvých).
- Einherii - padlí válečníci přijatí do oddílu boha Odina.
Hrdinové, králové a další lidé
- Gylfi - legendární švédský král , který slyšel Gifeonovy příběhy o esech a šel je hledat; po dlouhém bloudění dostal jako odměnu za horlivost příležitost pohovořit se třemi esy (Vysokým, Stejně vysokým a Třetím), kteří odpovídali na jeho otázky o původu, struktuře a osudu vesmíru. Gangleri je jméno krále Gylfiho, které Asové přijali pro konverzaci.
- Groa - čarodějka, manželka slavného hrdiny Aurvandila , ošetřovala Thora po souboji s Grungnirem .
- Violectrina - Objevila se Thorovi před jeho útěkem.
- Volsung je synem krále Franků Rerir , kterého mu darovali Asové.
- Kriemhild je manželka Siegfrieda .
- Valkyrie Elrun - Egilova manželka
- Mann je první člověk, předek germánských kmenů.
- Nibelungové jsou potomky zwergů , kteří nashromáždili nespočet pokladů, a všichni vlastníci tohoto pokladu, který nese kletbu.
- Siegfried (Sigurd) je hrdina, který dokázal mnoho výkonů.
- Hadding je válečný hrdina a čaroděj, který se těšil zvláštní záštitě Odina .
- Hogni (Hagen) - hrdina - zabiják Siegfrieda (Sigurda), který zaplavil poklad Nibelungů v Rýnu .
- Helgi je hrdina, který dokázal mnoho výkonů.
- Holt je starověký válečník, který chránil skandinávské kmeny před hněvem boha ohně a mazaností Lokiho.
- Ask je prvním mužem na zemi, kterého Asové udělali z popela .
- Embla je první žena na zemi, kterou Ases vyrobil z vrby (podle jiných zdrojů z olše).
Artefakty
- Brisingamen - jeden z pokladů Aesirů, kouzelný náhrdelník bohyně Freyi.
- Gungnir - Ódinovo kopí, nikdy nemine cíl a zabije každého, koho zasáhne.
- Draupnir je Odinův zlatý prsten.
- Mjollnir je Thorovo kladivo, které se vždy vrací do ruky.
- Naglfar - loď vyrobená z nehtů mrtvých; na něm, v Ragnaroku , Hel vyplouvá z říše mrtvých bojovat s esy.
- Skidbladnir - loď ukovaná trpaslíkem Dvalinem , byla největší lodí na světě, ale byla složena tak, aby se dala zapojit do opasku nebo vložit do ňadra.
- Gjallarhorn - Heimdalův zlatý roh . Jeho zvuk bude předzvěstí začátku Ragnaroku.
- Gram je meč Siegfrieda (Sigurda) a jeho otce Sigmunda .
Kulturní dopad
Většina germánských názvů dnů v týdnu pochází ze jmen starověkých germánských bohů.
Například v angličtině :
- Úterý ( úterý ) - Tyrův (Tiwův) den (Tyrův den ) ,
- Středa ( středa ) - Odinův (Wodenův) den ( Odinův den ),
- čtvrtek ( čtvrtek ) - Thorův den (Thorův den ) ,
- Pátek ( pátek ) - Friggův nebo Freyin den (Freyin den ) ,
v němčině :
- Dienstag ( úterý ) – Tyr Day ( *Teiwa (Ziu)),
- Donnerstag ( čtvrtek ) - den "hromu" (den boha hromu - tedy Thora),
- Freitag ( pátek ) - den Freya (Frija),
Ve finštině se jedná o výpůjčky z germánských jazyků [1] [2] :
Zdroje
- Tacitus Cornelius . Pracuje ve dvou svazcích. - L .: Nauka, 1969. - ( Literární památky ).
- Jordánsko . O původu a činech Gótů / Per. E. Ch. Skrzhinskaya . — M.: Nauka, 1960.
- Beowulf. Starší Edda. Píseň o Nibelungech. - M .: Beletrie, 1975. - ( Knihovna světové literatury ).
- Glazyrina G. V. Islandské vikingské ságy o severním Rusku. — M.: Nauka, 1996.
- Islandské ságy. Irský epos. - M .: Beletrie, 1972. - ( Knihovna světové literatury ).
- Islandské ságy. Za. ze staré norštiny. lang., ed. a comm. A. V. Zimmerling. — M.: Jazyky ruské kultury, 2000.
- Starší Edda / Ed. M. I. Steblin-Kamensky. — M.-L.: Nauka, 1963.
- Mladší Edda / Ed. příprava Za. O. A. Smirnitskaya a M. I. Steblin-Kamensky . - L .: Nauka, 1970. - ( Literární památky ).
- Saxo gramatika . Akty Dánů: Ve 2 sv. Knihy I-XVI / Per. z lat. A. S. Dosaeva. - M .: ruské panorama; SPSL, 2017. - 1224 s. - (MEDIAEVALIA: středověké literární památky). - ISBN 978-5-93165-369-3 .
- Píseň o Nibelungech . - L .: Nauka, 1972. - ( Literární památky ).
- Poezie skaldů / Ed. příprava S. V. Petrov a M. I. Steblin-Kamensky. - L.: Nauka, 1979.
- Islandské ságy / Under. vyd. M. I. Steblin-Kamensky. - M.: Beletrie, 1956.
- Stará severská píseň o Slunci / Per. M. V. Raevsky // Atlantik. Poznámky k historické poetice. - Vydání 3. - M., 1997.
- Kořeny Yggdrasilu. Edda. Ságy. Skalds / Comp. O. A. Smirnitskaya. — M.: Terra, 1997.
- Snorri Sturluson . Zemský kruh. - M .: Nauka, 1980. - ( Literární památky ).
- Sága Volsunga / Per., cca. a předtím. B. I. Yarkho . - M.-L., 1934.
- Sága o Grettir / Per. O. A. Smirnitskaya. - M .: Nauka, 1976. - ( Literární památky ).
- Skandinávská balada. - L., 1978.
Literatura
- F. A. Brown . Severní mytologie // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1901. - T. XXXII. - S. 248-250.
- Gurevich A. Ya. Historie a sága. — M.: Nauka, 1972.
- Gurevich A. Ya. "Edda" a sága. — M.: Nauka, 1979.
- Severská mytologie: Encyklopedie. — M .: Eksmo , 2004. — 592 s. — ISBN 5-699-05245-3 .
- Mytologie osudu ženy u starých Keltů a Germánů. - M., 2005.
- Petrukhin V. Ya. Mýty starověké Skandinávie. - M. : AST : Astrel, 2011. - 463 s.
- Petrukhin V. Ya. Mýty Vikingů. - Abris, 2018. - 256 s.
- Grönbeck Wilhelm. Věk Vikingů. Svět bohů a svět lidí v mýtech severních Germánů. - M. : CJSC " Tsentrpoligraf ", 2019. - 608 s. — ISBN 978-5-9524-5389-0 .
- Thorp Benjamin . Severská mytologie / Per. z angličtiny. E. S. Lazareva, Yu. R. Sokolova. - 2. vyd. — M.: Veche, 2021. — 560 s. — ISBN 978-5-4484-2539-4 .
Odkazy
Poznámky
- ↑ Kasperi Hasala. První pracovní den nebo měsíční den? Germánské a slovanské tradice při pojmenovávání dnů v týdnu ve finských jazycích . Získáno 17. května 2021. Archivováno z originálu dne 17. května 2021. (neurčitý)
- ↑ Boris Rosenfeld. Náboženství a sedmidenní týden . Získáno 17. května 2021. Archivováno z originálu dne 17. května 2021. (neurčitý)
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
|
---|
Skandinávská mytologie |
---|
Základy |
| |
---|
Prameny |
|
---|
Znaky | božstva |
|
---|
stvoření |
|
---|
Zvířata |
|
---|
jiný |
|
---|
|
---|
Vývoj |
|
---|
Místa | |
---|
Artefakty |
|
---|
Společnost | |
---|
viz také |
|
---|