hyung | |
---|---|
vlastní jméno | Hal Golan |
země |
Kanada , USA |
Regiony | Yukon ( Kanada ) |
oficiální status | Aljaška [1] [2] [3] [4] |
Celkový počet reproduktorů | 9–20 |
Postavení | na pokraji vyhynutí |
Klasifikace | |
Kategorie | Severoamerické jazyky |
Athabaské jazyky Severní Athabaské jazyky hyung | |
Psaní | latinský |
Jazykové kódy | |
ISO 639-1 | — |
ISO 639-2 | — |
ISO 639-3 | haa |
Atlas světových jazyků v ohrožení | 1459 a 2395 |
Etnolog | haa |
ELCat | 2092 |
IETF | haa |
Glottolog | hann1241 |
Tato stránka nebo sekce obsahuje speciální znaky Unicode . Pokud nemáte požadovaná písma , některé znaky se nemusí zobrazit správně. |
Heng (vlastní jméno - Häł gołan [ h ɒ ɬ g o ɬ a n ], z Hän Hwëch'in , doslovně: „jazyk lidí žijících podél řeky“ ) je ohrožený athabasský jazyk . Mluví jím lidé stejného jména , kteří žijí poblíž americko-kanadské hranice (město Eagle ) ve státě Aljaška a také ve městě Dawson na území Yukonu v Kanadě . Jazyk má 2 dialekty : „kanadský“ a „americký“ [1] .
Jazyk je v kontaktu s jinými athabasskými jazyky, kterými mluví lidé Hengů [5] ; je nejblíže jazyku Gwich'in a Upper Tanana [6] [7] . Mluvčí Han často rozumí textům gwich'in, takže kněží v Orlu používají biblické texty psané v tomto jazyce. Přes toto, Gwich'in reproduktory mají potíž rozumět slepici [8] .
K dispozici je také rozložení klávesnice pro psaní v jazyce Heng [9] .
Název jazyka pochází ze jména lidí Heng . Fráze Hän Hwëch'in – jak si říkají – znamená „lidi, kteří žijí podél řeky“, tedy žijící na řece Yukon [6] nebo na řece Klondike [10] ( khan Tr'ondëk ).
Někteří lidé věří, že jméno Hän Hwëch'in se nevztahuje pouze na lidi Heng. Například kmenový starší Percy Henry věří, že Hän Hwëch'in také zahrnuje severní Tutchone , kteří žijí ve Fort Selkirk [11] . Lidé Hengů mají také další vlastní jména: Tr'ondëk Hwëch'in „lidé žijící poblíž Klondike“, Tl'odëk Hwëch'in „lidé žijící poblíž Klondike“ (jiný výklad názvu řeky), Hwëch' v "lidi žijící na určitém místě" atd. [12]
V běžném životě se jazyk postupně přestává používat a je nahrazován angličtinou [1] .
V současné době se jazyk vyučuje v mateřských a základních školách jako volitelný předmět pro domorodé i nepůvodní děti [1] . Existují také jazykové lekce pro starší generace [13] - od roku 1991 má Robert Service School v Dawsonu program jazykové přípravy.
Všichni rodilí mluvčí, kteří jazyk používají při domácí komunikaci, jsou ve stáří [1] . Komunita Tr'ondëk Hwëch'in (dříve Dawson First Nation ) v teritoriu Yukon podporuje obnovení používání tohoto jazyka a snaží se přimět více lidí, aby tímto jazykem mluvili. Dvakrát ročně podporuje a organizuje jazykové kurzy pro dospělé a kulturní akce [6] .
V současné době vznikají různé výukové materiály pro výuku jazyka [6] . Uznávajíce důležitost dostupnosti materiálů pro výuku jazyků, Yukon Indian Council a Yukon Indian Language Center společně zpřístupnily tyto materiály všem na internetu [6] .
Tímto jazykem mluví lidé žijící na území Aljašky a Yukonu [14] [15] . Většina rodilých mluvčích žije v Dawsonu v Kanadě [1] , ale několik rodilých mluvčích také žije ve Fairbanks a Eagle na Aljašce [6] .
Údaje o rodilých mluvčích tohoto jazyka se liší. Podle některých zdrojů existuje pouze 19 přenašečů (s populací 50 lidí Heng) [1] : 12 v USA [13] a 7 v Kanadě [16] .
Dále jsou zde informace o 14 [17] a 12 nosičích [7] [18] .
Za 30 let se tak počet rodilých mluvčích snížil téměř na polovinu: ještě v roce 1979 to bylo 30 rodilých mluvčích [8] .
Pro méně než 10 % zástupců lidu Heng je tento jazyk mateřským [5] .
Vzhledem k tomu, že Hengové žijí převážně ve dvou osadách – ve městě Eagle (Aljaška) a městě Dawson (Yukon) – vznikly v jejich jazyce dva dialekty : „americký“ a „kanadský“ [15] .
Tyto dva dialekty mají fonetické rozdíly, například na konci slov dialektu města Eagle, na rozdíl od dialektu města Dawson, není k : łu k - łu "ryba", dlё k - dley "veverka", chä k - chäw "tři", a také t : łu t - łu "led", ёtr'ä t - ёtr'o "ledvina"; písmeno į v dialektu města Orla je nahrazeno ąy : dhinch į h - dhint ąy „spát“; v dialektu města Eagle se foném /w/ častěji používá na konci slova a v „kanadštině“ - /l/: äha w - äha l „to jde“ [19] .
Dialekt města Eagle se také vyznačuje palatalizací počátečních souhlásek a změnou samohlásek [8] .
Písmo pro jazyk bylo vytvořeno v 70. letech 20. století na latinském základě [20] .
A a | Ä ä | Bb | C c [~ 1] | D d | e e | Ë ë | G g |
H h | já i | Jj | K k | l l | Ł ł | M m | N n |
O o | R r | S s | T t | U u | Ww | Y y | Zz |
' |
Heng má 49 souhlásek (včetně dvojhlásek ), 14 krátkých a dlouhých samohlásek a 7 dvojhlásek [1] .
SouhláskySouhlásky jazyka Heng [21] :
Labiální | Mezizubní | Alveolární | Post-velární | Retroflex | Velární | Glotální | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Centrální | Postranní | |||||||||||||||
nosní | [ n̥ ] | ⟨nh⟩ | ||||||||||||||
[ m ] | ⟨m⟩ | [ n ] | ⟨n⟩ | |||||||||||||
explozivní | [ pʰ ] _ | ⟨p⟩ | [ tʰ ] _ | ⟨t⟩ | [ kʰ ] _ | ⟨k⟩ | ||||||||||
[ p ] | ⟨b⟩ | [ t ] | ⟨d⟩ | [ k ] | ⟨G⟩ | [ ʔ ] | ⟨ʼ? | |||||||||
[ tʼ ] | ⟨t'⟩ | [ kʼ ] | ⟨k'⟩ | |||||||||||||
[ ᵐb ] _ | ⟨mb⟩ | [ ⁿd ] _ | ⟨nd⟩ | |||||||||||||
afrikátů | [ t ] | ⟨tth⟩ | [ t sʰ ] _ | ⟨ts⟩ | [ tɬʰ ] _ _ | ⟨tl⟩ | [ tʃʰ ] _ _ | ⟨ch⟩ | [ ʈ ] | ⟨tr⟩ | ||||||
[ d ] | ⟨ddh⟩ | [ dz ] | ⟨dz⟩ | [ dl ] | ⟨dl⟩ | [ tʃ ] | ⟨ch⟩ | [ ɖ ] | ⟨dr⟩ | |||||||
[ ʤ ] | ⟨j⟩ | |||||||||||||||
[ tʼ ] _ | ⟨tth'⟩ | [ tsʼ ] | ⟨ts'⟩ | [ tɬʼ ] | ⟨tl'⟩ | [ tʃʼ ] | ⟨ch'⟩ | [ ʈʼ ] | ⟨tr'⟩ | |||||||
[ ⁿdʒ ] _ _ | ⟨nj⟩ | |||||||||||||||
frikativy | [ θ ] | ⟨th⟩ | [ s ] | ⟨s⟩ | [ ɬ ] | ⟨ł⟩ | [ ʃ ] | ⟨sh⟩ | [ ʂ ] | ⟨sr⟩ | [ x ] | ⟨kh⟩ | [ h ] | ⟨h⟩ | ||
[ ð ] | ⟨dh⟩ | [ z ] | ⟨z⟩ | [ ɮ ] | ⟨l⟩ | [ ʒ ] | ⟨zh⟩ | [ ʐ ] | ⟨zr⟩ | [ ɣ ] | ⟨gh⟩ | |||||
Přibližné | [ j̥ ] | ⟨yh⟩ | [ ɽ ] | ⟨rh⟩ | [ ʍ ] | ⟨wh⟩ | ||||||||||
[ l ] | ⟨l⟩ | [ j ] | ⟨y⟩ | [ ɽ ] | ⟨r⟩ | [ w ] | ⟨w⟩ |
Některé souhlásky před kmenovými počátečními vysokými samohláskami mohou být palatalizovány , zejména souhlásky [t], [k] a [ θ ] [8] .
Ne všechny souhlásky lze nalézt na konci kmene: d , g , w , r , y , n , h a ráz ; v dialektu města Dawson - také l . Například zvuk [ ɬ ] na konci stonku se nevyskytuje: protoatabské dɔ ł „krev“ je heng da w a da l v dialektu Eagle a Dawson [8] .
SamohláskyHeng samohlásky [21] :
přední | Střední | Zadní | |
---|---|---|---|
Horní | [ i ] ⟨i⟩, [ iː ] ⟨ii⟩ |
[ u ] ⟨u⟩, | |
Středně horní | [ e ] ⟨e⟩, | [ ɘ ] ⟨ë⟩, | [ o ] ⟨o⟩, |
Dolní | [ a ] ⟨a⟩, | [ ɒ ] ⟨ä⟩, |
Nosní samohlásky jsou označeny diakritikou ogonek [21] :
DvojhláskyDvojhlásky jazyka Heng [21] :
kombinace písmen | Výslovnost |
---|---|
⟨aw⟩ | [ a u̯ ] |
⟨ay⟩ | [ aj ] _ |
⟨äw⟩ | [ ɒu̯ ] _ |
⟨ew⟩ | [ e u̯ ] |
⟨jo⟩ | [ ej ] _ |
⟨iw⟩ | [ iw ] _ |
⟨oy⟩ | [ oj ] _ |
Heng je tónový jazyk – má čtyři tóny [1] [21] :
Tón | Záznam | POKUD |
---|---|---|
Vysoký | A | [ a˦ ] _ |
Krátký | A | [ a˨ ] _ |
vzestupně | ǎ | [ a˧˥ ] _ |
klesající | A | [ a˥˧ ] _ |
Posesivita (příslušnost) podstatného jména ( genitivní pád ) v jazyce Heng je vyjádřena pomocí přivlastňovacích předpon připojených k podstatnému jménu [22] :
Příklad slova začínajícího na souhlásku [22] : shё zho "můj dům", nё zho "váš dům", wё zho "jeho / její dům", ni zho "náš dům", khwё zho "váš dům", hu zho "jejich domov."
Příklad slova začínajícího na samohlásku [23] : sh äk'ày "moje teta", n äk'ày "vaše teta", w äk'ày "jeho/její teta", niy äk'ày "naše teta", khw äk 'ày "vaše teta", huw äk'ày / huv äk'ày "jejich teta".
SlovesoHeng má tři slovesné časy : přítomný , minulý a budoucí [24] .
Přítomnost | Minulý | Budoucnost | |
---|---|---|---|
"já" | dhitay | icheʼ | tihchev |
"Vy" | dhintay | įcheʼ | tinchev |
"On ona" | dhītąy | įcheʼ | tachew |
"My" | trʼohtür | trʼähtyer | trʼëtähtür |
"Vy" | dhähtyr | ähtyr | tähtyer |
"Oni jsou" | hohtyer | hą̈htër | hëtähtyr |
Slovní negace vzniká přidáním slova kǒ ke slovesu [25] : ch'ëgëdzä „tančím“ → ch'ëgëdzä kǒ „netančím“.
Heng nemá spojovací sloveso (jako angličtina to be ). Predikát bezprostředně následuje po předmětu : dähsro dhoträl "mokrý ručník" [26] .
Zájmeno Osobní zájmenaHeng osobní zájmena [27] :
obličej a číslo | Zájmeno |
---|---|
1 osoba jednotka h. | ёshną "já" |
jednotka pro 2 osoby h. | ano "ty" |
jednotka pro 3 osoby h. | Jёna "on/ona/to" |
1 osoba pl. h. | trʼina "my" |
2 osoby pl. h. | ahna "ty" |
3. osoba pl. h. | hina "oni" |
Kardinální čísla v jazyce Heng od jedné do pěti [28] :
Typologie slovosledu v jazyce Heng je SOV (“předmět-předmět-sloveso”); předmět lze vynechat - OV ("předmět-sloveso"), protože sloveso je konjugováno pro čísla a osoby a implikuje předmět: Zhodhä̀ nìntthey, t'ähkhò ìtsey nį'à "Postavila stan, pak postavila sporák“, doslova: „Postavila stan, pak nainstalovala kamna“ [29] .
Predikát bezprostředně následuje po předmětu : dähsro dhoträl "mokrý ručník" [26] .
Většina výpůjček ve slovní zásobě jazyka Heng pochází z jazyka Gwich'in [30] .
Lexically, Heng má blízko ke Gwich'in a Upper Tanana [6] [7] . Protože mluvčí Han rozumí textům gwich'in, kněží v Orlu používají biblické texty psané v tomto jazyce. Navzdory tomu je pro mluvčí Gwich'in obtížné rozumět hengu [8] .
Athabaské jazyky | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Severní |
| ||||||||||
Pacific |
| ||||||||||
Jižní |
| ||||||||||
Mrtvé jazyky jsou vyznačeny kurzívou . |
Jazyky Kanady | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
oficiální jazyky | |||||||||||||||
Domorodé jazyky |
| ||||||||||||||
Pidžinové a kreolové | |||||||||||||||
Jazyky přistěhovalců | |||||||||||||||
Znakové jazyky |
Aljašky | Jazyky|||
---|---|---|---|
oficiální jazyky |
| ||
Neoficiální domorodé jazyky |
| ||
Znakové jazyky | |||
Jazyky přistěhovalců |