Azbuka písmeno T | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ttᲄᲅ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
snímky
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Charakteristika | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
název |
T : velká azbuka te t : malá azbuka te ᲄ : malá azbuka tall te ᲅ : malá azbuka třínohé te |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Unicode |
T : U+0422 t : U+0442 ᲄ : U+1C84 ᲅ : U+1C85 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
HTML kód |
T : nebo t : nebo ᲄ : nebo ᲅ : neboТ Т т т ᲄ ᲄ ᲅ ᲅ |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
UTF-16 |
T : 0x422 T : 0x442 ᲄ : 0x1C84 ᲅ : 0x1C85 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
URL kód |
T : %D0%A2 t : %D1%82 ᲄ : %E1%B2%84 ᲅ : %E1%B2%85 |
T , t (jméno: te ) - písmeno všech slovanských cyrilských abeced (19. v bulharštině , 20. v ruštině a běloruštině , 22. v srbštině , 23. v makedonštině a ukrajinštině ); používá se také v abecedách některých neslovanských jazyků. Ve staré a církevní slovanské abecedě se nazývá „tvrdo“ (st.-sl.) nebo „tverdo“ (ts.-sl.) [1] , což znamená „pevný, silný, nedobytný, opevněný, spolehlivý, odvážný , neotřesitelný, neúprosný." V azbuce se obvykle považuje za 20. v pořadí a vypadá jako ; v hlaholské abecedě má 21. tvar . V obou abecedách je číselná hodnota 300. Původem azbuky je řecké písmeno tau (Τ, τ) , hlaholice je zvýšena buď na kurzívní malé písmeno tau, nebo na semitské písmeno "tav" " (ת); samotné řecké tau je redukováno na fénickou formu písmene tav:, takže nakonec všechny verze vedou ke společnému kořenu.
Ve slovanském písmu mělo písmeno T několik druhů nápisů: spolu s obvyklým tvarem T se brzy objevil trojnohý tvar M.
V občanském písmu se velké písmeno používalo ve formě latinského (nebo řeckého) T , ale malé písmeno opakovalo latinku m . V této podobě se fonty používaly poměrně dlouho; od 30. let 18. století získalo malé písmeno ve tvaru m plochý vrchol (shodující se s obráceným písmenem sh ). Až ve 30. letech 19. století se malá písmena vrátila k čitelnějšímu starému tvaru t, podobně jako zmenšená velká písmena. V ručně psaných fontech a typografické kurzívě je však obrys malého písmene ve tvaru m zachován dodnes. Bulharská tiskárna nadále používala vzhled ve tvaru písmene M.
Styl ručně psaného a malého písmena t kurzívou je pro Rusy a Srby odlišný: pro Rusy a Srby reprodukuje latinské m a pro druhé je podtrženo w (podtržená čára může navíc přecházet přes písmeno a dotýkat se ho) .
Výslovnost ruského písmene T je hluchý výbušný předozubní (zubní) tvrdý zvuk [t] nebo měkký [t '] (před e , e , a , yu , i a b ; nicméně v řadě přejatých slova, kombinace těchto se čte bez změkčení: tenis, hlas, internet atd.). Před měkkými souhláskami je zmírnění volitelné a nenastává ve všech případech: tesař (normálně [t'n'] s přípustným [tn']), ale návštěvník lázní (pouze [tn']). Před znělými souhláskami (kromě [c]) je vyjádřen v [d] nebo [d ']: odchýlit [db], mlátit [d'b].
V kombinacích stn , stsk , st se v ruštině písmeno t obvykle nevyslovuje: žebřík, smutný, fašista, žalobci , jen v některých termínech lze stn číst celé: cesmína, kompost . V stl se nevypadává vždy: šťastný (bez [t]), vychloubačný (lze vyslovit s [t] i bez), kostnatý (vyslovuje se [t]). Výslovnost spojení stk s vypadlým [t] je považována za archaickou a nespisovnou ( agenda , atd.).
U zvratných sloves se kombinace ts , ts vyslovují jako dlouhé [c:]: strach, strach . Kombinace ts a tch se čtou jako zdvojené (dlouhé) [ts:] a [h ':]. (V řadě slov písmeno t ve spojení tch nahrazuje kořen k : kozák → kozáci, krčma → krčma, dopřát si → piják .)
V některých jazycích se místo pozičního změkčení t mění v jiný zvuk, což se projevuje i v psaní. V běloruštině dochází ke změkčení v pískavou afriku [ts']: chitats (čtení), kost (kost), gramata - ў gramatse (gramotnost - v gramotnosti). V srbštině t změkne do syčícího afrikátu ћ (vyslovuje se jako velmi měkké [h']): iћi (jít), zhiћje (živě), kost - koshћ (kost - kost).
Kódování | Registrovat | Desetinný kód |
hexadecimální kód |
Osmičkový kód |
binární kód |
---|---|---|---|---|---|
Unicode | velká písmena | 1058 | 0422 | 002042 | 00000100 00100010 |
Malá písmena | 1090 | 0442 | 002102 | 00000100 01000010 | |
ISO 8859-5 | velká písmena | 194 | C2 | 302 | 11000010 |
Malá písmena | 226 | E2 | 342 | 11100010 | |
KOI 8 | velká písmena | 244 | F4 | 364 | 11110100 |
Malá písmena | 212 | D4 | 324 | 11010100 | |
Windows 1251 | velká písmena | 210 | D2 | 322 | 11010010 |
Malá písmena | 242 | F2 | 362 | 11110010 |
V HTML lze velké T napsat jako Т nebo Тa malé t jako т nebo т.
![]() |
|
---|
cyrilice | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Písmena ruské abecedy | |||||||||
Jiná slovanská písmena | |||||||||
Rozšířená azbuka |
| ||||||||
Archaické nebo zastaralé dopisy |
| ||||||||
Polygrafy |
| ||||||||
|
T, t. zv | Deriváty cyrilského písmene|
---|---|
Písmena | |
Symboly |