Hymna Ukrajiny

Státní hymna Ukrajiny ( Ukr. Sovereign Anthem of Ukraine ) je spolu s vlajkou a státním znakem jedním z hlavních státních symbolů Ukrajiny .

Skladba „ Ukrajina ještě nezemřela “ (z  ukrajinštiny  –  „Ukrajina ještě nezemřela“) [3] [4] , ve verzi schválené 6. března 2003 Nejvyšší radou Ukrajiny [2] , je Národní Hymna Ukrajiny. Slova - Pavel Chubinsky , 1862. Hudba - Michail Verbitsky , 1863.

Historie stvoření

Na podzim roku 1862 napsal ukrajinský etnograf, folklorista a básník Pavel Čubinskij báseň „ Ukrajina ještě neumřela “, která se později stala státní a poté státní hymnou ukrajinského státu.

Poprvé byla Čubyňského báseň publikována ve lvovském časopise „Meta“ („Účel“), č. 4 pro rok 1863. Vlastenecká báseň, která se stala populární na západní Ukrajině , neprošla pozorností ani tehdejších náboženských osobností. Jeden z nich, slavný skladatel své doby a kněz Michail Verbitskij , inspirovaný touto básní, napsal hudbu k poezii a poprvé skladbu sám provedl v sále teologického semináře ve městě Przemysl (tehdy Premzel) [ 4] . Skladba „Ukrajina ještě nezemřela“ poprvé vyšla v roce 1863 a s notami v roce 1865 se začala používat jako státní hymna Ukrajiny v roce 1917.

L. Beletsky, který znal Čubinského z mládí, hovořil o historii vzniku písně ve svých pamětech, publikovaných v časopise „Ukrainian Life“ v roce 1914: „ V tisku jsem narazil na náznak, že píseň“ Ukrajina ještě nezemřela “ je lidová píseň. Mohu dosvědčit, že jde o mylný názor: skutečně jej složil Pavel Platonovič za následujících okolností. Na jednom z večírků kyjevské komunity se Srby v domě, kde se ubytoval i Pavel Platonovič, zpívali sborovou srbskou píseň, jejíž obsah si nepamatuji, ale obsahovala slova ... Chubinskému se tato píseň opravdu líbila. Náhle zmizel a po nějaké době opustil svůj pokoj s písní, kterou napsal „ Ukrajina ještě nezemřela “ na motiv srbské písně. Vzápětí se sbor pod vedením Pavla Platonoviče se všeobecným nadšením naučil tuto novou píseň a šel do akce. Tak Pavel Platonovich složil tuto píseň improvizovaně " .

Distribuce této básně mezi ukrajinskofilské kruhy, které se právě sjednotily v „ Hromadu “, proběhly okamžitě. Avšak již 20. října téhož roku vydal náčelník četníků kníže V. A. Dolgorukov rozkaz poslat Čubinského „pro škodlivý vliv na mysl prostých lidí“, aby žil v provincii Archangelsk pod dohledem POLICIE.

Úvodní řádek verše výrazně ovlivnila polská hymna " Dąbrowski's March " ( Jeszcze Polska nie zginęła ). V té době byl oblíbený mezi národy, které bojovaly za nezávislost. Slovenský básník Samo Tomášek složil píseň „ Gej, Slované “ na melodii „Dąbrowskiho pochodu “, která se později stala hymnou Jugoslávie .

V letech 1917-1920 nebyla „Ukrajina ještě nezemřela “ jako jediná státní hymna legálně schválena a byly použity jiné hymny.

V roce 1939 to bylo " Ukrajina ještě nezemřela ", která byla schválena jako hymna Karpatské Ukrajiny .

Když bylo rozhodnuto vytvořit hymny republik Sovětského svazu , „ Ukrajina ještě nezemřela “ zjevně nemohla být považována za hymnu Ukrajinské SSR . Text hymny Ukrajinské SSR napsal v roce 1949 slavný ukrajinský básník Pavlo Tychyna , hudbu k němu vytvořil skladatel Anton Dmitrievich Lebedynets . Kvůli zmínce o Stalinovi ve druhém verši se hrálo dlouho beze slov, až v roce 1978 text upravil Mikola Bazhan (Tychyna už nežila). Hymna byla používána až do roku 1991.

15. ledna 1992 bylo hudební vydání státní hymny schváleno Nejvyšší radou Ukrajiny [1] , což se promítlo do Ústavy Ukrajiny . Avšak až 6. března 2003 Nejvyšší rada Ukrajiny přijala zákon „O státní hymně Ukrajiny“ [2] , navržený prezidentem Leonidem Kučmou . Návrh zákona navrhoval schválit hudbu Michaila Verbitského jako státní hymnu se slovy pouze prvního verše a sboru písně Pavla Čubinského „ Ukrajina ještě nezemřela “. Přitom první sloka hymny na návrh prezidenta zazněla " Ukrajina ještě nezemřela, ani sláva, ani svoboda ." Zpočátku text hymny obsahoval slova „ Aby zahynuli naši vorozhenki “, ale když byla přijata ústava, bylo písmeno „o“ nahrazeno písmenem „ i “ a v důsledku toho věta zní jako „ To zahynout naši vorozhenki “. Tento zákon podpořilo 334 lidových poslanců, proti 46 ze 433 přihlášených k hlasování. Frakce socialistické strany a komunistické strany se hlasování nezúčastnily . Přijetím tohoto zákona získal článek 20 Ústavy Ukrajiny vyplněný formulář. Státní hymna na hudbu Verbitského dostala slova schválená zákonem.

Text hymny

Oficiální vydání

Schváleno Nejvyšší radou dne 6. března 2003 [2] . První sloka a refrén jsou schváleny jako hymna:

Populární vydání

V neformálním prostředí mnoho Ukrajinců dává přednost provedení hymny v této podobě (rozdíly od oficiálního textu jsou vyznačeny kurzívou):

Chubinského původní text

Publikace básně ve lvovském časopise "Meta" (z  ukrajinštiny  -  "Target"), 1863, č. 4 [6] (moderní pravopis):

Podobné písně jiných slovanských národů

• Polská hymna Mazurka Dąbrowski
• Hymna Ilyrského hnutí za obnovu Chorvatska Još Hrvatska ni propala [7]

Poznámky

1. ↑ 1 2 O suverénní hymně Ukrajiny  : Dekret prezidia Nejvyšší rady v zájmu Ukrajiny vydaný dne 15.01.1992 č. 2042-XII // Bulletin Nejvyšší rady v zájmu Ukrajiny. - 1992. - č. 17, čl. 217.
2. ↑ 1 2 3 4 5 6 O suverénní hymně Ukrajiny  : Zákon Ukrajiny ze dne 6. března 2003 č. 602-IV // Verchovnoi ve prospěch Ukrajiny. - 2003. - č. 24, čl. 163.
3. ↑ Ukrajina ještě nezemřela - ukrajinské lidové písně (nepřístupný odkaz) . Získáno 29. října 2009. Archivováno z originálu 18. února 2009. (neurčitý) 
4. ↑ 1 2 Not a dead country - ukrajinská lidová píseň  (nepřístupný odkaz)
5. ↑ Video na YouTube
6. ↑ Zapomenutý autor hymny „Ukrajina ještě nezemřela“ . Získáno 17. října 2014. Archivováno z originálu dne 23. prosince 2020. (neurčitý)
7. ↑ Zlatni Dukati - Još Hrvatska ni propala . Získáno 23. července 2009. Archivováno z originálu 10. března 2011. (neurčitý)

Literatura

• Pro vůli Ukrajiny. Sborník písní národně dobrovolného zmagan. Důstojník Evgen Gishchinsky. - Luck: Vidavnitstvo "Volynska regionální Drukarnya", 2002. - 316 s.
• Saltan N. M., Saltan O. M. Žijte Ukrajinu neotřesitelně a silně... Parlamentní debaty nyní potvrdily text suverénní hymny Ukrajiny 4. a 6. února 2003 // Siverjanskij Litopis. Celoukrajinský vědecký časopis. - 2016. - č. 4 (130). - S. 16-36.

Odkazy

• Zákon Ukrajiny „o státní hymně“
• Státní hymna Ukrajiny byla přeložena do 14 menšinových jazyků (text i video) (13. srpna 2010). Získáno 17. srpna 2010. Archivováno z originálu dne 26. února 2012. (neurčitý)
• Provedení Hymny Ukrajiny od Euromajdanu (04:00 13.12. 2013 )
• Provedení Hymny Ukrajiny popového sboru Alice White
• Předrevoluční představení. Sbor ukrajinského zajateckého tábora ve Wetzlaru