Dialekt hokuriku (北陸方言hokuriku ho: gen ) je skupina japonských dialektů , kterými se mluví v oblasti Hokuriku ( Fukui , Ishikawa , prefektury Toyama a ostrov Sado ( prefektura Niigata ). Gramaticky se hokuriku-ben blíží dialektu Kansai například hokuriku také používá sponu "já" a zápornou formu "-n".
Dialekty prefektury Fukui jsou fukui-ben (福井 弁) , kterým se mluví na severu, a wakasa - ben (若 狭弁) na jihu prefektury. Protože jižní část Fukui hraničí s Kansai , wakasa-ben je velmi podobná dialektu Kansai . Ve fukui-ben je ještě pár rozdílů.
| Fukui-ben | Transkripce | Literární japonština | Transkripce | Přibližný překlad |
|---|---|---|---|---|
| ほやほや | čau čau | はい nebo そうですよ | ahoj / co: desu jo | "ano" nebo "správně, správně" |
| つるつるいっぱい | tsuru tsuru ippai | "Téměř přetékající" (hrnku nebo nádoby) | ||
| もつけねー | motsukene: | 可愛そう | kawaiso: | "Špatné", "Jaká škoda!" |
| てきねー | dekine: | 気分が悪い | kibun ga warui | "Cítím se špatně" |
| ぎょうさん | gyo: san | 沢山 | takusan | hodně |
| おおきに | dobře ni | ありがとう | arigato: | "Dík" |
| きんの | filmový | 昨日 | film: | včera |
| ものごい nebo えらい | monoleg / eri | 辛い | tsurai | bolestivý |
| ねまる | nemaru | 座る | Suvaru | sedět |
| おぞい | odzoi | 古い nebo 良くない | furui / yokunai | "starý" (a špatný) |
| じゃみじゃみ | jiami-jiami | 砂嵐 | suna arashi | onomatopoje zvuku televizního rušení |
| てなわん | tenavan | いじゃ悪い nebo やんちゃな | ijawarui / yantiana | zlomyslný, neposlušný |
| えん | en | いない | jinovatka | "... ne" (pouze o lidech a zvířatech) |
| もたもた | mota-mota | ぐずぐず | gudzu-gudzu | pomalu |
| よさり | yasari | 夜 | yoru | noc, večer |
| なげる | nageru | 捨てる | suteru | vyhodit |
| おとましい | otomasius | もったいない | mottainai | marnotratně |
V prefektuře Ishikawa se mluví kaga-ben (加賀 弁) (na jihu) a noto-ben (能 登弁) na severu. Složení kaga-benu zahrnuje: kanazawa-ben ( jap. 金沢弁) - dialekt Kanazawa , shiramine-ben ( jap. 白峰弁) , gige-ben ( jap. ジゲ弁) , běžné ve vesnici Shiramine u Mount Hakusan . Kanazawa je centrem Ishikawy, takže její dialekt zůstává vlivný tváří v tvář globalizaci.
Kanazawa-benova nejznámější fráze je „Kimassi kanazawa ( Jap. 来まっし金沢, Vítejte v Kanazawě) . Používá příponu -massi, která má stejný význam jako zdvořilé slovo „nasai“, vyjadřující žádost.
Výzkum Kanada-Ben
Savage, Colin (2009). 金沢弁の本 - Dialekt Kanazawa. Londýn (Velká Británie) a Los Angeles (USA): Lulu Publishing Inc.
Dialekt Toyama se nazývá Toyama-ben (富山 弁) nebo dialekt Etchu (越中 弁 etchu: ben ) . Odrůdy etchu jsou západní (呉西gosai ) , východní (呉東 goto :) a gokayama .
Místo běžného japonského výrazu shitte iru ka? ( Japonsky: 知っているか？ , Víte?) používají mluvčí Toyama-ben místní Shittoruke? ( japonsky: 知っとるっけ) .
K vyjádření nesouhlasu nebo označení chyby v toyama-ben se místo iie (い いえ) říká naa (な あ) se stoupající intonací .
Další dialektismy jsou kito-kito (キ トキト, svěží, lahodný) a iki-iki (イ キイキ, energický) .
Lidé na ostrově Sado mluví sadoským dialektem (佐渡弁 sado -ben ) .
| Japonské-Ryukyuan jazyky | |||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| prajaponština † ( prajazyk ) | |||||||||||||||||||||||||||||||
| stará japonština † | |||||||||||||||||||||||||||||||
| Moderní japonština ( dialekty ) |
| ||||||||||||||||||||||||||||||
| Ryukyuan jazyky¹ | |||||||||||||||||||||||||||||||
| Poznámky : † mrtvý, rozdělený nebo změněný jazyk ; ¹ použití termínu „jazyk“ je diskutabilní (viz problém „jazyk nebo dialekt“ ); ² klasifikace idiomu je diskutabilní. | |||||||||||||||||||||||||||||||
| japonský | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Příběh |
| ||||||
| Dialekty | |||||||
| Literatura | |||||||
| Psaní |
| ||||||
| Gramatika a slovní zásoba | |||||||
| Fonologie | |||||||
| romanizace |
| ||||||