Onkogen
Onkogen je gen, jehož produkt může stimulovat vznik maligního nádoru . Mutace , které aktivují onkogeny, zvyšují šanci, že se buňka změní na rakovinnou. Předpokládá se, že tumor supresorové geny (GSO) chrání buňky před rakovinnou degenerací, a tak k rakovině dochází buď při špatné funkci tumor supresorových genů, nebo když se objeví onkogeny (v důsledku mutace nebo zvýšené aktivity protoonkogenů, viz níže) [1] .
Mnoho buněk, když mutuje, podstoupí apoptózu , ale v přítomnosti aktivního onkogenu mohou chybně přežít a proliferovat . Pro maligní transformaci buňky pod vlivem mnoha onkogenů jsou nutné další podmínky, například mutace jiného genu nebo faktorů prostředí (například virové infekce).
Od 70. let 20. století byly objeveny desítky lidských onkogenů. Mnoho protinádorových léků je zaměřeno na potlačení aktivity onkogenů nebo jejich produktů.
Protoonkogeny
Protoonkogen je běžný gen , který se může stát onkogenem prostřednictvím mutace nebo nadměrné exprese . Mnoho protoonkogenů kóduje proteiny, které regulují buněčný růst a diferenciaci. Protoonkogeny se často účastní signálních transdukčních drah a regulace mitózy, obvykle prostřednictvím svých proteinových produktů. Jakmile je protoonkogen aktivován (v důsledku mutace samotného protoonkogenu nebo jiných genů), stává se onkogenem a může způsobit nádor. [2] [3]
Příklady protoonkogenových produktů jsou proteiny zapojené do signálních drah , protein RAS a proteiny WNT , Myc , ERK a TRK .
Aktivace
Protoonkogen se může stát onkogenem relativně malou modifikací své přirozené funkce. Existují tři hlavní způsoby aktivace:
- Mutace v protoonkogenu, která:
- Zvýšení koncentrace bílkovin:
- zvýšená genová exprese (dysregulace exprese);
- zvýšení stability proteinu, prodloužení doby jeho života a tedy i aktivity v buňce;
- genová duplikace ( chromozomální přeuspořádání ), což má za následek zdvojnásobení koncentrace proteinu v buňce.
- Translokace (chromozomální přeuspořádání), která způsobuje:
- zvýšená genová exprese v atypických buňkách nebo v atypických časech
- exprese trvale aktivního fúzního proteinu. Tento typ přeskupení při dělení kmenových buněk kostní dřeně vede u dospělých k leukémii .
Mutace v mikroRNA mohou také vést k aktivaci protoonkogenů. [4] Studie ukázaly, že malé molekuly RNA o délce 21–25 nukleotidů, nazývané miRNA, řídí genovou expresi tím, že snižují aktivitu genu. [5] Antisense mRNA by teoreticky mohly sloužit k blokování působení onkogenů.
Viz také
Poznámky
- ↑ Benjamin Lewin. Kapitola 30: Onkogeny a rakovina // Geny VIII . - Upper Saddle River, NJ: Pearson Prentice Hall, 2004. - ISBN 0131439812 .
- ↑ Todd R., Wong DT Oncogenes // Anticancer Res . : deník. - 1999. - Sv. 19 , č. 6A . - str. 4729-4746 . — PMID 10697588 .
- ↑ Onkogeny a tumor supresorové geny. // Rozvoj moderních poznatků o příčinách rakoviny. Za. z angličtiny. N. D. Firsová (2016).
- ↑ Esquela-Kerscher A., Slack FJ Oncomirs - mikroRNA s rolí v rakovině // Nat Rev Cancer : časopis . - 2006. - Duben ( roč. 6 , č. 4 ). - str. 259-269 . doi : 10.1038 / nrc1840 . — PMID 16557279 .
- ↑ Negrini M., Ferracin M., Sabbioni S., Croce CM MicroRNAs in human cancer: from research to therapy // J Cell Sci. : deník. - 2007. - Červen ( roč. 120 , č. Pt 11 ). - S. 1833-1840 . - doi : 10.1242/jcs.03450 . — PMID 17515481 .
 Slovníky a encyklopedie | |
|---|---|
| V bibliografických katalozích |