Paštština
| paštština | |
|---|---|
| vlastní jméno | پښتو |
| země | Afghánistán , severozápadní Pákistán |
| Regiony | Paštunistán |
| oficiální status |
Afghánistán Khyber Pakhtunkhwa |
| Celkový počet reproduktorů | od 40 do 60 milionů |
| Hodnocení | 33 |
| Postavení | bezpečný [1] |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Jazyky Eurasie |
| Indoíránská větev íránská skupina Východoíránská podskupina Jihovýchodní íránská podskupina | |
| Psaní | Arabská abeceda s přidanými znaky Pashto |
| Jazykové kódy | |
| GOST 7.75–97 | tlačit 550 |
| ISO 639-1 | ps |
| ISO 639-2 | hnis |
| ISO 639-3 |
hnis - obecný pst - střední paštština pbu - severní paštština pbt - jižní paštština |
| WALS | psh |
| Etnolog | hnis |
| Linguasphere | 58-ABD-a |
| ABS ASCL | 4102 |
| IETF | ps |
| Glottolog | pash1269 |
 Wikipedie v tomto jazyce | |
paštština [cca. 1] (s vlastním jménem پښتو [paʂto:], [paxto:], [pa:çte:] [poznámka 2] ) je paštunský jazyk , jeden z východoíránských jazyků . Je oficiálním jazykem Afghánistánu (společně s Dari ) a některých oblastí Pákistánu . Distribuován v celém jižním a jihovýchodním Afghánistánu a severozápadním Pákistánu , stejně jako v paštunské diaspoře. Zastoupeno velkým množstvím dialektů , které se podle různých klasifikací kombinují do dvou, tří nebo čtyř skupin.
O názvu
V ruštině existují tři hlavní termíny pro tento jazyk: paštština, paštština a afghánština (jazyk).
V ruskojazyčné literatuře je v současné době hlavním názvem tohoto jazyka „paštština“. Přesný původ této formy není znám. Toto je pravděpodobně přepis zastaralého anglického názvu jazyka (Pushtu, [ p ʌ ʃ ˈ t u : ] .
Jméno “ pashto ” je vlastní jméno tohoto jazyka v jihozápadních dialektech ( Kandahar , Harnay ) [2] . Pochází z * Parsawā - - "Peršan" [3] . V různých dialektech zní vlastní jméno jinak, viz tabulka v sekci " Dialekty ".
Rodilí mluvčí tohoto jazyka se v ruštině nazývají Paštuni nebo Afghánci . To druhé může také označovat všechny lidi žijící v Afghánistánu bez ohledu na národnost. Vlastní označení Paštunů - jednotka. h. pəʂˈtu: n / pəxˈtu: n , pl. h. pəʂˈta:ˌnə / pəxˈta:ˌnə ; v Pákistánu se jim také říká Pathans (pəˈʈʰɑ:n).
| paštština | paštština | afghánský |
|---|---|---|
|
|
|
Klasifikace
V paštštině, stejně jako v jiných východoíránských jazycích (Pamír), se zachovala kategorie pohlaví a rozdíl mezi přímými a nepřímými případy . Kromě nich se rozlišuje vokativ. Pádové vztahy jsou vyjádřeny předložkami, které jsou doplněny a upřesněny poslabikami. Ve fonetice a slovní zásobě je patrný vliv sousedních indických jazyků .
Slovník se skládá z vlastního paštunského jazyka (např.: "ورځ" wradz "den"), perštiny ("آسمان" ȃsemȃn "nebe") a indického jazyka ("کړكۍ" kəṛkəy "okno", z původního slova کهێ kiʎʎʎkiʎʎ V oblasti náboženství, vědy a politiky převládá arabská slovní zásoba (اجتماع ijtimȃ „shromáždění, společnost“), vypůjčená zpravidla prostřednictvím perského prostředníka (v důsledku čehož je perská výslovnost některých arabských písmen zachována v paštštině - například: مريض ("nemocný") v arabštině - marȋdˤ s důrazným "dˤ", v perštině a paštštině vyslovují marȋz ; اجتماع; ijtimȃʕ ( un ) ("společnost, shromáždění") v arabštině se vyslovuje s "'guttural" ayn ", ale v paštštině se "'ayn" nevyslovuje: ijtimȃ .
Původní slovní zásoba je ve srovnání s jinými íránskými jazyky archaická, níže uvedená tabulka tyto rozdíly ilustruje. [čtyři]
| Ruský překlad | perština | tádžický | Shugnan | Rushanského | Sarykolský | Wakhan | paštština | Osetský | Avestan |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| "syn" | pesær (پسر) | úředník | klade | puc | pɯts | putr | zo:j , zu:j (زوي) | furt | putra |
| "oheň" | ɒːtæʃ (اتش) | otash | joːts | yuc | vyčnívá | rɯχniɡ | wo:r , o:r (اور) | umění | atar |
| "voda" | ɒːb (اب) | o | klobouky | klobouky | klobouky | jupk | ubə , obə (ابه) | don | aiwyô , ap |
| "zápěstí" | dæst (دست) | dá | Rez | ost | ðɯst | ðast | lɑ:s (لاس) | dus | zasta |
| "jediný" | pɒː (پا) | na | lusk | pu:ð | peð | puð | pxa, pʂa (پښه) | špatný | ? |
| "zub" | dændɒːn (دندان) | dandon | ðinðʉn | Inion | brzy | ðɯnðɯk | ɣɑ:x, ɣɑ:ʂ (غاښ) | daydag | ? |
| "oko" | t͡ʃeʃm (چشم) | poháry | tsem | vačka | tsem | tʂəʐm | stərɡa (سترګه) | cæstae | chashman |
| "kůň" | æsb (اسب) | asp | voːrdʒ | vurdʒ | vurdʒ | jaʃ | ɑ:s (آس) | aefsæ | lázně |
| "mrak" | æbr (ابر) | abr | abri | abr | teplý | mur | ʊrijədz (اوريځ) | Aevragh | ? |
| "pšenice" | gændom (گندم) | gundum | ʒindam | ʒindam | ʒandam | ɣɯdim | ɣanəm (غانم) | mænæwæ | ? |
| "maso" | ɡuʃt (گوشت) | poryv | ɡuːxt | ɡuːxt | ɡɯxt | ɡuʂt | ɣwəxa, ɣwəʂa (غوښه) | fid | ? |
| "hodně" | besjɒːr (بسيار) | korálky | bisjór | ghak, fana | pɯr | təqi | ɖe:r, zijɑ:t (ډېر، زيات) | bewræ | paoiri , paoirîsh , pouru |
| "vysoký" | bolænd (بلند) | ovesná kaše | biland | biland | bɯland | bɯland | lwəɻ (لوړ) | bærzond | berezo , berezañt |
| "dlouhá cesta" | duːr (دور) | hloupý | ar | ar | ar | ir | ləre: , lərə (لره، لرې) | idard | dûra , dûrât |
| "dobrý" | xuːb (خوب) | rozbočovač | χub | Bashand | tʃardʒ | baf | xə, ʂə (ښه) | xwarz | vohu |
| "malý" | kuːtʃækʲ (كوچك)) | khurd | dzul | bucik | dzɯl | dzəqlai | ləɡ, ləʐ ((کوچینی )لږ) | minkhij | ? |
| "mluvit" | goftæn (گفت), guːy - (گوی) | guftan , gyi - | lʉvd | luvd | levd | xənak | wajəl (ويل) | dzorun | aoj- , mrû- , sangh- _ |
| "dělat" | kʲærdæn (كرد), kon- (کن) | kardan , kun - | tʃiːd | tʃigo | tʃeiɡ | tsərak | kawəl (کول) | kaenun | kar- _ |
| "vidět" | didæn (ديد), biːn- (بین) | didan , bin- _ | neví | wuːnt | hůlka | winɡ | li:dəl, wi:n- (ليدل، وینـ) | winun | dî - |
Linguogeografie
Geografické rozšíření
Jako národní jazyk v Afghánistánu se paštština mluví především na východě, jihu a jihozápadě země a také v samostatných enklávách na severu a západě. Podle různých odhadů je paštština mateřským jazykem 35–60 % obyvatel Afghánistánu. [5] [6] [7] [8] [9]
V Pákistánu je paštština regionálním jazykem, mluví jím přibližně 15,42 % obyvatel celého Pákistánu [10] [11] . Většina řečníků paštštiny je soustředěna v provincii Chajbar Paštúnchva a kmenové zóně a také v severním Balúčistánu . Kromě toho se paštštinou mluví v okresech Miyanwali a Attock v provincii Paňdžáb, stejně jako ve velkých diasporách v Karáčí a Hajdarábádu. [12] [13]
Paštunské komunity existují v Tádžikistánu, Džammú a Kašmíru, Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, severovýchodním Íránu (hlavně v provincii East Khorasan, poblíž afghánských hranic) a také v USA, Británii, Thajsku, Kanadě, Německu , Holandsko, Švédsko, Katar , Austrálie, Japonsko, Rusko, Nový Zéland, Kazachstán atd. [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20]
Dialekty
| Město | Výslovnost |
|---|---|
| Hostitel | Pācte |
| Wardak | Pacto |
| Bannu , Wana | Vložit |
| Kvéta | Pasto |
| Kandahár | Paʂto |
| Kábul | Paxto |
| Jamrud | Paxto |
| Péšávar | Puxto |
Existuje několik možností pro klasifikaci paštských dialektů. Obvykle se rozlišují čtyři regionální standardy (prestižní dialekty): Peshawar (severozápadní), Kábul (severovýchodní), Kandahár (jihovýchodní), Kwetti (jihozápadní).
Podle historických a kmenových kritérií se rozlišují karlánské dialekty (všechny "fonetické" centrální). Podle znaků konsonantismu se dělí jižní (západní) a severní (východní) větev: v první ʃ~ʂ a ʒ~ʐ a ve druhé x a g. Podle zvláštností vokalismu se rozlišují centrální (jižní) dialekty: v nich spisovná hláska ɑ odpovídá hlásce ɒ~o, ty se zase dělí na jižní (s ʃ a ʒ a přechody o>e, u>i), severní (s x a g, beze změn v o a u) a přechodné (s x a g jako v severních a přechody o>e, u>i jako v jižních).
Vzájemné porozumění mluvčím centrálního a „vnějšího“ dialektu je obtížné. Až 15 % všech mluvčích paštštiny mluví centrálními dialekty. Obývají provincie Paktia a Khost, severní a východní části provincie Paktika v Afghánistánu, stejně jako několik okresů provincií Nangrahar a Wardak. Na území Pákistánu jsou mluvčí jižních dialektů usazeni na rozsáhlém území, které zcela pokrývá agentury Kurram, Severní Waziristan, Jižní Waziristan a také část okresu Bannu [21] .
Většina mluvčích paštštiny mluví dialekty severní větve, ačkoli jižní dialekty zabírají geograficky větší oblast.
1. Jižní větev (nebo západní, jihozápadní, „měkké“ paštó)
- Kandahar Pashto (nebo jižní, jihozápadní)
- Quetti Pashto (nebo jihovýchodní)
- Sherani
- Marwati (Bettany)
- Vanetsi jazyk/dialekt (někdy není součástí dodávky)
2. Centrální dialekty (nebo jižní)
Jižní:- khattak
- Bannutsi
- Masudwola (Masidwola)
- Vazirvola
- Gurbazvol
- Tanya
- Zadrani
- hostitelé
- Afridi
- Bangashi-Turi-Zazi
- Hogyani
- Wardaki
3. Severní větev (nebo východní, severovýchodní, "tvrdé" podmáslí)
- Haroti
- Centrální Pashto (nebo severozápadní, Ghilzai, kábulský dialekt )
- Severní (nebo východní, dialekt Jalal-Abad)
- Yusufzai (nebo severovýchodní, dialekt Péšávaru )
Historie
Paštuni jsou často považováni za ty paktiyas ze spisů Herodota nebo lidi paktha z Rig Veda [22] . Dodnes není jasné, jak se vyvíjela dávná historie tohoto lidu, stejně jako historie jejich jazyka.
Verše 8. století Amir Krore [23] [24] jsou považovány za nejstarší příklady psané literatury v tomto jazyce , i když toto tvrzení je kontroverzní.
Ve středověku bylo jazykem afghánské šlechty dari neboli farsí-kabulština, mezi paštunskou elitou však vznikla řada uměleckých a historických děl, například Katastrální kniha šejka Mali z 15. století.
Od počátku XVIII století. všichni vládcové čeho byl pak Afghánistán (s výjimkou Khabibula Kalakani ) byl etničtí Paštúni a mluvili paštštinou jako druhým jazykem. Na dvoře se však používala perština (darí), zatímco paštština byla jazykem paštunských kmenů.
Proces popularizace paštštiny začal za Amanullaha Chána a získal status jakési státní ideologie [25] . Ve třicátých letech 20. století začalo fungovat hnutí za rozšíření používání paštštiny ve veřejném životě a státní kancelářské práci, což vedlo v roce 1932 k vytvoření Kábulské univerzity a v roce 1937 k povstání na akademii Pashto Tolyna. Navzdory těmto událostem však afghánská elita nadále pohlížela na dari jako na jazyk inteligence a jako na „symbol kulturního vzdělání“. V roce 1933 vydal Záhir Šáh dekret o studiu a používání dari a paštštiny úředníky a o tři roky později paštština oficiálně získala státní status s plnými právy k použití ve vládě a ve vzdělávání. Ve stejné době etnicky paštunská královská rodina a většina úředníků nadále mluvila dari. V důsledku těchto opatření získala paštština status národního jazyka a stala se symbolem afghánského národního hnutí. Oficiální status jazyka byl potvrzen v roce 1964 ústavním shromážděním země, spolu s tím byl afghánský perský jazyk přejmenován na dari. Do paštštiny byla přeložena i státní hymna.
V Pákistánu mají oficiální status angličtina a urdština . Regionálně má jazyk status v Khyber Paštunkhwa a severním Balúčistánu . V roce 1984 bylo získáno právo používat jazyk pro výuku na základních školách. Ve veřejných školách lokalizovaných v paštunských oblastech je nyní paštština vyučovacím jazykem v 1.–2. ročníku a také povinným předmětem do 5. ročníku, přičemž primárním vyučovacím jazykem zůstává urdština. Anglicky mluvící soukromé školy nevyučují paštštinu ani na primární úrovni. Podle některých výzkumníků zavedení urdštiny jako vyučovacího jazyka způsobilo úpadek mnoha domorodých jazyků Pákistánu, včetně paštštiny [26] .
Psaní
Pravděpodobně se kultura psaní Paštunů začíná rozvíjet od 16. století, ale přesná doba vzniku písma zůstává neznámá. Nejstarším datovaným dokumentem v paštštině je kniha Khairul-Bayan (خیرالبیان - „Dobrá zpráva“) od súfijského Bayezida Ansariho , která je datována 6. září 1651. Za pozdější padělky jsou dnes považovány dokumenty datované jako dříve do poloviny 20. století. Světská literatura v Paštštině vznikla na počátku 17. století, jejím největším představitelem je Khushal Khan Khattak . Je známo, že následovníci Khattak (bez ohledu na Bayazid Ansari) přizpůsobili perskou abecedu pro psaní paštštiny. Jsou považováni za zakladatele moderního paštského písma. Plně moderní pravopis se začal používat někde od poloviny 18. století. Nejstarší rukopis v moderním pravopisu je kopie divanu od Ahmada Shaha Abdaliho, nalezená v Péšávaru, pocházející z roku 1750. Načasování a okolnosti vzniku moderního pravopisu však zůstávají sporné. [27] [28] [29]
Na rozdíl od arabštiny a perštiny nezná paštština různé druhy písma [24] . V tisku se nejčastěji používá naskh a jako kurzíva se nejčastěji používá nastaliq (zejména v Pákistánu pro místní dialekty) a jeho zjednodušené varianty (tahriri atd.). V afghánských školách se od 1. do 6. ročníku vyučuje kaligrafie – „حسن خط“ („dobré písmo“ nebo „správné psaní“), která studentům poskytuje znalosti o základech kaligrafie podle rukopisu „naskh“ a „nastaliq“ .
Paštunská abeceda má některá písmena, která se nenacházejí v arabské a perské abecedě. Pro mozkové souhlásky byly přidány značky, vytvořené přidáním malého kruhu (nazývaného „ panḍak “, „ ğaṛwanday “ nebo „ skəṇay “) ke značce čisté souhlásky. Písmena ښ a ږ byla přidána, aby reprezentovala zvuky x/ś a g/ź. Kromě toho byla přidána písmena pro afrikaty ts a dz (staly se څ a ځ), stejně jako několik písmen založených na arabštině ي.
| ا ā, - /ɑ, ʔ/ |
b / b / |
p / p / |
, t / t̪ / |
ټ ṭ /ʈ/ |
s / s / |
ج j /d͡ʒ/ |
ځ ź /d͡z/ |
چ č /t͡ʃ/ |
څ c /t͡s/ |
ح h /h/ |
Î x /x/ |
| د d /d̪/ |
ډ ḍ /ɖ/ |
z / z / |
ﺭ r /r/ |
ړ ṛ /ɺ˞~ɻ/ |
z / z / |
ژ ž /ʒ/ |
ږ ǵ ( nebo ẓ̌) /ʐ, ʝ, ɡ/ |
س s /s/ |
ش š /ʃ/ |
ښ x̌ ( nebo ṣ̌) /ʂ, ç, x/ | |
| ص s /s/ |
z / z / |
ط t /t̪/ |
z / z / |
ع - /ʔ/ |
غ ğ / ɣ/ |
ف f /f/ |
ق q /q/ |
ک k /k/ |
ګ g /ɡ/ |
ل l /l/ | |
| م m /m/ |
ن n /n/ |
ڼ ṇ /ɳ/ |
و w, ū, o /w, u, o/ |
ه h, a, ə /h, a, ə/ |
ي y, ī /j, i/ |
ې e /e/ |
2 ay , y /ai, j/ |
ۍ əi /əi/ |
ئə i, y /əi, j/ |
Diakritika
Pashto používá následující samohlásky:
| Vokalizace | název | Výslovnost |
|---|---|---|
| َـ | zwar , fatha | [A] |
| ٙـ | zwarakəy | [ə] |
| ِـ | zer , kasra | [i] |
| ُـ | pes , zamma | [u] |
| ـٗ | pes , zamma | [Ó] |
| ْـ | sukan | absence samohlásky |
Jazyková charakteristika
Fonetika a fonologie
Samohlásky| Přední | Nenapětí přední | Střední | Nenapětí zadní | Zadní | ||
| Horní |
| |||||
| Nenapětí horní | ||||||
| Střední-horní | ||||||
| Střední | ||||||
| Středně nižší | ||||||
| Nenapětí dolní | ||||||
| Dolní | ||||||
Polohové a nářeční varianty hlásek jsou zvýrazněny tučně. Variace /ʌ~ə~ʊ/, /a~ɑ:/, /o:~ɤ:~ɵ:~e:/, /ɑ:~ɒ:~ɔ:~o:/, /u:~i : / (v prvním případě jsou uvedeny varianty od jižních dialektů k severním, ve zbytku - od vnějších po střední). Zvuky /ɛ:/ a /ɔ:/ jsou varianty dvojhlásek /ai/ a /aw/ v severovýchodních dialektech. V nepřízvučných slabikách je oslabena opozice samohlásek následujících řad: /u - o - ʊ/, /e - i - ɪ/, /a - (ə)/ [2] [30] .
Někteří badatelé vyčleňují samostatné zvuky /ʊ/ a /ɪ/ [31] , jiní je popisují jako krátké varianty /u:/ a /i:/ [30] [32] .
V paštštině je zvuk střední řady a středního stoupání (zvarakai, zaoblený šev ), označovaný v azbuce buď jako „ъ“ (ve většině sovětských publikací) nebo jako „ə“. V mnoha jiných jazycích (včetně ruštiny) je tento zvuk také přítomen, ale v paštštině má smysluplný význam. Je také podobné nepřízvučnému „o“ ve slově „hustle“ [33] [34] . Vyskytuje se především v přízvučné slabice [23] . V mnoha slovech se střídá s [30] .
Kromě toho existuje sedm dvojhlásek: /ay/, /əy/, /ɑ:w/, /aw/, /o:y/, /ɑ:y/, /u:y/. Nejsou to „pravé dvojhlásky “, lze je rozložit na samohlásky a souhlásky /y, w/ [30] .
Ve slovech vypůjčených z perštiny (darí) osobami, které mluví tímto jazykem, může být zachován původní vokalismus. V řeči Paštúnů, kteří nemluví persky, dochází k adaptaci samohlásek podle následujícího schématu [30] :
| perština - Dari | i | E | E | a(æ) | ɒː | Ó | Ó: | u: |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| paštština | i | E(:) | a/ə | ɑ: | o/u | u: | ||
| Labiální | zubní | Alveoly. | Cereb. | Postalveol. | Palatal. | Zadní jazyk. | Uvulární. | Glotální. | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| nosní | m poslouchat | n poslouchat | ɳ poslouchat | ( ŋ poslouchejte ) | |||||
| explozivní | p poslouchat b poslouchat | poslouchej poslouchej _ _ | ʈ poslouchat ɖ poslouchat | k poslouchat ɡ poslouchat ( kʷ poslouchat , ɡʷ poslouchat )
|
( q poslouchat ) | ( ʔ poslouchej ) | |||
| afrikátů | ( t͡s poslouchej d͡z poslouchej ) | t͡ʃ poslouchat d͡ʒ poslouchat | |||||||
| frikativy | ( f poslouchat ) | s poslouchat z poslouchat | ( ʂ poslouchej ʐ poslouchej ) | ʃ poslouchat ( ʒ poslouchat ) | ( ç poslouchat ʝ poslouchat ) | x poslouchat ɣ poslouchat ( xʷ poslouchat ɣʷ poslouchat )
|
h poslouchat | ||
| Přibližné | poslouchám _ | j poslouchat | w poslouchat | ||||||
| chvějící se sonanty | ɾ poslouchat ( r poslouchat ) | ɽ poslouchejte |
V závorkách jsou vypůjčené, nářeční a polohové hlásky. Hlásky /q, f/ nejsou charakteristické pro paštštinu, jsou obsaženy ve výpůjčkách a lze je v běžné mluvě nahradit /k, p/, resp. Zvuk n před mozkovým se vyslovuje jako /ɳ/ a před zpětným jazykem jako /ŋ/. Labializované /xʷ, ɣʷ, kʷ, ɡʷ/ lze vykreslit jako /xw, ɣw, kw, gw/, ale v pozicích před /u/, kde se pravidelně používají, nemusí být labializace označena.
V severních dialektech může být /h/ zvuk na začátku a konci slova (vedle samohlásky) vynechán a mezi samohláskami ve slově může být vyslovován jako /j/.
Zvuk /ɽ/ (zobrazovaný jako ړ) je mozkovou variantou zvuku [r], který je sluchem vnímán jako nezřetelný [rl]. Cerebrální /ɳ/ lze vyslovovat a psát jako /ɳɽ/.
To je široce věřil [24] , že paštština nebyla původně charakterizována cerebrálními (retroflexními) zvuky a ty, které se nacházejí dnes, jsou vypůjčeny z indických jazyků. Tuto domněnku lze vyvrátit následovně: v urdštině existují pouze tři mozkové souhlásky - ڑ , ڈ , ٹ (ʈ, ɖ, ɽ), v paštštině je kromě nich ještě samostatné ڼ (ɳ, v urdštině to je poziční) a často ښ a ږ (ʂ, ʐ) v dialektech. Také paštunský ړ (ɽ), urdský protějšek ڑ , se může objevit na začátku slova ( ړندون ɽandu: n „slepota“), což není v urdštině povoleno.
Nejběžnější shluky souhlásek jsou /t̪l/, /kl/, /bl/, /ɣl/, /lm/, /nm/, /lw/, /sw/, /br/, /t̪r/, /ɣr/, /pr /, /d̪r/, /wr/, /kɺ̢/, /mɺ̢/, /wɺ̢/ /xp/, /pʃ/, /pʂ/, /xr/, /zb/, /ʒb/, /d͡zm/ , / md͡z/, /t͡sk/, /sk/, /sp/, /ʃp/, /ʂk/, /xk/, /ʃk/, /kʃ/, /kx/, /kʂ/, /ml/, / gm/ , /ʐm/ atd.
Ve slovech vypůjčených z angličtiny se zvuky /d,t/ vyslovují jako mozkové a označují se ډ a ټ.
Morfologie
Pashto má několik tříd zájmen (osobní, přivlastňovací, ukazovací, relativní atd.). Většina z nich je odmítnuta ve dvou případech (přímý a nepřímý) a liší se také počtem. Některá zájmena se liší podle pohlaví.
Paštština má složitý a rozvětvený slovesný systém. Příčestí, příslovce a slovesná podstatná jména (podstatná jména) jsou tradičně zařazována do tohoto systému podle vzoru arabské gramatiky. Slovesný kmen v paštštině je infinitiv, který vždy končí na ـٙل -əl, a je také slovesným podstatným jménem (stejný jev lze vidět v perštině a urdštině) a podle toho se skloňuje. Konjugace přechodných a nepřechodných sloves má určité rozdíly, ale existují nepřechodná slovesa (asi 40), která se konjugují podle typu přechodníku. Existuje také sedm nepravidelných sloves s vlastními speciálními tvary. V paštštině existují dva gramatické časy: přítomný-budoucí (rozdělený na přítomnost a budoucnost) a minulý (rozdělený na minulou jednoduchou, minulou (dokonalou) a dlouhou minulost (plus-dokonalou)). Také slovesa mohou tvořit pasivní tvary. Pashto rozlišuje čtyři způsoby: indikativní, presumptivní, podmíněně-žádoucí, imperativní, stejně jako zvláštní potenciální tvar slovesa.
Podstatná jména a přídavná jména nemají v paštštině jasné rozdíly, takže je lze spojit do jednoho slovního druhu. Jméno může fungovat jako kterýkoli člen věty. Jména v paštštině mají tři pády (čtyři podle jiné klasifikace), dvě gramatická čísla (jednotné a množné číslo) a dva rody (mužský a ženský). Pro paštunské pády existují dva klasifikační systémy: třípadový (přímý - nepřímý - vokativ) a čtyřpádový (přímý - nepřímý I - nepřímý II - vokativ). Existuje několik výjimek z pravidla skloňování. Některé číslice jsou ve dvou případech také skloněné.
Vztah slov ve větě je vyjádřen částicemi, které zahrnují spojky, předložky a postpozice atd. V tomto ohledu se paštština od perštiny liší přítomností postpozic (v perštině existuje pouze jedna částice, někdy nazývaná postpozice - را ra), a také z Urdu, ve kterém nejsou vůbec žádné návrhy.
Textové ukázky
Výňatek z Kalama Rahman Baba :
زه رحمان په خپله ګرم يم چې مين يمه
چې دا نور ټوپن مې بولي ګرم په څه
Zə Rahmɑn pə xpəla gram jam t͡ʃe majan jama
t͡ʃe d̪ɑ nor ʈopan me boli gram pə t͡sə
"Já, Rahman, si vyčítám, že jsem zamilovaný,
proč mě z toho obviňuje zbytek světa?"
Přísloví ( matal ):
اوبه په ډانګ نه بېليږي
Obə pə ḍāng na belegī
„Vodu nelze ohradit“ (to, co by z přirozených důvodů mělo být pohromadě, nelze oddělit).
Historie učení v Rusku
V císařském Rusku se paštština začala poprvé studovat v roce 1855, kdy bylo z nejvyššího řádu akademikovi historie a literatury asijských národů B. A. Dornovi povoleno vyučovat paštština na Petrohradské univerzitě. Akademik Dorn znal pouze teoretické základy paštštiny v jejich obecném chápání ve vztahu k systému východoíránských jazyků, ale paštštinu téměř neovládal. V roce 1856 se jeho přednášek zúčastnilo několik studentů Fakulty orientálních jazyků Petrohradské univerzity. Není známo, zda výuka probíhala i v následujících letech, stejně jako jak byla výuka samotná organizována. V roce 1911 bylo na Taškentské důstojnické škole orientálních jazyků v sídle Turkestánského vojenského okruhu organizováno studium paštštiny podle zvláštního programu. Učitelem paštského jazykového kurzu byl absolvent školy štábní kapitán V. V. Losev, který se tomuto jazyku věnoval v období jazykové přípravy v Indii (1905-1906). Losev také připravil první gramatiku paštštiny – „Gramatiku afghánského jazyka (paštština)“. Taškent, dobře. 1910 .
Viz také
Poznámky
- ↑ Také v ruštině se používají názvy paštó, afghánský jazyk (častěji), paštu, pakhto, patkhani (velmi vzácně).
- ↑ Viz tabulka dialektů v článku.
- ↑ Jazykový atlas UNESCO
- ↑ 1 2 Hallberg, Daniel G. 1992. Pashto, Waneci, Ormuri. Sociolingvistický průzkum severního Pákistánu, 4.
- ↑ Comrie, Bernard. Hlavní světové jazyky. Oxford University Press, 1990
- ↑ Gawarjon (高尔锵/Gāo Ěrqiāng). Nástin tádžického jazyka (Tǎjíkèyǔ Jiǎnzhì). — Peking: Nationalities Publishing House, 1985.
- ↑ Pashto jazyk . Encyklopedie Britannica. Získáno 7. prosince 2010. Archivováno z originálu 15. srpna 2010.
- ↑ Jazyky: Afghánistán (downlink) . Ústřední zpravodajská služba . Světová kniha faktů. Získáno 18. září 2010. Archivováno z originálu 15. října 2013.
- ↑ Brown, Keith; Sarah Ogilvie. Stručná encyklopedie jazyků světa (angličtina) . - Elsevie, 2009. - S. 845. - ISBN 0-08-087774-5 . . — « Paštština, kterou se mluví hlavně jižně od pohoří Hindúkuš, je údajně mateřským jazykem 60 % afghánské populace. ".
- ↑ Pashto (downlink) . Mezinárodní institut UCLA: Centrum pro světové jazyky . Kalifornská univerzita, Los Angeles . Datum přístupu: 10. prosince 2010. Archivováno z originálu 3. ledna 2009.
- ↑ AFGHANISTAN v. jazyky . Ch. M. Kieffer . Encyklopedie Iranica. - A. Úřední jazyky. Paṧtō (1) je rodným jazykem 50 až 55 procent Afghánců... ». Datum přístupu: 10. října 2010. Archivováno z originálu 21. ledna 2012.
- ↑ Vláda Pákistánu: Populace podle mateřského jazyka Archivováno z originálu 17. února 2006.
- ↑ سرائیکی ساؙی قومی زبان ہے : Jazyky Pákistánu . Získáno 13. září 2014. Archivováno z originálu 3. listopadu 2014.
- ↑ Sharmeen Obaid-Chinoy. Neviditelný nepřítel Karáčí . PBS (17. července 2009). Získáno 24. srpna 2010. Archivováno z originálu dne 20. září 2019.
- ↑ Ve městě etnických třenic více trosek . Národní (24. srpna 2009). Získáno 24. srpna 2010. Archivováno z originálu 25. srpna 2011.
- ↑ paštština, jižní . Mezinárodní S.I.L. Ethnolog: Languages of the World, 14. vydání (2000). Datum přístupu: 18. září 2010. Archivováno z originálu 26. června 2008.
- ↑ Walter R Lawrence, Imperial Gazetteer of India. Provinční řada , str. 36-37, odkaz archivován 18. listopadu 2014 na Wayback Machine
- ↑ Studie Pathanských komunit ve čtyřech státech Indie . Khyber.org. Získáno 7. června 2009. Archivováno z originálu 11. května 2009.
- ↑ Fonematický inventář paštštiny (PDF). CRULP. Získáno 7. června 2007. Archivováno z originálu dne 23. července 2007.
- ↑ Jazyky Spojených arabských emirátů . Mezinárodní S.I.L. Etnolog: Jazyky světa. Datum přístupu: 27. září 2010. Archivováno z originálu 31. ledna 2013.
- ↑ Jazyky Íránu (nedostupný odkaz) . Mezinárodní S.I.L. Etnolog: Jazyky světa. Získáno 27. září 2010. Archivováno z originálu 4. února 2012.
- ↑ Jazyky Spojeného království . Mezinárodní S.I.L. Etnolog: Jazyky světa. Datum přístupu: 27. září 2010. Archivováno z originálu 13. února 2013.
- ↑ Satsaev E. B. FONETICKÉ RYSY JIŽNÍCH DIALEKTŮ AFGHÁNSKÉHO JAZYKA
- ↑ Přeložil George Rawlinson. The History of Herodotus Chapter 7 (anglicky) (odkaz není dostupný) . Soubory historie. 440 př . n. l . (3. listopadu 2013). Datum přístupu: 8. března 2014. Archivováno z originálu 1. února 2012.
- ↑ 1 2 Dvorjankov N. A. Paštština. - Moskva: "Východní literatura", rok není uveden.
- ↑ 1 2 3 Bertels E. E. Struktura paštštiny. - Leningrad: Leningradský výzkumný ústav lingvistiky, 1937.
- ↑ Tariq Rahman. Pashto Language & Identity Formation v Pákistánu. Současná jižní Asie, červenec 1995, sv. 4, vydání 2, str. 151-20.
- ↑ Septfonds, D. 2006. Paštština. In: Stručná encyklopedie jazyků světa. 845-848. Keith Brown / Sarah Ogilvie (eds.). Elsevier, Oxford: 2009.
- ↑ David Neil MacKenzie: Vývoj paštského písma. In: Shirin Akiner, Nicholas Sims-Williams (Hrsg.): Jazyky a písma Střední Asie. School of Oriental and African Studies, University of London, London 1997, S. 140.
- ↑ David Neil MacKenzie: Vývoj paštského písma. In: Shirin Akiner, Nicholas Sims-Williams (Hrsg.): Jazyky a písma Střední Asie. School of Oriental and African Studies, University of London, London 1997, S. 138 ff.
- ↑ Annemarie Schimmel: Říše velkých Mughalů. Historie, umění a kultura. Přeložila Corinne Atwood. Reaktion Books, Londýn 2004, ISBN 1-86189-185-7 , S. 250 f.
- ↑ 1 2 3 4 5 Grunberg A. L. Esej o gramatice afghánského jazyka (pašto).
- ↑ Tegey, Habibullah; Robson, Barbara. Referenční gramatika paštštiny.
- ↑ Anna B. David. Popisná gramatika paštštiny a jejích dialektů (anglicky) . - De Gruyter Mouton , 2014. - ISBN 978-1-61451-303-2 .
- ↑ Lebedev K. A. Afghánistán: jazyk, literatura, etnografie. - Moskva: "Mravenec", 2003.
- ↑ Jacevič L. S., Ostapenko V. B. Učebnice paštštiny. Moskva, Ant Guide, 2001
Literatura
- Mseriants L. Z. Článek ve sbírce vědeckého sdružení „Afghánistán“. - M. 1924 .
- Raverty HG Slovník Pushto nebo afghánského jazyka. 1867 _
- Raverty HG Pushto Manual. - L. 1880 .
- Geiger W. Die Sprache der Afghanen, Grundriss d. Íránská filologie. B. II. — Štrasburku. 1895 - 1904 (s podrobnou bibliografií).
- Článek vychází z materiálů Literární encyklopedie 1929-1939 .
- N. A. Dvorjankov . Paštština.
- K. A. Lebeděv. Afghánistán: jazyk, literatura, etnografie. - M. 2003.
- M. G. Aslanov. Pashto-ruský slovník. - M. 1985.
Odkazy
- Zdarma Online Pashto slovníky.
- Dvorjankov N.A. jazyk paštština. -M.: Vost. lit., 1960. - 99 s. - (Jazyky cizího východu a Afriky). -1400 výtisků.
- Gramatika paštštiny od K. A. Lebedeva
- Afghánsko-ruský slovník M. G. Aslanové. Vyrobeno na základě západní slovní zásoby se zahrnutím prvků východních.
 Slovníky a encyklopedie |
|
|---|---|
| V bibliografických katalozích |
|
| Jazyky Pákistánu | |
|---|---|
| Urdu | |
| pandžábština |
|
| paštština | |
| Sindhi |
|
| Balochi |
|
| Jiné jazyky | |