| Státní hymna Běloruské republiky | |
|---|---|
| běloruský Dzyarzhauny hymna Běloruské republiky | |
| Textař |
M. N. Klimkovich , 1955 V. I. Karizna , 2002 |
| Skladatel | Nestor Sokolovský , 1944 |
| Země | Bělorusko |
| Země | |
| Schválený |
24. září 1955 (hudba) 2. července 2002 (texty písní) |
|
vokální verze |
|
Státní hymna Běloruské republiky „My, Bělorusové“ ( běloruská hymna Dzyarzhanny Běloruské republiky „My, Bělorusové“ ) je spolu s erbem a vlajkou jedním z oficiálních symbolů Běloruska . Hudbu napsal Nestor Sokolovský , v roce 1955, po smrti autora, byla schválena jako hymna Běloruské SSR . Autorem textu hymny sovětského Běloruska byl Mikhas Klimkovich . V roce 2002 Klimkovičův text revidoval Vladimir Karizna s přihlédnutím k novým skutečnostem.
Bělorusko je jedním ze tří bývalých sovětských států, spolu s Tádžikistánem ( Hymna Tádžikistánu ) a Uzbekistánem ( Hymna Uzbekistánu ), které používají hudbu své sovětské hymny pro moderní hymnu. Zbytek bývalých sovětských republik přijal jiné melodie jako hudbu pro svou novou hymnu (včetně Ruska , které používá melodii sovětské hymny pro svou hymnu od prosince 2000 ).
Od roku 1994 [1] [a] až do roku 2002 se hymna „My, Bělorusové“ zpívala při oficiálních ceremoniích beze slov. V roce 2002 text M. Klimkoviče revidoval V. Karizna a přijal jej jako státní hymnu Běloruské republiky.
Slova M. Klimkovich, V. Karizna
Hudba N. Sokolovského
| Text v běloruštině
My, Bělorusové, jsme mírumilovní lidé, |
Lyrický překlad do ruštiny
My, Bělorusové, jsme mírumilovní lidé, |
| Vocalise (2002) | |
| Zaznamenáno ve vládě Běloruska | |
| Nápověda k přehrávání | |
| Instrumentální výkon | |
| Natočeno americkým námořnictvem v roce 2000 | |
| Nápověda k přehrávání | |
Úprava pro zpěv a klavír, list 1
Aranžmá pro zpěv a klavír. list 2
Orchestrální partitura, list 1
Orchestrální partitura, list 2
Mezi běloruskými národními demokraty ve dvacátých letech minulého století byla distribuována hymna, která se později stala známou jako „národní demokraté“ . Na vrcholu represí byla hymna prohlášena za nepřátelskou vůči sovětskému státu.
Výňatky z rozkazu č. 108 ze dne 3. listopadu 1939 (návrh) Zač. Hlavní ředitelství pro literaturu a vydavatelství (Glavlit BSSR):
„ Osmého března. Sbírka (v hebrejštině). Sestavil J. Rubenchik. — Belgiz. — Minsk. - 1926. Sbírka má rubriku "Nová doba - Nové písně". Na prvním místě v této sekci je národní demo běloruská "hymna", druhé - "Internationale". Do stejné sekce patří i bulvární píseň „Bricks“ (str. 52). Pro sestavovatele jsou proletářská mezinárodní hymna, „hymna“ národní demokracie a bulvární píseň politicky ekvivalentní. Na straně 63 - idealizace Trockého... Pionýrské písně . Sestavil a upravil literární skupina Junger Arbeiter. — Belgiz. - 1927. Na prvním místě ve sbírce je národní demokrat "Běloruská hymna" .... Začátek Glavlita z BSSR Frolov“ [2] .
Oficiální hymna byla poprvé představena porotě v roce 1944. Trvalo však 11 let, než byl oficiálně přijat [3] . Hymna zazněla poprvé 24. února 1955.
Slova M. Klimkoviče
Hudba N. Sokolovského
| Oficiální verze
My, Bělorusové, s bratrem |
Meziřádkový překlad
My, Bělorusové, s bratrským Ruskem, |
Jako hymnu Běloruské lidové republiky , vyhlášené 25. března 1918 a zaniklé v prosinci 1918, používaly politické organizace běloruské emigrace pochod „Půjdeme ven v shchylny radami“ (z běloruštiny – „Půjdeme v hustých řadách"), také známý jako "Vajatski pochod" (z běloruštiny - "Vojenský pochod"). Pochod byl přijat jako hymna v roce 1920 [4] . V době psaní tohoto článku již republika de facto zanikla a vedení BNR již bylo v exilu.
V roce 1991, poté, co Bělorusko získalo nezávislost, byly předloženy návrhy, aby se „Vojenský pochod“ stal hymnou Běloruska , spolu s obnovením erbu Chase a bílo-červeno-bílé vlajky jako státních symbolů [5] . Oginského polonéza [6] byla zároveň považována za alternativní verzi hymny .
| Text
Půjdeme ven ve škole radami |
Meziřádkový překlad
Vyjdeme v hustých řadách |
| Evropské země : Hymny | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti | |
| Neuznané a částečně uznané státy |
|
| 1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. | |
| Bělorusko v tématech | |
|---|---|
| Příběh | |
| Symboly | |
| Politika | |
| Ozbrojené síly | |
| Zeměpis |
|
| Osady | |
| Společnost | |
| Ekonomika |
|
| Spojení |
|
| kultura | |
| |