Dennitsa

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 24. června 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Dennitsa
běloruský Bulharský blesk
. Zornik
polský. Jutrzenka
Srb. Danica
Serbohorv. Danica
Ukrajinka. Dennitsa
Czech. Krasopani
chorvatský. Danica
vyrobila. Doenica

Denní světlo je jasnější než nejjasnější hvězdy
personifikovaný obraz jitřenky u Slovanů
Mytologie slovanský
Výklad jména "zvěstovat příchod dne"
Podlaha ženský
Související postavy Svítání
Související pojmy planeta Venuše
V jiných kulturách Řím. Lucifer ,
Řek Fosfor ,
německy-Scand. Aurvandil

Dennitsa - ve slovanské mytologii personifikovaný obraz jitřenky , ohlašující začátek dne (nebo poledne [1] , ráno [2] svítání ). Je to dnes již zastaralý název pro poslední „jitřenku“ slábnoucí na obloze [3] [4] , planetu Venuši [5] .

Obdobou Dennitsy ve starověké řecké mytologii  je Phosphorus [6] , v římské mytologii Lucifer  [ 7] .

Další názvy

Denitsa, Zoryanitsa , Ráno [8] , Svetlussa [3] , někdy - Chigir-star [9] ; běloruský Zarnіtsa, Zarnіtsa [10] ; bulharský Zornik, Sabalskata hvězda ; Srb. Danitsa , Zorњacha , Volaritsa, Volarka, Voloranka [11] ; polština Jutrzenka , Morav .  Krasopani [12] .

Etymologie

Dennitsa

Slovo je vypůjčeno ze staroslověnštiny . St.-sl. dnya se tvoří z přídavného jména dnnii „denní“ pomocí suf. -itsa [13] .

Zorjanica

Slovo pochází z „úsvitu“. Pravděpodobně umění.  zorѩ ( Pra-Slav . *zor'a ), a dnya ( Pra-Slav . *dіnіnica < *dіnь ) znamenaly „úsvit“ i „hvězdu“ [2] . St ukrajinština svítání, svítání - "hvězda, svítání"; bulharský zora - "jitřenka, ranní svítání" [14] .

Chigir-star

Ve starověkých ruských památkách se tímto jménem nazývají Venuše i kometa s ohonem. Existuje několik verzí původu jména. Možná je lexém přejatý z jiných hebr. ‏ Zohar ‏‎ (Zigr) je jméno Venuše [15] , srov. jména Venuše v polských a slovinských dialektech: żydowska gwiazda, židovska zvezda . Yu.A. Karpenko se domnívá, že původním zdrojem bylo arabské jméno Venuše – Zuhra , tedy „brilantní“ [16] . Zároveň se v ruských dialektech vyskytuje slovo chiga , což znamená „volání ovce“ (onomatopoeia), a proto je jedním ze jmen ovce chigara .

pastýř

N. Ivashina poznamenává název "pastýřská hvězda": v.-lugs. wowčerska hwězda , bulharština ovcharská hvězda, shiligarská hvězda (od shile "beran"), srb. ovčák , slovinský ovcarica . Turkické národy nazývají Venuši také „pastýřskou hvězdou“, protože pastýři svým vzhledem vyhánějí dobytek na pastvu [17] .

Volaritsa

Srbská „volská“ jména Volaritsa, Volarka, Voloranka jsou spojena s ranní pastvou volů k orání půdy [18] .

V mytologii

Ve slovanské mytologii vystupuje Dennitsa jako matka, dcera nebo sestra slunce, milovaná měsíce, kvůli kterému na ni slunce žárlí (motiv „nebeské svatby“, který je charakteristický i pro baltskou mytologii, srov. Aushra ) [1] . V srbských lidových písních je uváděna jako sestra slunce nebo měsíce, někdy jako dcera slunce, Kralevich Marko nazývá Dennitsu jmenovanou sestrou [19] . V jedné srbské pohádce je slunce znázorněno jako krásný mladý muž, který sedí na trůnu a poblíž něj stojí dvě podmanivé panny: Jitro a Nešpory [8] .

Dennitsa předpovídá východ slunce, vede slunce k obloze a taje v jeho jasných paprscích. Ráno Dennitsa září nejjasněji ze všech, pomáhá Měsíci [20] .

... A ze sekaček podél Tábora duše mrtvých - z hvězd jasnějších než jasných, střežících dráhy slunce, vedly Dennitsu k východu slunce

- Remizov A. M. K moři-oceánu [21]

Rusové znali znaky spojené s Dennitsou neboli Chigir-star:

Pokud je někdo laskavý a rozumí narození měsíce, vidí a zná kruh této hvězdy Chigir. Pokud někdo jde, nebo někam jde nebo se usadí, podívejte se, na které straně je ta hvězda: pokud je proti ní a vy proti ní nikam nepůjdete. Ve dnech 1, 11 a 21 stojí Chigir na východě a ty nepostavíš chrám, neobnažíš hlavu na dvoře. Ve dnech 2, 12, 22 stojí Chigir mezi východem a polednem a vy a vaše žena nespíte; to, co se narodí jinak, bude kudrnaté a neplodné. Ve dnech 3, 13, 23 stojí Chigir v poledne a vy v těch dnech v poledne neplavete, nechoďte do vany: půjdete spěchat, nebo tam bude rozruch .

- Příběhy ruského lidu , shromážděné Ivanem Petrovičem Sacharovem

V Bibli

V církevněslovanském a synodálním překladu Bible ( Iz.  14:12 ) se slovo „denní světlo“ jako synonymum pro jitřní hvězdu vyskytuje pouze jednou a vztahuje se na babylonského krále , aby ukázal jeho sláva a zář, podobná záři jitřní hvězdy. V biblickém textu prorok Izaiáš (VII století př. n. l.) volá: „ Jak jsi spadl z nebe, jitřenka , synu úsvitu, rozbil jsi se na zem a pošlapal národy . Avšak raně křesťanský tlumočník Tertullianus (3. století) a někteří další věřili, že tato fráze odkazuje na Satanův pád z nebe [22] .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Ivanov, Toporov, 1990 , s. 182.
  2. ↑ 1 2 Trefilová, 1990 , str. 242.
  3. ↑ 1 2 Shaparova, 2001 , str. 256.
  4. ↑ Slovník ruského jazyka, 1973 , s. 214.
  5. ↑ Lucifer archivován 7. ledna 2015 na Wayback Machine // TSB. - 1969-1978
  6. ↑ Lucifer archivován 7. ledna 2015 na Wayback Machine // Encyklopedie mytologie
  7. ↑ Phosphorus Archived 7. ledna 2015 na Wayback Machine // Velký encyklopedický slovník
  8. ↑ 1 2 Brockhaus a Efron, 1890-1907 .
  9. ↑ Vasin A. „Z lůna před světlem, vaši příbuzní“ Ž. 109, 3: hellel, shahar nebo mishhar? Archivováno 14. prosince 2019 na Wayback Machine
  10. ↑ Sanko, 2004 , str. 183.
  11. ↑ Karpenko Yu.A. Jména hvězdné oblohy - M .: Nauka, 1981. - 184 s. - str. 79
  12. ↑ Jozef Ignacy Kraszewski Sztuka u Slowian
  13. ↑ Dennitsa // Etymologický slovník ruského jazyka / Pod vedením. a ed. N. M. Šansky . - M . : Nakladatelství Moskevské univerzity, 1973. - T. I, no. 5.: D, E, J. - S. 71. - 304 s.
  14. ↑ Slovník ruského jazyka, 1975 , s. 60.
  15. ↑ Svyatsky D. O. Eseje o historii astronomie ve starověkém Rusku. Část II. // Historický a astronomický výzkum. Problém. VIII. - M., 1962. - S. 38.
  16. ↑ Karpenko Yu. A. Jména hvězdné oblohy - M., 1981 - S. 80.
  17. ↑ Ivashina N. Vlastní a cizí ve slovanské lidové astronomii Archivní kopie ze dne 2. listopadu 2018 na Wayback Machine // Jazykový kontakt: So. vědecký Umění. / běloruský. Stát un-t. - Minsk: RIVSH, 2015. - S. 43
  18. ↑ Karpenko Yu.A. Jména hvězdné oblohy - M .: Nauka, 1981. - 184 s. - str. 79
  19. ↑ Kulish, Petrovi, Panteli, 1970 , str. 113.
  20. ↑ Dennitsa Archived 9. ledna 2015 na Wayback Machine // Slovanská mytologie. Referenční slovník / Comp. L. Vagurina
  21. ↑ Dennitsa // Encyklopedie mytologie .
  22. ↑ Dennitsa // Biblická encyklopedie Archimandrita Nicephora . - M. , 1891-1892.

Literatura

Doporučená četba