Origenisté nebo Origenové nebo Origenii ( starořecky ὠριγενιανοί ; lat. origeniani ; staroslověnští Origeniꙗne ) jsou heretici, o nichž se zmiňuje Epiphanius v Panarionu mezi 80 herezemi a Jan z Damašku v knize oba „O hereze v Brisii“ autorů toto je 63 hereze. Origenisty popisuje Augustine v De Haeresibus ad Quodvultdeum Liber Unus a nejmenovaný autor traktátu Praedestinatus ( lat . Praedestinatus ); pro oba autory je to 42 hereze. Philastrius se ve své knize Liber de Haeresibus o origenistech nezmiňuje . Informace od nejstaršího autora, který psal o origenistech, Epiphania z Kypru, jsou velmi vzácné. Epiphanius rozlišuje tyto heretiky a nazývá je prvními od druhých origenistů - stoupenců učení Origena . Původ samotných origenistů je nejasný; Epiphanius jmenuje Řím a Afriku. Na počest koho byli tito kacíři pojmenováni, není jasné. Epiphanius z Kypru uvádí, že origenisté neexistovali všude. Jejich učení bylo podobné učení gnostických Epifanů . Origenisté přijali různé knihy Nového a Starého zákona , stejně jako některé ty apokryfy , zejména takzvané Skutky Ondřeje. Charakteristickým rysem origenistů byla doktrína odmítání manželství a byli zapojeni do zhýralosti, aniž by znali hranice smyslnosti. Někteří origenisté vypadají jako mniši, zatímco ženy, které s nimi žijí, vypadají jako jeptišky. Aby origenisté nerodili děti, chovali se jako Onan , praktikovali přerušení koitu . Isidor ze Sevilly v osmém díle knihy „ Etymologies “ (počátek 7. století) píše pouze o druhých origenistech a první nic neříká.
| Gnosticismus | ||
|---|---|---|
| Starověcí gnostici | ||
| Raný gnosticismus | ||
| Perský gnosticismus | ||
| Středověký gnosticismus | ||
| Moderní gnosticismus | ||
| Gnostické texty |
| |
| Gnostická evangelia | ||
| Klíčové myšlenky | ||
| Související články |
| |