Mk 13 (Mark 13) je americký odpalovač řízených střel . Byl používán na lodích amerického námořnictva jiných zemí k odpalování raket "Tartar" , "Standard" SM-1 , "Harpoon" .
V současné době vyřazeno a nahrazeno jako standardní odpalovací zařízení amerického námořnictva vertikálním odpalovacím zařízením Mk 41 .
Odpalovací zařízení Mk 13 se skládá ze tří hlavních modulů: zásobníku střel pro 40 střel v podpalubním prostoru, odpalovacích ovladačů a odpalovacího zařízení typu s naváděným paprskem s jedním vodítkem. Vyznačuje se kompaktností, krátkou reakční dobou. Poskytuje samočinné testování a odstraňování problémů [1] .
Sklad se skládal ze dvou soustředných válcových kazet s vertikálně umístěnými střelami. Vnější válec pojal 24 střel, vnitřní 16. Vyráběla se lehká verze odpalovacího zařízení s označením Mk 22 , která měla pouze jeden válec na 16 střel [1] .
Celkem bylo vyrobeno více než 100 odpalovacích zařízení Mk ve 13 modifikacích Mod 0-7 pro americké námořnictvo a 14 flotil dalších zemí. Modifikace Mod 0-3 byly určeny pro odpalování střel Tartar , modifikace Mod 4-7 byly určeny pro odpalování standardních střel SM-1 a protilodních střel Harpoon [ 1] .
FFG-57 Reuben James
Start rakety SM-1 z fregaty FFG-12 "George Philip"
Ve shodě s americkými výrazy „one-beam“ a „one-armed“ ( angl. one-arm ) se odpalovacímu zařízení Mk 13 v námořním žargonu říkalo „one-armed bandit“ ( angl. one-arm bandit , obyčejný americký název pro hrací automat).
US Navy v poválečném období (1946-1991) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|