Seznam děl Vladimíra Vysockého

Seznam obsahuje básně , písně , prózu, scénáře a náčrty scénářů od Vladimira Vysockého , stejně jako věnování, epigramy, čísla scének [ . Seznam obsahuje všechny známé autorovy názvy děl, autorovy varianty první řady děl a také některé názvy a první řady, které byly založeny díky raným publikacím. Seznam byl založen na dílech Andreje Krylova , Sergeje Žilcova, Alexandra Petrakova, Pavla Fokina, Vladimira Novikova . Pro účely sestavení tohoto seznamu byly zohledněny rukopisy a zvukové záznamy vzniklé za života básníka za jeho účasti. Případy celoživotního spoluautorství Vysockého se skladateli a autory textů se promítají do komentářů. Seznam nezahrnuje dopisy, básníkovy deníky, zjevně nedokončená díla a skici, které nejsou zahrnuty ve sbírkách připravených Andrejem Krylovem [comm. 1] . Seznam obsahuje díla, jejichž autorství je sporné citované ve výše uvedených dílech.

O zásadách sestavování seznamu

Zkoušel jste psát prózu?

Zkoušel jsem a zkouším. Myslím, že je příliš brzy na jeho vydání; zejména proto, že nemůžete přijít s kytarou a zazpívat ji. A s poezií mi to tiskově moc nejde.

Vladimír Vysockij svá díla k vydání nepřipravoval, ojedinělé známé případy jeho přípravy básní či prózy k vydání většinou nepřinesly výsledky. Hlavním zdrojem pro vydavatele a badatele jsou proto jeho rukopisy a fonogramy autorova vystoupení (veřejného nebo pro úzký okruh). Nepřístupnost mnoha Vysockého rukopisů, neúspěšné přepisy fonogramů, porušení chronologie jejich studia vedlo k četným publikacím jak v SSSR , tak v zahraničí s chybami a nepřesnostmi [4] [5] .

Různé textologické přístupy

Vytvoření kompletního seznamu děl Vladimíra Vysockého ztěžuje problém nepřístupnosti (na příkaz vdovy po básníkovi Mariny Vlady ) většiny rukopisů uložených v RGALI [6] [7] . Při studiu tvůrčího dědictví Vladimíra Vysockého se vytvořily dva zásadně odlišné textové přístupy. První vychází ze studia básníkových rukopisů a publikací děl založených na známých autografech [comm. 2] . Další metodu analýzy vyvinul Andrey Krylov , který studoval nejen Vysockého rukopisy, ale také fonogramy [12] . Podle jeho názoru se Vysockij snažil o neustálé zdokonalování svých písňových děl a jeho tvorba byla rozdělena do dvou hlavních etap. Pouze první z nich skončil napsáním ručně psaného textu. Vzhledem k tomu, že Vysockij při tvorbě svých děl počítal s posluchačem, nikoli se čtenářem svých děl, má většina jeho autogramů autokomunikační povahu, to znamená, že jsou určeny pro vlastní potřebu autora. Často jim chybí interpunkční znaménka (nebo jsou nadbytečná), rukopisy oplývají vlastními konvencemi, sloky se v nich v autorově vidění řadí. Časté jsou případy zápisu „options to options“ [13] [14] .

Od chvíle, kdy se z textu stala píseň, začala druhá etapa. Od představení k představení, včetně minikoncertů před přáteli a příbuznými, mohl básník provádět změny v textu díla. Pozdní změny textu na papíře často nebyly zaznamenány. Pokud Vysockij ve svých písních měnil slova nebo sloky, pak se obvykle nevrátil ke staré verzi. Básník mohl dílo představit publiku různými způsoby - hudebně nebo interpretačně - ale častěji - v poslední textové verzi [15] . Porovnání různých verzí v chronologickém pořadí a analýza změn, ke kterým v nich došlo, ukazuje, ke které verzi autor nakonec dospěl, a umožňuje s tímto přístupem určit „stabilní vydání“, které je třeba považovat za hlavní, „kanonický“ text [16] . Andrey Krylov ve své edici zaznamenal v textech „nesprávnou, hovorovou výslovnost jednotlivých slov a výrazů, další prvky ústní řeči vnesené autorem do předváděných písní pro posílení řečových vlastností postav“. Dvousvazková kniha sestavená podle tohoto principu prošla od roku 1990 více než sedmnácti vydáními a je považována za hlavní a nejsměrodatnější zdroj [17] .

Alexander Petrakov se při sestavování svého "Katalogu písní a básní V. Vysockého" řídil pouze fonogramy básníkova domácího a veřejného vystoupení, při představení fixoval všechny varianty prvních řádků a autorské názvy děl [18] , aniž by z nich vyčleňoval „stabilní, nenáhodné tituly“, jak to realizuje Krylov [19] .

Data napsání a tituly autorů

Vladimir Vysockij velmi zřídka datoval své rukopisy, takže badatelé jeho práce nepřímým způsobem stanoví přibližné datum napsání díla. Písně jsou datovány „před“ prvním známým provedením podle svědectví současníků nebo jiných známých znaků a událostí z básníkova životopisu a jeho rukopisného dědictví [20] . Někdy se výzkumníci snaží datovat dílo na nejbližší den, což je podle Vladimira Novikova nebezpečný trend. Ve své knize o díle Vladimíra Vysockého uvádí příklad datování básně o smrti kosmonautů Volkova, Dobrovolského a Patsajeva, ke které došlo 30. června 1971. Textolog Sergei Zhiltsov za předpokladu, že básník na tuto tragédii okamžitě zareagoval, datuje dílo na další den po události. Vladimir Novikov považuje takový přístup za chybný [21] . Je známo pouze několik přesných datování psaní děl samotným Vysockim. Jsou to „Vojáci Středové skupiny“ (27.4.1965), „Příběh nešťastných pohádkových postav“ (27.6.1967), „Dopis“ (21.10.1967), „Pilotův Song“ (24.02.1968) a „Voleje už dávno přestaly zbraně...“ (21.05.1968) [22] .

Ve dvousvazkovém díle, které připravil Andrey Krylov, vychází datace děl ze sběru materiálů Komise pro tvůrčí dědictví V. S. Vysockého při Celosvazové radě amatérských (autorských) písňových klubů a v knihovně nahrávek. autorských nahrávek (cca 500 hodin zvuku) [23] .

Vysockij během představení nazval svá díla různými způsoby v různých časových obdobích. Volba názvu tedy zůstává na výzkumnících [24] .

Problémy klasifikace

Rozdělení Vysotského básnických děl na básně a písně je velmi podmíněné. Časté jsou případy, kdy jsou nalezeny zvukové záznamy jeho provedení písní, které byly dříve považovány za básně [14] . Existují básně, pro jejichž text jsou známy pouze kusé písňové fonogramy. Řada písní napsaných pro divadlo a kino nemá dochovaný soundtrack ani melodii. Na druhé straně badatelé uvádějí příklad rané Vysockého básně „Devětačtyřicet dní“. Navzdory skutečnosti, že existují dva zvukové záznamy jejího provedení jako písně, s přihlédnutím ke všem dalším četným faktorům, včetně objevení kompletního rukopisu díla s autorským názvem „Příručka pro začátečníky a hotové hacky“, Vladimír Novikov navrhuje zařadit toto dílo jako čistě parodický poetický text. Ve svém čtyřsvazkovém vydání básníkových děl ji řadí k básni. Podle jeho názoru přítomnost četných kontroverzních případů v básníkově textové kritice umožní sestavit kompletní akademickou sbírku jeho děl zhruba do roku 2038 [25] .

Při sestavování tohoto seznamu byly do sekce „Písně“ zařazeny básně, jejichž text je znám i díky fragmentárnímu písňovému fonogramu v podání autora nebo melodii vytvořené jinými skladateli za života básníka.

Písně

- Sedíš v noci, pracuješ, lákáš inspiraci. Někdo sestoupí ... pošeptejte vám něco do ucha nebo přímo do mozku - zapsal řádek, vy to rozmělníte dál. Písnička pak s vámi žije neustále, nedá vám pokoj, mučí vás, ždímá vás jako spodní prádlo – někdy vás trápí i dva měsíce. <…> hlodá vás to pořád, dokud to nenapíšete…

Mnoho písňových děl Vladimíra Vysockého má velké množství autorských titulů. Proto je třídění založeno na abecedním principu - podle prvního řádku díla, který je zpravidla stabilnější a rozpoznatelnější než název autora. Řazení zároveň umožňuje upravit strukturu seznamu podle data (třetí sloupec) nebo názvů autorů (druhý sloupec). Písně napsané pro filmy a představení, ale bez nalezených zvukových záznamů nebo melodií, jsou zařazeny do sekce „Básně“ .

Označení v tabulkách:
"—" - bez údajů
"***" - bez jména autora
" tučné písmo " - nejuznávanější první sloka a jméno, podle Andrey Krylov [27] .
Ve sloupci Datum vytvoření . data vzniku básnického díla jsou uvedena podle názoru badatelů
Sloupce Představení označují data známých autorských vystoupení:
• První  – první známé autorské vystoupení
• Veřejné  – první veřejné vystoupení autora
• Poslední  – poslední známý autorský výkon
Sloupec Tištěné publikace obsahuje pokud možno nejstarší vydání děl.
Při psaní let přes pomlčku je datování implikováno v období "od" - "do" uvedených dat. Při psaní let oddělených čárkami se předpokládá různá vydání v uvedených letech.