Žalm 151

Stopadesátý první žalm  je nekanonický žalm , který chybí v hebrejské Bibli , ale je obsažen v řecké bibli ( Septuaginta ) a jejím slovanském překladu [1] . Katolíci a protestanti považují tento žalm za neautentický. Text žalmu byl nalezen ve 20. století mezi kumránskými rukopisy ( Velký žalmový svitek , 30-50 n. l.), což umožnilo obnovit jeho židovský originál.

Stručný popis

Autor žalmu není znám. Dá se předpokládat, že byl sepsán po sestavení kánonu jistým Levitou , byl mezi lidmi široce známý, a proto byl zařazen do Septuaginty.

Řeč v žalmu je jménem Davida . Žalm opěvuje mládí pastýře Davida, jeho pomazání do království prorokem Samuelem (pouze v hebrejské verzi) a vítězství nad „cizincem“ nebo (v hebrejské verzi) „Filištínem“ v kontextu - nad Goliášem .

Podle hebraisty I. Sh. Shifmana prošla židovská kněžská tradice ve verzi Septuaginta významnou proměnou - v řeckém vydání chybí pomazání Davida prorokem Samuelem, Boží vůli plní anděl poslaný Bohem, a proto kněžství nehraje při volbě krále žádnou roli. Je zřejmé, že zpracování žalmu probíhalo v kruzích nepřátelských kněžství. Proto zůstal mimo masoretský kánon (respektive ve všech překladech žaltáře z hebrejského textu) [2] .

Text (Synodální překlad)

1. Byl jsem nejmenší mezi svými bratry a nejmladší v domě svého otce; pást ovce mého otce.
2. Moje ruce vyrobily varhany, moje prsty naladily žaltář .
3. A kdo by to řekl mému Pánu? Sám Pán mě vyslyšel.
4. Poslal svého posla, vzal mě od ovcí mého otce a pomazal mě svým olejem pomazání.
5. Moji bratři jsou krásní a velcí, ale Pán si z nich nevybral.
6. Vyšel jsem vstříc cizinci a on mě proklel svými idoly.
7. Ale vyrval jsem mu meč, sťal jsem mu hlavu a vysvobodil jsem syny Izraele z potupy.

Komentáře

Stejně jako v žalmu 136 a 150 , v řeckém textu Ž. 151 se používá slovo „varhany“ ( ὄργανον ), které neznamená varhany dechového hudebního nástroje , ale určitý (v řeckém textu přesně nedefinovaný) hudební nástroj:

V textu z kumránského svitku [3] jsou nástroje specifikovány konkrétněji - jde o ugab/khugab (dřevěný dechový nástroj) a kinnor (strunný nástroj ve tvaru lyry), tedy právě ty, které Jubal „vynalezl“ (gen . 4:21) :

Recepce

Boris Grebenshchikov a skupina Aquarium složili píseň s názvem „Žalm 151“.

Poznámky

1. ↑ Jungerov P. A. Úvod do Starého zákona. Nekanonické dodatky v kanonických knihách Starého zákona. 151 žalm . Archivováno 26. dubna 2017 na Wayback Machine
2. ↑ Shifman I. Sh. Žalm 151. Zkušenosti z textového výzkumu . Archivní kopie ze dne 12. prosince 2013 na Wayback Machine // Písemné památky východu / Historický a filologický výzkum. Ročenka 1978-1979. - M.: " Nauka ", GRVL, 1987. - C. 148-149.
3. ↑ Přepis hebrejského originálu naleznete zde . Archivováno 29. dubna 2021 na Wayback Machine .
4. ↑ Ruský překlad I. Sh. Shifmana. Cit. Citováno z: Shifman 1987, str. 147.

Odkazy

• Žalm 151 _ _
• Shifman I. Sh. Žalm 151. Zkušenosti textového bádání // Písemné památky východu / Historický a filologický výzkum. Ročenka 1978-1979. - M.: " Nauka ", GRVL, 1987. C. 146-155.
• Vevyurko I.S. Žalm 151 Septuaginty: tematický rozbor // Vestnik PSTGU . Řada 1: Teologie. Filozofie. 2016.