Žalm 1

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 22. května 2019; kontroly vyžadují 85 úprav .

První žalm  je úvodem k celému žaltáři . [1] Mezi ostatními žalmy má zvláštní místo . Složení prvního žalmu bylo přičítáno Davidovi ; v církevněslovanském textu [2] a v synodálním překladu Bible k němu je odpovídající nápis „Davidův žalm“. [3] K tomuto nápisu ve Vzdělávacím žaltáři je přidán dodatek „není vepsán Židovi“, protože tento žalm nemá v hebrejské Bibli nápis, začíná slovem „blahoslavený“ ( jiné řecké μακάριος makários , lat.  beatus beatus , hebrejsky אשרי אשרי ashrei ). [4] Žalmy začínají stejným slovem: 31 , 40 , 111 , 118 , 127 ; podle židovské tradice začal král David tímto slovem pro něj nejdůležitější žalmy. Žalmy 1 a 2 jsou jediným žalmem, protože žalm 1 začíná slovem „blahoslavený“ a žalm 2 končí slovem „blahoslavený“. [5] [6] Žalmy 1 a 2 nebyly původně zahrnuty do první knihy žalmu (Žalmy 3-40 ) , [ 7 ] , ale byly přidány mnohem později.

Text

Řecký text	Církevně slovanský text	Targum	Hebrejský text
a _	Blahoslavený manžel, který nechodí na radu bezbožných a nestojí na cestě hříšníků a nesedá na sedadle ničitelů	טווויה βר ️א הליך במלכת רשיnkן ובאורחת חיבין לא ק ובסיnk du mm לא אסתחר [ 9] [10] [10] [10] [10] [10] [10] [10] [10] [10] [10] [10 ] [10] [10] [10] [10] [10]	1 _
z _	ale v zákoně Hospodinově své vůli a v jeho zákoně se bude učit dnem i nocí	אלהן בנימוסא דיהוה רעותיה ובאוריתיה מרנן ימם ול׏ל3׎ ‎ 1	כי אם בתורת יהוה חפצו ובתורתו יהגה יומם ולילה ‏‎ [ 14]
και εσται ως το ξυλον το πεφυτευμενον παρα τας διεξοδους των υδατων ο τον καρπον αυτου δωσει εν καιρω αυτου και το φυλλον αυτου ουκ απορρυησεται και παντα οσα αν ποιη κατευοδωθησεται [15]	a bude jako strom zasazený u odcházejících vod, který bude dávat své ovoce ve svůj čas a jeho list neopadne, a celý strom, pokud stvoří, bude mít čas	Jižním כאילן די Urse β ציו  טיפי מוי ️ kansonony מו MP ה ב inous ואטרפו ych לא Unc ן כל כל כל ו ו ulous מגרגר מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח מצלח	Jižchom כעץשתול על פלגי מים אשר פריו יתן בעת ​​již ב יבול כל אשר יעשה יצליח [ 17]
ουχ ουτως οι ασεβεις ουχ ουτως αλλ' η ως ο χνους ον εκριωτει οτττ]βει οτττ]πει οττυπυραπππππππς	ne tak zlý, ne tak, ale jako by jeho popel smetl vítr z povrchu země	לא מטול היכנא רשיעי אלהן כמוזא די תשקפניה עלעולא ‏]	לא כן הרשעים כי אם כמץ א‍שר תדפנו רוח ‏‎ [ 20]
[ 21 ]	kvůli tomu nebudou bezbožní vzkříšeni k soudu pod hříšníkem v radě spravedlivých	מטול היכנא לא יזכון רשיעי ביומא רבא וחיבין בסיע׎ ק2– י׀ק	על כן לא יקמו רשעים במשפט וחטאים בעדת צדיקים ‏‎ [ 23]
οτι γινωσκει κυριος οδον δικαιων και οδος ασεβων απολειται [24]	neboť Pán zná cestu spravedlivých a cesta bezbožných zahyne	מטול דגלי קדם יהוה אורח צדיקיא ואורחתהון דרשיעי ד ] יע׏ ד] ה	כי יודע יהוה דרך צדיקים ודרך רשעים תאבד ‏‎ [ 26]

Výklad

První verš

Synodální překlad : " Blahoslavený muž, který nechodí na radu bezbožných a nestojí v cestě hříšníkům a nezasedá ve shromáždění ničitelů ." Řecký text : „ Šťastný je muž, který nejde na radu bezbožných a nestojí v cestě hříšníkům a nesedá na stolici malomocných . Hebrejský text : " Šťastný [a šťastný] je muž, který nejedná podle rady zločinců a nejde cestou hříšníků a neusazuje se v osadě chlípníků ." Targum : " Je dobré pro člověka, který nešel na shromáždění zla a nešel cestou hříšníků a nezasedl [ke společnému stolu] na shromáždění bezbožných ."

Výklad profesora Lopukhina: „ Obsah obecně odkazuje na osudy spravedlivých a bezbožných, proč lze tento žalm považovat za úvod k celému žaltáři, především k obrazu osudu spravedlivých a bezbožných. V mnoha starověkých řeckých rukopisech, když kniha Skutků cituje místo ze skutečného druhého žalmu: „Můj synu, ty jsi, dnes jsem tě narodil“ ( Žalm  2:7 ; Skutky  13:33 ), říká, že je v prvním žalmu ( ἔν τῷ πρότῳ ψαλμῷ). To druhé naznačuje, že jakmile skutečný první a druhý žalm byly jedním, prvním žalmem, proč byl pisatel druhého žalmu jedna osoba s pisatelem skutečného druhého žalmu a byl napsán při stejné příležitosti jako poslední, to znamená, během Davida, David, o jeho válce se Syro-Amonity (viz Žalmy 2) .

Žalm 1 začíná hebrejským slovem Ashrei a žalm 2 končí hebrejským slovem Ashrei (hebrejsky, pl. , kořen znamená „rovný“, „správný“. Potom „šťastný“, „požehnaný“) [27] .

Slovesa v aoristu použitá v prvním verši [28] ( ἐπορεύθη, ἔστη, ἐκάθισεν ; odpovídající ruské [nikdy] „nechodil“, „nestál“, „neseděl“) biblická kritika 19.–20. století přenáší v přítomném čase („nechodí“, „nestojí“, „nesedí“) s odkazem na skutečnost, že rozdíl mezi přítomným a dokonalým je v židovské duchovní poezii „zcela smazán“. [29] Slovní spojení „nestojte hříšníkům v cestě“ by nemělo být chápáno ve smyslu „bránit průchodu“, ale ve smyslu „dát se / dostat se na cestu“. S. S. Averintsev interpretuje trojité „ne“ jako tři fáze odpadnutí od spravedlnosti: v první fázi člověk bloudí mezi spravedlností a hříchem, čímž projevuje „duchovní promiskuitu“, ve druhé se rozhoduje ve prospěch hříchu, i když ve stoje „zůstává alespoň trochu těžké napětí“, nakonec na třetím sedí, tedy se cítí úplně jako doma, mezi zhýralými „posměvači“ / „rouhači“ ( lecim ). [třicet]

Řecký první žalm začíná slovem makarios („blahoslavený“). Podobný začátek najdeme v blahoslavenstvích v evangeliích ( Mt  5:3-11 ; Lukáš  6:20-22 ). Řecký text je dále „ na sedadle [31] malomocných neseděli “ ( Lv  15:6 ).

Raši komentoval: „ Požehnaný manžel“ – žalmy jsou pro hymnus napsány v deseti verzích: doxologie , melodie, zpěv hymny na hudební nástroje, zpěv, chvála , modlitba , žehnání , díkůvzdání, požehnaný (hebr. Ashrei ), aleluja . Podobně žalmy složilo deset lidí: Adam , Melchisedech , Abraham , Mojžíš , David, Šalomoun , Asaf , tři synové Kórachovi . Na Idifum jsou různé názory , někteří říkají, že to byl muž, jak se píše v kronikách. Jiní říkají, že goitun (דתות) jsou příkazy.“ " "Blahoslavený manžel" - hebr. ashrey ve starofrancouzštině les felicements („šťastný“), [32] štěstí pro muže a chvála pro muže, pokud nechodil mezi, nestál, neseděl. " The Corruptors" je gabors ve staré francouzštině . [32] [33]

Druhý verš

Synodální překlad : " Ale v zákoně Hospodinově jeho vůli a o jeho zákoně rozjímá dnem i nocí ." Řecký text : " Ale jen v zákoně Hospodinově bude jeho touha a jeho zákon studovat dnem i nocí ." Hebrejský text : „ Protože jeho vůle je v souladu s Tórou a měl ve zvyku [studovat] Tóru dnem i nocí [neustále] . Targum : " Ale v nimos [34] Hospodina, jeho touha a o Tóře medituje dnem i nocí ."

Raši to komentoval: „Ale jeho vůle je v zákoně Páně“ – odtud se dozvíte, že styk s korupčníky brání studiu Tóry. „A rozjímá o jeho zákonu“ – zpočátku se mu říkalo „zákon Páně“, ale když ho studuje, říká se mu „jeho Tóra “ .

Třetí verš

Synodální překlad : „ A bude jako strom zasazený u vodních toků, který ve svůj čas nese své ovoce a jehož list neuschne; a ve všem, co dělá, bude včas . Řecký text : " A bude jako strom zasazený u vodních toků, který ve svůj čas vydá své ovoce a jeho list neopadne a ve všem, co udělá, bude mít úspěch ." Hebrejský text : „ A stal se jako strom zasazený do vodních toků, jehož ovoce ve svůj čas dávalo a jeho list neusychal a ve všem, co dělal, měl úspěch . Targum : „ A stane se jako živý strom, který je zasazen u vodních toků, jehož plody časem dozrávají a listy neopadávají, a všechno to kvetení, které kvete, nese ovoce a daří se mu .

Výklad profesora Lopukhina: „ Výsledkem vnitřní asimilace spravedlivého zákona a života podle něj bude jeho vnější blaho a úspěch v podnikání. Tak jako strom rostoucí u vody má neustále vláhu pro svůj vývoj, a proto je plodný, tak spravedlivý člověk uspěje ve všem, co dělá, protože ho Bůh chrání .

Rashi komentoval: „ 'Planted' je ve starofrancouzském plonte ( plante ). „U vodních toků“ je ve staré francouzštině ruyseys ( ruisseaux ) ( Ezek .  32:6 ). "A jehož list nevadne" - i malý je důležitý. Za prostudování stojí i kázání písařů. " Nevybledne" - ve starém francouzském fleistre ".

Čtvrtý verš

Synodální překlad : " Ne tak zlí, [ne tak]: ale jsou jako prach vyfouknutý větrem [z povrchu země] ." Řecký text : " Ne tak bezbožní, ne tak, ale pouze jako prach, který žene vítr z povrchu země ." Hebrejský text : " Zločinci takoví nejsou, protože prach [je] odnáší vítr ." Targum : " [Ale] ne jako zlo, ale jako strniště unášené větrem ."

Ve čtvrtém verši je fráze „z povrchu země“ ( ἀπὸ προσώπου τῆς γῆς ; a facie terrae ) biblickou kritikou nazývána „zkrášlujícím doplňkem“ ( ausmalende Hinzufüptuagint ) Septuaginu; [35] v Masorah a v mnoha překladech na ní založených (včetně Nové verze, kterou Masorah obecně následuje), tato fráze chybí.

Rashi to komentoval: " 'Jako prach' je ve staré francouzštině come bale ( comme paille ) ."

Pátý verš

Synodální překlad : " Proto bezbožní neobstojí na soudu, ani hříšníci ve shromáždění spravedlivých ." Řecký text : " Proto nebudou bezbožní povýšeni před soudy a hříšníci před radu spravedlivých ." Hebrejský text : " Proto [a] bezbožní nebudou vzkříšeni soudem [dnem] a [také] hříšníci [nebudou vzkříšeni] se společenstvím spravedlivých [patriarchů] ." Targum : " Proto bezbožní nebudou ospravedlněni ve Velký den [36] a hříšníci na shromáždění spravedlivých ."

V pátém verši je problémem historických překladů sloveso ἀναστήσονται (odtud vzkříšení Vulgáty, „vzkříšené“ CS-textu, „vzkříšené“ v Jungerově překladu ), které dalo vzniknout dlouhé a podrobné tradici. křesťanských výkladů. [37] Překlad Masorah „neobstojí“ (tj. „nevydrží“, „neprojde zkouškou“) tento problém částečně odstraňuje. Podle výkladu G. I. Krause „rozsudek“ pro bezbožné znamená „akt posvátného zákona“ ( sakralrechtlicher Akt ), nezbytný pro přijetí do svatyně a v důsledku tohoto „nepřijetí“ se hříšníci nemohou zúčastnit bohoslužba komunity („setkání spravedlivých“ podle SP ), která se na takto posvátném místě koná. [38]

Překlad TS „rada“ (resp. βουλή a concilium ) ve verši 5 je biblickými kritiky považován za nepřesné ztvárnění hebrejského originálu, v tomto kontextu znamená společenství věřících. [39] [40] Hebrejský text žalmu označuje slovo „společenství“ (hebr. eda ), v užším slova smyslu se např. v Pentateuchu Mojžíšově starší nazývají společenství ( Lv  4 :15 ).

Rashi poznamenal: „Protože“ odkazuje na předchozí verš.

Šestý verš

Synodální překlad : " Neboť Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne ." Řecký text : " Neboť Hospodin zná cestu spravedlivých a cesta bezbožných zahyne ." Hebrejský text : " Neboť Hospodin zná chování spravedlivých, ale chování bezbožných zahyne ." Targum : " Protože cesta spravedlivých je před Hospodinem, ale cesta bezbožných zahyne ."

Výklad profesora Lopukhina: „ Toto není pozice ničemných. Jsou jako prach. Prach, plevy, snadno odváté větrem; jejich vnější pozice je nestabilní a nejistá. Protože bezbožní jsou proniknuti a nežijí podle Božích přikázání, nemohou před Ním „stát na soudu“ a nemohou být tam, kde budou shromážděni spravedliví („ve shromáždění“), protože Pán „ví“ (v smysl pro pečení, miluje), a proto odměňuje chování ("cestu" - činnost, její směr) spravedlivých a ničí bezbožné. V těchto verších není přesně uvedeno, jaký druh Božího soudu je míněn – zda ​​na zemi, za života člověka nebo po jeho smrti. Ale v obou případech zůstává stejný význam – Hospodin odmění jen spravedlivé. Historie židovského národa uvádí mnoho skutečností, které ukazují, že i během pozemského života, kdy je Pán soudcem člověka, trestá bezbožné. Ale protože existence člověka není omezena na zemi, pak bude poslední soud nad ním vykonán v poslední den, tedy při hrozném soudu .

Raši to komentoval: „Hospodin zná cestu“ – neboť zná cestu spravedlivých a je neustále před ním. A cesta zlých je v Jeho očích nenávistná a On se od sebe vzdaluje. Proto nebude vzkříšení nohou bezbožných v den soudu a hříšníků, aby je zapsali do společenství spravedlivých.“

Teologický význam

První žalm zobrazuje požehnaný stav spravedlivých , na rozdíl od katastrofálního stavu bezbožných - to je podle svatých otců důvod, proč je tento žalm umístěn na prvním místě. [41] Celý text žalmu je kontrastem dvou cest: spravedlivý je „jako strom zasazený u vodních toků“, bezbožný je „jako prach rozfoukaný větrem“; "Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne." První žalm sloužil jako základní základ celé vrstvy raně křesťanské literatury , nazývané v historiografii literaturou „dvou způsobů“ [42] [43] [44] [45] [46] [47] ( Didache , písm. Barnabáše , apoštolské dekrety ). Autoritu těchto knih lze posuzovat podle toho, že v řadě místních církví byly čteny při bohoslužbách.

V pravoslavném uctívání

První kathisma žaltáře začíná prvním žalmem (Žalmy 1-8). Vzhledem k tomu, že charta předpokládá čtení celého žaltáře během jednoho týdne (začíná v neděli - první den a končí v sobotu - sedmý den), první kathisma se zpívá při nešporách v neděli (tj. v sobotu večer, protože liturgický den začíná nešporami). Při nešporách předcházejících Pánovým svátkům se zpívá takzvaná „první sláva“ první kathismy (tj. žalmů 1-3).

Ve farní praxi se od předepsané první kathismy po velké litanii obvykle zpívá buď pouze první žalm, nebo vybrané verše prvního, druhého a třetího žalmu ( Ž  1:1 , Ž  1:6 , Ž  2 :11 , Ž  2:12 ; Ž  3:8 , Ž  3:9 ) s povinným aleluja . [48] ​​V prvním verši se každopádně zpívá „ Blahoslavený muž, který se neřídí radami bezbožných “ ( Ž 1,1  ) , proto byla celá antifona nazvána „Blaze muž." [49]

V židovském uctívání

Žalm 1 a Žalm 2 jsou jeden žalm, protože žalm 1 začíná slovem „blahoslavený“ a žalm 2 končí slovem „blahoslavený“. [5] [6] Žalm 1 (a žalm 2) jsou předmluvou ke skupině „ abecedních “ žalmů: 9 , 24 , 33 , 36 , 110 , 111 , 118 , 144 . [padesáti]

Poznámky

1. ↑ Úvodní žalm 1 má 6 veršů a závěrečný žalm 150 má 6 veršů
2. ↑ Biskup Pallady (Pjankov) upřesňuje: „Žalm Davidovi. Tento nápis byl převzat z komplutenského vydání LXX-ty a odtud do Slovanského žaltáře“
3. ↑ V řeckém textu není žádný nápis
4. ↑ Blahoslavenství v evangeliích také začínají slovem „blahoslavení“ ( Mt  5:3-11 ; Lukáš  6:20-22 )
5. ↑ 1 2 Žalmy, kniha // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913. „První dvě kapitoly jsou spojeny do jedné, která začíná a končí slovem אשרי (Brakhot 4b)“
6. ↑ 1 2 Židovská encyklopedie Archivována 20. ledna 2022 na Wayback Machine „Ps. i. a ii. byli v Babylonu počítáni za jeden (Ber. 9b, 10a; jako v LXX.)“
7. ↑ Židovská encyklopedie archivována 20. ledna 2022 na Wayback Machine „Kniha i., obsahující „Davidovy“ žalmy (původně bez Ps. i. a ii.)“ První kniha žaltáře, která obsahuje Davidovské žalmy, byla původně bez Žalmy 1 a 2
8. ↑ šťastný je muž, který nejde na koncil (konferenci) bezbožných a nestojí na stezce hříšníků a nesedí na sedadle (řecká katedrála / kazatelna ) malomocných ( Lv  15:6 )
9. ↑ dobré pro člověka, který nechodil na shromáždění zlých a nešel cestou hříšníků a nezasedl na shromáždění bezbožných [u společného stolu]
10. ↑ Targumský text a komentář od Rashiho a dalších vykladačů . Získáno 28. února 2022. Archivováno z originálu 28. února 2022. (neurčitý)
11. ↑ šťastný [a šťastný] je člověk, který nejedná na radu darebáků a nejde cestou hříšníků a neusazuje se v osadě libertinů
12. ↑ ale pouze v Hospodinově zákoně bude jeho žádost a jeho zákon studovat dnem i nocí
13. ↑ ale v nimos (řecky nomos ) Pánova touha po něm a Tóra medituje dnem i nocí
14. ↑ protože jeho vůle je v souladu s Tórou Páně a Tóru [neustále] studoval ve dne i v noci
15. ↑ A bude jako strom zasazený u vodních toků, který ve svůj čas ponese své ovoce a jeho list neopadne a ve všem, co udělá, bude mít úspěch.
16. ↑ A bude jako živý strom zasazený u vodních toků, jehož plody časem dozrávají a listí neopadá, a všechny květy, které kvetou, přinášejí ovoce a daří se jim
17. ↑ a stal se jako strom zasazený na vodních tocích, jehož ovoce vydalo ve svůj čas a jeho list neuvadl a byl úspěšný ve všem, co dělal
18. ↑ ne tak zlý, ne tak, ale jen jako prach, který žene vítr z povrchu země
19. ↑ [ale] ne jako zlá, ale jako sláma, kterou rozfoukal vítr
20. ↑ darebáci takoví nejsou, protože prach [oni], unášený větrem
21. ↑ proto bezbožní nevstanou k soudům a hříšníci k radě spravedlivých
22. ↑ Proto bezbožní nebudou ospravedlněni ve Velký den a hříšníci na shromáždění spravedlivých
23. ↑ proto [a] darebáci nebudou vzkříšeni soudem [den] a [také] hříšníci [nebudou vzkříšeni] se společenstvím spravedlivých [patriarchů]
24. ↑ protože Hospodin zná cestu spravedlivých a cesta bezbožných zahyne
25. ↑ protože cesta spravedlivých je před Hospodinem, ale cesta bezbožných zahyne
26. ↑ protože Hospodin zná chování spravedlivých a chování hříšníků zahyne
27. ↑ Ellicotův komentář . Získáno 5. září 2019. Archivováno z originálu 5. září 2019. (neurčitý)
28. ↑ dále odkazuje na číslování veršů Septuaginty, které je poněkud v rozporu s číslováním veršů ve Vulgátě
29. ↑ Bergsträßer G. Hebräische Grammatik 2.1. Lipsko, 1926, S.29; úplné shrnutí podává H.-J. Kraus ( Kraus H.-J. Psalmen 1-59. - 1. Teilband. - 5. Aufl. - Neukirchen-Vluyn: Neukirchener Verlag, 1978, S. 123), který připojuje se k výkladu svých kolegů a ve svém kritickém překladu dává přítomný čas všude („nechodí“, „nestojí“, „nesedí“)
30. ↑ Averintsev S. S. Poslouchání slova: tři akce v úvodním verši prvního žalmu – tři kroky zla Archivní kopie ze dne 28. dubna 2019 na Wayback Machine (digitalizovaný článek 1994)
31. ↑ řečtina oddělení / oddělení
32. ↑ 1 2 Tegillim Archivováno 23. února 2022 na Wayback Machine s paralelním anglickým překladem a komentářem od Rashiho (přeloženo do angličtiny)
33. ↑ Tegilim, Kniha žalmů, s komentářem Rašiho . Získáno 28. února 2022. Archivováno z originálu 28. února 2022. (neurčitý)
34. ↑ Zde aramejský rabínský překlad používá řecké slovo nomos ve významu „zákon“. Z toho vyplývá, že rabíni použili řecký text (nikoli židovský) a přeložili do židovsko-aramejského jazyka, srozumitelného většině Židů v Palestině a Babylóně ( אלהן בümpurnסא ️וה רווeption ובאורי norma
35. ↑ Kraus, op. cit., S.132.
36. ↑ Aramejský rabínský překlad se vztahuje ke dni vzkříšení z mrtvých a soudu nad ním a nazývá jej „Velký den“
37. ↑ Například ve výkladu D. Rumyantseva Archival copy z 28. dubna 2019 na Wayback Machine : „Výraz žalmu „bezbožní nebudou vzkříšeni k soudu“ není použit ve smyslu popření vzkříšení hříšníky, ale na znamení, že povstání bezbožných nebude pro jejich soudní řízení, ale aby nad nimi vynesl rozsudek, protože již byli odsouzeni: „budou ihned po vzkříšení potrestáni a nebudou postaveni před soud, ale oni si vyslechnou rozsudek popravy“ (blahoslavený Theodoret z Kýru )“
38. ↑ Kraus H.-J. op. cit., S.139-140.
39. ↑ Kraus H.-J. op. cit., S.132.
40. ↑ Ross A. Komentář k žalmům. sv. 1. Grand Rapids, 2011, s. 182
41. ↑ prot. Grigorij Razumovský . Získáno 13. dubna 2009. Archivováno z originálu 29. dubna 2009. (neurčitý)
42. ↑ „Hle, dnes jsem vám předložil život a dobro, smrt a zlo“ ( Dt  30:15 )
43. ↑ „Tomuto lidu řekni: Toto praví Hospodin: Hle, já vám nabízím cestu života i cestu smrti“ ( Jer  21:8 )
44. ↑ „Hospodin totiž zná cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne“ ( Ž  1,6 )
45. ↑ „Veď nás po přímé cestě, po cestě těch, kdo jsou obdařeni Tvým milosrdenstvím, a ne po cestě těch, na kterých je tvůj hněv, a ne po cestě ztracených“ (Koránová súra 1 )
46. ↑ "Jsou dvě cesty, jedna života a druhá smrti, a mezi nimi je velký rozdíl" (Didache 1.1)
47. ↑ "Dej nám, Hospodine, Bože náš, abychom poznali své cesty" ( Havinenu )
48. ↑ Více zde Archivováno 16. července 2019 na Wayback Machine
49. ↑ Lukashevich A. A., Živaeva O. O. Blahoslavený manžel  // Ortodoxní encyklopedie . - M. , 2002. - T. V: " Bessonov  - Bonvech ". — 752 s. - 39 000 výtisků.  — ISBN 5-89572-010-2 .
50. ↑ Židovská encyklopedie archivována 7. prosince 2021 na Wayback Machine „Existují dobré důvody pro to, že Ps. i. jako prolog, předmluva k celé sbírce“ Existují důvody, proč považovat Žalm 1 za předmluvu ke skupině žalmů

Literatura

• Žalmy // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
• Averintsev S.S. Poslouchání slova: tři činy v úvodním verši prvního žalmu - tři kroky zla // Svět Bible. Problém. 2. - M., 1994. - S. 2-5

Odkazy

• Žalm 1 ve Vulgátě (editoval Clementine)
• Žalm 1 na CA
• Žalm 1 přeložený z CA jazyka do ruštiny

Slovníky a encyklopedie	Britannica (online)

žalmy
Zahrnuto v žaltáři	jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset jedenáct 12 13 čtrnáct patnáct 16 17 osmnáct 19 dvacet 21 22 23 24 25 26 27 28 29 třicet 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 padesáti 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 ( 151 )*
Apokryfy	152-155 Šalomounovy žalmy
Terminologie	Aleluja Galel mesiášské žalmy Královské žalmy Kající žalmy Abecední žalmy Píseň Nanebevstoupení vesnice
Texty	židovský (masoretský) řečtina (Septuaginta) latina (Vulgáta) ruština (synodální překlad) církevní slovanština angličtina (King James Bible)
* Zahrnuto v Septuagintě , ne v Tanakh