Sd.Kfz. 250

Stabilní verze byla odhlášena 31. října 2022 . Existují neověřené změny v šablonách nebo .
Sd.Kfz. 250

3D model Sd.Kfz. 250/1 (varianta trupu alt )
Lehce obrněná vozidla
Leichter Gepanzerter Kraftwagen
Klasifikace obrněný transportér
Bojová hmotnost, t 5.8
Posádka , os. 2
Přistání , os. čtyři
Příběh
Vývojář Demag
Výrobce Demag, Adlerwerke, Büssing-NAG, Eisenwerk Weserhütte, Waggon- und Maschinenbau AG
Roky vývoje 1939-1940
Roky výroby 1941-1945
Roky provozu 1941-1945
Počet vydaných, ks. 6628
Hlavní operátoři
Rozměry
Délka pouzdra , mm 4560
Šířka, mm 1945
Výška, mm 1660
Světlost , mm 285
Rezervace
Čelo trupu (nahoře), mm/deg. 10/30°
Čelo trupu (dole), mm/deg. 14,5 / 12°
Strana trupu (nahoře), mm/deg. 8/35°
Strana trupu (dole), mm/deg. 8 / 30°
Posuv trupu (horní), mm/deg. 8/17°
Posuv trupu (dole), mm/deg. 8 / 45°
Spodní, mm 6
Střecha korby, mm OTEVŘENO
Vyzbrojení
kulomety 2 × 7,92 mm MG-34 nebo MG-42
Mobilita
Typ motoru řadový
6 - válcový kapalinou chlazený karburátor
Výkon motoru, l. S. 100
Rychlost na dálnici, km/h 65
Dojezd na dálnici , km 320
Měrný výkon, l. Svatý 17.2
Formule kola poloviční dráha
typ zavěšení na listových pružinách pro kola, individuální torzní tyč pro válečky
Překonatelný příkop, m 1.9
Překonatelný brod , m 0,7
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Sd.Kfz. 250 , Sonderkraftfahrzeug 250 (speciální vozidlo 250) - německý lehký [1] polopásový obrněný transportér z období druhé světové války , vyvinutý pro potřeby Wehrmachtu konstruktéry firmy Demag .

Byl určen především k přepravě poloviny pěšího oddílu . Vyrábí se v několika verzích, pro různé potřeby. Celkem bylo vyrobeno 6628 kusů všech modifikací, z toho Sd.Kfz. 250 Alte - 4250, Sd.Kfz. 250 Neu - 2378.

Popis designu

Zahájení vývoje lehkého obrněného transportéru bylo přijato na žádost vrchního velitelství pozemních sil Wehrmachtu ze dne 18. října 1939 (současně se středními obrněnými transportéry Sd.Kfz. 251 ), neboť bylo rozhodnuto použít menší a pravděpodobně i levnější auto, protože pro některé úkoly se průměrné obrněné transportéry zdály příliš objemné.

Firma Demag (podle dokumentu Zvláštního výboru Pz.V z roku 1942 se na vývoji podílela i firma na stavbu tanků Büssing NAG ) měla za úkol vyvinout podvozek pro nové obrněné vozidlo na bázi lehkého tahače 1t (Sd .Kfz 10) v konstrukci D7, která pak dostala označení D7p. Změny oproti traktoru proběhly stejně jako u průměrného SPW. Přizpůsobení chladiče zástavbě do pancíře, otočení volantu o 90°, přemístění palivové nádrže a výfukového systému. Kromě toho byly použity pancéřové ocelové plechy trupu. Navenek rozpoznatelnou změnou na podvozku však bylo zkrácení řetězového pohonu o jeden váleček.

Ve zprávě armádního výzbrojního oddělení za květen 1939 je nové vozidlo nazýváno obrněným transportérem (Kfz. 250). V důkazu bojové síly 1104/1197 z 19. října se používá označení lehký obrněný transportér (Sd.Kfz. 250). 20. prosince 1939 bylo vozidlo označeno jako obrněný tahač (Sd.Kfz. 250).

Trup obrněného transportéru byl svařen z rovných válcovaných pancéřových plátů umístěných v racionálních úhlech sklonu. Pro výrobu pouzdra byly dvě možnosti - stará verze ( alt ) a nová ( neu ). U varianty neu měla karoserie jednodušší konstrukci a byla sestavena z menšího počtu dílů (9 dílů místo 19 u alternativní varianty ). Vzhledově byla varianta neu velmi podobná korbě obrněného transportéru Sd.Kfz. 251 Ausf.D.

Vpředu byl motor a řízený automobilový most. Ve střední části - řídicí oddíl a v zadní části stroje - oddíl pro vojsko se otevírá shora.

Sériové úpravy

Ausf.A nesla 70 nábojů pro 75 mm dělo StuK 37 . Bojová hmotnost byla 5,96 tuny. Ausf.B nesl 60 nábojů pro 75mm kanón StuK 40 . Bojová hmotnost byla 6,1 t. V obou modifikacích byla posádka 2 lidé, výzbroj tvořil 1 kulomet MG-34 .

Sériová výroba

Prototyp stroje byl postaven v roce 1940 na podvozku D 7p s #101044 vyrobeným společností Demag AG. Podvozek #101396 byl použit k výrobě prvního sériového vozu.

Generální výroba Sd.Kfz. 250
jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset jedenáct 12 Celkový
Alte 1941 39 53 46 53 56 78 64 389
1942 77 100 112 183 95 84 31 157 169 119 126 121 1374
1943 127 288 289 210 250 271 251 290 279 232 2487
Neu dvacet 73 315 408
1944 220 197 103 107 100 64 130 201 142 204 28 205 1701
1945 91 102 76 269
Celkový 6628
Výroba Sd.Kfz. 250/8
jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset jedenáct 12 Celkový
1944 deset 5 patnáct čtyři 3 3 40
1945 2 osmnáct dvacet
Celkový 60
Výroba Sd.Kfz. 250/9
jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset jedenáct 12 Celkový
1942 3 3
1943 27 čtrnáct 48 35 62 77 39 49 351
1944 osmnáct 41 29 35 65 23 84 23 318
1945 63 46 109
Celkový 781
Výroba Sd.Kfz. 250/10
jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset jedenáct 12 Celkový
1943 ? ? ? patnáct 3 jedenáct čtyři 3 čtrnáct více než 50

Vydání Sd.Kfz. 250/10 začala na začátku roku 1942. Účtování úprav se začalo provádět až od dubna 1943. Do 1. dubna bylo vyrobeno 101 vozů tohoto modelu. Celkový výkon byl 151 jednotek.

Nosiče munice Sd.Kfz byly vyráběny samostatně pro útočné dělostřelectvo . 252 a dělostřelecká pozorovatelská vozidla Sd.Kfz. 253.

Výroba Sd.Kfz.252
jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset jedenáct 12 Celkový
1940 deset 17 3 3 16 5 54
1941 21 54 padesáti 44 35 třicet 44 52 29 359
Celkový 413
Výroba Sd.Kfz. 253
jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset jedenáct 12 Celkový
1940 jeden 9 deset 5 deset 31 19 85
1941 padesáti 40 40 třicet 39 jeden 200
Celkový 285

Operátoři

Galerie

Viz také

Poznámky

  1. Sd.Kfz.250 . Získáno 6. července 2010. Archivováno z originálu 15. ledna 2010.

Literatura