Avestská abeceda
|
Tato stránka nebo sekce obsahuje speciální znaky Unicode . Pokud nemáte požadovaná písma , některé znaky se nemusí zobrazit správně. |
| Avestská abeceda | |
|---|---|
| Typ dopisu | souhláskové vokální psaní |
| Jazyky | Avestan , střední perština |
| Příběh | |
| datum vytvoření | 5.–6. století [1] |
| Doba | 400–1000 našeho letopočtu E. [2] |
| Původ | aramejština Pahlavi Avestan |
| Vlastnosti | |
| Směr psaní | zprava doleva [d] [3][4] |
| Rozsah Unicode | U+10B00–U+10B3F |
| ISO 15924 | Avst |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Avestská abeceda ( Pahl. dēn dēbīrē , persky دین دبیره din dabire ) je levé abecední písmo pocházející z aramejského písma íránského úřadu Pahlavi. To bylo vyvinuto během Sassanid éry zaznamenávat nyní mrtvý avestský jazyk .
Jako vedlejší efekt byl vývoj aplikován v pazendě , způsobu psaní středoperského jazyka , používaném hlavně pro zend - výklady textu Avesty . V textech zoroastriánské tradice je avestská abeceda obvykle označována jako dēn-dibīrīh [5] , což ve střední perštině znamená „dopis víry“.
Historie
Vývoj avestánské abecedy byl způsoben potřebou správného zápisu textů v avestském jazyce. Kánon zoroastrijských písem sestavil za vlády Šapura II . ( 309-379 ) Adurbad Mahraspandan , který podle legendy prošel ohnivou zkouškou , aby ukázal kacířům nadřazenost pravé zoroastriánské víry [6] . V současnosti známé rukopisy Avesty pocházejí přesně ze sásánovského kánonu a avestská abeceda byla vynalezena ve stejné době ad hoc tak, aby zohledňovala i ty nejmenší nuance liturgického čtení textů. Srovnání avestánských dopisů s písmeny Pahlavi umožnilo stanovit dobu sestavení kánonu a jeho záznam - 4. století , tedy přibližně období vlády Šapura II. Tento podnik, svědčící o oživení mazdaismu a nastolení přísné ortodoxie úzce spojené s politickou mocí, byl pravděpodobně způsoben touhou účinněji konkurovat buddhistům, křesťanům a manichejcům , jejichž články víry byly písemně zaznamenány [2]. .
Protože v té době byl jazyk již dávno mrtvý a pro Íránce prakticky nesrozumitelný, spolu s nahrávkou kánonu se začaly sestavovat jeho překlady a komentáře – tzv. zend, z avestského zainti , „rozumění“. Téměř všechny rukopisy, které se dochovaly dodnes (s výjimkou yashtů ), mají zend ve střední perštině , psané přesně v avestánské abecedě.
Původ
Manichejská a arménská abeceda, první čisté abecedy na východě, pravděpodobně poskytly impuls ke vzniku avestské abecedy. [7]
Písmo Pahlavi , na kterém byla založena avestská abeceda, bylo široce používáno k záznamu různých středoperských jazyků, ale jeho zdroje nestačily k přesnému zaznamenání náboženských textů - bylo to abjad a některé jeho znaky mohly představovat různé fonémy .
Avestánské písmo je naopak souhlásko-vokální a nejen samohlásky se v něm daly výslovně vyjádřit, ale také alofony byly označeny různými písmeny. Abeceda měla mnoho znaků ( a , i , k , t , p , b , m , n , r , s , z , š , x v ) z knihy Pahlavi psaní, a některé ( ā , γ ) z Psalteric Pahlavi ( v knižní Pahlavi , stejný symbol byl použit pro γ ak ). Zdá se, že některé samohlásky, jako je ə , byly přejaty z řecké minuskuly . Avestan o je zvláštní forma Pahlavi l , zaznamenaná výhradně v aramejských heterogramech . Některá písmena (například ŋ́ , ṇ , ẏ , v ) jsou čisté vynálezy.
Avestánské písmo, stejně jako Pahlavi s aramejštinou , jde zprava doleva. Dopisy byly psány odděleně a ligatury byly velmi vzácné a pravděpodobně druhotného původu [8] .
Grafémy
Obecně platí, že avestská abeceda obsahuje 37 souhlásek a 16 samohlásek. Pro přepis se obvykle používají dvě schémata: starší navržený Christianem Bartholomeem a nový navržený Carlem Hoffmannem .
Avestská abeceda| Dopis | Přepis [9] | POKUD | Unicode | |
|---|---|---|---|---|
| Hoff. | Bar. | |||
| 🐬 | A | A | / a / | U+10B00: AVESTAN DOPIS A |
| 🐬 | A | A | / aː / _ | U+10B01: AVESTAN LETTER AA |
| 🐬 | E | — | / ɒ / | U+10B02: AVESTAN LETTER JSC |
| 🐬 | A | E | / ɒː / _ | U+10B03: AVESTAN DOPIS AAO |
| 🐬 | A | A | / ã / | U+10B04: AVESTAN DOPIS AN |
| 🐬 | A | — | / ã / | U+10B05: AVESTAN DOPIS AAN |
| 🐬 | ə | ə | / ə / | U+10B06: AVESTAN LETTER AE |
| 🐬 | ə̄ | ə̄ | / əː / _ | U+10B07: AVESTAN DOPIS AEE |
| 🐬 | E | E | / e / | U+10B08: AVESTAN DOPIS E |
| 🐬 | E | E | / eː / _ | U+10B09: AVESTAN LETTER EE |
| 🐬 | Ó | Ó | / o / | U+10B0A: AVESTAN LETTER O |
| 🐬 | Ó | Ó | / oː / _ | U+10B0B: AVESTAN LETTER OO |
| 🐬 | i | i | / já / | U+10B0C: AVESTAN DOPIS I |
| 🐬 | i | i | / iː / _ | U+10B0D: AVESTAN DOPIS II |
| 🐬 | u | u | / u / | U+10B0E: AVESTAN LETTER U |
| 🐬 | ū | ū | / uː / _ | U+10B0F: AVESTAN DOPIS UU |
| 🐬 | k | k | / k / | U+10B10: AVESTAN DOPIS KE |
| 🐬 | X | X | / x / | U+10B11: AVESTAN DOPIS XE |
| 🐬 | X | ḣ | / xʲ /, / ç / | U+10B12: AVESTAN DOPIS XYE |
| 🐬 | xᵛ | xᵛ | / xʷ / _ | U+10B13: AVESTAN DOPIS XVE |
| 🐬 | G | G | / ɡ / | U+10B14: AVESTAN DOPIS GE |
| 🐬 | E | — | / ɡʲ / , / ɟ / | U+10B15: AVESTAN DOPIS GGE |
| 🐬 | γ | γ | / ɣ / | U+10B16: AVESTAN DOPIS GHE |
| 🐬 | C | C | / t͡ʃ / | U+10B17: AVESTAN LETTER CE |
| 🐬 | j | ǰ | / d͡ʒ / | U+10B18: AVESTAN LETTER JE |
| 🐬 | t | t | / t / | U+10B19: AVESTAN LETTER TE |
| 🐬 | ϑ | ϑ | / θ / | U+10B1A: AVESTAN LETTER THE |
| 🐬 | d | d | / d / | U+10B1B: AVESTAN LETTER DE |
| 🐬 | 5 | 5 | / ð / | U+10B1C: AVESTAN LETTER DHE |
| 🐬 | t̰ | t̰ | / t̚ / [10] | U+10B1D: AVESTAN LETTER TTE |
| 🐬 | p | p | / p / | U+10B1E: AVESTAN LETTER PE |
| 🐬 | F | F | / f / | U+10B1F: AVESTAN LETTER FE |
| 🐬 | b | b | / b / | U+10B20: AVESTAN LETTER BE |
| 🐬 | β | w | / β / | U+10B21: AVESTAN DOPIS BHE |
| 🐬 | ŋ | ŋ | / ŋ / | U+10B22: AVESTAN LETTER NGE |
| 🐬 | ŋ | ŋ | / ŋʲ / _ | U+10B23: AVESTAN LETTER NGYE |
| 🐬 | ŋᵛ | — | / ŋʷ / _ | U+10B24: AVESTAN LETTER NGVE |
| 🐬 | n | n | / n / | U+10B25: AVESTAN LETTER NE |
| 🐬 | ń | — | / ɲ / | U+10B26: AVESTAN LETTER NYE |
| 🐬 | ṇ | n, m | / n /,/ m /,/ ŋ / | U+10B27: AVESTAN DOPIS NNE |
| 🐬 | m | m | / m / | U+10B28: AVESTAN DOPIS MI |
| 🐬 | m̨ | — | / ʰm / [ 11] | U+10B29: AVESTAN DOPIS HME |
| 🐬 | ẏ | y | / j / | U+10B2A: AVESTAN DOPIS YYE |
| 🐬 | y | / j / | U+10B2B: AVESTAN LETTER YE | |
| 🐬🐬 | ii | / já i̯ / [10] | U+10B0C: AVESTAN LETTER I (double) | |
| 🐬 | proti | proti | / w / | U+10B2C: AVESTAN LETTER VE |
| 🐬𐬎 | U u | / uu̯ / [ 10] | U+10B0E: AVESTAN LETTER U (zdvojené) | |
| 🐬 | r | r | / r / | U+10B2D: AVESTAN LETTER RE |
| 🐬 | s | s | / s / | U+10B2F: AVESTAN LETTER SE |
| 🐬 | z | z | / z / | U+10B30: AVESTAN LETTER ZE |
| 🐬 | s | s | / ʃ / | U+10B31: AVESTAN DOPIS ONA |
| 🐬 | z | z | / ʒ / | U+10B32: AVESTAN LETTER ZHE |
| 🐬 | š | s | / ɕ / | U+10B33: AVESTAN LETTER SHYE |
| 🐬 | ṣ̌ | / ʃ ~ ʂ /, / r t / [12] ,/ r̥(t) / [13] | U+10B34: AVESTAN LETTER SSHE | |
| 🐬 | h | h | / h / | U+10B35: AVESTAN DOPIS HE |
| Dopis | Hoff. | Bar. | POKUD | Unicode |
| Transkripce | ||||
Později, když se středoperština začala psát avestskou abecedou (viz pazent ), byla do abecedy přidána souhláska 🐬 pro označení fonému / l /, která v Avestánu chyběla.
Ligatury
Čtyři ligatury, které se nejčastěji vyskytují v avestánských rukopisech, jsou:
- 𐬱 (š) + 𐬀 (a) = 𐬱𐬀 (ša)
- 𐬱 (š) + 𐬗 (c) = 𐬱𐬗 (šc)
- 𐬱 (š) + 𐬙 (t) = 𐬱𐬙 (št)
- 𐬀 (a) + 𐬵 (h) = 𐬀𐬵 (ah)
U+200C ZERO WIDTH NON-JOINER lze v případě potřeby použít k prevenci ligatur. Porovnejte například 𐬱𐬀 (U+10B31 10B00) a 𐬱𐬀 (U+10B31 200C 10B00).
Fosse [14] uvádí seznam 16 ligatur, ale většina z nich je tvořena spojením „ocásků“ písmen.
Interpunkce
Slova a první části složených slov jsou odděleny tečkou, jejíž vertikální poloha může být zcela odlišná. Jinak je interpunkce rukopisu buď epizodická, nebo žádná, a v 80. letech 19. století Karl Geldner vyvinul svůj vlastní systém pro standardizovaný přepis. V jeho systému, který na základě svých zjištění založil, může být trojúhelník tří bodů: dvojtečka, středník, konec věty a konec oddílu - to je určeno velikostí bodů a jejich relativním pozice. Dvě tečky nad a jedna pod ní označují v souladu s jejich zvětšením dvojtečku, středník, konec věty a konec oddílu.
avestská interpunkce [15]| Podepsat | Funkce | Unicode |
|---|---|---|
| ⸱ | oddělovač slov | U+2E31: ODDĚLOVAČ SLOV STŘEDNÍ TEČKA |
| · | U+00B7: STŘEDNÍ TEČKA | |
| . | U+002E: TEČKA | |
| 🐬 | zkratka nebo opakování | U+10B39: ZNAČKA ZKRATKY AVESTAN |
| 🐬 | dvojtečka | U+10B3A: DVĚ DROBNÉ TEČKY NAD JEDNOU TEČKOVOU PUNKCÍ |
| 🐬 | středník | U+10B3B: MALÉ DVĚ TEČKY NAD JEDNOU TEČKOVOU PUNKCÍ |
| 🐬 | konec věty | U+10B3C: VELKÉ DVĚ TEČKY NAD JEDNOU TEČKOVOU PUNKCÍ |
| 🐬 | alternativní znak konce věty
(nalezeno v textech Avestan, ale Geldner jej nepoužívá) |
U+10B3D: VELKÁ JEDNA TEČKA PŘED DVOU TEČKOU INTERPUNKCE |
| 🐬 | konec sekce
(může být zdvojnásobeno pro označení úplného dokončení) |
U+10B3E: VELKÉ DVA KROUŽKY PŘED JEDNOU PUNKCÍ |
| 🐬 | alternativní značka pro konec úseku
(nalezeno v textech Avestan, ale Geldner jej nepoužívá) |
U+10B3F: JEDEN VELKÝ KROUŽEK PŘED DVOU KROUŽKŮ PUNKCE |
Elektronické podání
| Oficiální tabulka znaků Avestan Script Unicode Consortium ( PDF ) | ||||||||||||||||
| 0 | jeden | 2 | 3 | čtyři | 5 | 6 | 7 | osm | 9 | A | B | C | D | E | F | |
| U+10B0x | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 |
| U+10B1x | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 |
| U+10B2x | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 |
| U+10B3x | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | 🐬 | |||
Avestanská abeceda byla přidána do standardu Unicode v říjnu 2009 s vydáním verze 5.2. Rozsah U + 10B00-10B3F je přiřazen znakům, z nichž:
- U+10B00—10B35 — písmena ( ii a uu nejsou prezentovány jako samostatné znaky, ale jako sekvence znaků [16] );
- U + 10B38-10B3F - interpunkční znaménka.
Poznámky
- ↑ Istrin V.A. Vývoj psaní. - M .: Ed. Akademie věd SSSR, 1961. - S. 228.
- ↑ 1 2 Kellens, Jean. AVESTA i. Přehled historie a obsahu knihy – Encyclopaedia Iranica (anglicky) . www.iranicaonline.org. Získáno 29. ledna 2018. Archivováno z originálu 22. července 2019.
- ↑ http://www.unicode.org/versions/Unicode13.0.0/ch10.pdf
- ↑ https://www.unicode.org/versions/Unicode13.0.0/ch10.pdf
- ↑ Aḥmad Tafażżolī. DABĪRE, DABĪRĪ - Encyclopaedia Iranica (anglicky) . www.iranicaonline.org. Staženo 29. ledna 2018. Archivováno z originálu 30. ledna 2018.
- ↑ Denkard, 4:20 . Staženo 29. ledna 2018. Archivováno z originálu 11. února 2018.
- ↑ Nadace Encyclopaedia Iranica. Vítejte v Encyclopaedia Iranica . iranicaonline.org . — "Manichejské a arménské písmo, zvláště to druhé, první skutečná orientální abeceda, mohlo podnítit vynález avestské abecedy v 5. století." Získáno 23. října 2021. Archivováno z originálu dne 23. října 2021.
- ↑ Hoffmann, Karl. AVESTANSKÝ JAZYK I-III - Encyclopaedia Iranica (anglicky) . www.iranicaonline.org. Získáno 29. ledna 2018. Archivováno z originálu 28. listopadu 2018.
- ↑ Gippert, Jost The Encoding of Avestan - Problems and Solutions (anglicky) // JLCL: Journal for Language Technology and Computational Linguistics. - 2012. - Sv. 27 , č. 2 .
- ↑ 1 2 3 Světové systémy psaní / Daniels , Peter T.; Jasný, Williame . - Oxford University Press, Inc., 1996. - S. 527-528 . — ISBN 978-0195079937 .
- ↑ P. Oktor Skjærvø. Úvod do Young Avestan. - 2003. - S. 3.
- ↑ D. Gary Miller. rt-Clusters v Avestánu // Jazyk. - 1968. - T. 44 , čís. 2 . - S. 274-283 . - doi : 10.2307/411623 .
- ↑ Louis H. Gray. Na Avestě Š = ÁRT, Ṛ́T, ŌI = AI a Å̄ = Ā(H) (anglicky) // Journal of the American Oriental Society. — Americká orientální společnost, 1941. - Sv. 61 , iss. 2 . - str. 101-104 . - doi : 10.2307/594254 .
- ↑ Fossey, 1948 , str. 49.
- ↑ Kapitola 10.7: Avestan // Standard Unicode, verze 10.0 . - Mountain View, CA: Unicode, Inc, 2017. - ISBN 978-1-936213-16-0 .
- ↑ Everson, Pournader, 2007 , str. čtyři.
Literatura
- Everson, Michael; Pournader, Roozbeh. Revidovaný návrh zakódovat skript Avestan v SMP UCS . — 2007.
- Fossey, Charles. Notices sur les caractères étrangers anciens et modernes rédigées par une groupe de savants. - Nouvelle édition mise à jour à l'occasion du 21e Congrès des Orientalistes. - Paříž: Imprimerie Nationale de France, 1948.