Dešifrování
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 4. prosince 2021; ověření vyžaduje
1 úpravu .
Dešifrování je analýza dokumentu napsaného v neznámém jazyce a/nebo neznámém systému psaní . Nejčastěji se tento termín používá ve vztahu ke čtení starých dokumentů.
Šifrování zpráv a související matematické metody najdete v článku Kryptografie . Je třeba poznamenat, že v kryptografii mají pojmy „dešifrování“ a „dešifrování“ různé významy.
Pozoruhodné dešifrovací objekty
Průzkum nerozluštěných jazyků
Často se stává, že písmo je známé, ale jazyk nemá mezi živými obdoby. Až do konce XIX století. tento problém se zdál neřešitelný, nicméně vzhledem k výskytu logicko-kombinatorických metod v lingvistice se jeho řešení posunulo hodně dopředu. Dešifrování maloasijských abeced a luvijských hieroglyfů tedy probíhalo souběžně s dešifrováním těchto jazyků dříve neznámé anatolské skupiny. Na začátku XX století. byly rozluštěny dříve neznámé hurrianské a urartijské jazyky. Ve XX století. Gramatika etruského jazyka byla poměrně podrobně rekonstruována, bylo přeloženo asi 200 slov, i když dekódování jazyka ještě nebylo dokončeno. V řadě případů umožňuje kombinatorická analýza stanovit genetickou příslušnost nebo strukturální a morfologické charakteristiky jazyka skrytého za nerozluštěným písmem. Takže A. Kober a M. Ventris ještě před rozluštěním lineárního B určovali paradigmata skloňování podstatných jmen pády; G. Neumann provedl kombinatorickou analýzu morfologie disku Phaistos, která dosud nebyla rozluštěna, a Yu.Knorozov dospěl k závěru, že jazyk protoindického písma patří k drávidským jazykům. Na počátku 21. stol K. Riyi oznámil rozluštění merojského jazyka (jeho verzi podpořilo mnoho lingvistů).
Metody dešifrování
- Velmi pomáhá mít dvojjazyčné dokumenty napsané neznámým písmem ( neznámý jazyk ) a jiným známým písmem. Byla to Rosettská deska , která se dostala do rukou Champolliona a pomohla mu rozluštit egyptské písmo .
- Je potřeba mít dostatek podkladů , aby bylo možné odhadnout celkový počet znaků použitých při psaní. To nám umožňuje učinit předpoklady o jedné z prvních otázek dekódování: jaký byl systém psaní - abeceda nebo abugida (několik desítek znaků), slabikář (asi sto) nebo ideografický (několik tisíc)?
- Je velmi důležité správně určit skupinu jazyků , do které dešifrovaný jazyk patří. To platí zejména při dešifrování fonetických písem. Lineární B nám umožnilo rozluštit hypotézu, že zapisovalo řecký jazyk. Podobně, domněnka o blízkosti ugaritského jazyka s hebrejštinou vedla k rozluštění ugaritské abecedy . A etruský jazyk nelze rozluštit právě proto, že není možné najít jazyk s ním související.
- Tvaru písmen byste neměli přikládat velký význam (srovnávací metoda vedla do slepé uličky známé dekodéry B. Groznyj , V. Georgiev a další). Téměř všechny známé systémy operují se stejnou sadou primitiv (kroužek, křížek, pomlčka atd.) Je třeba hledat vnitřní strukturu slov a slovních spojení, zvýrazňovat opakující se konstrukce a pokud možno nabízet jejich interpretace. Stejný princip se používá i při dekódování zašifrovaných zpráv – např. Linear B rozluštil M. Ventris, povoláním architekt.
- Logicko-kombinatorické metody používal Grotefend ve své práci již na počátku 19. století, ale počínaje 20. stoletím. jsou obzvláště oblíbené, protože tradiční srovnávací metoda je nevhodná, když není s jistotou znám ani systém psaní, ani jazyk. Matematická analýza, kterou provedl A. Kober , umožnila identifikovat některé rysy gramatiky lineárních B nápisů a také navrhnout přítomnost běžných samohlásek nebo souhlásek pro některé slabičné znaky.
Pozoruhodné dekodéry
Autoři úspěšných dešifrování
- Prinsep, James (spisy indického brahmi a Kharoshthi )
- Champollion, Jean-Francois ( egyptské hieroglyfy )
- Grotefend, Georg Friedrich ( perské klínové písmo )
- Rawlinson, Henry Creswick ( perské klínové písmo , začátek dešifrování jiných klínových písem)
- Sayce, Archibald Henry (počátek dešifrování luwijských hieroglyfů a urartianského jazyka )
- Smith, George (asyriolog) ( Kyper )
- Groznyj, Bedržikh (dekódování chetitského jazyka, viz také níže)
- Ventris, Michael & Chadwick, John (krétská lineární B )
- Knorozov, Jurij ( mayské písmo , písmo údolí Indus – poslední rozluštění není obecně uznáváno)
- Friedrich, Johannes (dokončení dešifrování urartianského jazyka ), spisy o historii písma
- Merigi, Piero (podíl na rozluštění řady maloasijských abeced , pracuje na krétském písmu )
- Ray, John (lingvista) - rozluštění karianského písma
- Wilhelm Thomsen (turecké runy)
Autoři neúspěšných dešifrování
- Ibn Wakhshiya ( egyptské hieroglyfy )
- Kircher, Athanasius (neúspěšné rozluštění egyptských hieroglyfů)
- Sacy, Sylvester de (neúspěšné rozluštění egyptských hieroglyfů)
- Jung, Thomas (neúspěšné rozluštění egyptské démotiky)
- Georgiev, Vladimir (několik neúspěšných dešifrování středomořských písem)
- Groznyj, Bedržikh (několik neúspěšných dešifrování středomořských písem)
- Dorm, Édouard Pohl (nepřiznané rozluštění proto-bible dopisu)
- Molčanov, Arkadij Anatoljevič (pracuje na rozluštění krétského písmene , neúspěšné rozluštění disku Phaistos )
- Gordon, Cyrus (neúspěšný pokus přečíst krétské nápisy v semitštině)
- Sittig, Ernst (neúspěšné rozluštění krétského a kyprominojského písma)
- Turchaninov, Georgy Fedorovich - ruský historik a filolog, autor dešifrování několika starověkých písem neuznaných moderní vědou najednou, kterým připisoval kavkazský původ
- Ševoroshkin, Vitalij Viktorovič - průlom v rozluštění karianského dopisu (přesto se finální rozluštění J. Raye výrazně lišilo od toho, co navrhl Ševoroshkin)
Viz také
Literatura
- Bartonek A. Zlaté bohaté Mykény . M. 1991.
- Gelb I.E. Zkušenosti v psaní. M. 1984.
- Gordon, Cyrus Herzl. Zapomenuté dopisy. Otevření a dešifrování
- Drahý D. Abeceda. M. 1963, 2004.
- Doblhofer E. Znamení a zázraky. M. 1963.
- Drachuk V. S. Cesty tisíciletí. M. 1977
- Istrin V.A. Vznik a vývoj písma. M. 1965.
- Keram K. Bohové, hrobky, vědci. Román archeologie. M., 1963 - Petrohrad, "KEM", 1994
- Kondratov A. M. , Ševoroshkin V. V. Když písmena mlčí. Záhady starověkého Egejského moře. M. 1970.
- Molčanov A.A. Tajemné spisy prvních Evropanů. M. 1980.
- Lülfing, Hans . U počátků abecedy: [Přeloženo z němčiny. / Lulfing, Hans; Úvodní slovo I. Klochková]. - - M .: Kniha, 1981. - . - 110 s : nemocný ..
- Molchanov A. A., Nerozznak V. P., Sharypkin S. Ya. Památky starověkého řeckého písma. Úvod do mycenologie. M., 1988
- Pavlenko N. A. Historie psaní. Minsk: Vyšší škola, 1987.
- Tajemství starých písmen. Problémy s dešifrováním. M. 1976.
- Utevskaya P. Slova vzácné poklady. M. 1987.
- Friedrich I. Rozluštění zapomenutých spisů a jazyků. Moskva. ComBook. 2007. Čtvrté vydání, stereotypní. Překlad z němčiny a předmluva I. M. Dunaevskaya. Upravil a doplnil I. M. Dyakonov
- Fridrich I. Historie psaní. M. 2004.
Odkazy