Jazyk talysh

Talyšština  je jazykem talyštiny , patří do severozápadní skupiny íránských jazyků indoevropské jazykové rodiny [4] , je rozšířena na jihu Ázerbájdžánu a v přilehlých oblastech Íránu. Je přímým potomkem nebo nejbližším příbuzným íránského jazyka Azeri [5] (Azari), který byl v Ázerbájdžánu běžný před příchodem Seldžuků .

Distribuováno v Talysh . Počet řečníků je od 184 100 [1] do 1 300 000 [2] lidí.

Moderní jazyk Talysh se skládá ze tří hlavních dialektových polí: jižní ( Írán ), střední ( Írán ) a severní ( Írán / Ázerbájdžánská republika ). Nejvíce prozkoumaný je ten druhý, ve kterém existuje minimálně šest dialektů – lankaranština, astara, lerik, masally, šuva a anbaran. Ze středních a jižních dialektů jsou známy Masulinskij, Asalemskij, Khoshabarsky, Tularudsky, Vizna, Shandermansky, Paresarsky a Zidinsky. Je však třeba poznamenat, že rozdíly mezi hlavními dialekty talyšského jazyka jsou ve skutečnosti nepatrné, což je způsobeno především tím, že talyši vždy žili kompaktně na jednom území. Tato situace velmi přispěla k integraci dialektů, což vedlo ke vzniku supradialektálního koiné v nějaké formě spisovného jazyka [6] .

Jazyk talysh byl významně ovlivněn ázerbájdžánským a giljakským jazykem . Navíc Talysh také ovlivnil jazyk Gilyak [7] . Navzdory tomu si zachovává všechny své původní rysy a je jedním z nejbohatších a nejarchaičtějších zástupců íránské skupiny jazyků [6] .

Kromě Talyshů žijí na území Ázerbájdžánu skupiny Kurdů a také Tats  - další íránsky mluvící národy.

Jedním z nejbližších příbuzných talyšštiny byl jazyk Kilit , který existoval v okrese Ordubad v oblasti Nachičevan až do úplného přechodu místního obyvatelstva na moderní ázerbájdžánský jazyk . Nejbližší jazyky, které jsou geneticky blízké jazyku Talysh , jsou kurdština (zejména dialekty zazaki , goranština a kurmanji ). V Talysh a části Íránu přilehlé k jihu, tam je několik dialektů Talysh jazyka; jedním z rozlišovacích znaků je třeba zmínit nepřítomnost nebo přítomnost intervokalického nebo auslaut -r- , -r [8] .

Historie

Talyšština je přímým potomkem nebo nejbližším příbuzným starověkého íránského jazyka Azeri (Azari), který byl v Ázerbájdžánu rozšířen před příchodem Seldžuků [5] . Ázerbájdžánský jazyk pravděpodobně existoval až do 17. století a byl nahrazen ázerbájdžánským jazykem [9] . Jak zavedl B. V. Miller , dialekt Ardebil ze 14. století , ve kterém psal své básně šejch Sefi ad-Din , je blízký talyšštině a naznačuje, že talyštinu lze považovat za potomka jednoho z dialektů Ázerbájdžánu . jazyk [10] . Počínaje érou Safavidů začal ázerbájdžánský jazyk vytlačovat talyštinu a talyšské elity podporovaly její šíření a výuku [11] . Talysh jazyk byl jedním z mluvených jazyků Talysh Khanate (1747-1841) [12] .

Během své cesty mistr Dittel William Frantsevich (1816-1848), který navštívil hlavní město talyšského chanátu Lankaran, hlásí informace o talyšštině jako nezávislejší než jazyk Tats a sestávající z původních prvků, původní. Dittel sestavil poměrně významnou sbírku slov a pravidel talyšského jazyka, zaznamenal 3-4 písně z talyšštiny [13] .

Počátek studia talyšštiny byl položen v roce 1842 dílem ruského íránského učence A. Chodzka „Vzorky populární poezie Persie“, ve kterém bylo publikováno 15 talyšských čtyřverší a jazykový komentář k nim. [14] Starchevsky 's Reference Encyclopedic Dictionary , publikovaný v roce 1848 , uvádí následující popis jazyka [12] :

Talyšský dialekt je jedním z hlavních šesti dialektů perského jazyka, který se používá v talyšském chanátu, kde je možná jeho vlast. Ve svých formách, jak gramatických, tak lexikografických, je citlivě odstraňován z jiných adverbií. Jeho gramatické tvary, s výjimkou zpřísnění množného čísla u nebo un, které patří perskému jazyku, jsou původní a nepocházejí ani z Peglevu, ani z jiného jazyka. Před jméno dává všechna přivlastňovací zájmena a zájmena v něm jsou původní.

V roce 1894 generálmajor talyšského původu Mir Asad-bek , žijící v Tbilisi , pomohl lingvistovi a etnografovi L. G. Lopatinskymu při kontrole talyšských textů, které shromáždil v talyšštině. Dva texty v talyšštině, jedná se o talyšské pohádky - "Kouzelné jablko" a "Zbabělec" - s překladem do ruštiny byly publikovány ve "Sbírce materiálů pro popis lokalit a kmenů Kavkazu". Tyto texty oznámil Lopatinskymu L. G. učitel lankarské základní školy Teymur-bek Bayramalibekov [15] .

V Ázerbájdžánské SSR v oblasti studia talyšštiny již ve 30. letech 20. století. byla vykonána významná práce. Za účelem odstranění negramotnosti mezi Talysh v roce 1928, Talysh jazyková abeceda byla vytvořena na základě latinské abecedy. Během tohoto období byly otevřeny školy v talyšském jazyce a ve městě Lankaran byla zřízena talyšská pedagogická škola. Učebnice byly napsány pro nedokončené středoškolské vzdělání až do 6. ročníku na školách Talysh. Ale Talyshové spolu s Taty a Kurdy odolali indigenizaci a snažili se naučit ázerbájdžánský jazyk a učit v něm své děti [16] . Koncem dvacátých let bylo na základě bakuského vydání Azerneshru vnuceno vydávání knih v talyšštině a bylo vytvořeno talyšské divadlo. [17] Zásluhu na tom mají především Zulfugar Ahmadzade , Muzaffar Nasirli , Shokhub Mursalov , Ghulam Alekberli, díky jejichž činnosti byla ve 30. letech 20. století vydána abeceda, školní učebnice a knihy věnované talyšštině . V období 1930-1938. mnoho překladů beletrie vyšlo v talyšštině, talyštinu studovali i ázerbájdžánští lingvisté. [18] Noviny a časopisy začaly vycházet v talyši. Do této doby také došlo k oživení talyshské literatury [19]

Ve 30. letech 20. století byla v Ázerbájdžánském státním výzkumném ústavu otevřena sekce pro studium a rozvoj talyšské kultury. V rámci svazu ázerbájdžánských proletářských spisovatelů bylo organizováno oddělení talyšských proletářských spisovatelů s cílem osvětlit talyšské dělníky a kolektivní farmáře. [dvacet]

Po plénu ÚV, konaném 6. června 1937, v předvečer XIII. sjezdu Komunistické strany Ázerbájdžánu, kde se projednávala otázka obsahu připravované zprávy ÚV do sjezdu, se byla mimo jiné nastolena otázka očištění ázerbájdžánského jazyka od perských, arabských a osmanských vrstev. [21] Jeden z účastníků diskuse hovořil o potřebě „očistit jazyk Tat“. Na což Mirjafar Bagirov  řekl: „Myslím, že je čas přejít z tat, kurdštiny a talyštiny do ázerbájdžánského jazyka. Lidový komisariát školství by měl převzít iniciativu, všichni jsou Ázerbájdžánci.“ [22] [21]

Po tomto plénu bylo rozhodnuto opustit výuku v jiných jazycích a přejít na ázerbájdžánský jazyk, školy v talyšštině byly uzavřeny, periodika byla ukončena a talyšští vědci a veřejné osobnosti ( Achmedzade Z. , Nasirli M. a ostatní) byly potlačeny. [17]

Badatelé (L. A. Pireiko) uznávají existenci pouze mluvených rozdílů v jazyce talyšů žijících v Ázerbájdžánské republice. Jižní dialekt talyšštiny (Masulei), který existuje v íránském Ázerbájdžánu, se vyznačuje větší blízkostí k dialektům skupiny Tati a také velkým vlivem perského jazyka. [čtyři]

Organizace nezastoupených národů a národů uvádí, že v Ázerbájdžánu jsou talyšští lidé vystaveni agresivním pokusům o asimilaci – v talyštině neexistuje žádné formální vzdělání a úřady nepodporují čtení a mluvení tímto jazykem. Místo toho se Talyshovi doporučuje, aby ve formálních situacích používal azerštinu nebo perštinu. Počet mladých lidí, kteří jsou vychováváni v talyšštině, tedy klesá, jazyk je v současnosti UNESCO klasifikován jako „zranitelný“ (z hlediska mezigeneračního přenosu z rodičů na děti). To představuje vážnou hrozbu pro kulturní integritu talyšského lidu, a proto je jedním z klíčových cílů talyšského národního hnutí větší jazyková svoboda [23] .

K turkizaci talyšštiny přispívá i politika přejmenovávání toponym a hydronym, např. názvy regionálních center Lankon (na Lankaran), Lik ( Lerik ), Ostoro ( Astara ), Masalu (Masally), vesnice Ozobizhon (v Gunashli), Mado (v Mahmudavar), Akon ( Arkivan ), Archon ( Archivan ), Ruakano (Chaygyragy), Gomushavon do Goyshaban. [24]

V prosinci 2020 byla vydána aplikace „Learn Talysh“, samoukový nástroj pro jazyk Talysh. Aplikace má 12 minilekcí, hravou formou prezentace informací, světlé obrázky zaujmou i děti, které chtějí rodiče naučit jazyk [25] .

V roce 2021 vědecký a vzdělávací projekt „TOLYSHNOMA“, vytvořený v roce 2020 vedoucím svazu mládeže Talysh, historikem a výzkumníkem Vugarem Salaevem, vyvinul aplikaci „Talysh Dictionary (by F. Aboszoda)“ nabízející elektronické slovníky z jazyka Talysh do 4 jazyků najednou: ruština, ázerbájdžánština, angličtina a perština. Autorem všech čtyř slovníků zahrnutých do aplikace je politolog, vědec a veřejná osobnost Fakhraddin Aboszoda [26] .

Literatura

Talyšština byla od středověku jazykem živé literatury, ale nezanechala rané literární památky. Středověcí talyšští básníci psali hlavně v perštině. Nejstarším talyšským básníkem je Seyyid Sharafshah Dulai, který žil v 15. století a psal zvláštním smíšeným talyšsko-giljackým dialektem. Dalším známým talyšským básníkem je Safibaba Roshandekhi, jejíž tvorba sahá do konce 19. a začátku 20. století. Můžeme také zmínit další talyšské básníky, kteří působili v různých dobách: Ayaz-beg Punli, Mirza Farhad Shahnazi, Seyyed Abdulkader Husseini (Nagshi), Haji Ahmed Jalili, Feyzulla Kalantari, Yegan-aga Ali, Sadeg-kuli-khani [27] .

První vícejazyčný slovník v talyšštině sestavil B. V. Miller, který na konci své práce „Talyšské texty“ citoval talyšsko-rusko-francouzský slovník, který pokrýval 2000 slov. První pokus shromáždit lexikologii talyšského jazyka učinila L. A. Pireiko ve svém „Talyšsko-ruském slovníku“ (6600 slov).

Nejúplnější a nejdokonalejší slovníky talyšštiny jsou „Talyšsko-rusko-anglický slovník“ od N. .Kh [18] .

Moderní talyšská literatura sahá až do konce 20. let 20. století , kdy talyšští osvícenci v čele s básníkem Zulfugarem Ahmedzadeem začali vytvářet knihy a díla v talyšštině. Aktivně vycházeli talyšští spisovatelé G. Alekperli, A. R. Makhmudov, Sh. Tagizoda, M. Nasirli a další. Do talyšštiny byli přeloženi i klasici světové literatury, mezi nimi " Robinson Crusoe " od D. Defoe , "The Adventures". barona Munchausena" E Raspeho , hra "William Tell" od Friedricha Schillera , povídka " Mumu " od I. S. Turgeneva , romány a povídky L. Tolstého , A. S. Puškina atd. [27] .

21. ledna 1931 začaly pod redakcí Bojukaga Mirsalajeva a výkonného tajemníka Muzaffara Nasirliho v nákladu 1500 výtisků vycházet noviny s názvem „Kyzl Talsh“ („Red Talysh“), známé jako první nesoucí jméno „Talysh“ a první noviny, na jejichž stránkách byly publikovány články v jazyce Talysh. 5. prosince 1931 noviny změnily svůj název na „ Sьə Tolş “ („Red Talysh“) s ohledem na skutečnost, že noviny sloužily hlavně dělníkům Talysh. Poslední číslo nazvané „Sьə Tolş" vyšlo 18. února 1939 poté, co byly noviny přejmenovány na „Sosialist subtripiqi" („Socialist Subtropics"). Od 16. června 1957 byl název změněn na „Leninchi " ("Leninets"), 22. září 1990 na "Lənkəran" ("Lankaran" ) a nyní noviny vycházejí pod tímto názvem. Od začátku roku 1938 se začal snižovat počet článků v talyšštině a od r. 22. září 1938 začaly noviny vycházet zcela v Ázerbájdžánu. povinnosti při studiu talyšského regionu, talyšského jazyka, talyšské literatury, talyšské historie. Při plnění těchto povinností publikovala na svých stránkách rozsáhlé materiály z politické, ekonomické, sociální a kulturní oblasti života. Mezi úkoly byl velký význam přikládán básním a pracím o folklóru, o kterých vycházely různé cenné články. Básně do roku 1938 byly publikovány v ázerbájdžánském a talyšském jazyce a od roku 1938 v ázerbájdžánském jazyce. V básních byla použita tradiční dobová témata: komunistická strana, Komsomol, JZD, dělník, traktorista, Lenin, Stalin a další. Výsledkem bylo, že v poezii byl v popředí úkol zprostředkovat ideologii. Noviny také provedly důležitou práci na sbírce talyšského folklóru. Význam těchto prací spočíval v podpoře sběru folklorních ukázek a jejich periodik na jejich stránkách. Článek Muzaffara Nasirliho „ Tolşə folqlori həxədə může gъləjъ s'xan“ („Pár slov o talyšském folklóru“) se stal jedním z důležitých zdrojů pro studium talyšského folklóru. [28]

Článek badatele Talysh Igbal Abilov uvádí, že [17]

Z přeložené a vytvořené literatury v talyšštině lze rozlišit následující hlavní skupiny: školní a vzdělávací literatura (včetně sbírek beletrie, gramatiky talyšského, turkického a ruského jazyka pro talyšské školy), propaganda a oficiální materiály ( včetně překladu sovětské ústavy nebo projevů I. V. Stalina, L. P. Beriji, V. M. Molotova do talyšštiny), překlady ázerbájdžánské, ruské a světové literatury (M. F. Akhundov, D. Defoe, S. Ya. Marshak, M. Seidzade, F. Schiller , J. London, I. S. Turgenev, A. P. Čechov), knihy o asanaci, zemědělství aj. Zvláštní pozornost si zaslouží sbírka talyšských písní, kterou vydal slavný folklorista a novinář Muzaffar Nasirli (1902-1944). Mnohé z těchto knih jsou aktuální i dnes.

Další etapou ve vývoji talyshské literatury byla devadesátá léta. V této době začaly desítky talyšských básníků skládat ve svém rodném jazyce. Práce Zulfugara Ahmedzadeho , jeho dílo a životní cesta měly velký vliv na myšlení budoucích spisovatelů a básníků v talyšštině. S jeho jménem je spojeno vytvoření talyšské abecedy v latině. Moderní talyšští spisovatelé a básníci - Tofig Ilhom , Ali Nasir , Shakyar Aslan , Shahmirza Tolyshakhun , Khanali Tolysh , Azad Talyshoglu , Ahad Mukhtar , Khilgat, Masudi Dovran, Valishakh a mnoho dalších, používali talyshovskou literární školu A. roli ve vývoji talyšského literárního jazyka. [29]

Od roku 2000 vycházejí tyto noviny: od roku 2002-2005. redaktor novin " Tolysh " ("Talysh") F. Aboszoda , v letech 2006-2008. redaktor novin " Shavnysht " ("Noční shromáždění") F. Aboszoda , v letech 1992-2011. periodicky vycházely noviny „ Tolyshi sado “ („Hlas Talyshe“) , noviny vycházely na vlastní náklady redakce novin, ale po smrti šéfredaktora Novruzaliho Mammadova v ázerbájdžánském vězení, není zveřejněn [30] . Noviny publikovaly ukázky prózy a poezie, stejně jako folklór Talysh. [31] [6]

Od roku 2002 vyšly desítky knih v talyšštině v Ázerbájdžánské republice , Moskvě, Petrohradu a Minsku. Mezi nimi jsou sbírky básní takových slavných básníků jako 3. Ahmadzadeh, Faramarz Masrur , Valishah, Tofig Ilkhom, Khanali Tolysh, Jamal Lalazoda, Ali Nasir , Yadulla Sayad, 3abil Madoj, Nariman Agazadeh, Khilgat Bay, Akmied, Alahverdi V. Násir, Saftar, Hilgat. Hlavním leitmotivem děl Talyshových autorů je téma Vlasti, ale v nich samozřejmě. - a úvahy o lásce, přírodě, přátelství, smyslu života atd. I přesto, že se poezie v talyšštině rozvíjí dynamičtěji, nelze nezmínit již vydané prózy a dramaturgii T. Shakhana, Khanali Tolyshe, Ali Nasir. Pracuje se také v oblasti překladů děl světových klasiků. Spolu s beletrií se rozvíjí také talyšská žurnalistika v talyšštině a ruštině, talyšská lexikografie a historiografie (díla F. F. Aboszoda ) a další oblasti společenských věd. [6]

Činnost Talyšské národní akademie , založené v Minsku v roce 2010, je zaměřena právě na zachování a rozvoj původní talyšské kultury včetně literatury. Zaměstnanci Talyshovy národní akademie se účastní mezinárodních vědeckých konferencí a vycházejí také knihy („Bulletin of the Talysh National Academy“, „The Failed Independence of Talysh“. V roce 2012 pod publikací Talysh National Academy F. F. Aboszod , rusko-talijský slovník vyšel „(60 000 slov a frází) a „Anglicko-talyšský slovník“ (250 000 slov a frází) ve slavném akademickém nakladatelství „LINCOM akademické vydavatelství“ v Mnichově. Od 25. dubna do 5. května 2012 Talyshova národní akademie spolu s Muzeem antropologie a etnografie pojmenovaným po Petru Velikém z Ruské akademie věd (Kunstkamera) a Ruským etnografickým muzeem provedli vědeckou expedici do jižního (íránského) Talyše. [6] [32] [ 33] [34]

Dne 18. března 2015 se konala prezentace románu " Dyli sado " ("Hlas srdce") od Aytena Eyvazona a knihy básní "Vatan" ("Vlast") od Vugar Mirzozade. Literárním rysem románu mladé spisovatelky je, že dějová osnova románu vychází z událostí odehrávajících se v Talyshistanu na konci 19. století. Román popisuje talyšovské tradice, způsob života, domácí a mezilidské vztahy. Na akci básník Khanali Tolysh zaznamenal svou radost v souvislosti s výskytem mladých spisovatelů. A připomněl, že příběh Talybiho Shakhana " Talybi Shakhan " ("Zlatý muž"), " Lampa " ("Lampa") od Bahmana Saleha a příběhy Ali Ayubi jsou pozoruhodnými fenomény talyshovské prózy. [35]

Na začátku ledna 2016 byla z iniciativy zástupců Svazu mládeže Talysh vytvořena pracovní skupina pro vytvoření verze lokalizace Talysh na sociální síti Vkontakte . Díky pečlivé práci této skupiny byla 17. října 2016 spuštěna verze lokalizace Talysh a bylo možné používat sociální síť „ Vkontakte “ v jazyce Talysh. [36]

V roce 2019 vyšla práce o gramatice literárního talyšského jazyka „Talyšský jazyk: fonetika, morfologie, syntax“ od Fakhraddina Aboszoda a Avaze Sadykhzoda . V knize vydané Talyšskou národní akademií v talyšském jazyce jsou rozvinuty všechny hlavní části gramatiky tohoto autochtonního jazyka jižního Kaspického regionu. Autoři vzali za základ literárního jazyka severní dialekt, který je rozšířen v talyšsky mluvících oblastech Ázerbájdžánské republiky a také v částech talyšsky mluvící oblasti Íránu. Fakhraddin Aboszoda, autor největších talyšských slovníků, v této studii prohloubil a rozvinul dílo dalšího známého talyšského filologa, zesnulého Avaze Sadykhzody (1942−1999), vydané posmrtně v roce 2002 v Petrohradě v ázerbájdžánském jazyce. . Vědeckým editorem knihy byl talyšský básník a publicista Jamal Lalazoa (Agaev). [37] [38]

V lednu 2020 byla představena nová kniha spisovatelky Ayten Eyvazon „Jimoni Ahəng“ („Eufonie života“), skládající se z příběhů, které se dotýkají různých témat ze života Talyshů.

Gramatika

Zájmena

Osobní zájmena (např. „já“, „on“, „ona“) jsou ve větách volitelná. Pro vyjádření první osoby jednotného čísla se az i muži používají stejným způsobem. Osobní koncovky v případě použití mužů se neuvádějí (toto někdy připomíná přechod k ergativitě - ve skutečnosti ne „čtu“, ale „čtu“) [39] , například:

• muži xanda („čtu“), az bexun-em („mám číst…“);
• muži daxun! („zavolej mi!“), az-daxun-em („mám zavolat…“).

Existuje několik předpon, které činí běžné formy zájmen přivlastňovacími: če / ča a eš / še . Podobné formy jsou v tatských dialektech.

Slovesa

• preverbia: â / o , da , vi / i / ē / â , pē / pi ;
• negativní částice: ne , nē , ni ;
• konjunktiv a rozkazovací předpona: be ;
• značky trvání: a , ba , da .