aramejské písmo | |
---|---|
Typ dopisu | souhláskový |
Jazyky | aramejština , hebrejština , syrština |
Příběh | |
Místo původu | Blízký východ |
datum vytvoření | 10.-9. století před naším letopočtem E. [jeden] |
Doba | 8. století před naším letopočtem E. - 6. století našeho letopočtu E. |
Původ | Fénické psaní |
Vyvinutý do | Syrské , nabatejské , pahlavské , sogdické a jiné písmo |
Vlastnosti | |
Směr psaní | Zprava doleva |
Známky | 22 |
ISO 15924 | Armi |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Aramaic psaní je systém souhláskového fonetického psaní , které se vyvinulo z fénického psaní .
Aramejština, stejně jako řečtina , která se také vyvinula z fénického písma, tvořila základ aramejské větve východních abeced – stejně jako řecká abeceda sloužila jako základ pro abecedy západu. Aramejské písmo se svými samohláskami a matres lectionis dalo vzniknout řadě nejdůležitějších abeced Blízkého východu, severní Afriky a Asie, včetně arabské a moderní hebrejské abecedy a pravděpodobně také různých písem Indie [2] ( Brahmi [ 3] [4] a dále Devanagari ) a jejich abecední potomci z jihovýchodní a střední Asie (včetně thajského a mongolského písma).
Převládání aramejského písma je způsobeno skutečností, že aramejský jazyk a písmo, které je od konce VIII století před naším letopočtem. E. prostředky mezinárodní korespondence a komunikace na Středním východě, během výbojů Achajmenovců získaly status diplomatického jazyka a písma Perské říše .
V aramejském jazykovém prostředí nadále existovaly pohanské kulty; takže náboženská sekta Mandejců , která existuje dodnes (moderní Írán a Irák; několik stovek Mandejců žije také v USA a Austrálii), zachovala posvátné knihy psané v mandejském dialektu aramejského jazyka, tento dialekt se také používá jako bohoslužebný jazyk a jeho modernější podobu, podle některých zpráv jej v každodenní komunikaci používá v Íránu asi 1 tisíc lidí; jiní íránští Mandaeans mluví persky, zatímco iráčtí Mandaeans mluví arabsky.
Po arabských výbojích v 7. století a zřízení chalífátu byly syrsko-aramejské dialekty nahrazeny arabským jazykem; tento proces byl však dlouhý a v podstatě skončil až v 15. století. Současnými dědici aramejského jazyka jsou kromě asyrských a mandejských dialektů dialekty několika vesnic v Sýrii (viz Maalula , Saydnaya ), kde žije několik tisíc lidí, většinou křesťanů.
Syrsko-aramejská literatura je velmi rozsáhlá a má velký historický význam. Brilantní éra středověkého islámského myšlení se stala možná svého času právě díky překladu děl starověkých řeckých filozofů, zejména Aristotela, do aramejštiny az ní do arabštiny.
název písmene | aramejština | Zvuk | Ekvivalenty v | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Císařský
aramejština |
Syřan | Na vesnici | židovský | arabština | |||
Formulář | Dopis | Text | Formulář | ||||
Alaf | 🐡 | λ | /ʔ/ ; /aː/ , /eː/ | א | … | ||
Beth | 🐡 | λ | /b/ , /β/ | ב | ب | ||
Gamal | 🐡 | λ | /ɡ/ , /ɣ/ | ג | ج | ||
Dalat | 🐡 | λ | /d/ , /ð/ | ד | د | ||
Heh | 🐡 | λ | /h/ | ה | ﻫ | ||
wav | 🐡 | . | /w/ ; /oː/ , /uː/ | ו | و | ||
Zain | 🐡 | ə | /z/ | ז | ز | ||
Het | 🐡 | . | /ħ/ | ח | خ, ح | ||
Tet | 🐡 | ?? | důrazný /tˤ/ | ט | Ø | ||
Yod | 🐡 | . | /j/ ; /iː/ , /eː/ | י | ي | ||
kavárna | 🐡 | ???????? | /k/ , /x/ | כך | ك | ||
Lamad | 🐡 | λ | /l/ | ל | ل | ||
Mim | 🐡 | ءء | /m/ | מם | م | ||
Jeptiška | 🐡 | . | /n/ | נ ן | ن | ||
Semkat | 🐡 | λ | /s/ | ס | س | ||
'E | 🐡 | ? | /ʕ/ | ע | غ,ع | ||
Pe | 🐡 | λ | /p/ , /ɸ/ , ( /f/ ) | פף | ف | ||
Sade | , | 🐡 | λ | důrazný /sˤ/ | צץ | ص | |
káva | 🐡 | λ | /q/ | ק | ق | ||
Resh | 🐡 | λ | /r/ | ר | ر | ||
Holeň | 🐡 | λ | /ʃ/ | ש | ش, س | ||
Tau | 🐡 | ? | /t/ , /θ/ | ת | ت,ث |
aramejci | |
---|---|
Obecné pojmy | |
Historické regiony |
|
Syro-chetitská království |
|
aramejští králové | |
aramejská města |