Khmerské písmo

Tato stránka nebo sekce obsahuje text v khmerském písmu . Pokud nemáte požadovaná písma , některé znaky se nemusí zobrazit správně.

Khmerské písmo ( Khmer alphabet ; Khmer. អក្សរខ្មែរ [ʔakˈsɑː ˈkʰmae] aksa khmae ) [1] se používá k psaní khmerského jazyka v Kambodži , což je oficiální jazyk Kambodže .

Souhlásky

V khmerském písmu je 35 souhlásek , z nichž pouze 33 se používá v moderní khmerštině a dvě jsou zastaralé. Každá souhláska má vlastní samohlásku : /ɑː/ nebo /ɔː/ ; příslušně, každá souhláska je řekl, aby patřil k /ɑː/ nebo /ɔː/ série . Série souhlásek určuje výslovnost závislých samohlásek připisovaných souhláskám a v některých polohách se zvuk vlastní samohlásky vyslovuje sám. Tyto dva řádky byly původně neznělé a vyjádřené souhlásky příslušně (a jsou ještě odkazoval se na jako takový v Khmer); fonetické změny ve střední khmerské éře ovlivnily samohlásky následující po neznělých souhláskách a tyto změny přetrvávaly navzdory skutečnosti, že se ztratil charakteristický zvuk.

Každá souhláska, až na jednu výjimku, má také formu podpisu. Jejich khmerské jméno, ជើងអក្សរ /cəːŋ ʔak.ˈsɑː/ , se doslovně překládá jako „noha dopisu“. Většina podepsaných souhlásek se podobá odpovídajícímu symbolu souhlásky, ale v menší a někdy zjednodušené formě, i když v některých případech neexistuje žádná zjevná podobnost. Většina podpisových souhlásek se píše přímo pod jinými samohláskami, ale podpis r se píše vlevo a některé další mají přípony vpravo. Podpisy se používají při psaní shluků souhlásek (souhlásky vyslovované postupně ve slově, bez samohlásek mezi nimi). Konjunkce v khmerštině se obvykle skládají ze dvou souhlásek, i když někdy jsou uprostřed slova tři. První souhláska v konfluenci se zapisuje jako hlavní souhláska a druhá (a třetí, pokud existuje) je k ní připojena jako podpis. Podpisy byly dříve také používány psát konečné souhlásky; v moderní khmerštině je také možné, ale není to vyžadováno, v některých slovech končících na -ng nebo -y , jako je ឲ្យ /ʔaoj/ 'dát'.

Níže uvedená tabulka uvádí souhlásky a jejich podpisové formy. Obvyklé fonetické hodnoty jsou uvedeny pomocí mezinárodní fonetické abecedy (IPA); možnosti jsou popsány za tabulkou. Fonetický systém je podrobně popsán v článku khmerského jazyka v sekci Fonetika . Hovorové jméno každé souhlásky je její význam s přidruženou samohláskou. Transliterace v khmersko-ruské praktické transkripci a systému UNGEGN [2] [3] .

Písmeno ប ba v kombinaci s některými závislými samohláskami se píše v mírně upravené podobě (například បា , viz Ligatury ).

Písmeno ញ se při přidávání podpisu nepíše bez spodní křivky . Když je tento dopis podepsán pod sebou, jedná se o zmenšenou formu celého dopisu: ញ្ញ -нн- .

Všimněte si, že ដ yes a ត ta mají stejnou formu podpisu. V počátečních kombinacích se tato forma podpisu vždy vyslovuje jako /d/ , ale ve středních polohách se v některých slovech vyslovuje jako /d/ a v jiných /t/ .

Skupina ដ da , ឋ tha , ឌ do , ឍ tho , ណ na původně předávala retroflexní souhlásky v indických textech. Druhá, třetí a čtvrtá písmena jsou vzácná a vyskytují se pouze z etymologických důvodů v několika slovech vypůjčených z pálštiny a sanskrtu . Protože zvuk /n/ je běžný a často gramaticky produktivní v mon-khmerských jazycích , páté písmeno z této skupiny, ណ, bylo pro pohodlí upraveno jako analog ន, ale v řadě /ɑː/ (všechny ostatní souhlásky patří do řady /ɔː/ ).

Variace ve čtení

Aspirované souhlásky ( kh- , ch-, tkh- , pkh- ) jsou aspirovány pouze před samohláskou. Tam je také mírná aspirace se zvuky k , t , t a n před jistými souhláskami , ale v závislosti na tom, zda jsou psány s písmenem, které vyjadřuje aspiraci.

Khmerské slovo nemůže končit více než jednou souhláskou, což je důvod, proč se koncové podepsané souhlásky (objevující se z etymologických důvodů) nevyslovují, ačkoli mohou být vyslovovány, když takové slovo začíná frázi.

Některými slovy, jedna mediální souhláska přenáší jak konečnou souhlásku jedné slabiky, tak počáteční souhlásku další.

Písmeno ប ba přenáší zvuk /ɓ/ pouze před samohláskou. Na konci nebo za podepsanou souhláskou se čte jako /p/ (a když následuje podepsaná souhláska, překládá se také jako p v systému OSN). Pro úpravu v p s diakritikou viz Další souhlásky . Písmeno, které v indických textech vykresluje /p/ , také u některých slov převzatých ze sanskrtu a páli zachovává /p/ .

Písmena ដ yes a ឌ do na konci slov se čtou jako /t/ . Písmeno ត ta se čte jako /d/ v nepřízvučné počáteční slabice končící nosní.

V konečné poloze se písmena, která vyjadřují zvuk /k/ ( k-, kx- ), čtou jako ráz /ʔ/ za samohláskami /ɑː/ , / aː/ , / iə/ , /ɨə/ , / uə/ , /ɑ/ , /a/ , /ĕə/ , /ŭə/ . Písmeno រ ro na konci slov není čitelné (ve většině dialektů). Písmeno ស sa na konci slov zní /h/ (které se v této pozici blíží /ç/ ).

Přídavné souhlásky

Khmerský psací systém zahrnuje další souhlásky používané v některých výpůjčních slovech , hlavně z francouzštiny a thajštiny . Obvykle přenášejí zvuky, které se nevyskytují v původních khmerských slovech, nebo u kterých jsou písmena v lidové mluvě omezena na jednu ze dvou samohláskových řad. Většina z nich jsou digrafy , vytvořené překrýváním podepsaných souhlásek pod písmenem ហ ha , doplněné diakritikou traisap , chcete-li změnit vlastní samohlásku na /ɔː/ . Znak pa však vzniká přidáním diakritického znaku tkhmen-kandol („myší zuby“) nad písmeno ប ba .

Závislé samohlásky

Samohlásky

Diakritika

Ukázkový text

Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv:

Čísla

Styly psaní

Několik stylů khmerského psaní se používá pro různé účely. Dva hlavní styly jsou aksa-tirieng (doslova „šikmé psaní“) a aksa-mul (doslova „kulaté psaní“).

• Aksa-tirieng ( អក្សរជ្រៀង ) jsou šikmá písmena. Celé texty, jako je próza a další knihy, jsou tištěny písmem aksa-tirieng . Na rozdíl od psané angličtiny zde kurzíva nevyjadřuje žádné gramatické rozdíly, jako je podtržení nebo citace. Ručně psaný khmerský text je často nakloněný.
• Aksa-cho ( អក្សរឈរ ), nebo aksa-trang ( អក្សរត្រង់ ) jsou svislá neboli „stojící“ písmena, nikoli šikmá. Většina moderních khmerskýchpísemprotože text může být psán kurzívou pomocí příkazů textového procesorušikmým způsobem aksa-thrieng .
• Aksa-kham ( អក្សរខម ) je styl používaný v pálijských rukopisech palmových listů. Vyznačuje se ostřejšími patkami a úhly, stejně jako zachováním některých starověkých charakteristik, zejména v souhlásceក ka . Tento styl je také používán proyantynebo mosazné rytiny vKambodžia také vThajsku [7] [8] [9] [10] .
• Aksa-mul ( អក្សរមូល ) jekaligrafickýstyl podobný Aksa-kham , protože si také zachovává některé rysy starého khmerského písma. Jeho khmerské jméno se doslova překládá jako „kulaté písmeno“ a odkazuje na styl tučného a širokého písma. Používá se pro tituly a nadpisy v kambodžských dokumentech, knihách, bankovkách, cedulích obchodů a transparentech. Někdy se používá ke zdůraznění jména krále nebo jiných důležitých jmen.

Klávesnice

Viz také

• Psaní
• Austroasijské jazyky

Poznámky

1. ↑ 1 2 Huffman, F. Kambodžský systém psaní a čtenář pro začátečníky / Franklin Huffman. - [New Haven, CT] : Yale University Press, 1970. - ISBN 0-300-01314-0 .
2. ↑ Zeměpisná jména Kambodžského království: Zprávy vlád o situaci v jejich zemích ao pokroku dosaženém ve standardizaci zeměpisných jmen od sedmé konference: Osmá konference Organizace spojených národů o standardizaci zeměpisných jmen. Berlín, 27. srpna – 5. září 2002. Bod 4 předběžného programu  // Divize statistiky Organizace spojených národů.
3. ↑ Zpráva o aktuálním stavu Romanizačních systémů OSN pro zeměpisná jména – Khmer Archived 13 May 2011 at Wayback Machine , UNGEGN Working Group on Romanization Systems, září 2013 (propojeno z webu WGRS Archivováno 18. ledna 2008 na Wayback Machine ) .
4. ↑ 1 2 Tabulky kódů znaků Unicode 12.1 - Khmer . Získáno 4. února 2021. Archivováno z originálu dne 23. května 2018. (neurčitý)
5. ↑ Písmeno ឡ la nemá ve standardním pravopisu formu podpisu, ale některá písma jej obsahují ( ្ឡ ) jako formu zobrazenou, pokud se znak objeví za znaménkovou souhláskou (viz část Unicode ).
6. ↑ Jacob, Judith M. Úvod do kambodžštiny . - Londýn; Bombay [atd.]: Oxford University Press, 1968. - S.  19 , 29-30.
7. ↑ May, Angela Marie. (2014). Sak Yant: Přechod od indických janter k thajským magickým buddhistickým tetováním (magisterská práce) (str. 6). University of Alabama v Birminghamu.
8. ↑ Igunma, Jana. (2013). Aksoon Khoom: Khmerské dědictví v thajských a laoských rukopisných kulturách. Tai Culture, 23: Route of the Roots: Tai-Asiatic Cultural Interaction .
9. ↑ Tsumura, Fumihiko. (2009). Magické použití tradičních skriptů v severovýchodních thajských vesnicích. Senri Ethnological Studies, 74 , 63-77.
10. ↑ Tento konkrétní styl khmerštiny nelze zaměňovat s jiným písmem se stejným názvem, které popsal Paul Sidwell (viz písmo Khom ).

Odkazy

• Khmerský skript na webu Omniglot  (anglicky)
• khmerská romanizační  tabulka