Jakutský jazyk

jakutský jazyk
vlastní jméno Sakha domácí fronta
země Rusko
Regiony Republika Sakha (Jakutsko)
oficiální status Jakutsko
Celkový počet reproduktorů 450 140 (2010) [1]
Postavení zranitelný
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Turecké jazyky

Jakutská větev Příbuzné jazyky : Dolgan
Psaní Cyrilice ( jakutské písmo )
historická: latina ( novgorodovská abeceda , Yanalif )
Jazykové kódy
GOST 7.75–97 jaku 865
ISO 639-1 —
ISO 639-2 sah
ISO 639-3 sah
WALS ykt
Atlas světových jazyků v ohrožení 508
Etnolog sah
ELCat 10454
IETF sah
Glottolog jaku1245
Wikipedie v tomto jazyce

Jakutský jazyk (vlastní jméno - Sakha zadní ) je národní jazyk Jakutů , který je spolu s ruštinou jedním z oficiálních jazyků Republiky Sakha (Jakutsko) a patří do turkické rodiny jazyků , ve kterých tvoří samostatnou větev [2] .

Počet rodilých mluvčích podle sčítání lidu z roku 2010 je 430 140 lidí žijících převážně v Jakutsku .

Jakutský jazyk se výrazně liší od ostatních turkických jazyků přítomností vrstvy slovní zásoby nejasného původu (pravděpodobně paleoasijského ) [3] . Tam být také velké množství slov mongolského původu , příbuzný starověkým výpůjčkám , stejně jako pozdní výpůjčky z ruského jazyka (pronikly do Yakut poté, co se Jakutsko stalo součástí Ruska ) [4] .

Linguogeografie

Rozsah

Většina mluvčích jakutského jazyka žije na území Ruské federace – především v Republice Sakha (Jakutsko).

Sociolingvistické informace

Jakutština se mezi Jakuty používá především v každodenním životě a ve veřejném životě. Také Yakut jako jazyk interetnické komunikace v Jakutsku je mluvený Evens , Evenks , Yukaghirs , Dolgans a ruská staromilská populace ( rus Ustyintsy , Pokhodchane a Yakutians, nebo Lena rolníci ). Jakutština se na území republiky používá v kancelářské práci . Pořádají se kulturní akce. Vycházejí tištěné materiály - knihy, noviny, časopisy, provádí se rozhlasové vysílání, nechybí ani televizní programy a internetové zdroje v jakutském jazyce. Repertoár činoherního a hudebního divadla města Jakutsk , stejně jako četné venkovské domy kultury a kluby, představují inscenace převážně v jakutském jazyce. Existují tvůrčí svazy jakutských spisovatelů, skladatelů atd. [5]

Jakutština je jazykem jedné z hlavních rozvinutých literárních tradic Sibiře s četnými styly a žánry [5] . Jakutština je jazyk starověkého eposu „ Olonkho “, uznaný organizací UNESCO jako mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva. V jakutském jazyce se v republice hrají písně nejrůznějších stylů - od klasických děl až po populární a rockovou hudbu (zejména písně skupin " Cholbon ", " Serge " a dalších). V posledních letech si v Jakutsku získalo velkou oblibu kinematografie v jakutštině prezentovaná v různých žánrech [6] [7] .

Znalost jakutského jazyka v Republice Sakha (Jakutsko) podle národnosti , včetně mateřského jazyka (podle sčítání lidu v Ruské federaci v roce 2010 ) [8] [9] :

Populace
odpovídající národnosti s uvedením:
znalost
jakutského jazyka 		rodný
jakutský jazyk
celkem [~ 1] 441 536 470 092
jakutů 401 240 438 664
Evenki 16 874 17 016
Evens 11 503 9848
Rusové 7229 1308
Tataři 326 132
Burjati 345 148

Dvojjazyčnost je rozšířená mezi Yakuts : 65 % být plynně rusky [5] ; podle sčítání lidu z roku 2010 ze 460 971 osob jakutské národnosti, které uvedly jazykové znalosti, 416 780 osob uvedlo znalost ruštiny a 401 240 jakutštiny [8] . Zástupci jakutské národnosti přitom označovali jako svůj rodný jazyk jakutský jazyk (438 664 osob), mnohem menší část - ruštinu (27 027 osob) [9] .

Jakutský jazyk se v Jakutsku vyučuje na středních školách a vysokých školách. Existují také všeobecné vzdělávací instituce, ve kterých je vzdělávání vedeno pouze v jakutském jazyce. Pokud jde o počet studentů, kteří v Rusku získají úplné středoškolské vzdělání v národním jazyce , nejvyšší procento je ve školách s výukou jakutského jazyka – 17 % všech studentů studujících v rodném etnickém jazyce . Například pro jazyk Baškir jsou takové ukazatele 10,1 %, pro Tatar  - 9,6 %, pro Buryat  - 6,5 % atd. V akademickém roce 2012 studovalo 53 564 školáků (z toho 9 798 na městských školách). Pro srovnání, 90 786 školáků studovalo v Tataru, 44 114 v Baškiru,  23 506 v Avaru ,  18 235 v Tuvanu atd. [10]

Akademická léta
1980/1981 1990/1991 1991/1992 1998/1999 2000/2001 2002/2003 2010/2011 2011/2012
Počet
školáků, os. [~2] [11] 		45 617 47 585 51 658 72 669 72 182 73 728 55 668 53 564

Významné rozdíly mezi jakutským jazykem a ostatními turkickými jazyky umožňují pouze nejobecnější vzájemné porozumění mluvčích jakutského jazyka s mluvčími jiných turkických jazyků [5] . Podle E. I. Ubryatova vznikl jakutský jazyk jako výsledek interakce starověkých turkických jazyků prostřednictvím dlouhého bilingvismu s jakýmsi mongolským jazykem [12] .

Dialekty

V článku „Jakutský jazyk“ od E. I. Ubrjatové v lingvistickém encyklopedickém slovníku je uvedena klasifikace jakutského dialektového systému , ve kterém se rozlišují čtyři skupiny dialektů [2] [13] :

P. P. Barashkov vyčlenil tři skupiny dialektů v jakutském jazyce: Nam-Aldan, Vilyui-Kangalas a Megino-Tatta.

V klasifikaci M. S. Voronkina jsou dialekty jakutského jazyka rozděleny do dvou velkých skupin dialektů a dolganského dialektu [5] :

Výrazně izolovaný od ostatních jakutských dialektů Dolganskij . Vliv jazyka Evenki , stejně jako dlouhodobý izolovaný vývoj dolganštiny od ostatních jakutských dialektů, způsobily nárůst fonetických , morfologických a lexikálních rozdílů v něm od klasického jakutského jazyka. Někteří badatelé (E. I. Ubrjatova a další) považují dolganštinu za samostatný turkický jazyk [14] ; jiní (M.S. Voronkin) jej považují za dolganský dialekt, který má jen nepatrné rozdíly od jakutského jazyka [15] .

Mezi mluvčími dialektů existuje naprosté vzájemné porozumění . Nářeční rozdíly se projevují především v oblasti fonetiky a slovní zásoby [15] .

Psaní

První vydání v moderním jakutském jazyce je považováno za součást knihy cestovatele Nikolaase Witsena , vytištěné v Amsterdamu roku 1692 . V 19. století , několik různých Cyrillic -založené abecedy byly používány zaznamenávat jakutské texty .

Prvních 35 slov, 29 číslic v jakutském jazyce je zaznamenáno v díle amsterodamského purkmistra Witsena (Witzen) Nicholase Cornelissona (Cornelius) (1641-1717) „Noord en Oost Tartarye“ („Severní a východní Tartary“) v holandštině , publikované v Amsterdamu v roce 1692 Seznam 35 jakutských slov a číslic je doplněn vysvětlením jejich významů v holandštině. V letech 1705 a 1785 bylo znovu vydáno dílo „Severní a východní Tartarie“, kde byl kromě „jakutských dopisů“ otištěn i překlad modlitby „Otče náš“ do jakutského jazyka. Tato práce byla v 18. století pro západní Evropu jedním z hlavních zdrojů o východní Asii.

V roce 1917 vytvořil S. A. Novgorodov novou abecedu založenou na IPA . Původně obsahoval pouze malá písmena, stejně jako znak : reprezentující dlouhé zvuky (jak samohlásky , tak souhlásky ). V roce 1924 byla tato abeceda reformována. Později byla ještě několikrát reformována, až byla v roce 1929 nahrazena jednotnou turkickou abecedou. Poté, v roce 1939, byl proveden přechod na abecedu založenou na azbuce .

Moderní jakutská abeceda

Dnes se v jakutském jazyce používá abeceda založená na azbuce , která obsahuje celou ruskou abecedu plus pět dalších písmen: Ҕҕ , Ҥҥ , Өө, Һһ, Үү a dvě kombinace: Дь д, Нн н. Používají se také 4 dvojhlásky : uo, ya, tj. үө. Dlouhé samohlásky se písemně naznačují zdvojením písmene [16] .

cyrilice název IPA Poznámky
A a A [ a ]
B b miláček [ b ]
dovnitř ve [ v ] Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny
G g ge [ g ]
Ҕ ҕ ҕе [ ɣ ], [ ʁ ] "G s háčkem" (frikativní "g")
D d de [ d ]
d d d dee [ ɟ ] "D s měkkým znakem" (super měkké "d")
Její E [ e ], [ j e ] Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny
Její jo [ jo ] _ Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny
F zhe [ ʒ ] Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny
W h ze [ z ] Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny
A a a [ i ]
čt iot [ j ], [ j̃ ]
(Ҋ ҋ) murun iota [ j̃ ]
K to ka [ k ], [ q ]
L l e-mailem [ l ]
Mm Em [ m ]
N n en [ n ]
Ҥ ​​​​ҥ uh [ ŋ ] Ligatura "ng" (zadní lingvální "n")
ny ny ene [ ɲ ] "H s měkkým znakem" (super měkké "n")
OH oh o [ o ]
Ө ө ө [ ø ] "O s příčkou"
P p pe [ p ]
R p ehm [ r ]
C s es [ s ]
Һ һ ge [ h ]
T t te [ t ]
U u v [ u ]
Y Y u [ y ] přímé "y"
f f ef [ f ] Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny
x x Ha [ x ]
C c ce [ ʦ ] Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny
h h Che [ ʧ ]
W w sha [ ʃ ] Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny
U u shcha [ ɕː ] _ Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny
b b kytaanakh belie . Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny
s s s [ ɯ ] Zpět lingvální, nezaokrouhlené "y"
b b symnatar belie [ ʲ ] Používá se pouze v kombinacích "d", "n" a ve slovech vypůjčených z ruského jazyka
uh uh uh [ e ]
ty jo Yu [ ju ] _ Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny
jsem já [ ja ] _ Používá se pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny

Jazyková charakteristika

Fonetika

Samohlásky
Stručný Dlouho dvojhlásky
Horní Střední a
nižší 		Horní Střední a
nižší
Přední Nemrtvý i E iː E tj
zaoblený y Ó yː Ó jo
Zadní Nemrtvý ɯ A ɯː A A
zaoblený u Ó uː Ó uo

Vokalismus jakutského jazyka je reprezentován osmi krátkými a osmi odpovídajícími dlouhými samohláskami. Krátká písmena jsou označena jako a , s , o , y , e a , ө , ү a dlouhá písmena jako aa , yy , oo , uu , ee , ii , өө , үү . V jakutském jazyce jsou zachovány takzvané primární zeměpisné délky: pět dlouhých samohlásek ( аа , ыы , уу , и , үү ), které se nacházejí pouze v kořeni . Sekundární zeměpisné délky vyplývající z kontrakce se vyskytují v jakékoli slabice slova. Kromě toho se jakutský jazyk vyznačuje čtyřmi dvojhláskami, označovanými písemně dvěma písmeny: ya , uo , ie a үө [17] . Použití samohlásek podléhá pravidlu samohláskové harmonie , ve kterém samohlásky ve slově následují za sebou v přesně stanoveném pořadí. Pokud například předchozí slabika obsahuje zvuk y , pak následující může mít pouze s nebo a , nebo ya : ylyym , ylaar , ylya atd. [2] [18]

Samohláska Možné následné samohlásky Příklady
a, aa a, aa, s, yy, ya atahtaah , aalyastaan
uh, uh uh, uh, uh, uh, uh ergetegi , nelier, bieriim
Ltd ooh ooh ooh ooh ooh gyolbun , bolguo
ө, өө ө, өө, ү, үү, үө komus , өrөөbut , өydүүr , korүөkhkhүn
y, yy, yah s, yy, a, aa, ano kylaan , kyndya , kyayaar
a ii, ee a ii, uh, uh, ee chiriitinen , ichchikeyiem
uh, uh, uh uh, uh, uh, uh, uh uhuogun , tuskulaah , umuruoruma , wonna
ү, үү, үө ү, үү, uh, uh, үө үstuү , sүһүөhteeh
Souhlásky
Labiální zubní Alveolární Palatal Velární Glotální
nosní m n ɲ ŋ
explozivní p b t d C ɟ k ɡ
frikativy s X ɣ h
Přibližné l j ( ȷ̃ )
Chvění ɾ

Na rozdíl od jiných turkických jazyků nejsou v jakutském jazyce žádné syčící souhlásky.

Mnoho souhlásek může být buď jednoduché, nebo zdvojené. Ty druhé jsou naznačeny opakováním souhláskového písmene: wo tt ar (světla), A mm a ( Amga ), nuu chch a ( ruština) atd. Dvojí souhlásky se vyslovují mnohem déle než jednoduché.

Ve slovech vypůjčených z ruského jazyka jsou souhláskové kombinace odděleny interkalárními samohláskami. Například: „tým“ > b a rigeede , „kniha“ > k a nig atd. V původních jakutských slovech není povolena kombinace více než dvou souhlásek, souhlásky jsou zakázány na začátku a na konci slov ( s výjimkou některých slov), zakázané kombinace některých specifických souhlásek [19] .

Na začátku slova se často používají souhlásky b, m, k, s, t, x, h ; zřídka používané: p, g, h . Na začátku slova se ҕ, й, ҥ, р nepoužívají . Na konci slova se һ, ҕ, g, b, e, h nepoužívají.

Prozódie

Jakutský jazyk (stejně jako většina ostatních turkických jazyků) je charakterizován konečným (vždy připadajícím na poslední slabiku) přízvukem , který nesouvisí s dvojhláskami a délkou samohlásky [20] .

Morfologie

Podstatné jméno

Jakutština patří mezi aglutinační jazyky. K tvorbě slov dochází díky příponám : balyk "ryba" - balyksyt "rybář" - balyktaanyn "rybaření".

Kategorie rodu není v jazyce gramaticky vyjádřena , nejsou zde žádné předložky a předpony . Místo předložek se používají pády a postpozice a také afixy .

Množné číslo

Množné číslo v jakutském jazyce je tvořeno přidáním přípony v závislosti na konečném zvuku kmene slova :

Závěrečný zvuk základů Možnosti připojení Příklady
Samohlásky, l -lar , -ler , -lor , -lөr Kyyllar (zvířata), eһeler (medvědi), oҕolor (děti), bөrөlөr (vlci)
k , p , s , x -tar , -ter , -tor , -tor Attar (koně), kulukter (stíny), ottor (byliny), bolokhtor (skupiny)
d , r -dar , -der , -dor , -dor Baaydar (bohatý), ederder (mladý), hotoydor (orli), kötördör (ptáci)
m , n , ҥ -nar , -ner , -nor , -nor Kyymnar (jiskry), ilimner (sítě), oronnor (lůžka), bөdөҥnөr (velký)

Výjimky: kyys („holka, holka“) - kyr gyttar („holky, dívky“), uol („chlapec, kluk“) - uol attar („kluci, kluci“).

Pokud je vyjádřeno určité množství předmětu (nebo události), nebo přibližné (při přidávání příslovcí ), pak se afixy nepoužívají a podstatné jméno se používá v jednotném čísle . Příklady: үs oҕo („tři děti“), suүs үleһit („sto pracovníků“), aҕyyakh kus („pár kachen“), elbeh үөreneechchi („mnoho studentů“). To je jeden z rysů mnoha turkických jazyků.

Zájmeno Osobní

Osobní zájmena v jakutském jazyce ( min , en , kini , bihigi , ehigi , kiniler ) se liší osobami (první, druhý, třetí) a čísly (jednotné a množné číslo). V hovorové řeči se zájmena v množném čísle často zkracují, např.: bigigi  - bigi , eghigi  - eһi .

Skloňování osobních zájmen [21] :

případ

( tuhuk )

Jednotné číslo Množný
1. osoba 2. osoba 3. osoba 1. osoba 2. osoba 3. osoba
já Vy On My Vy Oni jsou
Nominativní ( tөrүөt ) min en kini biggi eghigi kinilair
dělení ( araaryy ) - - - - - -
dativ ( syһyaryy ) miehe ahoj kiniehe bijiehe ehiehe kinilerge
akuzativ ( tuohtuu ) myigin oko kinini bighini ehygini kinilari
Iniciála ( taһaaryy ) miigitten eyigitten kotě bigigitten ehygitten kinilerten
kreativní ( tuttuu ) miiginen eiginen kininen bigiginen eiginen kinilerinen
kloub ( holbuu ) myiginniin eyiginnyin kiniliin bigiginniin ehyginnin kinilerdiin
srovnávací ( teҥnii ) miiginneeher eyiginneeher kiniteeher bigineeher eһiginneeҕer kinilerdeher
Indexy

V jakutském jazyce existují 3 ukazovací zájmena , lišící se stupněm odlehlosti předmětu, který označují, od mluvčího a posluchače: bu, iti, ol . První zájmeno se používá, pokud je předmět blízko mluvčího, druhé - vedle posluchače, třetí - daleko od nich. Také ukazovací zájmena se nutně odmítají, v závislosti na případu.

Zatímco „ ol “ v jiných turkických jazycích také znamená zájmeno třetí osoby (nepočítáme-li neživý předmět), v jazyce sakha slouží pouze jako demonstrativní.

Číslice

Rozdílem od ostatních turkických jazyků je pravidelné tvoření názvů desítek od 40 a výše podle modelu „tak a tak deset“ (v jiných turkických jazycích jsou názvy desítek historicky nepravidelné).

0 jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset
nuul biir ikki nás tuört bies alta sette ahys tohus vyhrál
jedenáct dvacet třicet 40 padesáti 60 70 80 90 100 1000 10 000 1000000
vyhrál pivo surbe odtud tuort vyhrál včely vyhrály Alta vyhrála Sette vyhrál ahys wan tohus vyhrál sүүs tyһyyncha ( muҥ ) vyhrál tyһyyncha ( utumen ) molүyүөn

Také číslo " ikki " může být také spojením, například: iyem aҕam ikki  - "moje matka a otec" [22] .

Sloveso

Jakutské sloveso má mnoho funkcí.

  • V jakutském jazyce neexistuje žádný infinitiv , takže predikát , který obsahuje infinitiv, se přenáší různými způsoby, aniž by jej používal, například: suruyan buterde („dokončil psaní“, dosl. překlad: „když napsal, skončil“) , sataan yllyyr („ví, jak zpívat“, lit.: „on, ví jak, zpívá“), bobuohkha sin („je možné zakázat“, lit.: „je to možné, zakažme“) atd. Ruský infinitiv nelze přeložit do jakutského jazyka, proto je ve slovnících rozkazovacím způsobu : iһit (“poslouchej”, lit.: “poslouchej”), iir (”zbláznit se”, lit.: “zbláznit se”) , kot („létat“, lit.: „létat“) atd.

1. Nedávno minulé ( үleeetim "pracoval jsem (nedávno)");

2. Dlouhá minulost ( үleleebitim "Pracoval jsem (dlouho)");

3. minulá účinnost ( үleleebippin "ukazuje se, že jsem pracoval");

4. Minulé epizodické ( үleebitteekhpin „Měl jsem šanci pracovat v minulosti“);

5. Minulost nedokončená ( үlelirim "Pracoval jsem v minulosti poměrně dlouho");

6. Minulá minulost ( үleleebit s tímto „Už jsem dříve pracoval“);

7. Dlouhá epizoda ( үleleebitteeh tímto „stalo se to jednou, tehdy jsem pracoval“).

Celkový počet dočasných formulářů přesahuje 20.

  • Sloveso lze vytvořit z libovolného podstatného jména (slova v jakutském jazyce jsou zde uvedena v rozkazovacím způsobu ): tabah ("cigarety") - tabakhtaa ("kouřit cigaretu"), kömpuuter ("počítač") - kömpuüterdee ("hrát si na počítači"), kus ("kachna") - kustaa ("lov kachny"), diie ("dům") - dielee ("jdi domů"), z ("tráva") - ottoo ("dělej seno") . I v hovorové řeči je možné tvořit slovesa z názvů míst, například (nepoužívají se v psaném projevu): Moskuuba („Moskva“) - moskuubalaabyta („před dávnými časy odešel do Moskvy“), Emierike ( „Amerika“) - emierikeleetibit („nedávno jsme odešli do Ameriky“), Kytay („Čína“) - kytaidyakkhhyt („odjedete do Číny“).

Syntaxe

Mezi rysy syntaxe jazyka Yakut patří:

  • slovosled je charakteristický SOV , ale není omezen na něj, věta může být SVO, SOV, VOS, VSO, OVS, OSV;
  • slovotvorba probíhá aglutinací .

Slovní zásoba

  • Jakutský jazyk má významnou vrstvu výpůjček z ruského jazyka, z nichž mnohé se hodně změnily: například „fork“  - biikke; "lžíce"  - nuoska; "talíř"  - teriekke; "stůl"  - ostuol , "brambora"  - hortuoska, hortuoppuy; "skvělý!"  - drahé!; "děkuji"  - bahyyba; "prosím"  - bahaalysta; atd.
  • Existuje značná vrstva mongolských výpůjček : například [24] dosáhnu „země ,  lokalita“; dohsun  "odvážný"; dal  "kotec pro hospodářská zvířata."
  • Existuje také malé procento výpůjčních slov z jazyků Tungus-Manchu . Mnoho místních jmen v Jakutsku má tunguský původ, včetně řeky Lena ( olүөne ).
  • Jak bylo uvedeno výše, existuje malá část slovní zásoby nejasného původu. Není známo, zda jde o starověké výpůjčky, nebo zda jazyk měl taková slova již dříve. To je možná způsobeno skutečností (někteří vědci se domnívají), že jazyk sakha je jedním z nejstarších turkických jazyků a je blíže jazykům zaznamenaným v orchonsko-jenisejských písemných památkách z 6.-8. moderní živé turkické jazyky ​​[25] .

Jazyk nebyl podroben arabizaci a persianizaci.

Po připojení Jakutska k Rusku a přijetí křesťanství ruský jazyk měl a nyní má velmi velký vliv na jakutský jazyk. Velké množství slov samotného jakutského původu bylo nahrazeno ruskými výpůjčkami, v olonkho textech se zachovala jen některá z nich, např.: muҥ (nahrazeno slovem tygyyncha , z ruského „tisíc“), chechik (nahrazeno např. slovo sibekki , které pochází z ruského slova „květiny“). Mnoho slov koexistuje s ruskými výpůjčkami emchit ( byraas z ruského „doktor“), saҥa ( kuolas z ruského „hlas“), kerehsebil ( interies, interiehiney z ruského „zajímavého“), silik, kere ( kyraһyabai z ruského „krásný“) omuk aimakh , dyon aimakh ( noruot z ruského "lid"), baatyr (bootur) ( buhatyyr z ruského "hrdina"), sandály ( ostuol z ruského "stůl"), soluur ( biedere z ruského "kbelík") atd.

Některá stará ruská výpůjční slova zůstala v Jakutštině, např.: araspaannya (znamená příjmení od slova přezdívka ), solkuobay (znamená rubl , kopejka od slova rubl ).

Slovník jakutského jazyka od E.K. Pekarského  je jedním z největších slovníků sestavených pro kterýkoli z turkických jazyků (asi 25 tisíc slov). Velký výkladový slovník jakutského jazyka [26] vyšel v 15 svazcích (pouze pro písmeno K - dva velké svazky po 600-700 stranách, 10 tisíc slov a frazeologických jednotek ).

Příklady

Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv v Jakutu:

Abeceda Novgorodov 1920-1929 ( latina / IPA ) zɔn barɯta beje s ltatɯgar nna bɯra: bɯgar teŋ b lan t ry: ler. kiniler
barɯ rk : n jd : q, s basta: qb lan t ry: ler, nna beje bejeleriger
tɯlga ki: riniges bɯhɯ:lara dɔʃɔrdɔhu: tɯ:nnɯ:qb l . qta:qb l.
Latina 1929-1939 ( Yanalif ) Çon varta beeje suoltatügar uonna vyraavygar teꞑ uolan tɵryyller. Kiniler var ɵrkɵn ɵjdɵɵq, suovastaaq вuolan tɵryyller, uonna вeje веjeleriger tьlga kiiriniges vyh'lara doƣordohuu t'nnaaq uoluoqtaaq.
Novodobá azbuka 1939 - současnost. Dion baryta beie suoltatygar wonna byraabygar teҥ buolan torүүller. Kiniler bars өrkön өydөөkh, suobastaah buolan tөrүүller, want beie beieleriger tylga kiiriniges byһyylara doҕordoһuu tyynnaah buoluohtaakh.
Ruský překlad Všechny lidské bytosti se rodí svobodné a rovné v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by vůči sobě jednat v duchu bratrství.


Viz také

Poznámky

Komentáře
  1. ↑ Všechny osoby, které uvedly státní příslušnost.
  2. ↑ Počet školáků, kteří studovali v jakutském jazyce na denních všeobecně vzdělávacích školách RSFSR / Ruské federace v akademických letech 1980/1981 - 2011/2012. Zdroje: „Vzdělávání a kultura v Ruské federaci. 1992". M., 1992; „Vzdělávání v Rusku“. M., 2003-2012.
Prameny
  1. ↑ Sčítání lidu 2010 . Datum přístupu: 24. prosince 2011. Archivováno z originálu 6. února 2018.
  2. ↑ 1 2 3 Ubrjatova E. I. Jakutský jazyk // Lingvistický encyklopedický slovník / Šéfredaktor V. N. Yartseva . - M .: Sovětská encyklopedie , 1990. - 685 s. — ISBN 5-85270-031-2 .
  3. ↑ Kharitonov L. N. Samoučitel jakutského jazyka. Jakutsk, 1987, str. 4 a dále.
  4. ↑ Antonov, 1997 , s. 522-523.
  5. ↑ 1 2 3 4 5 Antonov, 1997 , str. 514.
  6. ↑ O jakutském kině. Rozhovor se S. Anashkinem . Etnografický úřad. Archivováno z originálu 29. listopadu 2014.  (Přístup: 16. listopadu 2014)
  7. ↑ Dolin, Anton. Vzduch. Jakutský filmový zázrak: jak vypadá blockbuster z Dálného východu (nepřístupný odkaz) . Společnost Afisha. Archivováno z originálu 29. listopadu 2014.   (Přístup: 16. listopadu 2014)
  8. ↑ 1 2 Celoruské sčítání lidu v roce 2010. Svazek 4. Národní složení a jazykové znalosti, občanství. 7. Jazyková vybavenost obyvatelstva nejpočetnějších národností v předmětech Ruské federace . Federální státní statistická služba (2001-2013). Archivováno 9. května 2020.  (Přístup: 16. listopadu 2014)
  9. ↑ 1 2 Celoruské sčítání lidu v roce 2010. Svazek 4. Národní složení a jazykové znalosti, občanství. 9. Obyvatelstvo nejpočetnějších národností podle rodného jazyka v ustavujících celcích Ruské federace . Federální státní statistická služba (2001-2013). Archivováno z originálu 30. června 2014.  (Přístup: 16. listopadu 2014)
  10. ↑ Arefiev A. L. Jazyky domorodých národů Severu, Sibiře a Dálného východu ve vzdělávacím systému: historie a modernost . - M . : Centrum pro sociální prognózování a marketing, 2014. - S. 111-113. - ISBN 978-5-906001-21-4 .
  11. ↑ Arefiev A. L. Jazyky domorodých národů Severu, Sibiře a Dálného východu ve vzdělávacím systému: historie a modernost . - M . : Centrum pro sociální prognózování a marketing, 2014. - S. 112. - ISBN 978-5-906001-21-4 .
  12. ↑ Shirobokova N. N. Historie turkických jazyků ​​Sibiře v dílech E. I. Ubryatova . Staženo 24. května 2020. Archivováno z originálu dne 16. června 2020.
  13. ↑ Psané jazyky světa. Ruská Federace. rezervovat. 1. M., 2000. Pp. 583
  14. ↑ Ubrjatova E. I. Dolganský jazyk // Lingvistický encyklopedický slovník / Šéfredaktor V. N. Yartseva . - M .: Sovětská encyklopedie , 1990. - 685 s. — ISBN 5-85270-031-2 .
  15. ↑ 1 2 Antonov, 1997 , str. 523.
  16. ↑ Kharitonov L. N. Samoučitel jakutského jazyka. - 3. - Jakutsk: Jakutské knižní nakladatelství, 1987. - 232 s.
  17. ↑ Dyachkovsky N. D., Sleptsov P. A., Fedorov K. F., Cherosov M. A. Let's talk in Yakut: Self-tutor of the Sakha language / ed. P. A. Sleptsová. - Jakutsk: Bichik, 2002. - S. 11-13. — ISBN 5-7696-1650-4 .
  18. ↑ Dyachkovsky N. D., Sleptsov P. A., Fedorov K. F., Cherosov M. A. Let's talk in Yakut: Self-tutor of the Sakha language / ed. P. A. Sleptsová. - Jakutsk: Bichik, 2002. - S. 15-16. — ISBN 5-7696-1650-4 .
  19. ↑ N.D. Dyachkovsky, P.A. Sleptsov, K.F. Fedorov, M.A. Cherosov, S.K. Koloděznikov. Pojďme si promluvit v Yakut: Self-tutor of the Sakha language / edited by P.A. Sleptsová. — Vydání 5. - Jakutsk: Bichik, 2018. - S. 5.
  20. ↑ George L. Campbell, Gareth King. Kompendium světových jazyků. - Roulege , 2013. - S. 1794. - ISBN 9781136258466 .
  21. ↑ Dyachkovsky N. D., Sleptsov P. A., Fedorov K. F., Cherosov M. A. Let's talk in Yakut: Self-tutor of the Sakha language / ed. P. A. Sleptsová. - Jakutsk: Bichik, 2002. - S. 51-52. — ISBN 5-7696-1650-4 .
  22. ↑ T.I. Petrov. Sakhalyy-nuuchchalyy kylgas tyldyt: үөrekh tyldyta. - Jakutsk: Bichik, 2015. - S. 55. - ISBN 978-5-7696-4572-3 .
  23. ↑ Korkina E.I. Slovesné nálady v jakutském jazyce .. - Moskva: Nauka, 1970.
  24. ↑ Popov G. V. Etymologický slovník jakutského jazyka. - Novosibirsk: Věda , 2003.
  25. ↑ N.D. Dyachkovsky, P.A. Sleptsov, K.F. Fedorov, M.A. Cherosov, S.K. Koloděznikov. Pojďme si promluvit v Yakut: Samoučitel jazyka Sakha / editoval P.A. Sleptsov. — Vydání 5. - Jakutsk: Bichik, 2018. - S. 3-4. - ISBN 978-5-7696-5504-3 .
  26. ↑ Slovník jakutského jazyka. Svazek 1 (Pekarsky E.K.) - SakhaTyla.Ru - Jakutský slovník . Získáno 6. září 2019. Archivováno z originálu dne 6. září 2019.

Literatura

  • Jakutský jazyk Antonov N.K. // Jazyky světa : turkické jazyky / Ed. vyd. E. R. Tenishev . - M .: Indrik , 1997. - S. 513-524. - ISBN 5-85759-061-2 .
  • Velký výkladový slovník jakutského jazyka / AN RS (Ya). Ústav humanitních studií. výzkum ; pod celkovou vyd. P. A. Sleptsová. - Novosibirsk: Věda, ISBN 978-5-02-032215-8
    • Svazek I. (dopis A) - 2004 - 680 s. Asi 4000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek II. (Dopis B) - 2005 - 912 s. Asi 4000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek III. (písmena G, D, D, I) - 2006 - 844 s. Asi 7000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek IV. (písmeno K - kүөlehinnee) - 2007 - 672 s. Asi 6000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek V. (písmeno K - kүөlehis gyn - keechere) - 2008 - 616 s. Asi 4000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek VI. (písmena L, M, H) - 2009 - 519 s. Asi 4000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek VII. (Písmena N, O, Ө, P) - 2010 - 519 s. Asi 3400 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek VIII. (Písmeno C - сөllөҕөр) - 2011 - 572 s. Asi 4000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek IX. (písmeno C: sөllөy - viděno, písmeno Һ) - 2011 - 630 s. Asi 4000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek X. (písmeno T: t - tөһүүlee) - 2013 - 575 s. Asi 4000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek XI. (Písmeno T: tөtөllөөх - teeteҥnee) - 2014 - 528 s. Asi 4000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek XII. (písmena U, Y) - 2015 - 598 s. Asi 3500 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek XIII. (Dopis X) - 2016 - 639 s. Asi 4000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek XIV. (písmena H, Y) - 2017 - 592 s. Asi 4000 slov a frazeologických jednotek
    • Svazek XV. (Dopis E) - 2018 - 576 s. Asi 2000 slov a frazeologických jednotek
  • Ivanov N. M. Mongolismy v toponymii Jakutska / Institute of Humanities. výzkum AN RS (I). - Jakutsk, 2001. - 204 s.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích
 Státní a úřední jazyky v předmětech Ruské federace
Státní jazyk Ruskaruština
Státní jazyky
subjektů federace
Jazyky s oficiálním statusem
Jazyky Ruska Wikipedie v jazycích národů Ruska Literatura národů Ruska Písně národů Ruska Slovníky v ruských jazycích Média v jazycích Ruska