tatarský jazyk | |
---|---|
vlastní jméno | Tatar tele, Tatar |
země | Rusko , země bývalé Ruské říše a SSSR , Turecko , Rumunsko , Čína , Austrálie , USA |
Regiony | Tatarstán , Baškortostán , Ťumeňská oblast , Uljanovská oblast , Čeljabinská oblast , Orenburská oblast , Permský kraj , Sverdlovská oblast , Samarská oblast [1] |
oficiální status |
Předmět Ruské federace : Regionální nebo menšinový jazyk Polsko |
Regulační organizace | Institut jazyka, literatury a umění pojmenovaný po Galimdzhan Ibragimov [2] |
Celkový počet reproduktorů | |
Hodnocení | 95 |
Postavení | v bezpečí |
Klasifikace | |
Kategorie | Jazyky Eurasie |
Altajské jazyky (diskutabilní) Turecká větev skupina Kypchak Podskupina Volha-Kypchak |
|
Psaní | Cyrilice , latinka , Yanalif a arabské písmo |
Jazykové kódy | |
GOST 7.75–97 | dehet 660 |
ISO 639-1 | tt |
ISO 639-2 | tat |
ISO 639-3 | tat |
WALS | tvo |
Etnolog | tat |
ABS ASCL | 4303 |
IETF | tt |
Glottolog | tata1255 |
Wikipedie v tomto jazyce |
Tatarština ( tat. Tatar tele, Tatarcha / tatar tele, tatarça ) je národním jazykem Tatarů , Karatajů a státním jazykem Republiky Tatarstán . Je to druhý nejčastější a podle počtu mluvčích národního jazyka v Rusku [4] . Patří do volžsko-kypčakovské podskupiny kypčacké skupiny turkických jazyků . Je to aglutinační jazyk.
Dříve se tento termín používal také jako název některých turkických jazyků [5] .
Distribuováno v Tatarstánu , Baškortostánu a v některých oblastech Mari El , Udmurtia , Chuvashia , Mordovia , Čeljabinsk , Orenburg , Sverdlovsk , Ťumen , Uljanovsk , Samara , Astrachaň , Saratov , Nižnij Novgorod , Tombirzansk , regiony Tombirsk , Tambirsk , Tambov , Kurgan , Kurgan , Novo , Perm okraje Ruska , stejně jako mezi Tatary z Uzbekistánu , Kazachstánu , Kyrgyzstánu a Turkmenistánu .
Počet mluvčích v Rusku je asi 4,28 milionu lidí, od roku 2010 [6] (5,1 milionu podle sčítání lidu z roku 1989 ). Tatarský jazyk je také běžný mezi Bashkirs , Rusy , Chuvashs a Maris , stejně jako některé jiné národy Ruska.
Držení Tatarů různých národů (lidé s počtem obyvatel nad 500 tisíc), 2002 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Prevalence Tataru v regionech Ruska, 2002 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Tatarský jazyk je spolu s ruštinou státním jazykem Republiky Tatarstán (v souladu se zákonem Republiky Tatarstán „O jazycích národů Republiky Tatarstán“ z roku 1992). V Tatarstánu a v místech bydliště Tatarů existuje síť vzdělávacích a vzdělávacích institucí, ve kterých se používá tatarský jazyk: předškolní zařízení s tatarským jazykem jako jazykem vzdělávání, základní a střední školy s tatarským jazykem jako vzdělávací jazyk.
V roce 2017 parlament Tatarstánu odhlasoval dobrovolné studium tatarského jazyka na školách. Tatarština byla vyřazena ze vzdělávacího systému republiky jako povinný předmět. Státní zástupce Tatarstánu Ildus Nafikov poznamenal, že studium tatarštiny jako státních školáků bude na dobrovolné bázi s písemným souhlasem rodičů v rozsahu maximálně dvou hodin týdně [7] [8] [9] .
Kromě tradičního používání tatarštiny jako dobrovolného předmětu a vzdělávacího prostředku na filologických fakultách Kazaňské státní univerzity , pedagogických ústavech a pedagogických školách je tatarština jako vyučovací jazyk v současnosti částečně využívána i na Fakultě Právo a fakulta žurnalistiky Kazaňské univerzity, Kazaňská státní univerzita architektury a stavitelství , [10] [11] Kazaňská konzervatoř a Kazaňský státní institut umění a kultury.
V tatarštině vychází naučná, umělecká, publicistická a vědecká literatura, vycházejí stovky novin a časopisů, vedou se rozhlasové a televizní pořady, fungují divadla. Centry vědeckého studia tatarštiny jsou Fakulta tatarské filologie a historie Kazaňské státní univerzity, Katedra tatarské filologie Filologické fakulty Baškirské státní univerzity , Fakulta tatarské filologie Tatarského státního humanitárního a Vysoká škola pedagogická a Ústav jazyka, literatury a umění Akademie věd Republiky Tatarstán.
Ke studiu tatarského jazyka a jeho dialektů významně přispěli vědci jako G. Kh . Alparov , G. Kh . a další .
Hovorový tatarský jazyk dělí badatelé buď na 3 [12] [13] [14] [15] [16] nebo na 5 hlavních dialektů [17] [18] [19] . V druhém případě se v jazyce sibiřských Tatarů rozlišují tři samostatné dialekty tatarského jazyka: Tobol-Irtysh , Baraba a Tomsk .
Klasifikace při rozlišení tří hlavních dialektů v tatarském jazyce:
Klasifikace při rozlišení pěti hlavních dialektů v tatarském jazyce:
Někteří lingvisté považují sibiřsko-tatarský jazyk za dialekt nebo skupinu dialektů tatarského jazyka [12] [14] [15] [17] [18] [19] [20] . Někteří etnografové zastávají názor, že jazyk sibiřských Tatarů je samostatný a jednotný jazyk [21] . Organizace UNESCO zařadila jazyky sibiřských Tatarů a baraby do Atlasu světových jazyků ohrožených vyhynutím se statusem definitivně ohrožených (z angličtiny – „určitě ohrožených“) [22] . Sibiřsko-tatarský jazyk obdržel jazykový kód „stydlík“ podle normy ISO 639-3 [23] .
V práci kolektivu autorů Lingvistického ústavu Ruské akademie věd je tatarština rozdělena do tří dialektů (západní, střední a východní), baraba je však vyčleněna jako samostatný jazyk, který společně s tatarským a baškirským jazykem tvoří severní (nebo uralskou) podskupinu kypčacké skupiny turkických jazyků [24] . Stejná práce však poskytuje alternativní klasifikaci lingvisty Olega Mudraka , ve které není jazyk baraba vyčleněn, a počátek kolapsu pro-dialektu, který je společný pro střední a východní dialekty tatarského jazyka, se datuje do poloviny 16. století (přibližná doba pádu kazaňského a astrachaňského chanátu) [25] .
Moderní tatarský jazyk ve svém vývoji prošel mnoha změnami, vytvořenými z bulharštiny, kypčaku a čagatajského dialektu turkických jazyků.
Tatarština se utvářela spolu s rodilými mluvčími tohoto jazyka v regionech Povolží a Uralu v úzkém kontaktu s jinými, příbuznými i nepříbuznými jazyky. Zažil určitý vliv ugrofinských ( staromaďarských , marijských , mordovských , udmurtských ), arabštiny , perštiny , ruštiny . Lingvisté se tedy domnívají, že tyto rysy v oblasti fonetiky (změna měřítka samohlásek atd. - „ přerušení samohlásek “), které na jedné straně spojují volžsko-turecké jazyky mezi sebou , a na druhé straně je oponovat jiným turkickým jazykům, jsou výsledkem jejich složitého vztahu s ugrofinskými jazyky.
Nejstarší dochovaná literární památka – báseň „Kyssa-i Yosyf“ – byla napsána ve 13. století . (Autor básně Kul Gali zemřel během mongolského dobytí Bulharska Volhy v roce 1236 ). Jazyk básně kombinuje prvky jazyka Bulgaro-Kypchak a Oghuz. Jedním z dochovaných zdrojů popisujících předtatarský jazyk je Codex Cumanicus , kde je tatar tili (" tatarský jazyk") uveden jako vlastní jméno . V době Zlaté hordy se povolžská turečtina stala jazykem jejích poddaných , jazykem blízkým osmanskému a čagatajskému (starouzbeckému) literárnímu jazyku. V období kazaňského a astrachánského chanátu vznikl starotatarský jazyk, který se vyznačuje velkým množstvím výpůjček z arabštiny a perštiny. Stejně jako ostatní spisovné jazyky přednárodního období zůstal i starotatarský spisovný jazyk pro masy nejasný a používala ho pouze gramotná část společnosti. Po dobytí Kazaně Ivanem Hrozným začalo aktivní pronikání do tatarského jazyka rusismů a poté západních termínů. Od konce 19. - počátku 20. století. Tatarská inteligence začala aktivně používat osmanskou společensko-politickou slovní zásobu.
Od druhé poloviny 19. století se na základě kazaňského dialektu začalo formovat moderní tatarský národní jazyk, který skončil na počátku 20. století. V reformaci tatarštiny lze rozlišit dvě etapy - 2. polovina 19. - začátek 20. století (do roku 1905 ) a 1905-1917 . V první fázi měl hlavní roli při vytváření národního jazyka Kayum Nasyri (1825-1902). Po revoluci 1905-1907. dramaticky se změnila situace na poli reformy tatarštiny: dochází ke sbližování spisovného jazyka s jazykem hovorovým. V roce 1912 Fakhrel-Islam Ageev založil dětský časopis Ak-yul, který znamenal začátek dětské beletrie v tatarštině. Ve dvacátých letech 20. století začíná jazyková konstrukce: vyvíjí se terminologický aparát, nejprve založený na vlastní tatarské a arabsko-perské slovní zásobě a od 30. let 20. století na ruštině a mezinárodně používající grafiku v cyrilici.
Moderní literární tatarský jazyk je foneticky a slovní zásobou blízký kazaňskému dialektu a morfologickou strukturou - Mišarovi [26] .
A a | ɘ ə | B b | dovnitř | G g | D d | Její | Její |
F | Җ җ | W h | A a | čt | K to | L l | Mm |
N n | Ң ң | OH oh | Ө ө | P p | R p | C s | T t |
U u | Y Y | f f | x x | Һ һ | C c | h h | W w |
U u | b b | s s | b b | uh uh | ty jo | jsem |
Výslovnostní norma moderního spisovného jazyka je přiřazena dialektu kazaňských Tatarů .
Charakteristické rysy literárního tatarského jazyka ve fonetice:
V moderní tatarštině existuje 9 samohlásek pro záznam 13 samohláskových fonémů, z nichž 10 je rodilých Tatar [27] :
Vylézt | Řádek | ||||
---|---|---|---|---|---|
přední | průměrný | zadní | |||
neurčitý | kruhový objezd | neurčitý | kruhový objezd | ||
horní | a /i/ | ү /y/ | s ( /ɨ/ ) | й / ɯɪ / | / u / |
průměrný | e, e /ĕ/ ( /e~ɛ/ ) |
ө /ø̆/ | ы /ɤ̆/ | o /ŏ/ ( /o/ ) | |
dolní | ә /æ/ | a ( /a/ ) | a /ɑ/ | a /ɒ/ |
Horní a dolní samohlásky jsou relativně dlouhé, střední samohlásky jsou relativně krátké (kromě ruských samohlásek, viz níže) [27] .
Dvojhláska й [ ɯɪ ] je někdy považována za nezávislý desátý přirozený foném a je zpětně lingválním párem [i] [27] .
Na rozdíl od ruštiny se písmeno ы označuje [ɤ̆] - nezaokrouhlená zadní samohláska středního horního vzestupu , akusticky blízká ruskému nepřízvučnému o nebo a .
Další 4 fonémy, poměrně dlouhé o [o] , s [ɨ] , e [ɛ] a e [(j)e] (stejně jako a /a/ ), se ve spisovném jazyce používají pro ruské výpůjčky [27] . Písmena o , s , e , e tedy označují jak rodilé tatarské krátké hlásky, tak poměrně dlouhé ruské hlásky.
V jednoslabičných slovech, zcela a částečně v počátečních slabikách víceslabičných slov, se samohláska a /ɑ/ zaokrouhluje na [ɒ] (například: bar [bɒr] „jdi!“), A na konci slov jako pravidlo, zůstává nezaokrouhlené (například: balalarga [bɒlɒlɒrˈʁɑ] „dětem“). U dvouslabičných slov však může předposlední slabika obsahující /ɑ/ změnit i poslední a ve slově, např.: ata „otec“ - [ɒˈtɒ] .
V hovorové řeči mohou nepřízvučné krátké samohlásky vypadnout, například: keshe „muž“ se vyslovuje jako [kʃe] .
Stejně jako ve většině turkických jazyků je v tatarštině běžný fenomén samohláskového harmonismu - zákon připodobňování samohlásek k sobě na základě palatality / nechutnosti a labiality / labiality, tedy kvality samohlásky poslední slabiky. kmene (kořenu) určuje kvalitu samohlásek všech následujících sestavených slabik.
V tatarštině je pozorován palatinální a částečně labiální synharmonismus. S palatinální samohláskou harmonií slova používají buď výhradně přední samohlásky, nebo výhradně zadní samohlásky. Taková harmonie pokrývá všechny původní tatarské samohlásky a je zobrazena v pravopisu.
Labiální samohlásková harmonie se vyskytuje pouze u tatarských samohlásek o a e . Tento typ harmonie se nezobrazuje písemně, např.: ortoepický [bөtөnlök] „celistvost“, [bažina] „zataženo“ - píše se jako bötenlek , bolytly . Tento pravopis má určitý vliv na moderní aktuální výslovnost.
Posun samohlásekCharakteristickým rysem tatarského vokalismu (spolu s Bashkirem), který jej odlišuje od ostatních (především Kipchak a Oguz), je zrcadlový posun vysokých a středních samohlásek. Na jedné straně běžné turkické krátké horní náběhy /ɪ̆ ʏ̆ ɯ̆ ʊ̆/ expandují do /ĕ ø̆ ɤ̆ ŏ/; na druhé straně se obyčejný turkic středního stoupání /e ø o/ zužuje do /iyu/ [28] .
turečtina | kazašský | Tatar | Význam |
---|---|---|---|
biz /biz/ | bіz /bɪ̆z/ | bez /bez/ | "my" |
kul /kyl/ | kүl /kʏ̆l/ | köl /kø̆l/ | "popel" |
kızıl /kɯˈzɯl/ | kyzyl /qɯ̆ˈzɯ̆l/ | kyzyl /qɤ̆ˈzɤ̆l/ | "Červené" |
kum /kum/ | құм /qʊ̆m/ | com /qŏm/ | "písek" |
sen /sen/ | sen /sen/ | hřích /hřích/ | "vy" |
gol /gol/ | kol / køl / | kul /kyl/ | "jezero" |
od /ot/ | z /ot/ | ut /ut/ | "oheň" |
Tatar má 28 souhláskových fonémů:
Labiální | Alveolární | Poštovní veolární | Palatal | Velární | Uvulární | Glotální | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nosní | m /m/ | n /n/ | ң /ŋ~ɴ/ | |||||||||||
explozivní | p /p/ | b /b/ | t /t/ | d /d/ | do /k/ | g /ɡ/ | k, kj /q/ | г, гъ /ʁ~ɢ/ | ъ, е, ь /ʔ/ | |||||
frikativy | f /f/ | do /v/ | s /s/ | z /z/ | sh /ʃ/ | w /ʒ/ | h /tɕ~ɕ/ | җ /dʑ~ʑ/ | x /χ/ | һ /h/ | ||||
Přibližné | v, y /w/ | l /l/ | j /j/ | |||||||||||
Chvění | r /r/ |
Existují také zvuky z ruštiny: v /v/ , f , v / f/ , u /ɕː~ʃː/ , h /t͡ɕ/ , c /t͡s/ , které se používají ve výpůjčních slovech. Zvuky h /h/, ъ, e, ь /ʔ/, f /f/ jsou přítomny ve značném počtu výpůjček z arabštiny a perštiny.
Každá souhláska má palatalizovanou a nepalatalizovanou fonetickou variantu (kromě җ ) [27] .
S předními samohláskami se písmeno g čte jako znělá zarážka zpětně lingvální /g/ , například: әгәр "if" - /æˈgær/ , a ve slabikách se zadními samohláskami - jako znělá uvulární frikativa /ʁ/ , např. : gasyr "století" - /ʁɒˈsɤr/ .
S předními samohláskami se písmeno k čte jako neznělá zarážka zpětně lingvální /k/ , například: koz "podzim" - /køz/ , a ve slabikách se zadními samohláskami - jako turkická neznělá uvulární zarážka /q/ , pro příklad: kyzyl "červená » - /q(ɤ)ˈzɤl/ .
Ve výpůjčkách z arabštiny a perštiny lze /ʁ/ a /q/ kombinovat s předním jazykem /æ/ a /ø/ , pravopisně ga , ka , go , ko nebo gъ , kъ : homer /ʁøˈmer/ „život“, sәgat /sæˈʁæt/ "hodina", mәkal /mæˈqæl/ "přísloví", dikkat /diqˈqæt/ "pozornost", shigriyat /ʃiʁriˈjæt/ "poezie". K ortografickému označení předního lingvismu zadního hlásky se za následující souhláskou používá tiché měkké znamení.
Dochází k postupné asimilaci souhlásek podél:
Regresivní asimilace souhlásek:
V moderním pravopisu se asimilace částečně projevuje.
Vyjádřené souhlásky na konci slov jsou omráčené, kromě / z / .
V tvarosloví jsou široce zastoupeny tvary analytického času, stejně jako kombinace hlavního slovesa s pomocnými, vyjadřující povahu průběhu děje, jeho intenzitu, stupeň dokončení atd. Minulý a budoucí čas slovesa se dělí na známé a možné (kategorické nebo předpokládané), například: bardyk - „určitě jsme chodili“, barganbyz – „mohli jsme chodit“; barachakbyz - "určitě půjdeme", baryrbyz - "můžeme jít." V syntaxi je návrh nominálních predikátů s predikátovými příponami extrémně vzácný , syntetické vedlejší věty jsou rozmanité. Slovní zásoba je plná arabských, perských a ruských výpůjček.
Podstatné jménoPřípady | Otázky | Připevnění pouzdra |
---|---|---|
Jmenovaný | kdo ? ("kdo?"), ani , nәrsә ? ("co?") | - |
Akuzativ | kdo ? (koho?), ani ( ne ), narsә ( ne )? (co?) | -my/-ne, -n |
Přivlastňovací | kámen ? („od koho?“), nәrsә ( neң ), ani ( neң )? ("při čem?") | -teď ne |
místně-časové | kdo ? („v (na) kom?“), nәrsәdә ? ("v (na) čem?"), kaida ? ("kde?"), kaichang ? ("když?") | -yes/-dә, -ta/-tә, -нда/-ндә |
originál | kamnan ? („od koho?“), nәrsәdәn ? ("z čeho?"), nidan ? ("proč?"), kaidan ? ("kde?") | -dan/-dan, -tan/-tәn, -nan/-nәn, -nnan/-nnәn |
Směrový | kdo ? ("komu?"), nәrsәgә ? ("proč?"), nige ? ("proč?"), jako ? ("kde?") | -ga/-gә, -ka/-кә, -а/-ә, -на/-нә |
Slovníky a encyklopedie | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
Tataři | |
---|---|
kultura |
|
znovuosídlení |
|
Náboženství | |
Jazyk | |
Etnografické skupiny | |
Smíšený |
|
Státní a úřední jazyky v předmětech Ruské federace | |
---|---|
Státní jazyk Ruska | ruština |
Státní jazyky subjektů federace | |
Jazyky s oficiálním statusem | |
Jazyky Ruska Wikipedie v jazycích národů Ruska Literatura národů Ruska Písně národů Ruska Slovníky v ruských jazycích Média v jazycích Ruska |
Tatarština a její dialekty | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Mishar (západní) dialekt |
| ||||||
Kazaňský (střední) dialekt |
| ||||||
Západosibiřské (východní) dialekty |
|