Písmo svaté – Překlad nového světa

Ačkoli se Boží jméno nachází v původním hebrejském textu Bible ve formě tetragrammatonu (יהוה), pozoruhodným rysem tohoto překladu bylo, že se jméno Boží objevilo v Křesťanských řeckých písmech, protože dodnes byl nalezen jediný rukopis Nového zákona ve starověké řečtině , kde je jméno Boha, Jehova. A překladatelé to uznávají [31] . Proto se v Překladu nového světa Křesťanských řeckých písem toto jméno objevuje místo slov κύριος (Pán) a Θεòς (Bůh), která se nacházejí v původním textu dnes dostupných rukopisů.

Existuje jen málo překladů Nového zákona, ve kterých se vyskytuje Boží jméno. A přesto není Překlad nového světa ani první, ani jediný svého druhu [37] . Jen v němčině existuje nejméně 11 překladů Nového zákona, ve kterých se jméno Boží objevuje buď ve formě „Jehova“ nebo ve formě „Jahve“, a ve více než sedmdesáti překladech se toto jméno používá v poznámkách pod čarou nebo komentářích. . [38] V sedmi tichomořských jazycích, včetně rarotongy , obsahují překlady Nového zákona z 19. a 20. století jméno „Jehova“ v 72 verších. [39] Od 14. století do 20. století se jméno Boha „Jehova“ objevovalo v některých překladech Nového zákona do hebrejštiny a také do afrických , asijských , amerických a evropských jazyků. [40]

Výbor Překladu nového světa uvedl následující důvody pro použití Božího jména v překladu Nového zákona:

• Stávající rukopisy Nového zákona nejsou originály, ale jejich kopiemi, z nichž většina vznikla ve 4. století našeho letopočtu a v následujících stoletích. Svědkové Jehovovi také tvrdí, že absence Božího jména v textu Nového zákona vypadá jako „nečekané zmizení“, protože toto jméno bylo aktivně používáno ve Starém zákoně. [41]
• Překladatelé považují Ježíšova slova „Posvěť se jméno tvé“ ( Matouš  6:9 ) a „Oznámil jsem lidem tvé jméno“ ( Jan  17:6 ) za důkaz, že Ježíš obnovil praxi oslovování Boha jménem. [42]
• Matoušovo evangelium není v řečtině , ale v aramejštině nebo hebrejštině . [43] Vzhledem k tomu, že Matouš citoval Starý zákon přímo z Hebrejských písem, ve kterém nebylo Boží jméno (יהוה) nikdy vymazáno ani nahrazeno, překladatelé předpokládají, že spolu s citacemi se do nich musel dostat i tetragrammaton (יהוה). jeho evangelium.
• Hebrejský text Matoušova evangelia , který se nachází v díle židovského lékaře Sim-Toba ben Isaaca Ibn Shapruta ze 14. století . Obsahuje 19krát výraz haShem (doslova „Jméno“), a to jak v uvozovkách ze Starého zákona na místě tetragrammatonu (יהוה), tak v autorově textu. Předpokládá se, že patří do 1.  - 4. století našeho letopočtu. E. [44]
• Zbytek pisatelů řecké bible, s odkazem na Starý zákon, citoval ze Septuaginty , ve které bylo Boží jméno původně zachováno ve formě tetragrammatonu (יהוה), a nebylo přeloženo slovy κύριος (Pán ) a Θεòς (Bůh). [45]
• Jméno Boží používají překladatelé na těch místech, kde se vyskytuje v překladech do hebrejštiny. [46] Ačkoli v některých případech, kdy tyto hebrejské překlady překládají κύριος (Pán) jako Jehovu, s použitím tetragrammatonu (יהוה), Překlad nového světa se odchyluje od praxe těchto zdrojů (například v 1. Petrově 3:15, kde v devíti hebrejských překladech místo κύριος (Pán) je Jehova). [47] Nejstarší z těchto překladů pocházejí ze 14. století .
• Jiní překladatelé se také pokusili obnovit jméno Boží v Novém zákoně. Takže například anglický básník a filozof 18. století Samuel Taylor Coleridge o tom řekl: „Proč lidé pokračují v překládání z hebrejštiny do angličtiny z druhé ruky prostřednictvím Septuaginty? Nepřijali jsme hebrejské slovo „Jehova“? Není κύριος, Pane, slovo, které se objevuje na mnoha místech v Septuagintě, řeckou náhradou hebrejského slova Jehova? Proč neobnovit původní slovo a pečlivě nepřeložit Jehovu slovem Jehova ve Starém zákoně a nepřeložit každý verš v Novém zákoně, kde je citován Starý zákon, a zachovat název v hebrejštině, jak je psáno v citovaném textu? [48]

Odmítání tradičních termínů

Překlad nového světa postrádá některé ustálené a tradiční biblické termíny. Podle samotných překladatelů je to způsobeno touhou co nejlépe zprostředkovat význam originálu a nespoléhat se na tradiční a obecně přijímané chápání, ale na významy, ve kterých byla tato slova použita v klasické řečtině. Tak například řecké slovo παρουσία (parousia) , které se v Překladu nového světa obvykle překládá slovem „příchod“, je přeloženo slovem „přítomnost“. [49]

Další příklady:

• Beránek Boží je Beránek Boží ( Jan  1:36 )
• peklo - Hádes ( Lukáš  16:23 )
• kobylky - kobylky ( Mt  3:4 )
• démoni jsou démoni ( Marek  1:39 )
• milost je nezasloužená laskavost ( Jan  1:17 )
• blahoslavení jsou šťastní ( Mt  5:3 )
• vinaři – zemědělci ( Lk  20:10 )
• století - systém věcí ( Mt  28:20 )
• jemné prádlo ( Lukáš  16:10 )
• Mágové - astrologové ( Mt  2:1 )
• panny jsou dívky ( Mat.  25:1 )
• evangelium – dobrá zpráva ( Marek  1:14 )
• stavitelé lodí – námořníci ( Zj.  18:17 )
• kormidelník - kapitán ( Zj  18:17 )
• kříž je „sloupem mučení“ ( Jan  19:25 ). Podívejte se na tvar nástroje popravy Ježíše
• ňadra Abrahamova jsou ňadra Abrahamova ( Lukáš  16:22 )
• celník - výběrčí daní ( Mt  9:10 )
• boty - sandály ( Marek  1:7 )
• radlice - radlice ( Joel  3:10 )
• rekonstituce – znovustvoření ( Mt  19:28 )
• kmeny – národy ( Zj  17:15 )
• podobenství - příklady ( Marek  4:2 )
• Vánoce jsou narození ( Mt  1:18 )
• sekera - sekera ( Mat.  3:10 )
• Sanhedrin – nejvyšší soud ( Mt  5:22 )
• fíkovník - fíkovník ( Jan  1:50 )
• čarodějnictví - spiritualismus ( Zj.  9:21 )
• břicho jsou vnitřnosti ( Marek  7:19 )
• bedra - stehna ( Mat.  3:4 )

Rozdíly ve slovech mají blízko k významu

Z pohledu svědků Jehovových byla v Překladu nového světa věnována velká pozornost překládání slov, která jsou v původním jazyce významově velmi blízká. Překladatelé se domnívají, že se pokusili zprostředkovat moderním jazykům nejen základní význam těchto slov, ale také jejich odstíny. Jedním takovým případem je Matouš 24:3, 13 . V těchto verších je v překladu biskupa Cassiana místo řeckých slov se stejným kořenem a blízkým významem, ale lišících se významem, použito stejné slovo „konec“, zatímco v „Překladu nového světa“ ve verši 3 je použito slovo „konec“ a v bodě 13  slovo „konec“. Pozornost čtenáře je tak přitahována k odlišnostem podobných slov, která existují v řeckém textu. [padesáti]

Slovesné časy mají v různých jazycích různé struktury. Podle svědků Jehovových překládá Překlad nového světa úhledně a přesně slovesné časy starověkého řeckého textu do moderních jazyků. Z jejich pohledu to může dokládat následující skutečnost – ve slavném Kristově výroku „tlučte a bude vám otevřeno“ Matouš.  7:7 ) řecké sloveso „klepat“ má význam nepřetržitého jednání. Proto jsou v Překladu nového světa tato slova „Klepejte a bude vám otevřeno“. Zavedením slova „pokračovat“ se tedy v tomto případě dosáhne přesnějšího přenosu významu, protože nemluvíme o jediném, ale o dlouhém a vytrvalém jednání. [51]

Důslednost v přenosu klíčových pojmů

V některých případech, kdy podle názoru svědků Jehovových dochází k nepochopení některých biblických učení, byly klíčové pojmy, které ovlivňují podstatu těchto učení, důsledně překládány stejnými slovy a někdy dokonce přepisovány do moderních jazyků.

Některé příklady takové sekvence jsou hebrejská (נפש, nefesh) a řecká (ψυχη, psychika) slova přeložená jako „duše“, slovo πορνεια (porneia) přeložené jako „smilstvo“, ξύλον (xylon) přeložené jako „sloupek“ a σταυρός (stauros), v překladu „sloup muk“. Překlad nového světa používá stejné slovo, kdykoli je to možné. Jinak je to uvedeno v poznámce pod čarou. A slova „šeol“ a „hádes“ v Překladu nového světa jsou přepisy hebrejského slova שאול (šeol) a řeckého slova άδης (adis), které jsou v jiných překladech přenášeny slovy „ peklo “, „hrob“ , „podsvětí“ atd. Díky tomu může čtenář vysledovat, jak a v jakém smyslu jsou slova „duše“, „Šeol“ a „Hádes“ použita v původním textu. Takový přístup je podle překladatelů nutný, aby se objasnila otázka, zda duše po smrti umírá a co se s mrtvými děje. [52]

Platné překlady

V některých případech jsou rozdíly mezi Překladem nového světa a jinými překlady, které výrazně mění význam biblického textu, vysvětleny přijatelnými možnostmi překladu. Jedním z příkladů je Lukáš 23:43. V synodálním překladu tento verš zní takto: „A Ježíš mu řekl: Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji. V Překladu nového světa: "Odpověděl mu: "Vpravdě ti dnes říkám, budeš se mnou v ráji." Změny v interpunkci v tomto případě zcela mění význam toho, co bylo řečeno. Ale obě verze překladu jsou přijatelné, protože ve starověkém řeckém jazyce nebyla žádná interpunkční znaménka [53] a překladatelé je uspořádávají podle toho, jak vnímají Písmo svaté jako celek, neomezují se na jedinou frázi . [54] Proto poznámka pod čarou Překladu nového světa k tomuto verši říká: „Ve starověkém řeckém textu nebyla žádná interpunkční znaménka. V tomto překladu následuje dvojtečka za „dnes“, protože toto chápání podporují další biblické verše, jako je Jan 20:17 ; Skutky 1:1-3 ; 10:40 ; 1. Korinťanům 15:20 ; Koloským 1:18 ." [55]

Chybí některé verše

V Překladu nového světa chybí určité verše nebo jejich části, které se nacházejí v jiných překladech Bible. Podle překladatelů je to způsobeno tím, že tyto verše chybí v řeckém textu Westcotta a Horta, který byl základem Překladu nového světa, [56] nebo nejsou v jiných starších řeckých rukopisech. [57] Jedním takovým příkladem je 1. Jana 5:7, 8. Ve srovnání s Překladem nového světa chybí Překladu nového světa celá fráze (neboť jsou tři, kteří svědčí v nebi: Otec, Slovo a Svatý Ducha; a tito tři jsou jedno [58] ) je vysvětleno v poznámce pod čarou tím, že na rozdíl od latinské Vulgáty ve vydání Klementa a některých dalších rukopisů v dřívějších textech, jmenovitě v alexandrijském, vatikánském a sinajitském zákoníku, v latinská Vulgate of Jeronýma, v syrské pešitě a v syrské filoxénštině- překlad Harkley tato slova neobsahuje. [59] Stejný obrázek je ze stejných důvodů pozorován v jiných moderních překladech Bible do ruštiny.

V komentáři k tomuto verši jedno z vydání synodálního překladu připouští, že „slova o třech svědcích v nebi se neobjevují v žádném ze starověkých rukopisů a byla zjevně připsána později“. [60] . Tento problém studoval Isaac Newton . Ve starověkých textech chybí slova apoštola Jana, podle Newtona, byla přidána blahoslaveným Jeronýmem (asi 347 - asi 420), který „za stejným účelem vložil do své verze přímý odkaz na Trojici [ Bible]“. Naznačená trinitární interpolace v Janově listě (1. Jan 5,7) podle K. Kunstla nepatřila Jeronýmovi, ale Priscillianovi, biskupovi z Avily (Španělsko), který žil ve 4. století. V důsledku svého výzkumu textových falzifikátů Písma došel Newton k následujícímu obecnému závěru: „Z těchto příkladů je jasné, že Písmo bylo v prvních stoletích [křesťanské éry] a zejména ve čtvrtém století značně zkažené. během ariánských sporů."

Přitom problém tzv. Comma Johanneum je nejednoznačná a kontroverzní [61] . Tento fragment chybí ve všech známých starověkých řeckých rukopisech a je přítomen ve Vulgátě a některých dalších obecně přijímaných překladech [62] .

Organizace překladu

V současné době existuje Překlad nového světa v mnoha jazycích, ale ze všech překladů přímo z původních jazyků byl vytvořen pouze anglický. Ve všech ostatních jazycích, přestože překladatelé úzce spolupracují s texty a původními jazyky, se za základ bere Překlad nového světa v angličtině. [63] Existují tedy dvě schémata, podle kterých byla a probíhá práce na Překladu nového světa.

Anglický překlad

Výbor Překladu nového světa byl vytvořen v roce 1947 , aby pracoval na novém překladu Bible . Skládal se ze svědků Jehovových, kteří se hlásili ke skupině pomazaných křesťanů. [4] Doposud neexistují žádné oficiální informace o složení tohoto výboru. Všichni její členové si přáli zůstat v anonymitě, a to jak za svého života, tak po své smrti. [3]

Překlad nového světa do angličtiny byl vytvořen přímo z textu originálů v hebrejštině a řečtině. Během 35 let práce Výboru pro Překlad nového světa byly vydány tyto publikace:

Překlad do jiných jazyků

Za účelem koordinace práce na Překladu nového světa do jiných jazyků byla v roce 1989 v ústředí svědků Jehovových pod vedením Výboru pro psaní vedoucího sboru zřízena Kancelář překladatelských služeb . Toto oddělení vyvinulo speciální metodu a počítačový software pro urychlení překladu do jiných jazyků. Technika překladu práci systematizuje a počítačový systém ji zefektivňuje a zrychluje.

Za účelem zahájení prací na překladu je vytvořen překladatelský tým ze svědků Jehovových, kteří mají s touto prací zkušenosti . Aby se předešlo subjektivitě , překlad se provádí kolektivně. Skupina získá potřebná školení v metodice překladu a práce s počítačovými programy. „Překlad Nového světa“ do jiných jazyků je proveden z anglického vydání s přímou prací s texty a původními jazyky. [63] Převod se provádí ve dvou fázích.

V prvním kroku překladatelský tým pracuje se seznamem všech slov, která jsou použita v anglickém vydání Překladu nového světa. V počítačovém systému jsou slova seskupena podle významu . To je nutné k tomu, abychom viděli slova, která jsou si blízká, ale významově odlišná, a abychom během překladu vyjádřili rozdíl v odstínech. Na základě toho je připraven seznam ekvivalentních slov. Při výběru ekvivalentních slov vám počítačový systém umožňuje získat rozsáhlé informace o každém hebrejském nebo řeckém slově z původního textu se všemi variantami jeho překladu v závislosti na kontextu. Další funkce v počítačovém systému umožňují dohledat všechny vztahy v anglickém textu a v originálech v hebrejštině a řečtině, abyste viděli různé verze překladu stejného slova a zachytili sémantické nuance. Podle vlastních jmen, zvířat, rostlin, nerostů, květin, nemocí, nástrojů, oděvů, jídla a obětí se podávají nejen filologické , ale i doplňující encyklopedické informace. V této fázi překladatelský tým přímo kontaktuje zdrojový jazyk a pracuje s ním. Poté, co se celá skupina shodne na všech ekvivalentních slovech, postupuje práce do druhé fáze [66] .

Ve druhé fázi práce v počítačovém systému, založeném na anglickém textu Překladu nového světa, je text tvořen z ekvivalentních slov s čísly, která odkazují na hebrejská a řecká slova originálu. Aby byl text plynulý a přirozený, poskytuje program přístup k komentářům, které jej pomáhají dopracovat a případně přeformulovat [67] [68] . V průběhu práce má překladatelský tým přístup k neustále aktualizované databázi , ve které jsou shromažďovány překladatelské otázky a odpovědi od vícejazyčných překladatelských týmů z ústředí svědků Jehovových nebo v případě potřeby může konzultovat s oddělením služeb překladatelského týmu pomoc při složité otázky. Po dokončení práce je hotový text předán ke korektuře .

Kritika

Překlad nového světa obdržel mnoho kritiky od představitelů většiny tradičních křesťanských církví a biblických společností. Odborníci v oblasti starověkého řeckého jazyka a hebrejštiny hodnotí tento překlad nejednoznačně.

Podle kritiků překladu jsou tedy navzdory cílům stanoveným pro přesnost a konzistenci navrhovaná čtení nejen neobjektivní, ale představují také změny a doplňky biblického textu. Zejména podle baptistického kazatele N.V. Navzdory pobouření biblických lingvistů a učenců hebrejštiny a řečtiny časopis svědků Jehovových Strážná věž nadále vytváří překlady Bible a podobné překlady do dalších jazyků .

Svědkové Jehovovi přitom tvrdí, že existují učenci, kteří tento překlad kladně hodnotí [71] [72] [73] [74] . Tito učenci nehodnotí ruskou, ale anglickou verzi tohoto překladu.

Například Jason Bidun, profesor religionistiky na Northern Arizona University v USA, porovnávající překlad Nového světa s řadou dalších překladů Bible do angličtiny (uvádí, že si podle svého názoru vybral nejvýznamnější překlady) [75] poznamenal, že z nich je nejpřesnější, i když nesouhlasí se všemi rozhodnutími učiněnými při překladu [76] [77] .

Také Prof. S. McLane Gilmour [78] [79] poznamenává, že překladatelská komise měla mimořádné schopnosti v řečtině a učinila Westcott-Hortův text základem pro svůj překlad Nového zákona [80] .

Pokud jde o možnosti překladu konkrétního textu, má se za to, že „pokud určitý text ve svém kontextu může mít více než jednu rozumnou četbu, překladatel si nevyhnutelně vybere. Pokud má taková pasáž teologický význam, překladatel si samozřejmě zvolí četbu, která je v souladu s jeho teologií . Problémem vlivu teologických názorů na překlad Bible a jeho posuzování se zabývá lingvista R. Furuli [82] .

Použití jména „Jehova“ v Novém zákoně

Křesťanští teologové považují praxi používání jména „ Jehova “ v textu Nového zákona za zcela nepodloženou. Jméno „Jehova“ chybí ve všech známých starověkých rukopisech Nového zákona v původním jazyce [83] . O tomto jménu navíc není zmínka ve všech dokumentech o dějinách raného křesťanství – jak křesťanského, tak pohanského či židovského původu. Pouze v některých případech je tetragrammaton nalezen v rukopisech , ale bez přepisu do jiného jazyka. I když překladatel Bible Jeroným ve svém prologu ke knihám králů zmiňuje, že v jeho době bylo možné ještě najít staré svitky Starého zákona v řečtině obsahující tetragrammaton [84] .

Důvody, proč svědkové Jehovovi použili jméno Boží na 237 místech Nového zákona, uvádějí autoři překladu v jeho příloze [32] [85] . Pro kritiku argumentu viz brožuru Jméno Boha v Překladu nového světa [86] .

Někteří kritici se také domnívají, že absence obviňování Ježíše ze strany farizeů v tomto z jejich pohledu rouhačském postoji ke Jménu hovoří ve prospěch skutečnosti, že Ježíš a jeho učedníci nevyslovovali Boží jméno v běžné řeči, protože farizeové by jistě využili této skutečnosti a obvinili Ježíše. Koneckonců, podle Talmudu ten, kdo vyslovuje Jméno podle jeho písmen, nebude přijat do nadcházejícího rajského světa (Mišna. Sanhedrin. 10:1) a „kdo jasně vyslovuje Jméno, je vinen smrtelným hříchem“ (Pesikta.148a) . [87]

Také zvolený přepis tetragrammatonu „Jehova“ je podle kritiků nejednoznačný, protože byl právě v církevní tradici přijímán jako společné používání souhlásek tetragrammatonu „JHWH“ se samohláskami jiného pojmenování Boha mezi Židé "Adonai". Novější studie tohoto problému ukázaly, že je pravděpodobnější používat přepis „Jahve“ nebo „ Jahve “ . S vydáním nových pokynů Reasoning from the Scriptures v roce 2008 byl však tento názor opuštěn. V současnosti oficiální orgán SI uvádí: „Dnes nikdo přesně neví, jak toto jméno znělo v hebrejštině... Mnoho vědců dává přednost tvaru „Jahve“, ale není úplná jistota, že je tento tvar správný“ [89] .

Zkreslení významu originálu

Podle předního výzkumného pracovníka Ústavu orientálních studií Ruské akademie věd , konzultanta Ústavu překladu Bible , doktora filologie A. S. Desnitského , je nejmarkantnějším příkladem zkreslení významu řeckého textu v PMU Koloským 1:16, 17 [90] .

Греческий текст этих стихов издания Вескотта-Хорта: «ἐν αὐτῷ ἐκτίσθη τὰ πάντα ἐν τοῖς οὐρανοῖς καὶ ἐπὶ τῆς γῆς, τὰ ὁρατὰ καὶ τὰ ἀόρατα, εἴτε θρόνοι εἴτε κυριότητες εἴτε ἀρχαὶ εἴτε ἐξουσίαι· τὰ πάντα δι' αὐτοῦ καὶ εἰς αὐτὸν ἔκτισται· καὶ αὐτός [ 91 ] _ _ _ _

PNM v angličtině (vydání z roku 1984): „Protože jeho prostřednictvím byly všechny [ostatní] věci stvořeny na nebesích a na zemi, věci viditelné i věci neviditelné, bez ohledu na to, zda jsou to trůny nebo lordstva nebo vlády nebo úřady. Všechny [ostatní] věci byly stvořeny skrze něj a pro něj. Také je před všemi [ostatními] věcmi a jeho prostřednictvím byly všechny [ostatní] věci vytvořeny k existenci“ (slovo „jiný“ je v hranatých závorkách, což znamená, že slovo bylo přidáno překladatelem).

PNM v ruštině: „Pomocí toho bylo stvořeno vše ostatní na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné, ať už to byly trůny, panství, vlády nebo úřady. To vše bylo stvořeno skrze něj a pro něj. A on existuje především a všechno ostatní začalo existovat skrze něj.

Podle kritického komentáře B. M. Metzgera , publikovaného v roce 1953, je slovo „other“ („ostatní“) v anglické verzi PSM neopodstatněné vložení [92] .

V roce 1999 vystoupil na obranu PMU svědek Jehovův, norský lingvista Rolf Furuli . V roce 2011 byla jeho kniha přeložena do ruštiny. O překladu tohoto verše do PNM říká následující: „Slovo pas nebo pan nemá vždy všezahrnující význam. V závislosti na kontextu může znamenat jak „naprosto všechno“, tak „všechny typy“, „všechny typy“ nebo „všechny ostatní“ ... Z čistě lingvistického hlediska překlad „všechno ostatní“ v Kol. 1:16-17, 20 volitelné, ale možné. Jinými slovy, PSM mohl použít slovo „odpočinek“ bez závorek, protože v tomto kontextu se nejedná o sčítání nebo interpolaci, ale o oprávněný sémantický prvek slova pas“ [93] .

V roce 2012 dříve zmíněný A. S. Desnitsky vyvrátil Furuliho argumenty. Tvrdí, že řecké slovo πας („všechno“) lze do ruštiny „vše ostatní“ přeložit pouze na základě kontextu, který stanoví přidání přídavného jména „odpočinek“ v překladu. Ale protože kontext zde nic takového neříká, přidání tohoto přídavného jména zkresluje význam řeckého textu. Podle jeho názoru je podle synodálního překladu Kristus Stvořitel, zatímco čtení „skrze něho bylo stvořeno všechno ostatní“ vylučuje chápání, že Kristus je Stvořitel, ale objasňuje, že Bůh ho nejprve stvořil. Podle Desnitského však text „podrobně vyjmenovává, co bylo stvořeno Kristem, a neponechává sebemenší možnost zahrnout do série to, co bylo stvořeno a sám sebe“ [90] .

O PNM obecně ao jeho obhajobě Rolfem Furulim Desnitskij říká: „V žádném jiném mně známém příkladu není možné tak jasně vidět, jak překladatel může zkreslit význam přeloženého textu a „nezávislý odborník“ může odůvodněte tato zkreslení pomocí vědecké frazeologie (nikoli však vědecké metody)“ [94] .

Příklady sémantických rozdílů od synodálního překladu

Ačkoli autoři Překladu nového světa v předmluvě k vydání ujišťují čtenáře o přesnosti a doslovnosti jejich práce a také o její shodě s nejuznávanějšími zdroji (zejména Westcottovo a Hortovo vydání řeckého Nového Testament ), hlavní cíl překladu podle jeho kritiků spočívá v překroucení biblického textu za účelem dosažení vnitrokonfesních cílů (např. ospravedlnění popření božství Ježíše Krista ). To se podle jejich názoru projeví při srovnání původního řeckého textu (v úpravě Westcotta a Horta) s tímto překladem [96] .