KV-13

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 12. června 2016; kontroly vyžadují 25 úprav .
KV-13
KV-13
Klasifikace střední nádrž
Bojová hmotnost, t 32
schéma rozložení klasický
Posádka , os. 3
Příběh
Výrobce CHKZ
Roky výroby 1942 - 1943
Počet vydaných, ks. 3
Hlavní operátoři
Rozměry
Délka s pistolí vpřed, mm 6650
Šířka, mm 2800
Výška, mm 2500
Světlost , mm 450
Rezervace
typ zbroje ocel válcovaná a litá
Čelo trupu (nahoře), mm/deg. 120 / 30°
Čelo trupu (uprostřed), mm/deg. 60/70°
Čelo trupu (dole), mm/deg. 100 / 40°
Strana trupu (nahoře), mm/deg. 85 / 0°
Strana trupu (dole), mm/deg. 75/0°
Posuv trupu (horní), mm/deg. 60/55°
Posuv trupu (dole), mm/deg. 85/15°
Spodní, mm dvacet
Střecha korby, mm dvacet
Čelo věže, mm/deg. 85
Plášť zbraně , mm /deg. 85
Revolverová deska, mm/deg. 85/20°
Věžový posuv, mm/deg. 85 / 30°
Střecha věže, mm/deg. dvacet
Vyzbrojení
Ráže a značka zbraně 76 mm ZIS-5
typ zbraně loupil
Délka hlavně , ráže 41,5
Střelivo _ 57-65
Úhly VN, st. −5…+25
památky teleskopický DT-7 , periskopický PT4-7
kulomety 1 × 7,62 mm DT-29
Mobilita
Typ motoru 12válcový vznětový V-2 ve tvaru V
Výkon motoru, l. S. 600
Rychlost na dálnici, km/h 65
Dojezd na dálnici , km 320
Měrný výkon, l. Svatý 18.8
typ zavěšení individuální torzní tyč
Specifický tlak na půdu, kg/cm² 0,8
Stoupavost, st. 27
Schůdná stěna, m 1,0
Překonatelný příkop, m 2.2
Překonatelný brod , m 1.3
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

KV-13 ( číslo výkresu 233 ) - (KV - Klim Vorošilov) zkušený sovětský střední tank těžkého pancéřování za druhé světové války . Byl vytvořen v konstrukční kanceláři SKB-2 závodu Čeljabinsk Kirov koncem roku 1941  - začátkem roku 1942 jako „univerzální“ tank, který měl ve výrobě nahradit jak střední T-34 , tak těžký KV .

KV-13 byla první velká samostatná práce Experimental Tank Plant, vytvořená v březnu 1942 v Čeljabinsku na základě SKB-2. N.V. Tseits byl jmenován hlavním konstruktérem projektu a po jeho smrti 19. července 1942 - N.F. Shashmurin. Na návrh Zeitz bylo označení KV-13 v závodě změněno na IS-1, ačkoli ChKZ nadále používal stejný index. . V konstrukčním týmu byli K. I. Kuzmin (korba), N. M. Sinev (věž), S. V. Mitskevich (podvozek) a G. N. Moskvin (celkové uspořádání). KV-13 byl vytvořen jako součást myšlenky univerzálního tanku, který z hlediska hmotnosti odpovídal střednímu a z hlediska ochrany těžkému. Rysem projektu bylo široké použití odlévání brnění.

První prototyp KV-13 byl vyroben v září 1942, ale testy provedené na podzim téhož roku ukázaly jeho nízkou mechanickou spolehlivost a také potřebu zvýšené pancéřové ochrany a zavedení třímístné věže . To vedlo k radikálnímu přepracování projektu nového tanku. Nyní se z něj stávala plně těžká třída. Do 10. března 1943 byly vyrobeny dva prototypy KV-13 – IS-1 (233) a „houfnice“ IS-2 (234). Testy provedené v březnu až červnu však ukázaly, že stroje nevyhovovaly moderním požadavkům. Další vývoj projektu vedl k vytvoření Objektu 237 (IS-3) v roce 1943 , který se stal prototypem sériového tanku IS-85 .


Charakteristika

KV-13 byl označován jako „těžce obrněný střední tank“. Nejvýraznějšími změnami prošel podvozek tanku, kde bylo místo 6 silničních kol použito 5 upravené konstrukce. Šířka KV-13 se zároveň zmenšila na 2 800 mm a délka trupu byla 6 650 mm. Věž tanku si zachovala svou podobnost s věží KV-1 , ale získala efektivnější vzhled. Téměř všechny hlavní konstrukční prvky byly odlity, což umožnilo zmenšit vnitřní nevyužitý objem a zvýšit čelní pancíř korby tanku na 120 mm, věže na 85 mm, čímž předčil sériový KV-1. Jednou z vlastností tohoto tanku bylo minimální použití barevných kovů při jeho výrobě.

Literatura

Odkazy