Buemi, Sebastien

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 19. února 2022; kontroly vyžadují 4 úpravy .
Sebastien Buemi
obecná informace
Podlaha mužský
Jméno při narození fr.  Sebastien Olivier Buemi
Státní občanství
Datum narození 31. října 1988( 1988-10-31 ) [1] (ve věku 33 let)
Místo narození
Příbuzní) Natasha Gashnan
(bratranec)
FIA WEC
Debut 2012
Současný tým Toyota Gazoo Racing
Osobní číslo osm
Začíná 65
vítězství dvacet
Poláci osm
rychlá kola 9
Nejlepší umístění v šampionátu 1. v roce 2014, 2018/2019
Předchozí série
2004-05
2005
2006
2006 2006-07 2006-07 2007-08 2008 2009-2011 2012 2014
_ _ _ _ _ _





Formule BMW
Španělská F3
Nordic F-Renault Cup 2.0
F-Renault Eurocup 2.0
Euro Series F3
A1 Grand Prix
GP2
GP2 Asie
Formule 1
ELMS
Mistrovské tituly
2014
2015/2016
FIA WEC
Formule E
Odkazy
buemi.ch ​(  angličtina) ​(  francouzština)
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Sebastien Olivier Buemi ( fr.  Sébastien Olivier Buemi ; narozen 31. října 1988 v Aigle , Švýcarsko ) je švýcarský závodní automobilista , pilot Formule 1 ( 2009-2011 ) , dvojnásobný mistr světa ve vytrvalostních závodech ( 2014 [2] , 2018 / 2019 ), šampion Formule E ( 2015/2016 ), čtyřnásobný vítěz závodu 24 hodin Le Mans ( 2018 , 2019 , 2020 , 2022 ).

Životopis

Bratranec  Natasha Gashnan  je také závodní jezdec.

V roce 1994 jsem vyjel první kruhy na mapě. Na počátku 21. století se začal účastnit stále významnějších soutěží a řadu z nich vyhrál a získal několik titulů na italských a evropských šampionátech v různých kategoriích. Před sezónou 2004 nejprve otestoval techniku ​​Formule BMW v testovacích podmínkách a poté podepsal smlouvu bojového pilota s jedním z týmů šampionátu ADAC . Debutová sezóna přinesla titul nejlepšího nováčka, mnoho umístění na stupních vítězů a konečné třetí místo v celkovém pořadí. O rok později bojoval o titul, ale prohrál na německém šampionátu i ve světovém finále - v Německu v posledním závodě sezóny prohrál s Niko Hulkenbergem a v hlavním závodě světového finále v Bahrajnu prohrál . ztratil pár sekund na Marca Holzera .

V roce 2005 si Buemi vyzkoušel techniku ​​Formule 3 , strávil jednu etapu ve španělském šampionátu a v roce 2006 přešel do Formule 3 Euroseries a současně startoval v řadě sérií na dvoulitrové technice třídy Formule Renault . Vyhrál několik menších závodů ve Formuli Renault a Formuli 3, hlavní úspěch přišel na holandském F3 Masters , kde Buemi skončil třetí. O rok později si díky podpisu smlouvy s Red Bull Junior Team zahrál v A1 Grand Prix a GP2 . Účast v závodech A1 v té sezóně považovali držitelé švýcarských licencí za start navíc pro řadu svých mladých krajanů, díky čemuž mělo Švýcarsko nejhorší sezónu v seriálu, skončilo pouze osmé a Buemi se nikdy nedostal nad čtvrté místo ve svém závodě. závody . Sezóna 2007 v Euroseries Formule 3 byla lepší: Buemi se od prvních závodů držel ve vedoucí skupině individuálního pořadí, pravidelně končil na stupních vítězů, vyhrál několik závodů a nakonec dokončil šampionát na druhém místě, přičemž prohrál pouze s více často vítězí Romain Grosjean .

Výkony v GP2 začaly v roce 2007 poté, co hlavní jezdec ART Grand Prix a Buemiho kolega v programu Red Bull Michael Ammermüller měl na začátku roku vážnou nehodu a byl nucen vynechat několik etap a místo něj Rakouský koncern přilákal ze svého programu další piloty: v Monaku dostal šanci i Buemi . Po návratu do akce předvedl Ammermüller nepřesvědčivé výsledky a od etapy na Nürburgringu na jeho místo nastálo nastoupil Buemi, který nakonec odjel šest rychlostních zkoušek. První celou sezónu strávil v jiném týmu - Arden International , ve kterém se stal vicemistrem asijského šampionátu (s pěti pódiovými umístěními v osmi závodech) a obsadil šesté místo v hlavním šampionátu, kde se i přes mnoho neúspěšných etap vyhrál dva závody.

Při Velké ceně Singapuru a Japonska 2008 řídil Buemi lékařský vůz FIA místo jeho hlavního jezdce Jacquese Tropina, který onemocněl zánětem středního ucha. [3]

V průběhu svých vystoupení v GP2 začal Buemi postupně spolupracovat s inženýry holdingových týmů ve Formuli 1 a v předvečer sezóny 2009, kdy odešel do důchodu jeden z bojových pilotů programu David Coulthard  , dostal šanci stát se pilotem cen v juniorském týmu koncernu - ve Scuderia Toro Rosso a stát se partnerem titulovaného Sebastiena Bourdeta . Francouz se na pozadí švýcarského nováčka nedokázal osvědčit a byl brzy vyloučen. Buemi nakonec v italském týmu strávil tři roky, vypadal dobře v tréninku i kvalifikaci, ale body v závodech tak často nesbíral – v 55 startech byl jen 15krát v cenové skupině. Nedostatečný výkon a podobné výsledky v závodech s Jaime Alguersuarim , který nahradil Bourdeta , nakonec vedly k vyřazení obou. Bourdet zůstal testovacím jezdcem pro oba týmy.

Hledání pozice pilota v jiných týmech Formule 1 nevedlo k úspěchu a Švýcar se rozhodl vyzkoušet závody sportovních prototypů, nejprve si našel místo v ELMS a později souhlasil s továrním programem Toyota v LMP1, kde se od roku 2013 stal jedním z plnohodnotných vychovaní piloti. V posádce se Stéphanem Sarrazanem a Anthonym Davidsonem , kteří mají s takovými závody značné zkušenosti, Buemi brzy vytvořil velmi produktivní tým: v roce 2013 obsadila posádka druhé místo na 24h Le Mans a v listopadu získala své první vítězství v série - v šestihodinovém závodě v Bahrajnu . V předvečer další sezóny přestal být Sarrazan týmovým kolegou a Nicolas Lapierre , který byl povolán na jeho místo, dokázal odjet jen polovinu závodů, po kterých Buemi a Davidson spolupracovali. Toyota, která vyhrála čtyři z prvních sedmi závodů šampionátu, si zajistila titul závodem před koncem sezóny; zároveň se hlavní závod roku příliš nepovedl - v Le Mans skončil vůz až třetí poté, co Lapierre chyboval na mokré trati.

V roce 2018 vyhrál 24 hodin Le Mans s Fernandem Alonsem a Kazuki Nakajimou . V letech 2019, 2020 a 2022 opět vyhrál v Le Mans.

Statistika výsledků

Výsledek
Sezóna Série tým Závod vítězství PP před naším letopočtem přehlídková mola Brýle Poz.
2004 Formule BMW ADAC Lars Kaufmann Motorsport dvacet 0 2 2 deset 188 3
2005 Formule BMW ADAC ADAC Berlin-Brandenburg e.V. dvacet 7 7 12 16 282 2
2005 Světové finále formule BMW jeden 0 0 0 jeden 2
2005 Španělská Formule 3 Závodní inženýrství jeden 0 0 0 0 0 NK
2006 Nordic Formula Renault Cup 2.0 Motopark Academy osm 2 jeden jeden 6 172 7
2006 Eurocup Formule Renault 2.0 6 jeden 0 0 jeden 33 11
2006 Eurosérie Formule 3 Mucke Motorsport dvacet jeden 0 6 3 31 12
2006 Mistři F3 jeden 0 0 0 jeden 3
2006 Velká cena Macaa F3 carlin motorsport jeden 0 0 0 0 4
2006-07 A1 Grand Prix Švýcarsko 12 0 0 jeden 0 50 [4] 8. [5]
2007 Eurosérie Formule 3 Mucke Motorsport dvacet 3 2 čtyři 13 95 2
2007 Velká cena Macaa F3 Räikkönen Robertson Racing jeden 0 0 0 0 11
2007 GP2 Velká cena ART jedenáct 0 0 2 0 6 21
2008 GP2 Asie Arden International deset jeden 0 jeden 5 37 2
2008 GP2 19 2 0 0 5 padesáti 6
2008 Formule 1 Red Bull F1 zkušební pilot
2009 Formule 1 Scuderia Toro Rosso 17 0 0 0 0 6 16
2010 Formule 1 Scuderia Toro Rosso 19 0 0 0 0 osm 16
2011 Formule 1 Scuderia Toro Rosso 19 0 0 0 0 patnáct 15
2012 Formule 1 Red Bull Racing
zkušební pilot
2012 ELMS (třída LMP2) Boutsen Ginion Racing jeden 0 0 0 0 0 NK
2012 24 hodin Le Mans Toyota Racing jeden 0 0 0 0 NF
2012 FIA WEC (třída LMP1) Toyota Racing jeden 0 0 0 0 0 NK
2013 Formule 1 Infiniti Red Bull Racing zkušební pilot
2013 FIA WEC (třída LMP1) Toyota Racing osm jeden 0 0 čtyři 106,25 3
2013 24 hodin Le Mans Toyota Racing jeden 0 0 0 0 2
2014 Formule 1 Infiniti Red Bull Racing
zkušební pilot
2014 FIA WEC (třída LMP1) Toyota Racing osm čtyři 2 2 7 166 1
2014 24 hodin Le Mans Toyota Racing jeden 0 0 0 0 3
2014/15 Formule E e.dams Renault jedenáct 3 3 jeden 5 143 2
2015 FIA WEC (třída LMP1) Toyota Racing osm 0 0 0 jeden 79 5
2015 24 hodin Le Mans Toyota Racing jeden 0 0 0 0 8
2015 Formule 1 Infiniti Red Bull Racing
zkušební pilot
2015/16 Formule E Renault e.dams deset 3 3 5 6 155 1
2016 FIA WEC (třída LMP1) Toyota Gazoo Racing 9 5 0 0 jeden 60 8
2016 24 hodin Le Mans Toyota Gazoo Racing jeden 0 0 0 0 NK
2016 Formule 1 Red Bull Racing
záložní pilot
2016/17 Formule E Renault e.dams deset 6 2 jeden 6 157 2
2017 FIA WEC (třída LMP1) Toyota Gazoo Racing 9 5 0 jeden 7 183 2
2017 24 hodin Le Mans Toyota Gazoo Racing jeden 0 0 0 0 8
2017 WeatherTech Sports Car Championship Rebellion Racing 2 0 0 0 0 45 26
2017 Formule 1 Red Bull Racing
záložní pilot
2017/18 Formule E Renault e.dams 12 0 3 0 čtyři 125 4
2018 24 hodin Le Mans Toyota Gazoo Racing jeden jeden jeden jeden jeden 1
2018 Formule 1 Aston Martin Red Bull Racing
záložní pilot
2018/19 Formule E Nissan e.dams 13 jeden 3 0 čtyři 119 2
2018/19 FIA WEC (třída LMP1) Toyota Gazoo Racing osm 5 čtyři 0 7 198 1
2019 24 hodin Le Mans Toyota Gazoo Racing jeden jeden 0 0 jeden 1
2019 Formule 1 Aston Martin Red Bull Racing
záložní pilot
2019/20 FIA WEC (třída LMP1) Toyota Gazoo Racing Sezóna se blíží
2019/20 Formule E Nissan e.dams jedenáct 0 0 0 čtyři 84 4
2020 Formule 1 Aston Martin Red Bull Racing
záložní pilot
2020 24 hodin Le Mans Toyota Gazoo Racing jeden jeden 0 0 jeden 1
2020/21 Formule E Nissan e.dams patnáct 0 0 0 0 dvacet 21
2021 FIA WEC (třída LMP1) Toyota Gazoo Racing 6 3 jeden 2 5 168 2
2021 24 hodin Le Mans Toyota Gazoo Racing jeden 0 0 0 jeden 2
2021 Formule 1 Red Bull Racing Honda záložní pilot
Závodění s otevřenými koly

GP2 Asia

Výsledek
Sezóna tým jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset Brýle Poz.
2008 Arden
DF1
DC

DS1
NF

INF
1

INS7
_

MYF
NF

MYS
NF

BHF
2

BHS
2

DF2
2

DS2
2
106 2

Start z pole position tučně, nejrychlejší kolo v závodě kurzívou.

GP2

Výsledek
Sezóna tým jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset jedenáct Brýle Poz.
2007 umění - -
MF
7
- -
EUF
NF

15 HUF

TUF
NF

ITF
7

BEF
10
- 6 21
- - - -
EUS
20

HUS
17

TUS
13

JEHO
14

BES
NF
-
2008 Arden
ESF
7

TUF
6

MF
NF

FRF
NF

GBF
4

GEF
NF

7 HUF

EUF
6

BEF
5

ITF
3
padesáti 6

ESS
2

TUS
3

MOS
11

FRS
1

GBS
NS

GES
8

HUS
1

EUS
NF

BES
4

JEHO
7

Start z pole position je vyznačen tučně. Kurzívou je uvedeno nejrychlejší kolo závodu.
První řádek ukazuje výsledky dlouhých (sobotních) závodů, druhý - sprint (nedělní) závody.

Formule 1

Sezóna tým Podvozek Motor W jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset jedenáct 12 13 čtrnáct patnáct 16 17 osmnáct 19 Místo Brýle
2009 Scuderia
Toro Rosso
Toro Rosso
STR4
Ferrari
056 2.4 V8
B ABC
7
MAZ
16
SADA
8
BACH
17
ISP
Skhod
MON
Skhod
TUTS
15
VEL
18
GER
16
WEN
16
EUR
Odchod do důchodu
BEL
12
ITA
13
MODRÁ
Odjezd
YaPO
Skhod
PODPRSENKA
7
ABU
8
16 6
2010 Scuderia
Toro Rosso
Toro Rosso
STR5
Ferrari
056 2.4 V8
B BACH
16
ABC
Odjezd
MAZ
11
KIT
Odjezd
ISP
Skhod
PO
10
TUTS
16
CH
8
9 EUR
VEL
12
GER
Ústup
WEN
12
BEL
12
ITA
11
MODRÁ
14
YAPO
10
KOR
Odjezd
PODPRSENKA
13
ABU
15
16 osm
2011 Scuderia
Toro Rosso
Toro Rosso
STR6
Ferrari
056 2.4 V8
P ABC
8
MAZ
13
SADA
14
TUTS
9
ISP
14
PO
10
CH
10
13 EUR
VEL
sestup
JEJÍ
15
WEN
8
BEL
Skhod
ITA
10
MODRÁ
12
YaPO
Skhod
KOR
9
Ústup IND
ABU
Skhod
PODPRSENKA
12
patnáct patnáct

Formule E

Sezóna tým Auto jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm 9 deset jedenáct 12 13 čtrnáct patnáct Brýle Místo
2014-15 e.dams Renault Spark-Renault SRT 01E
PEK
Odjezd

PUT
3

PDE
1

BUE
Odjezd

KVĚTEN
13

LBCh
4

PO
1

BER
2

ISO
9

LON
1

LON
5
143 2
2015-16 Renault e.dams Spark-Renault ZE 15
PEK
1

PUT
12

PDE
1

BUE
2

KOŽEŠINA
2

LCU
16

STEAM
3

BER
1

LON
5

LON
Sestup
155 1
2016-17 Renault e.dams Spark-Renault ZE 16
GKG
1

MAR
1

BUE
1

KOŽEŠINA
14

PO
1

STEAM
1

BER
DSC

BER
1

NYK

NYK

MRL
DSC

MRL
11
157 2
2017-18 Renault e.dams Spark-Renault ZE 17
GKG
11

GKG
10

MAR
2

SAN
3

KOŽEŠINA
3

PDE
Odlet

ŘÍM
6

STEAM
5

BER
4

CUR
5

NYK
3

NYK
4
125 4
2018-19 Nissan e.dams Spark-Nissan IM01
DIR
6

8. března

NE
Odjezd

MECH
21†

GKG
Skhod

SN
8

RIM
5

PAR
15

PO
5

BER
2

BRN
3

NYC
1

NYC
3
119 2
2019-20 Nissan e.dams Spark-Nissan IM02
DIR
Skhod

DIR
12

SAN
13

MECH
3

MAR
4

BER
7

BER
2

BER
11

BER
3

BER
10

BER
3
84 4
2020–21 Nissan e.dams Spark - Nissan IM02 (1-6) IM03 (7-15)
DIR
13

DIR
Skhod

RIM
5

RIM
10

Zdvih HŘÍDELE

VAL
11

PO
11

PUE
DSK

PUE
14

NYC
6

NYC
15

LON
DSK

LON
13

BER
11

BER
14
dvacet 21

† Jezdec nedokončil, ale byl klasifikován, protože dokončil 90 % vzdálenosti.

Prototypové závody

FIA WEC

Výsledek
Sezóna tým Třída Podvozek Motor Pneumatiky jeden 2 3 čtyři 5 6 7 osm Brýle Poz.
2012 Toyota Racing LMP1 Hybridní Toyota TS030 Toyota 3.4L V8
( hybridní )
M - -
LMS
NF
- - - - - 0 NK
2013 Toyota Racing LMP1 Hybridní Toyota TS030 Toyota 3.4L V8
( hybridní )
M
SIL
3

SPA
4

LMS
2

SÃO
NF

COA
2

FUJ
15

SHA
NF

BHR
1
106,25 3
2014 Toyota Racing LMP1-H Hybridní Toyota TS040 Toyota 3.7L V8
( hybridní )
M
SIL
1

SPA
1

LMS
3

COA
3

FUJ
1

SHA1
_

BHR
11

SAO
2
166 1
2015 Toyota Racing LMP1-H Hybridní Toyota TS040 Toyota 3.7L V8
( hybridní )
M
SIL
3

SPA
8

LMS
8

NUR
5

COA
4

FUJ
5

SHA6
_

BHR
4
79 5

Start z pole position je vyznačen tučně. Kurzívou je uvedeno nejrychlejší kolo závodu.

24 hodin Le Mans

Rok Třída Ne. Pneumatiky tým Partneři Auto Kruhy OP KP
2012 LMP1 osm M Toyota Racing Anthony Davidson Stéphane Sarrazan
Hybridní Toyota TS030 82 NF NF
2013 LMP1 osm M Toyota Racing Anthony Davidson Stéphane Sarrazan
Hybridní Toyota TS030 347 2 2
2014 LMP1-H osm M Toyota Racing Anthony Davidson Nicolas Lapierre
Hybridní Toyota TS040 374 3 3
2015 LMP1 jeden M Toyota Racing Anthony Davidson Kazuki Nakajima
Hybridní Toyota TS040 386 8 8
2016 LMP1 jeden M Toyota Gazoo Racing Anthony Davidson Kazuki Nakajima
Hybridní Toyota TS050 384 NK NK

Poznámky

  1. Sébastien Buemi // ČSFD  (česky) - 2001.
  2. Posádka Wurz vyhrála závod WEC v Bahrajnu, Buemi a Davidson získali titul . Championship.com (15. listopadu 2014). Datum přístupu: 16. listopadu 2014. Archivováno z originálu 16. listopadu 2014.
  3. Buemiho „závodní“ debut ve F1  // Autosport  :  magazín. - 2008. - říjen ( roč. 194 , č. 3 ). — S. 15 .
  4. Všechny body byly shromážděny v obecném prasátku švýcarského týmu. Jsou uvedeny celkové body všech jezdců, kteří v dané sezóně soutěžili za Švýcarsko.
  5. V sérii nebylo žádné individuální skóre. Místo švýcarského týmu v mistrovství národů je uvedeno.

Odkazy