Bulharský jazyk

bulharský jazyk

Distribuce bulharštiny
vlastní jméno bulharský ezik
země Bulharsko , Severní Makedonie , Ukrajina , Srbsko , Rumunsko , Řecko , Turecko , Moldavsko , Albánie , Rusko
Regiony Balkánský poloostrov
oficiální status  Bulharsko Evropská unie AthosRegionální nebo menšinový jazyk[1]: Rumunsko Slovensko Srbsko (společenstvíBosilegradaDimitrovgrad[2])
 


 
 
 
Regulační organizace Bulharský jazykový institut Bulharské akademie věd
Celkový počet reproduktorů mezi 8 [3] a 9 miliony [4] [5] .
Hodnocení 86
Postavení v bezpečí
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Indoevropská rodina

slovanská větev Jihoslovanská skupina Východní podskupina
Psaní Cyrilice ( bulharská abeceda )
Jazykové kódy
GOST 7.75–97 bol 115
ISO 639-1 bg
ISO 639-2 bul
ISO 639-3 bul
WALS bul
Etnolog bul
Linguasphere 53-AAA-hb
ABS ASCL 3502
IETF bg
Glottolog bulg1262
Wikipedie v tomto jazyce

Bulharský jazyk ( Bulgarski ezik ) je jazykem Bulharů , patřících do jižní podskupiny slovanské skupiny indoevropské jazykové rodiny . Úřední jazyk Bulharské republiky . Základem psaní je azbuka . V bulharštině byla napsána rozsáhlá literární a vědecká literatura . Celkový počet bulharských mluvčích na světě v roce 2014 je asi 9 milionů lidí.

Na rozdíl od většiny slovanských jazyků se bulharský jazyk vyznačuje výrazným analytikem : pády téměř vymizely (jejich funkce byly převzaty předložkami a slovosledem ); používá se určitý, neurčitý [6] a tzv. „nulový“ člen . Mezi slovanskými jazyky mají články jen bulharštinu a blízkou makedonštinu .

Lexicky je bulharština dosti blízká církevní slovanštině a stále obsahuje mnoho slov, která jsou ve východoslovanských jazycích považována za archaická . Z historických důvodů bulharština také obsahuje mnoho slov turkického původu. Pozoruhodná podobnost ruských a bulharských lexikonů prochází církví , zatímco srbština , chorvatština a makedonština jsou stylově mnohem bližší bulharštině .

Dialekty

Bulharská jazyková oblast je rozdělena do dvou hlavních dialektových oblastí  - východní a západní . Hranicí mezi těmito regiony, procházejícími územím Bulharska od severu k jihu, je izofona výslovnosti samohlásek v místě ѣ [7] [8] .

Podle klasifikace zveřejněné v publikaci "Bulharská dialektologie" (editoval S. Stoikov ) se východobulharské dialekty dělí na mišijské , balkánské a rupijské a západobulharské dialekty  na severozápadní , jihozápadní a extrémní . Western [9] [10] [11 ] . Podle dialektologické mapy bulharského jazyka, kterou vydalo oddělení dialektologie a lingvistické geografie Ústavu bulharského jazyka , se východobulharské dialekty dělí na severovýchodní a jihovýchodní a západobulharské dialekty na severozápadní a jihozápadní. [12] .

Kromě rozdílů v reflexech praslovanského ѣ se bulharské dialekty vyznačují rozdíly ve výslovnosti samohlásek na místě praslovanského nosového vokálu ѫ , v reflexech kombinací *tj , *dj , v přítom. a stupeň redukce nepřízvučných samohlásek, v počtu a distribuci palatalizovaných souhlásek , ve vývoji tvarů členů, v přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých tvarů nepřímých pádů, ve skloňování sloves přítomného času, v částicových tvarech pro tvorbu budoucí čas atd. [13]

Psaní

Bulharská abeceda ( bulgarska azbuka ) je založena na azbuce , skládá se z 30 písmen:

dopis Bulharské
jméno 		základní
alofon ( MFA ) 		jiné
alofony
A a A [A]
B b b [b]
dovnitř _ v [proti]
G g gj [G]
D d E [d]
E e E [ɛ]
F _ zh [ʒ]
W h z [z]
A a a [i]
čt _ a krátce [j]
K to na [k]
L l l [l]
M m m [m]
N n n [n]
Oh , oh o [ɔ] [o]
dopis Bulharské
jméno 		základní
alofon ( MFA ) 		jiné
alofony
P p nb [p]
R p pb [r]
C s s [s]
T t t [t]
u u v [u]
f f fb [F]
x x хъ [X]
C c q [t͡s]
h h ch [ʧ]
W w w [ʃ]
u u sht [ʃt]
b b er golam [ɤ̞] [ə]
b b er malk -
ty jo jo [ju] [u]
jsem _ ano [ja] [jɐ]

V důsledku jazykové reformy provedené v roce 1945 byla z bulharské abecedy vyloučena písmena yat Ѣ (nazývaná „e double“ - „e double“) a yus big Ѫ ( golyam yus ) [14] [15] . Yat bylo nahrazeno i nebo e , velké yus-by ъ . Reforma z roku 1945 také zrušila hláskování písmen ъ a ь na konci slov ( grad  - moderní město , car  - moderní car ).

Příklady pravopisných změn po roce 1945:
před reformou po reformě
b ѣ li
c ѣ l ъ 		b e
c i l _
targ tsar chov ѣ k ъ _ _

 trg
tsarchov e k
_
více b ѫ d ѫ
t ѣ s ѫ 		schema b d a
t e s_ _

Historie

Bulharština patří do jižní podskupiny slovanských jazyků . Ve svém historickém vývoji prošel čtyřmi hlavními obdobími:

Stará bulharština

Bulharština byla prvním ze slovanských jazyků, který dostal písemnou formu.

Počátek formování (psané) starobulharštiny (známé také jako staroslověnština a církevní slovanština) je spojen s vytvořením slovanské abecedy v roce 862 Konstantinem (Cyrilem) a Metodějem . V roce 885 bere kníže Boris I. pod svou ochranu žáky Cyrila a Metoděje, kteří uprchli před pronásledováním z Moravy . V roce 886 byl student Cyrila a Metoděje, Klement Ochridský , poslán do města Ohrid (na jihozápadě dnešní Severní Makedonie ). Kliment vytvořil knižní školu v Ohridu a v podstatě vytvořil novou abecedu, adaptaci řecké a latinské abecedy tak, aby vyhovovala bulharskému jazyku. Klement pojmenoval novou abecedu azbukou po svém učiteli. V tomto období vznikly nejstarší památky staroslověnského písma, využívající hlaholici i cyrilici.

Bulharština prošla během své historie řadou významných změn jak v oblasti fonetiky, tak v oblasti morfologie a syntaxe. Značná část fonetických změn v bulharštině byla zjevně připravena jeho předchozí fonetickou evolucí. Jedná se například o vymizení zvláštního zvuku „ Ѣ “, vymizení nosových samohlásek a v důsledku toho „změnu yus“ (tj. chybné nahrazení nosového „O“ (Ѫ) ( velké yus ) s nosní samohláskou „E“ (Ѧ) ( malé yus ) a naopak); vyjasnění a prodloužení nebo odpadnutí ultrakrátkých zvuků " b " a " b " (tzv. " kapka sníženého "). Tento vývoj by mohl být podpořen absencí těchto zvuků v jazycích sousedních národů, s nimiž Bulhaři měli obchodní a jiné vztahy (v jazyce semigradských a makedonských Bulharů, kteří žili v izolaci, nosní samohlásky, např. například zůstal po dlouhou dobu). Vzhled v Makedonii XIV století. palatální zvuky „ Ќ “ a „ Ѓ “, snad vlivem srbského jazyka , který se díky expanzi srbského státu a posílení role srbských feudálů stal na nějakou dobu společným spisovným jazykem. Bulharů a Srbů (zde je třeba poznamenat, že v Bulharsku jsou Makedonci považováni za bulharské etnikum, a nikoli za samostatný národ - odtud je postoj k makedonštině jako dialektu).

Střední bulharština

Radikální změny, ke kterým došlo v gramatické struktuře bulharštiny, jako je vymizení řady tvarů pádů a sloves , objevení se tvarů členů (tvary s postpozitivním členem -ът (а)- , -ta , -to , -te ) a obecný obrat k analytické struktuře jazyka v bulharském jazyce XV-XVI století lze částečně vysvětlit shodou některých zvuků, a tedy koncovek (například koncovek nominativu jednotného čísla ženského rodu -a s koncovkami akuzativu ). Dalším důvodem může být vliv sousedních jazyků, jako je albánština , řečtina a zejména rumunština , která vykazuje stejný vzorec. Tyto vlivy však nebyly silné, i když Bulhaři této doby byli podle historických důkazů nejvíce spojeni s Rumuny; vliv turečtiny by také mohl mít určitý význam , ale turečtina, s některými výjimkami (například přípony " -liya- ", " -luk- " a " -dzhiya- ", běžné v bulharštině) , ovlivnila především slovní zásobu . Konečně nahrazení jazyka bulharských feudálů a duchovenstva jazykem mas mohlo přispět k urychlení procesu rozkladu staré syntetické struktury bulharského jazyka a ke vzniku nového analytického systému. Během dobytí Bulharska Turky byli bojaři a duchovenstvo částečně zničeni, částečně vyhnáni, částečně Turkifikováni. V následující éře turecké nadvlády byly všechny třídy v Bulharsku do jisté míry ve stejně zbaveném postavení („raya“). To v přítomnosti pronásledování spisovné bulharštiny mělo zvýraznit jazyk mas.

Nová bulharština

Jazykové kontakty se sousedními balkánskými neslovanskými jazyky a řada kulturních vlivů se odrazily ve slovní zásobě bulharštiny. Nutnost převzít si starobulharským jazykem řadu slov průmyslové, ekonomické a náboženské sféry z balkánského substrátu, jakož i z novořeckých, tureckých a západoevropských jazyků, byla způsobena procesy a vazbami v hospodářské a politické oblasti. život se sousedními národy. Vůbec prvním, i když nevýznamným, příspěvkem do turkicky mluvící vrstvy bulharského jazyka se staly turkicky mluvící kmeny Protobulharů, které se na samém počátku etnogeneze bulharského lidu smísily s místními slovanskými kmeny. Od 14. století je bulharština v důsledku dobytí Bulharska Turky silně ovlivněna otomansko-tureckým jazykem: v polovině 19. století bylo z 30 tisíc bulharských slov asi 5 tis. byli tureckého (včetně perského a arabského) původu; lze předpokládat, že dříve byl podíl výpůjček ještě vyšší; v 18. století se například v některých částech Bulharska (v severovýchodním Bulharsku a okolí Varny ) bulharský jazyk pod tlakem turečtiny téměř úplně přestal používat a obyvatelstvo přijalo turecký jazyk , někdy zachovávající svou příslušnost k pravoslavné církvi (například ve Varně). Mezi množstvím tureckých slov, která pronikla do bulharštiny, je třeba poznamenat označení nejběžnějších mezi Turky výrobních nástrojů (stádo, hřebec, ohrada), hospodářských a sociálních vztahů (obchod, boháč). Řecký jazyk měl také znatelný vliv na všechny sféry bulharského jazyka, ale řecký vliv byl nejvýraznější v církevní terminologii a ve slovech vysokého stylu.

Nejvýznamnější změny jsou však spojeny s formováním moderní spisovné bulharštiny, které začalo v období bulharského národního obrození (druhá polovina 18. století - 1878). Kromě změn ve slovní zásobě, jako je například nahrazení turkismů slovanskými protějšky, dochází v bulharštině také ke změnám v morfologii - pádové tvary a infinitiv sloves  konečně mizí a spisovný jazyk vnímá použití určitého členu („člen“). Tyto rysy spolu s dalšími, jako je například přítomnost devíti časů a čtyř nálad, výrazně odlišují bulharštinu od všech ostatních slovanských jazyků.

Jazyková charakteristika

Fonetika a fonologie

Samohlásky
přední řada střední řada zadní řada
Horní vzestup / já / / u /
Střední vzestup / e / / ɤ / / o /
spodní vzestup / a /
Souhlásky
Labiální Frontlingvní Středojazyčný zpět lingvální
Pevný Měkký Pevný Měkký Pevný Měkký
nosní / m / / mʲ / / n / / nʲ /
explozivní vyjádřený / b / / bʲ / / d / / dʲ / / g / / gʲ /
Hluchý / p / / pʲ / / t / / tʲ / / k / / kʲ /
afrikátů / ts / / tsʲ / / tʃ /
frikativy vyjádřený / v / / vʲ / / z / / zʲ / / ʒ /
Hluchý / f / / fʲ / / s / / sʲ / / ʃ / / x / / xʲ /
Přibližné / l / / lʲ / / j /
Chvění / r / / rʲ /

Sonanty „r“, „l“ (slabičné souhlásky), které existovaly ve staré bulharštině, dávaly v moderní bulharštině kombinaci sonorantů „r“, „l“ a samohlásky „b“. Kořenová samohláska „ъ“ se stává takzvanou „plynulou“ a může změnit své umístění a může být vyslovována před nebo po sonorantní souhlásce: az d'arzha (držím), ale d'zh (drž!). Na rozdíl od ruštiny (syn → spánek) žádná jiná samohláska v bulharštině nemluví plynule.

Morfologie

Gramatická čísla v bulharštině jsou v zásadě stejná jako v ruštině – jednotné a množné číslo , ale podstatná jména mužského rodu mají speciální takzvaný počitatelný („bròyna“) tvar. U podstatných jmen s tímto tvarem nikdy nepadá přízvuk na poslední slabiku. Příklady: jeden stůl (jedna židle), dva stoly (dvě židle), osmnáct stolů (osmnáct židlí), mnoho jídelen (mnoho židlí); jeden kůň (jeden kůň), dva koně (dva koně), dva tucty koní (dvacet koní), málo koní (několik koní), mnoho koní (mnoho koní). Tento tvar se používá pouze pro podstatná jména, která neoznačují lidi, například nelze říci * dva ministři , ale dvama ministri .

V bulharštině existují zbytkové tvary pádů pro osobní zájmena : krátká forma - kdo vidí ( Vin. , uvidím ho), da mu dam ( Dan. , dát mu); plný tvar je s ním ima voda (rod, má vodu), jedí se na něj (dan ., je mu souzeno) a u tázacích zájmen : Koho vidíš? (Koho vidíš?) A pro koho to bylo snědeno? (komu je určeno?). Vlastní podstatná jména mají velmi často tvar vokativu , například Ivane , Petra , manželka (moje žena!). Ve slovech používaných v některých frazeologických jednotkách (nejčastěji slovanského kořene) se vyskytují například přechylování pádů. "Sláva Bohu!", shodující se s ruštinou.

Číslice Číselné jméno v bulharštině [16]
Číslo kvantitativní řadový
m a. R. srov. R. m a. R. srov. R. pl. h.
jeden jeden jeden jeden parvi parva První parvi
bez - pl. hodin denně
2 dva dva echo druhý druhý echo
3 tři třetiny treta Třetí třetiny
čtyři čtyři čtvrtletí Čtvrtek Čtvrtý čtvrtletí
5 mazlíček zpívat peta peto zpívat
6 pól šest pól šestý šest
7 sedm sedm sedm sedm sedm
osm osm osmi osma osmo osmi
9 devet deveti deveta deveto deveti
deset deset desítek deceta deset desítek
jedenáct Spojené státy jednotná síť Spojené státy Spojené státy sjednocená síť
12 dvanáct dvanáct sítí dvanáct sad Dva tucty dvanáct sítí
13 thrinadeset třináct sítí thrinadeset thrinadeseto třináct sítí
čtrnáct čtrnáctadeset čtyři desítky sítí čtrnáctadeseta chetirinadeseto čtyři desítky sítí
patnáct petnadeset petnadessety petnadeseta petnadeseto petnadessety
16 šestnáct šestnáct sítí šestnáct šestnáctý šestnáct sítí
17 sedmnáct sedmnáct sítí sedmnáct sad sedmnáct deset sedmnáct sítí
osmnáct osmnáct sedmnáct sítí sedmnáct let sedmnáct let sedmnáct sítí
19 devatenáct deset devětnaseti devatenácté století devatenácté století devětnaseti
dvacet dvacet dvě dekády dvě dekády dvě dekády dvě dekády
21 dvacet a jedna dvacet a jedna dvacet a jedna dvadeset a parvi dvadeset a parva dvadeset a parvo dvadeset a parvi
22 dvacet a dva dvacet a dva dvacátá a druhá dvacátý a druhý dvacet a dva dvacátá a druhá
23 dvacet a tři dvacet a třetiny dvacet a jedna třetina dvacet a tři dvacet a třetiny
24 dvacet a čtyři dvacet a čtvrt dvacet a čtyři dvacet a čtyři dvacet a čtvrt
25 dvacet a mazlíček dvacet a zpívat dvacet a peta dvacet a peto dvacet a zpívat
26 dvacet a šest dvacet a šest dvacet a šest dvacet a šest dvacet a šest
27 dvacet a sedm dvacet a sedm dvacet a sedm dvacet a sedm dvacet a sedm
28 dvacátá a osmá léta dvacet a osmi dvadeset a osma dvacet a osmo dvacet a osmi
29 dvacet a devět dvacátníci a dívky dvacet a deveta dvadeset a deveto dvacátníci a dívky
třicet trideset tridesety trideset trideceto tridesety
31 trideset a jeden trideset a edna trideset a single trideset a parvi trideset a parva trideset a parvo trideset a parvi
32 trideset a dva trideset a dva trideset a vtori trideset a druhý trideset a druhý trideset a vtori
33 trideset a tři trideset a tercie trideset a treta trideset a treto trideset a tercie
40 čtrnáct sad čtyřidesety čtrnáct sad fourrideseto čtyřidesety
padesáti petdeset petdeseti petdeset petdeseto petdeseti
60 šestnáctý šestnáct šestnáctý šestnáctý šestnáct
70 Sevendeset sedm desetiletí sedm dní sedmdeseto sedm desetiletí
80 osemdeset osemdeseti osemdeseta osemdeseto osemdeseti
90 devetdeset devetdeseti devetdeseta devetdeseto devetdeseti
100 sto setten sto setina stovky
101 sto jedna sto jedna sto jedna sto a parvi sto a parva sto a první sto a parvi
102 sto dva sto dva sto dva sto dva sto dva sto dva
103 sto tři sto třetin sto jedna třetina sto tři sto třetin
200 dvě stě dvě stě dvě stě dvě stě dvě stě
300 tři sta tristoten tři sta tři sta tři sta
400 chetiristotin čtyřhistone čtyři sta čtyři sta čtyři sta
500 petstotin petstoten malicherný malicherný pet sto
978 devetstotin sedemdeset a osem devetstotin sedemdeset a osmi devetstotin sedemdeset a osma devetstotin sedemdeset a osmo devetstotin sedemdeset a osmi
1000 hilyada hilyaden hilyadna mazaně hilyadny
1001 hilada a jedna hilada a edna hilada a edno hilada a parvi hilada a parva hilada a parvo hilada a parvi
1101 hilada sto a jedna hilada sto a jedna hilada sto a jedna hilada sto a parvi hilada sto a parva hilada sto a parvo hilada sto a parvi
2000 dvě hilyadi twohiladen dvě hilyadny dvuhilyadno dva dny
2156 dvě hilyadi sto petdesets a tyč dvě hiladi sto petdeset a šest dvě hiladi set petdeset a tyč dvě hiladi sto petdeset a šest dvě hiladi sto petdeset a šest
3000 tři hiladi trichiladen trichiliadna trichiliadně trichila dny
4000 čtyři hilyadi chetyrihiladen chetyrichilyadna čtyřnohý čtyřsvátků
5000 mazlíček hilyadi pethiladen pethiladna malicherně drobné dny
10 000 deset hilyadi dethiladen desethiladna desethily deset dní
19 000 devetnadeset hilyadi devetnadesethyladen devetnadesethilyadna devetnadesethilyadno devetnadesethildays
163279 sto šedesát tři hilyadi dvě stě sedm a devet sto šedesát tři hilyadi dvě stě sedmdesát a deveti sto šedesát tři hilyadi dvě stě sedmdesát a deveta sto šedesát tři hilyadi dvě stě sedm a deveto sto šedesát tři hilyadi dvě stě sedmdesát a deveti
1000000 jeden milión milionů milión milión milionů
2000000 dva miliony dva miliony dva miliony dva miliony dva miliony
1⋅10 9 miliarda miliardář miliarda miliarda miliardáři
1⋅10 12 trilion trilionen triliontý bilion bilion
1⋅10 15 kvadrilion kvadrilionen kvadrilion kvadrilion kvadrilion
Zájmena

Na rozdíl od podstatných a přídavných jmen mají některá zájmena (především osobní) tvary jmenné, akuzativní a dativní.

Osobní a zvratná zájmena v bulharštině [16]
Číslo případ 1. osoba 2. osoba 3. osoba zvratné zájmeno
m a. R. srov. R.
Jednotka Jim. az ti hračka cha pak -
Vin. já
já
já		 ty
__
_		 on
_		 ne
já		 on
_
k sobě
datum já já
já
mi		 ty
__
_		 mu
mu		 nei
nei
and		 mu
mu
k sobě
Mn. Jim. nii
_ 		vie
vie 		těch -
Vin. my
taky ne 		ty
soupeříš 		tyah
gi
datum my
ne 		ty
vee 		tyam
im
Přivlastňovací zájmeno v bulharštině [16]
Číslo Tvář m a. R. srov. R. pl. hodiny
( pro všechny porody )
Jednotka jeden můj můj můj můj
2 vaše vaše vaše vaše
3
( m. a viz r. )		 negov negova negovo nemluv
3
( f. r. )		 nein noina neuno neini
Mn. jeden náš náš náš náš
2 vaše vaše vaše vaše
3 techhen tyahna tyahno technika

Zájmeno negʹ se používá, pokud je osoba mužského nebo středního rodu, neʹin ,  pokud je osoba ženského rodu. Například negov se modlí „ svou tužku“ , nemodlí se „svou tužkou“; Negovova kniha "jeho kniha", Nenina kniha "její kniha".

Zvratná zájmena mají tyto přivlastňovací tvary: „vlastní, vlastní, vlastní; jejich".

Krátké tvary přivlastňovacích a zvratných zájmen jsou homonymní s krátkými tvary osobních a zvratných zájmen v datech. p .: mi, ti, mu, i, ni, vi, im, si. Maika mi "moje matka", baschamu "jeho otec", sestra wi "vaše sestry", bratr a "její bratr".

Články

Články ( členové ) se v bulharštině používají k určení předmětu konverzace ohledně jejího podtextu a na rozdíl od jazyků skupiny Romance se používají pouze v určité formě (to znamená, že ve všech ostatních případech se předpokládá neurčitost) . Rozdíl mezi používáním určitých a neurčitých tvarů je otázka „Jaká?“, na kterou mohou být pouze dvě odpovědi: „nějaký“ (neurčitý tvar) nebo „že“ (určitý tvar). Totéž platí pro ženské a střední rody, například:

  • Az sm vodach → „Jsem vůdce“ (tj. „Jsem jedním z vůdců“, proto není vyžadována žádná definice);
  • Az sm vodach yt na obchodní společnost → „Jsem vedoucí obchodní společnosti“ (tedy „jsem ten, kdo řídí nějakou společnost“, proto je třeba určit pouze vedoucí osobu);
  • Az vodach yt na obchodní společnosti "Echo" → "Jsem šéfem obchodní společnosti" Echo "" (tedy "jsem ten, kdo řídí společnost, která nese jméno" Echo "", tedy osoba musí být definován sám a společnost).

Bulharský určitý člen (“definující člen”), jako v rumunštině, je postpozitivní (viz umístění článku ). Kromě toho existují dva tvary pro podstatná jména a přídavná jména mužského rodu: „plný člen“ -ът (když končí tvrdou souhláskou) / -ыт (když končí měkkou souhláskou) pro podmět a „neúplný člen“, podobně, - a / - i pro přidání . Například: jsou blízko města („silnice vstupuje do města“) a město je viditelné z ptáka („město bylo vidět ze silnice“). Rozdělení se objevilo v důsledku reformy z roku 1945, před reformou východní dialekty používaly pouze neúplný člen a západní dialekty používaly plný. V některých regionech se stále můžete setkat s použitím celého výrazu navíc. Členy -ta , -to a -te se používají pro ženský, střední a množný rod bez ohledu na koncovku slova.

Sloveso

Má následující kategorie: osoba, číslo, typ, čas, závazek a nálada . Bulharská slovesa se navíc dělí na tři velké skupiny - konjugace (na rozdíl od ruského jazyka se v bulharštině dochovala stará konjugace s tematickou samohláskou -a- ). Stejně jako v ruštině má bulharské sloveso dvě čísla a tři osoby.

Systém aspektů v bulharštině zahrnuje dokonalé a nedokonalé aspekty , stejně jako v ruštině. Způsoby tvoření vedlejších sloves tvaru dokonavého a nedokonavého jsou vesměs podobné ruským (předponové a sufixální způsoby): psaní - psát, plakat - plakat, vidět - vidím, otvírat - vývary .

Bulharština si zachovala staré tvary minulého času slovesa - aorist , perfektum , nedokonalé a pluperfektum , které ztratila většina slovanských jazyků včetně ruštiny. V bulharštině jsou také 4 nálady: kromě tří nálad společných pro slovanské jazyky (indikativní, imperativní a konjunktiv) má bulharština čtvrtou - převyprávěcí náladu , která se používá k popisu akcí, kterých mluvčí nebyl svědkem, tj. je, které reproduktor nebyl zcela spolehlivé.

Důležitým rozdílem od naprosté většiny slovanských jazyků je absence infinitivu v bulharštině . Slovníková forma slovesa je tvar 1 l. Jednotky h. přítomný čas: psaní, pár, mluvení, dávání . Místo infinitivu v bulharštině se často používá konstrukce s částicí „ano“ a přítomným časem: Iskam ano psaní dopisu - chci napsat dopis .

Orientační

Akce se zdá skutečná, řečník je svědkem: Yadesh je plát tymiánu.

imperativ (imperativ)

Řečník požaduje akci: Snězte kousek tymiánu! (2 lit., pl.)

podmíněná nálada (podmíněná)

Řečník předpokládá, že pokud existuje určitá podmínka, bude provedena akce: Ako imache khlyab, porazil jsi goyal z tymiánu?

Podmíněná nálada se také používá pro zdvořilé žádosti: Podala mi čádor?

Narativní nálada (renarativní)

Řečník nebyl přímým svědkem: "Hračka vytáhla plátek tymiánu."

Přítomný čas (aktuální čas)

Na rozdíl od ruského jazyka přítomný čas dokonavých sloves nemá význam budoucího času a používá se pouze ve vedlejších větách a konstrukcích „ano“. Přítomný čas nedokonavých sloves se používá v podstatě stejným způsobem jako v ruštině. Vzorky konjugace (iskam - chtít, tarsya - hledat, pár - číst):

  • az tvrdí, trsya, pár
  • ti iskash, tarsish, chetesh
  • ten soud, tarsi, pár
  • nie iskame, tarsim, chetem
  • vie hledat, tarsite, chete
  • ti hledají, tarsyat, chetat
Aorist (prošel časem)

V ruštině se forma aoristu přestala používat, zatímco v bulharštině je to jedna z nejběžnějších forem sloves. Aorist je utvořen ze sloves obou typů a označuje jediný děj v minulosti, který není spojen s přítomností: „ včera jsem napsal dopis na tričko - včera jsem napsal dopis své matce. Aorist nedokonavých sloves vyjadřuje jedinou dlouhou akci, která byla přerušena nebo dokončena časem řeči: „nespal celou noc – nespal celou noc“. Příklady konjugace:

  • az tvrdí, tarsikh, chetokh
  • ti iska, tarsi, pár
  • ten soud, tarsi, pár
  • nie isakhme, tarsikhme, chetokhme
  • vie iskakhte, tarsikhte, chetokhte
  • te iskakha, trsikha, chetokha
Nedokonalý (minulý nenaplněný čas)

Nedokonalá forma chybí i v moderní ruštině. V bulharštině je naopak poměrně široce používán. Nedokonavé od nedokonavých sloves označuje děj v minulosti, který a) trval a nezastavil se v určitém okamžiku v minulosti; b) se v určitém období v minulosti pravidelně opakovalo: a) „kato izlyazohme navn, vidyakhme che valeshe  – když jsme vyšli ven, viděli jsme, že prší“; b) "cyalata esen vseki den valeshe  - celý podzim každý den pršelo." Nedokonalé od dokonavých sloves v bulharštině se ve skutečnosti používá pouze ve vedlejších větách za předložkami „kato, kogato, shhom“ k popisu řady opakovaných dokončených akcí v minulosti : předala knihy knihovnici, zapsala informace z karet ve velkém deníku. Příklady konjugace:

  • az tvrdí, tarseh, čtyři
  • ty iskashe, tarseshe, chetesh
  • hračka iskashe, tarseshe, chetesh
  • nie iskakhme, tarsehme, chetahme
  • vie iskhte, tarsehte, chetyakhte
  • te iskakha, tarsekha, chetyakha
Perfektní (minulost na neurčito)

Dokonalé v bulharštině odpovídá ruskému minulému času, ale na rozdíl od ruštiny se používá s pomocným slovesem „sm (být)“. Znamená akci, která se odehrála v minulosti, ale v současnosti má logický výsledek: "Nikdy jsem v Bulharsku nikoho nezabil - nikdy jsem v Bulharsku nebyl." Délka akce nehraje velkou roli. Příklady konjugace:

  • az cm hledal / -a, tarsil / -a, lid / -a
  • ti si hledal / -a, tarsil / -a, lidi / -a
  • že e hledal / -a / -o, tarsil / -a / -o, lidi / -a / -o
  • hledali smích, tarsili, cheli
  • vie ste hledali, tarsili, cheli
  • ti sa hledali, tarsili, cheli
Pluperfect (minalo pretemporální)

Třetí dochovaná forma minulého času v bulharském jazyce, která byla ztracena ruským spisovným jazykem (ale částečně zachována v severoruském dialektu a některých dalších dialektech ), je forma minulého času. Tato napjatá forma označuje akci, která se stala před nějakou jinou akcí nebo určitým okamžikem v minulosti: „kato doydohme, toy beshe napsal dopis – když jsme dorazili, (už) napsal dopis.“ Příklady konjugace:

  • az byah hledal / -a, tarsil / -a, lidi / -a
  • ty beshe hledal / -a, tarsil / -a, lidi / -a
  • hračka beshe hledala /-a/-o, tarsil/-a/-o, lidi/-a/-o
  • hledali nie byahme, tarsili, cheli
  • hledali vie byakhte, tarsili, cheli
  • hledali byakha, tarsili, cheli
Budoucí čas

Budoucí čas v bulharštině, na rozdíl od ruštiny, se u dokonavých a nedokonavých sloves tvoří stejným způsobem - pomocí částice „shche“ (což je původem forma 3l jednotky přítomného času slovesa „shcha“ ”) a sloveso přítomného času:

Stejně jako minulý čas má také 4 formy:

budoucnost

  • az další žaloby, tursya, pár
  • ty sche iskash, tarsish, chetesh
  • stejná žaloba, tarsi, pár
  • už žádné iskame, tarsim, čtyři
  • hledej víc, tarsite, chete
  • ti hledají, tursy, chetat

Záporná forma budoucího času se tvoří zejména:

  • az nyama ano tvrdí, trsya, pár
  • ti nyama ano iskash, tarsish, chetesh
  • hračka yama ano soud, tarsi, pár
  • nie yama ano iskame, tarsim, chetem
  • vie nyama ano hledat, tarsite, chete
  • te nyama ano hledat, tursyat, chetat

budoucí předběžné

  • Více cm šlo (a), více si šlo (a), více šlo (a), více se smíchem chodilo, více sta chodilo, více sa chodilo

Negativní forma:

  • nyama ano cm šel (a), nyama ano šel (a), nyama ano šel (a), nyama ano smál se, nyama ano šel, nyama ano seděl šel

budoucnost v minulosti

  • Ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano, jdeme

Negativní forma:

  • nyamashe ano chůze, nyamashe ano hodush, nyamashe ano jdeme, nyamashe ano jdeme, nyamashe ano jdeme, nyamashe ano jdeme

a budoucnost je nezávazná v minulosti

  • Ano, ano, šel jsem, ano, šel, ano, šel, ano, smáli se, ano, šli, ano, šli

Negativní forma:

  • nyamashe ano jíst šel (a), nyamashe ano šel (a), nyamashe ano šel (a), nyamashe ano smál se šel, nyamashe ano šel, nyamashe ano chodil

Slovní zásoba

Slovní zásoba bulharštiny odráží různé historické etapy jejího vývoje. Původní slovní zásoba je převážně běžného slovanského charakteru. Dále se v chronologickém pořadí rozlišují vrstvy grecismů , turcismů a rusismů . Existují výpůjčky z rumunského jazyka, stejně jako internacionalismy latinského, řeckého a anglického původu ( anglicismy ). V 19. století bulharští puristé – „probuzení“ aktivně nahrazovali četná turecká slova výpůjčkami z ruského literárního jazyka [17] , díky čemuž je lexikální fond obou jazyků částečně podobný.

Rusismy a další výpůjčky z příbuzných slovanských jazyků zahrnují [18] :

  • Církevní slovanství s rysy ruského vydání: přijímání , ukřižování "ukřižování", sprug "manžel", pobouření " rozhořčení" a další;
  • výpůjčky 19. - počátek 20. století: úkol , začátek , pojem , štěstí "štěstí", parník " parník ", kanky "brusle", nesmírné "nesmírné", pravděpodobné "pravděpodobné", staré se "zkusit", pozorné "pozorovat" , respektovat „respekt“ a další.
  • výpůjčky moderní doby: výborný student , instalace , úklid a jiné.

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Rada Evropy  . — Seznam prohlášení učiněných s ohledem na smlouvu č. 148. Evropská charta regionálních nebo menšinových jazyků. Archivováno z originálu 24. listopadu 2012.  (Přístup: 14. března 2014)
  2. ↑ Katunin D.A. Stav jazyků v moderní srbské legislativě jako implementace jazykové politiky státu // Bulletin Tomské státní univerzity. Filozofie. Sociologie. Politická věda. - 2008. - č. 2. - S. 143
  3. ↑ Lewis, M. Paul (ed.) Bulharština . Etnolog: Jazyky světa, sedmnácté vydání . SIL International (2014). Získáno 4. srpna 2014. Archivováno z originálu 6. prosince 2012.
  4. ↑ Centrum světových jazyků UCLA ​​- Mezinárodní institut UCLA, bulharština. (nedostupný odkaz) . Získáno 9. října 2014. Archivováno z originálu 16. října 2014. 
  5. ↑ BBC - Jazyky v celé Evropě, bulharština. . Získáno 9. října 2014. Archivováno z originálu dne 23. dubna 2015.
  6. ↑ Sofijská univerzita „St. Klimenta Ochridského“, Učební plány pro specializaci Bulharská filologie – „Moderní bulharština. Morphology” Archivováno 24. února 2007 na Wayback Machine (v bulharštině)
  7. ↑ Bernstein S. B. Bulharština // Lingvistický encyklopedický slovník / Šéfredaktor V. N. Yartseva . - M .: Sovětská encyklopedie , 1990. - 685 s. — ISBN 5-85270-031-2 .
  8. ↑ Maslov, 2005 , str. 69.
  9. ↑ Maslov, 2005 , str. 69-70.
  10. ↑ Stoikov S. Bulharská dialektologie. II. Územní dialekti. B. Zeměpisné rozšíření v bulharském dialektu. Mluvte jasněji. Mluvte správným slovem  (bulharsky) s. 101. Sofia: Knihy pro Makedonii (2002). Archivováno z originálu 3. března 2016.  (Přístup: 29. ledna 2016)
  11. ↑ Stoikov S. Bulharská dialektologie. II. Územní dialekti. B. Zeměpisné rozšíření v bulharském dialektu. Západní řeči. Charakterizujte rysy západní řeči  (Bolg.) S. 145. Sofia: Knihy pro Makedonii (2002). Archivováno z originálu 3. března 2016.  (Přístup: 29. ledna 2016)
  12. ↑ Dialectnata delitba do bulharštiny ezik  (bulharština) C. 1-15. Bulharský jazykový institut . Bulharská dialektologie a lingvistická geografie. Mapa na dialektnata delitba v bulharském eziku. Archivováno z originálu 22. ledna 2017.  (Přístup: 29. ledna 2016)
  13. ↑ Maslov, 2005 , str. 70.
  14. ↑ Pravidla a riverman pro použití yat z roku 1940 . Získáno 10. června 2022. Archivováno z originálu dne 26. března 2022.
  15. ↑ Pravidla pro yat v Spelling Uputvane na Todor Ivanchev . Získáno 10. června 2022. Archivováno z originálu dne 26. března 2022.
  16. ↑ 1 2 3 Bulharsko-ruský slovník. S. B. Bernshtein. Moskva, „Ruský jazyk“, 1986. Asi 58 000 slov. 3. vydání, stereotypní. 768 str. c.: 5r.73k.
  17. ↑ Archivovaná kopie . Získáno 26. ledna 2017. Archivováno z originálu 3. února 2017.
  18. ↑ Maslov, 2005 , str. 98.

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
 bulharský jazyk
Příběh
Abeceda
Hlavní témata
Literatura
 Jazyky Ukrajiny
Úřední jazyk
Menšinové jazyky
Znakové jazyky
 Úřední jazyky Evropské unie