Fonetická abeceda ICAO , známá také jako fonetická abeceda ITU , fonetická abeceda NATO nebo mezinárodní radiotelefonní fonetická abeceda , je nejrozšířenější fonetická abeceda . Často takzvané "fonetické abecedy" jsou ve skutečnosti hláskové abecedy a nemají žádné spojení se systémy fonetického přepisu , jako je " mezinárodní fonetická abeceda ". Místo toho abeceda Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) přiřazuje kódová slova akrofonicky písmenům v anglické abecedě ( Alfa pro A, Bravo pro B atd.), takže kritické kombinace písmen a čísel mohou být vysloveny a pochopeny těmi, kteří přijímají a přenášet hlasové zprávy rádiem nebo telefonem bez ohledu na jejich rodný jazyk. To je důležité zejména při řízení dopravy, kde mohou být lidé v nebezpečí kvůli zkreslenému chápání přenášených informací.
Poté, co Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) v roce 1956 vyvinula fonetickou abecedu, byla přijata mnoha dalšími mezinárodními a národními organizacemi, včetně Severoatlantické aliance ( NATO ), Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), Mezinárodní námořní organizace. (IMO), American Federal Aviation Administration (FAA), American National Standards Institute (ANSI) a American Radio Relay League (ARRL). Jednalo se o vývoj mnohem staršího Mezinárodního signálního kódu (INTERCO), který původně zahrnoval vizuální signály s vlajkami nebo blikajícími světly, zvukové signály s píšťalkou, sirénou, zvonkem a jedno-, dvou- a třípísmenné kódy pro mnoho frází [1] . Ve všech odděleních se používá stejná abeceda kódových slov, ale každá agentura si vybere jednu ze dvou sad číselných kódů slov. NATO používá normální anglická slova pro číslice (nula, jedna, s nějakou alternativní výslovností), zatímco IMO poskytuje složená slova (Nadazero, Unaone, Bissotwo...). V praxi se používají velmi zřídka, protože mohou vést k záměně při komunikaci mezi mluvčími různých jazyků.
Většinu slov rozpoznají rodilí mluvčí angličtiny, protože při komunikaci mezi letadly a řídícími věžemi je nutné používat angličtinu, kdykoli se střetávají zástupci dvou různých zemí, bez ohledu na jejich rodný jazyk. To je ale nutné pouze na mezinárodní úrovni a na vnitrostátních linkách, pokud obě strany rádiového rozhovoru zastupují stejnou zemi, lze použít fonetickou abecedu této země [2] .
Většina verzí abecedy používá pouze dva neanglické hláskování: Alfa a Juliett. Alfa se píše s f , jako ve většině evropských jazyků. Anglické a francouzské hláskování alfa nejsou správně vyslovovány mluvčími některých jiných jazyků, kteří nemusí vědět, že ph by se mělo vyslovovat jako f . Juliett se pro francouzsky mluvící uživatele píše s tt , protože jinak si mohou myslet, že jediné písmeno t na konci slova se nevyslovuje. Anglická verze abecedy, stejně jako verze ANSI nebo verze používaná britskými ozbrojenými silami a záchrannými službami, může používat standardní anglické hláskování v jednom nebo v obou případech [3] .
Výslovnost kódů písmen abecedy a číslic závisí na jazykových zvyklostech mluvčího. K řešení rozdílů ve výslovnosti vyvinula ICAO plakáty znázorňující požadovanou výslovnost. Existují však rozdíly ve výslovnosti mezi verzemi ICAO a verzemi, které nejsou ICAO, a dokonce i ICAO vydalo konfliktní normy. Navíc, ačkoli všechny abecední kódy jsou anglická slova, mají odchylky od obecných pravidel anglické výslovnosti. Pouze 11 z 26 kódů: bravo, echo, hotel, Juliet(t), kilo, Mike, papa, Quebec, Romeo, whisky a Zulu se uvádí podle pravidel anglické výslovnosti (i když často nejsou stejná jako anglická výslovnost) , za předpokladu, že přepis nemusí být přesný.
Ne. | Dopis | Kódové slovo | Výslovnost | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
IFA (ICAO) [4] | ruský přepis [5][ stránka neuvedena 109 dní ] | francouzský přepis (SIA) [6] | Anglické přepisy | |||||
ICAO [7] | americká armáda [8] | ITU [9] | ||||||
jeden) | A | Alfa (ICAO, ITU, IMO, FAA) Alfa (ANSI, FAA) |
ˈælfa | alfa | al fah | AL FAH | AL fah | AL FAH |
2) | B | Bravo | Bravo | Bravo | bra vo (IMO: bra vo) [10] | BRAH VOH | BRAH voh | BRAH VOH |
3) | C | Kája | ˈtʃɑːli nebo ˈʃɑːli |
Kája | tchah li, char li | CHAR LEE | CHAR lee | CHAR LEE nebo SHAR LEE |
čtyři) | D | Delta | ˈdeltɑ | delta | del tah | DELL TAH | DEL tah | DELL TAH |
5) | E | echo | eko | eko | ek o | ECKOH _ | ekk oh | ECKOH _ |
6) | F | foxtrot | ˈfɔkstrɔt | foxtrot | liščí klus | FOKS TROT | FOKS klus | FOKS TROT |
7) | G | Golf | ɡʌlf [ sic ] | golf | golf | GOLF | Golf | GOLF |
osm) | H | Hotel | hotel | hotel | ho řekni | HOH ŘEKNI | HO říct | HOH ŘEKNI |
9) | já | Indie | ˈindi.ɑ | Indie | v diah | V DEEAH | IN hluboce ach | V DEEAH |
deset) | J | Julie (ICAO, ITU, IMO, FAA) Julie (ANSI, FAA) |
ˈdʒuːli.ˈet | julie | djou li ètt (IMO: djou li ètt ) [10] |
ŽID LEE ETT | ŽID leeet | ŽID LEE ETT |
jedenáct) | K | Kilo | kilo | kilo | ki lo | KEYLOH _ | KEY loh | KEYLOH _ |
12) | L | Lima | ˈliːmɑ | Lima | li mah | LEE MAH | LEE mah | LEE MAH |
13) | M | Mike | mɑik | Mike | ma ik | MIKE | Mike | MIKE |
čtrnáct) | N | říjen | noˈvembə | listopad | no vemm ber | NE VEMBER _ | NOH vember | NE VEMBER _ |
patnáct) | Ó | Oscar | ˈɔskɑ | Oscar | oscar _ | OSS CAH | OSS auto | OSS CAH |
16) | P | Tatínek | pəˈpɑ | Táto | pah pah | PAH PAH | PAH pah | PAH PAH |
17) | Q | Quebec | kebek | Cabek | ke bek | KEH -BECK | keh BECK | KEH -BECK |
osmnáct) | R | Romeo | roːmi.o | roumio | ro mi o | VESLUJTE MĚ OH | VESLEJTE MĚ, oh | VESLUJTE MĚ OH |
19) | S | Sierra | siˈerɑ | siera | si er rah | VIZ VZDUCH AH | viz VZDUCH ah | VIZ AIR RAH |
dvacet) | T | Tango | ˈtænɡo | tengo | tang go | TANG- GO | TANG jít | TANG- GO |
21) | U | Jednotný | ˈjuːnifɔːm nebo ˈuːnifɔrm |
uniforma/stejnokroj | ty ni forma, ou ni forma | POTŘEBUJETE FORMULÁŘ | Potřebujete formulář | YOU NEE FORM nebo OO NEE FORM |
22) | PROTI | Vítěz | ˈviktɑ | victo | vik tar | VIK TAH | VIK ter | VIK TAH |
23) | W | Whisky | wiski | Whisky | ouisski _ | WISS KEY | klíč WISS | WISS KEY |
24) | X | rentgen | eksˈrei | exray | ekss re | ECK SRAY [ sic ] | EKS-ray | ECKS RAY |
25) | Y | Yankees | ˈjænki | Yankees | jang -ki | YAN GKEY [ sic ] | YANG-kee | YANGOVÝ KLÍČ |
26) | Z | Zulu | ˈzuːluː | Zulu | zou lou | ZOO LOO | Zoologická zahrada | ZOO LOO |
Každá slabika je zdůrazněna kromě poslední slabiky v FOW-er, SEV-en, NIN-er, HUN-dred.
Číslo | Kódové slovo | Výslovnost | ||
---|---|---|---|---|
Ruské přepisy | Anglické přepisy | Francouzské transkripce [6] [10] | ||
0 | Zero (FAA) Nadazero (ITU, IMO) |
nula nadazero |
ZE-RO (ICAO) , ZERO nebo ZEE-RO (FAA) NAH-DAH-ZAY-ROH (ITU, IMO) |
ZI-RO NA-DA-ZE-RO |
jeden | One (FAA) Unaone (ITU, IMO) |
van unavan |
WUN (ICAO, FAA) OO-NAH-WUN (ITU, IMO) |
OUANN OUNA-OUANN |
2 | Dva (FAA) Bissotwo (ITU, IMO) |
ta bisota |
TOO (ICAO, FAA) BEES-SOH-TOO (ITU, IMO) |
TOU BIS-SO-TOU |
3 | Tři (FAA) Terrathree (ITU, IMO) |
tři teratri |
STROM (ICAO, FAA) TAY-RAH-TREE (ITU, IMO) |
TRI TÉ-RA-TRI |
čtyři | Čtyři (FAA) Kartefour (ITU, IMO) |
foa kartefoa |
FOW-ER (ICAO) , FOW ER (FAA) KAR-TAY-FOWER (ITU, IMO) |
FO-eur KAR-TÉ-FO-eur |
5 | Five (FAA) Pantafive (ITU, IMO) |
pět pantafíve |
FIFE (ICAO, FAA) PAN-TAH-PĚT (ITU, IMO) |
FA-PF PANN-TA-FAIF |
6 | Six (FAA) Soxisix (ITU, IMO) |
sixx soxix |
SIX (ICAO, FAA) SOK-SEE-SIX (ITU, IMO) |
SIKS SO-XI-SIKS |
7 | Sedm (FAA) Setteseven (ITU, IMO) |
sedm setesevn |
SEV-EN (ICAO) , SEV EN (FAA) SAY-TAY-SEVEN (ITU, IMO) |
SÈV-n SÉT-TÉ-SEV'n |
osm | Osm (FAA) Oktoeight (ITU, IMO) |
oktoát _ |
AIT (ICAO, FAA) OK-TOH-AIT (ITU, IMO) |
EPT OK-TO-EIT |
9 | Deváťák (FAA, ICAO) Novenine (ITU, IMO) |
naina novénaina |
NIN-ER (ICAO) , NIN ER (FAA) NO-VAY-NINER (ITU, IMO) |
NAÏ-neu NO-VÉ-NAI-neu |
100 | Sto | náladový | HUN dred | Sto |
1000 | Tisíc | tisíc | TOU PÍSEK | TAOU-ZEND |
. (desetinný) | Desetinné (ITU) | desetinný | DAY-SEE-MAL (ITU) | DE-SI-MAL |
. (gramatický) | Stop (ITU) | stop | STOP (ITU) | STOP |
Fonetická abeceda se používá k hláskování části zpráv, která obsahuje písmena a čísla, aby nedošlo k záměně, protože zvuky mnoha písmen jsou si navzájem podobné, například „n“ a „m“, „b“ a „d“, atd. e. Pravděpodobnost záměny se zvyšuje, pokud je přítomen hluk nebo jiné rušení. Například zpráva: „jdi na náměstí DH98“ by byla přenesena jako „jdi na náměstí Delta-Hotel-Niner-Eight“. Použití "Delta" místo "D" zabrání záměně mezi "BH98" a "DH98". Neobvyklá výslovnost některých čísel je záměrně provedena, aby opět nedošlo k záměně.
Kromě tradičního použití v armádě se abeceda používá také v civilním průmyslu, aby se předešlo takovým problémům při přenosu zpráv po telefonech. Často se například používá v maloobchodě, když zákazníci vyjednávají podrobnosti transakcí po telefonu, i když v tomto případě se často používají jejich interní kódovací konvence. Často jej využívají pracovníci informačních technologií k přenosu digitálních kódů (často velmi dlouhých) nebo jiných specializovaných informací pomocí hlasu. Většina velkých leteckých společností navíc používá abecedu při interní komunikaci s identifikačními jmény cestujících a v některých případech při komunikaci se zákazníky.
Několik písmenných kódů a zkratek používajících abecední kód je dobře známo a široce používáno, např. Bravo Zulu (písmenový kód BZ) pro zprávu „dobře uděláno“ nebo „dobře uděláno“, [11] Checkpoint Charlie (Checkpoint C) (kontrolní stanoviště v Berlíně ) a Zuluský čas pro greenwichský střední čas nebo koordinovaný světový čas . Během vietnamské války byli partyzáni Viet Cong ( Việt cộng ) označováni jako VC nebo Victor Charlie. Jméno „Charlie“ se stalo synonymem pro tuto organizaci.
Byla vyvinuta řada dalších neoficiálních fonetických abeced založených na jiných snadno zapamatovatelných klíčových slovech, které se v současnosti používají, včetně jmen lidí, názvů států nebo měst. Například fonetická abeceda LAPD (Los-Angeles Police Department) používá mnoho jmen lidí.
Standardní abecedy některých jazyků mají svá vlastní písmena nebo písmena s diakritikou (například písmena s přehláskou ), která se v anglické abecedě nevyskytují. Mají-li tato písmena náhražky dvou písmen, lze slova odpovídající těmto dvěma písmenům použít jako kódy ICAO.
Ve švédštině se Alfa Alfa (aa) používá pro < Å >, Alfa Echo (ae) pro < Ä > a Oscar Echo (oe) pro < Ö > v kombinaci s fonetickou abecedou ICAO. [12]
Fonologie jazyků světa | |
---|---|
Indoevropské jazyky ( Protoindoevropština ) |
|
Afroasijské jazyky |
|
Jiné jazyky |
|
amatérské rádio | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Aktivita | |||||||
radiosport |
| ||||||
Předpisy | |||||||
Organizace | |||||||
Komunikační režimy |
| ||||||
Technika | |||||||
kultura |
|