Rovnoběžné

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 26. května 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .

Rovnoběžník ( jiné řecké παραλληλ-επίπεδον [1] z jiného řeckého παρ-άλληλος  - „paralelní“ a jiné řecké ἐπί-πεδον – všechny rovnoběžné hranoly ,  „rovina“) je čtyřúhelníkový hranol

Typy krabic

Existuje několik typů rovnoběžnostěnů:

Základní prvky

Dvě plochy rovnoběžnostěnu, které nemají společnou hranu, se nazývají protilehlé a ty, které mají společnou hranu, se nazývají sousední. Dva vrcholy rovnoběžnostěnu, které nepatří ke stejné ploše, se nazývají opačné. Úsečka spojující protilehlé vrcholy se nazývá úhlopříčka rovnoběžnostěnu. Délky tří hran kvádru, které mají společný vrchol, se nazývají jeho rozměry.

Vlastnosti

Základní vzorce

Pravý rovnoběžnostěn

Plocha boční plochy S b \u003d R o * h, kde R o  je obvod základny, h je výška

Celková plocha povrchu S p \u003d Sb + 2S o , kde S o  je plocha základny

Objem V=S o *h

Obdélníkový hranol

Plocha boční plochy S b \u003d 2c (a + b), kde a, b jsou strany základny, c je boční hrana pravoúhlého rovnoběžnostěnu

Celková plocha S p \u003d 2 (ab + bc + ac)

Objem V=abc, kde a, b, c jsou rozměry kvádru.

Kostka

Plocha : Objem : , kde  je hrana krychle.

Libovolný box

Objem a poměry ve šikmém rámečku jsou často definovány pomocí vektorové algebry. Objem rovnoběžnostěnu se rovná absolutní hodnotě smíšeného součinu tří vektorů definovaných třemi stranami rovnoběžnostěnu vycházejícími z jednoho vrcholu. Poměr mezi délkami stran rovnoběžnostěnu a úhly mezi nimi dává tvrzení, že Gramův determinant těchto tří vektorů je roven druhé mocnině jejich smíšeného součinu [2] :215 .

V matematické analýze

V matematické analýze je n-rozměrný pravoúhlý rovnoběžnostěn chápán jako soubor bodů tvaru

Řez rovnoběžnostěnem rovinou

V závislosti na umístění roviny řezu a krabice může být průřez krabice trojúhelník, čtyřúhelník, pětiúhelník a šestiúhelník.

Poznámky

  1. Starověký řecko-ruský slovník Dvoretského "παραλληλεπίπεδον"
  2. Gusyatnikov P.B., Rezničenko S.V. Vektorová algebra v příkladech a problémech . - M . : Vyšší škola , 1985. - 232 s.

Odkazy