Rovnoběžník ( jiné řecké παραλληλ-επίπεδον [1] z jiného řeckého παρ-άλληλος - „paralelní“ a jiné řecké ἐπί-πεδον – všechny rovnoběžné hranoly , „rovina“) je čtyřúhelníkový hranol
Existuje několik typů rovnoběžnostěnů:
Dvě plochy rovnoběžnostěnu, které nemají společnou hranu, se nazývají protilehlé a ty, které mají společnou hranu, se nazývají sousední. Dva vrcholy rovnoběžnostěnu, které nepatří ke stejné ploše, se nazývají opačné. Úsečka spojující protilehlé vrcholy se nazývá úhlopříčka rovnoběžnostěnu. Délky tří hran kvádru, které mají společný vrchol, se nazývají jeho rozměry.
Plocha boční plochy S b \u003d R o * h, kde R o je obvod základny, h je výška
Celková plocha povrchu S p \u003d Sb + 2S o , kde S o je plocha základny
Objem V=S o *h
Plocha boční plochy S b \u003d 2c (a + b), kde a, b jsou strany základny, c je boční hrana pravoúhlého rovnoběžnostěnu
Celková plocha S p \u003d 2 (ab + bc + ac)
Objem V=abc, kde a, b, c jsou rozměry kvádru.
Plocha : Objem : , kde je hrana krychle.
Objem a poměry ve šikmém rámečku jsou často definovány pomocí vektorové algebry. Objem rovnoběžnostěnu se rovná absolutní hodnotě smíšeného součinu tří vektorů definovaných třemi stranami rovnoběžnostěnu vycházejícími z jednoho vrcholu. Poměr mezi délkami stran rovnoběžnostěnu a úhly mezi nimi dává tvrzení, že Gramův determinant těchto tří vektorů je roven druhé mocnině jejich smíšeného součinu [2] :215 .
V matematické analýze je n-rozměrný pravoúhlý rovnoběžnostěn chápán jako soubor bodů tvaru
V závislosti na umístění roviny řezu a krabice může být průřez krabice trojúhelník, čtyřúhelník, pětiúhelník a šestiúhelník.