Rhombicosidodecahedron | |||
---|---|---|---|
| |||
Typ | Archimédovo tělo | ||
Vlastnosti | konvexní , izogonální | ||
Kombinatorika | |||
Prvky |
|
||
Fazety |
20 trojúhelníků 30 čtverců 12 pětiúhelníků |
||
Konfigurace vertexu | 3.4.5.4 | ||
Dvojitý mnohostěn | deltový hexkontahedr | ||
Skenovat
|
|||
Klasifikace | |||
Notový zápis | eD, aaD | ||
symbol Schläfli | rr{5,3} | ||
Skupina symetrie | I h (ikosaedrický) | ||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kosočtverec [1] [2] [3] je polopravidelný mnohostěn (archimedovské těleso) s 62 plochami, složený z 20 pravidelných trojúhelníků , 30 čtverců a 12 pravidelných pětiúhelníků .
V každém z jeho 60 stejných vrcholů se sbíhají jedna pětiúhelníková plocha, dvě čtvercové a jedna trojúhelníková plocha. Prostorový úhel ve vrcholu je roven
Kosočtverec má 120 stejně dlouhých hran. Na 60 hranách (mezi trojúhelníkovými a čtvercovými plochami) jsou úhly vzepětí stejné na 60 hranách (mezi čtvercovými a pětiúhelníkovými plochami)
Kosočtverec může být reprezentován buď jako dvanáctistěn zkrácený na vrcholech a hranách (zatímco trojúhelníky odpovídají vrcholům dvanáctistěnu a čtverce na hranách), nebo jako dvacetistěn zkrácený stejným způsobem (zatímco pětiúhelníky odpovídají vrcholům ikosaedr a čtverce k okrajům), nebo jako zkrácený ikosidodekaedr .
Kosočtverec s délkou hrany může být uspořádán v kartézském souřadnicovém systému tak, že souřadnice jeho vrcholů jsou všechny možné cyklické permutace množin čísel
kde je poměr zlatého řezu .
V tomto případě bude počátkem souřadnic střed symetrie mnohostěnu, stejně jako střed jeho opsaných a polovepsaných koulí .
Pokud má kosočtverec hranu délky , jeho povrch a objem jsou vyjádřeny jako
Poloměr opsané koule (procházející všemi vrcholy mnohostěnu) se pak bude rovnat
poloměr napůl vepsané koule (dotýkající se všech hran v jejich středech) -
Není možné vepsat kouli do kosočtverečného zdiva tak, aby se dotýkala všech tváří. Poloměr největší koule, kterou lze umístit do kosočtvercového dekaedru s hranou (dotkne se pouze všech pětiúhelníkových ploch v jejich středech) je
Vzdálenosti od středu mnohostěnu ke čtvercovým a trojúhelníkovým plochám jsou větší a stejné