M-501 | |
---|---|
Typ | vodou chlazený diesel |
Specifikace | |
Napájení | 6205 koní |
Počet válců | 42 |
Přeplňování turbodmychadlem | z turbodmychadla |
Chladící systém | Vodní chlazení |
Rozměry | |
Průměr | 1615 mm |
Šířka | 1595 mm |
Výška | 1640 mm |
Suchá hmotnost | 3400 kg, s nákupním centrem |
M-501 - letecký a námořní hvězdicový vodou chlazený přeplňovaný vznětový motor, sedmiblokový hvězdicový se šesti válci v řadě. Turbodmychadlo s tryskovou tryskou, kromě natlakování do válců, zvýšilo výkon motoru díky tahu paprsku o 205 kgf.
Práce na motoru v SSSR probíhaly v závodě číslo 500 pod vedením V. M. Jakovleva . Sám Jakovlev napsal v roce 1947 Minaviapromu a trval na tom, aby závod opustil práci na německém dieselovém motoru YuMO-224 , aby se mohl soustředit na práci na M-501 [1] [2] . Nicméně i přes neúspěch pracovních plánů YuMO-224 musel Jakovlev pokračovat v práci na dalším projektu – proudovém motoru RD-500 založeném na anglickém Derwent-5 .
Motor M-501 měl být použit k vytvoření rodiny supertěžkých bombardérů dlouhého doletu. Projekt 487 znamenal vytvoření bombardéru s motorem M-501, který umožňuje maximální letový dosah 14 000-15 000 km [2] . Práce na motoru byly dokončeny v roce 1953. I přes přijetí motoru do série však nebyla jeho výroba zahájena, protože konstrukce těžkých bombardérů s takovými motory byla zrušena [3] .
Jakovlev nemůže využít předchozího vývoje, rozhodne se přestěhovat do Nikolaeva a tam pokračuje v práci na motoru M-501 ve vztahu k lodním zařízením [4] . Motor byl široce používán na lodích námořnictva SSSR , stejně jako na křídlových lodích [3] .
Letecké motory SSSR a postsovětských zemí | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Píst |
| ||||||||||||||
Proudový |
| ||||||||||||||
Turboventilátor (turbojet dvouokruhový) |
| ||||||||||||||
Turbovrtule, turbovrtulový ventilátor a turbohřídel | |||||||||||||||
Pomocné motory s plynovou turbínou |